kasinaondrejPo světě se vypráví vtip o začátečníkovi, který sám začínal hru na prvním odpališti v jednom klubu. Dlouholetý člen klubu a zkušený golfista pozoroval z blízké klubové restaurace, jak si vede na velmi obtížné jedničce. Zelenáč vyndal krabičku drahých míčků. Dva utopil v rybníku vlevo a jeden v bažině napravo. S druhou krabičkou to bylo podobné a rovněž sněhobílé nové míčky z třetí krabičky žblunkly do vody nebo zachrastily v rákosí.

„Poctivý člověk si nepřivlastní ztracený golfový míček, dokud se ještě kutálí."
Mark Twain

Zkušený golfista se na to už nemohl dívat a šel za začátečníkem na první odpaliště. „Promiňte, mohu vám dát radu?" zeptal se. „Ale samozřejmě," odvětil nový adept golfu. Dlouholetý golfista říká: „Víte, naše jednička je hodně záludná jamka. Proto tu raději používáme nějaký ohraný míček." Začátečník se na něj smutně podíval a odvětil: „Ale já zatím ještě nikdy neměl ohraný míček..."

Patřím ke golfové generaci, která začínala v 80. letech minulého století. Tehdy nebylo v ČSSR žádné golfové vybavení s výjimkou náhodné dodávky týček v obchodě Pragoimpo. Míčky se hledaly, kde to šlo. Nejlépe za výpravou zahraničních turistů, v lese nebo ve vodě. Hráli jsme tím, co jsme našli.
Dnes už je velmi snadné koupit si jakékoliv nové vybavení na golf, ale přesto můžeme potkat na mnoha našich hřištích podnikavce, kteří poblíž odpališť nabízejí ke koupi hrané míčky ztracené jinými golfisty. Cílem tohoto článku je najít odpověď, zda je racionální kupovat ztracené hrané míčky a pro které kategorie golfistů se to vyplatí.

Pokud patříte do stejné kategorie jako výše popsaný začátečník, pak klidně můžete něco ušetřit tím, že si kupujete míčky od pokoutních sběračů. Kdo ztrácí během kola více než pět míčků, může koupit pytlík směsi hraných míčků, u kterých není jasné, zda pocházejí z lesa nebo z vody, ani to, jak dlouho tam odpočívaly.
Podstatně jiná je situace pro zkušenější golfisty se spolehlivějším švihem a vyšší úrovní kontroly dráhy letu. U zkušenějších a náročnějších golfistů vidím dva důvody, proč nehrát míčky nakoupené od cyklisty u plotu hřiště.

Prvním důvodem je to, že v takovém sáčku jen málokdy najdete model, který dlouhodobě používáte. Golfoví trenéři, vědci zabývající se vývojem míčků a golfoví publicisté shodně v celém světě doporučují zkušenějším a náročnějším golfistům – včetně rekreantů – aby si vybrali jeden druh míčku, který vyhovuje jejich hře, strategii a pocitu.
Když si takto dlouhodobě zvyknete na jeden model míčku, budete mít daleko větší jistotu a lepší výsledky zejména v přihrávkách a celkově v krátké hře. Pro rekreanty je celkem jedno, jestli si vyberou Titleist ProV1, Bridgestone E6, Callaway Chrome nebo některý levnější druh míčku.
Důležité je během dostatečného tréninku zvládnout perfektně vztah mezi hráčem, holemi a míčkem. Je pak podstatně snazší zahrát k vlajce třeba wedge z 60 metrů nebo čip z pěti metrů od greenu. O patování ani nemluvím. Prostě vztah mezi hráčem a míčkem by měl být založen na dlouhodobé věrnosti a důvěře.

Tím ovšem nechci říci, že vztah hráče k míčku musí být něco na způsob „na věčné časy a nikdy jinak". Stále se objevují nové druhy míčků a není nic špatného občas vyzkoušet jiný model. Vyloženě škodlivá je však míčková promiskuita hraničící s ignorancí ohledně rozdílných vlastností v jejich chování.

