Nepochybně ten pocit znáte. Nevěřícně zíráte na svoji skóre kartu a marně se snažíte pochopit, co se v uplynulých pěti hodinách stalo. Kde se tu vzala numera, která by potěšila snad jen střelce blížícího se ranami středu terče. Vedle vás kdosi plácá cosi o tom, jak se mu dnes hrálo skvěle, jak výborně připravené bylo hřiště a jak si to s celým flightem užili... Pracně potlačujete nával agresivity a škodolibě si říkáte, však ono na tebe také dojde. Strašlivý pocit bezmoci může u slabších jedinců vyvolat úvahy, zda by nebylo vhodné volný čas vyplnit něčím jiným.

Golf je zcela jistě sport, jenž má všechny předpoklady způsobovat hráčům utrpení. Prokazatelně se tak v každém okamžiku děje na řadě míst po celém světě. Je to tak prostě nastavené, zčásti krutými pravidly, dílem nepřátelskými parametry golfových hřišť. Skotové občas žertovně tvrdí, že pokud by golf vynalezli Angličané, jamka by měla rozměry lavoru. Zdá se, že mnozí by to Angličanům vůbec neměli za zlé. Namísto toho hrajeme do absurdně malého otvoru v zemi, jehož průměr určila sevřená pěst přiložená k zemi a obkroužená kapesním nožem. A to je jen jedna z řady nepříjemností.

Tak, jako si lidé v dřevních dobách pro nevysvětlitelné úkazy vymysleli nadpřirozené bytosti, za špatné výsledky pro mnohé hráče může to které hřiště. Je pozoruhodné, jak často se setkáme s přístupem – na tohle hřiště nemá smysl jezdit, tam se zhoršuje, případně – sem jezdí každý rád, protože tam se hraje na zlepšení. Těžko říci, zda lze v takové cestě za lepším handicapem spatřovat smysl.
Pokusil jsem se do golfu přenést svůj oblíbený výrok „samuraj miluje bolest" a při oslavě nedávného životního jubilea jsem v tomto duchu uspořádal malý turnaj, SAMURAI OPEN. Jeho specifikou byla hra z černých odpališť na zapískované greeny, pochopitelně na úpravu handicapu. Navzdory velkým obavám účastníků, z nichž nikdo neměl single handicap, většina zahrála dobré kolo a mnozí výrazně zlepšovali.
Změněné úhly i vzdálenosti z míst, kam se snad nikdo z nich předtím ani nešel podívat, je přiměly nově uvažovat o každé ráně na hřišti, kde znají prakticky každé stéblo trávy. Dobrý výsledek jsem zahrál i já, v kimonu a japonských pantoflích. Gary Player koneckonců říkal, že pro dobrou stabilitu při švihu je nejlépe trénovat v mokré trávě bosý, nebo na suché trávě v hladkých tanečních botách.

Jaký z toho plyne závěr? Stále si myslím, že golf má trochu bolet. Je to bolest neškodná, která neublíží. Naopak naší duši prospěje. Přiměřené sebetrýznění člověka zocelí a učiní jej lepším. Nesvalujme problémy na nic a nikoho jiného. Vždy se mi líbil výrok Billa Clintona, že golf je v mnoha ohledech podobný reálnému životu – všechny největší problémy si způsobujeme sami.
V žádném případě se netýká jen rekreačních hráčů – stačí nahlédnout do výsledků 116. ročníku US Open. Jak se asi cítil Lee Westwood, jeden ze žhavých kandidátů na titul, když najednou po kolech 67-72-69, kdy je na dohled vedoucímu hráči, zapíše plus deset a spadne do čtvrté desítky... Sotva to může dávat za vinu byť děsivě obtížnému Oakmontu. Open Championship, které se letos hraje na Royal Troon, také nebude žádná procházka růžovou zahradou a nelez vyloučit, že se dočkáme obdobného kolapsu.

Nejsme zdaleka pod takovým tlakem, a tak si užívejme utrpení, jaké nám způsobuje golf, plnými doušky. Vnímejme bolestné prohry jako dobrou diagnostiku toho, jací jsme. Právě tahle neškodná bolest je možná to nejlepší, co nám vynálezci starobylé hry mohli odkázat.

Převzato z časopisu GOLF 7/2016

Související články:

Jan Bělohubý: Golfové vdovy a celebrity versus golfové páry a rodiny Nazval bych golf primárně „rodinným" sportem, ne nepodobným sektě. Sportovně, ideově i marketingově. Golfi... Petr Uhlík: Sport příběhů Možná je to už nějaké zatížení, kterého se nedokážu zbavit, ale pro mne se jedna z největších krás golfu skrý... Petr Uhlík: Proč je golf ideálním olympijským sportem Olympiáda v Riu byla problematická z celé řady důvodů. Dokonce to platí i v případě, kdy se vůbec nebavíme o ... Stačí udělat dobrý dojem Občas lidem říkám, aby se nerozčilovali nad zkaženou ranou nebo špatně odehraným kolem. Ani vy, ani nikdo dal... Jan Bělohubý: Na kolikáté jamce můžete golfovému soupeři ukousnout ucho? V druhé devítce beztrestně! Žijeme ve věku stablefordu a sledování statistik. Ti soutěživější z nás mohou zažívat ze hry na rány ... Paul Prendergast: Woods Nicklause brzy překoná Tiger Woods zahájil letošní PGA Championship způsobem, z něhož přímo čišelo, že získat major s ... Jan Bělohubý: Je Mickelson Mirek Dušín? Ale fandíme střelcům a tvrďákům? Často jsem si říkal, že kdybych golfoval už jako dítě, nevmanévroval by se mi jednoznačně jako pozitivní vzor chrabrý Old Shatterhand a jeho bratr, indiánský náčelník Vinnetou: ... Juraj Werner: Natýčkuj si to dopředu! Tee it forward je iniciativa US PGA a USGA. Lidé z těchto organizací, kteří golfu zřejmě rozumí, udělali jedn... Kluk ušatá z túry dává příhru do grínu k tyči aneb Alenka v říši divů a před televizí V některých oblastech jsme se v poslední době přece jen přiblížili k rozvinuté západní civilizaci. Například přímé televizní přenosy z vrcholných golfových soutěží – jako je evr...