Nedávno jsem zažil šokující překvapení během setkání se skupinou českých golfistů, která přijela hrát do Chile. Večer u vína jsem se pokusil vyptat se jich na vztah k vybavení. Hlavní „alfa samec" skupiny říkal, že má HCP 8. Tak jsem se ho zeptal, jaký je jeho vztah k míčkům a čím hraje. Odpověděl, že mu to je jedno, hraje to, co je po ruce. Optal jsem se: „A nevadí vám ty změny míčků v krátké hře?". A on odpověděl: „Tam jsem se ještě nedostal."
Navzdory poodbným bizarním postojům platí pro všechny zkušenější a náročnější golfisty, že se jim spíše nevyplatí hrát s míčky typu „Rozina sebranec". Vzhledem k celkovému součtu nákladů na hraní golfu jim přinese celkově větší požitek a lepší výsledky hrát s ustáleným výběrem nových či zánovních míčku.

Když už se rozhodneme hrát kvalitními novými míčky, logicky se nabízí otázka, jako dlouho vydrží nový a drahý míček. Podle vývojového inženýra Deana Snella, který pracoval pro Titelist a TaylorMade, vydrží v případě rekreačních hráčů kvalitní nový míček více než 250 ran drajvrem, než se na něm začnou fyzikálně projevovat stopy opotřebení. V případě nejlepších světových profesionálů s vysokou dynamikou švihu je to 100 odpalů drajvrem.
Z toho vyplývá, že hráči, kteří mají vcelku dobrou kontrolu přesnosti, si klidně mohou dovolit investovat do kvalitních míčků, protože opotřebení těchto míčků je podstatně pomalejší než pravděpodobnost ztráty.

Nicméně verdikt specialisty na konstrukci míčků Deana Snella je velmi nesmlouvavý, pokud se týká míčků, které byly nějakou dobu ve vodě. Už po 48 hodinách strávených ve vodě začíná negativní působení vodního prostředí na strukturu a charakteristiky míčku.

Už po zdánlivě nedlouhých 48 hodinách ztrácí míček něco z rychlosti a konsekventně tedy klesá i délka ran s takovým míčkem. Po dvou nebo třech týdnech ve vodě je míček „mrtvá liška". Docela bych si vsadil, že jste už pár takových koupili a pak jste se divili, proč to „nelítá"...

Mezi to nejhorší, čeho se golfista může dopustit, je hrát s míčkem ukradeným z driving range. Etický rozměr takového chování se mi zdá být natolik zřejmý, že ani nebudu plýtvat slovy k odsouzení takových jedinců. Existuje však nejen důvod etický, aby nikdo takovou „čuňárnu" nedělal. Je to praktický rozdíl mezi chováním míčků z driving range a opravdových kvalitních golfových míčků.
Podle amerického golfového tisku byla uskutečněna podrobná srovnávací studie chování cvičných míčků z 20 různých cvičných odpališť v USA. Statistiky letu těchto míčků pak byly porovnány s výkony nových míčků Titleist ProV1. Experiment se uskutečnil s využitím švihového robota v zájmu objektivnosti výsledků. Robot byl nastaven na rychlost švihu 80 mil (128,75 km/h), kterou autoři testu považovali za vhodnou z hlediska výpovědní hodnoty pro rekreační golfisty a jejich rychlost švihu.

S použitím nových míčků Titleist ProV1 a s železem číslo 7 robot vykazoval statistický rozptyl mezi 134,4 až 139 metry. S použitím cvičných míčků pro driving range byl rozptyl přesně stejně nastaveného robota mezi 127,1 metru až 153,6 metru. Pro golfové skóre je to propastný rozdíl v konsistenci délky. Zatímco míčky Titleist ProV1 za výše uvedených podmínek měly délkový rozptyl pouze 4,6 metru, v případě míčků z driving range činil délkový rozptyl 26,5 metru.

Pokud tedy v sobě nenajdete dost morálních důvodů, abyste nepoužívaly ve hře míčky z driving range, pak je k dispozici opravdu pádný důvod technicko-statistický. Ono přehrát green o 4,6 metru nebo o 26,5 metru je opravdu rozdíl.

Převzato z časopisu GOLF 4/2017


Související články:
Poslat na email Tisk Přidat mezi oblíbené TwitterFacebook googleLinkujGoogle Buzz

Přihlášení Golf News


OMEZENÝ POČET ZA SUPER CENY
350 Kč,-

Zahájen prodej voucherů 1fee2hráči na sezonu 2025, které umožňují na vybraných hřištích ve vymezeném čase po uhrazení jednoho fee hru dvěma hráčům. S ...