Titleista-ilV uplynulých čtyřech letech jsem napsal několik článků o golfových míčích vhodných pro seniorské golfisty a celkově pro golfistky a golfisty s nižší rychlostí švihu. Například článek „Míčková magie aneb jak levněji čarovat s optimalizací golfového vybavení". Vzhledem k tomu, že jsem obdržel několik reakcí od našich golfistů, které to zaujalo, rozhodl jsem se znovu navštívit toto téma.

Článek jsem nazval podle alba Boba Dylana „Highway 61 revisited" jakožto symbolický náznak, že se jedná o téma, které by mělo zvláště zajímat golfovou obec, jejíž věk se ubírá po dálnici 61 a dále.

Stárnutí je práce na celý úvazek."
Ingmar Bergman

Technologie výroby golfových míčků se vyvíjí opravdu rychlým tempem. Není to na první pohled viditelné, ale revoluce, jež proběhla v uplynulých 15 či 20 letech v oblasti vývoje a výroby golfových míčků, je převratnější než například u výroby golfových želez.
Opakovaně proto zdůrazňuji, že pozitivním výsledkem těchto významných technologických zlepšení je mimo jiné to, že rekreační golfisté si mohou vybrat takové míčky, které optimálním způsobem budou reagovat na jejich specifickou švihovou rychlost. Nalezení synergie mezi hráčem a míčkem nabízí zisk v délce i přesnosti hry za náklady, které jsou podstatně nižší než obvyklá posedlost hledáním stále nových „zázračných" holí.

Jak to bylo v minulosti
Před rokem 2000 byla technologie výroby golfových míčků z hlediska jejich optimalizace ve vztahu k charakteristikám hráčů doslova „v pravěku" ve srovnání s dneškem, ale zavilí a hloubaví golfisté už tehdy tušili, že existuje vztah mezi vlastnostmi míčků, typem hráče a rychlostí jeho švihu.
V těch dobách existovala v podstatě duální, vzájemně se vylučující volba. Buďto to létalo, nebo to stavělo. Buď byl míček tvrdý a létal daleko a dobře i proti větru, ale za to bylo těžké ho zastavit na greenu. Nebo byl měkký, bylo možno ho roztočit do pekelného backspinu, avšak nijak zvlášť dobře nelétal s drajvrem do dálky.
Žili jsme tehdy rozpolcení například mezi tvrdým míčkem Top Flight (ne nadarmo americkými golfisty přezdívaný Rock Flight) a měkkými „profesionálními" míčky s povrchem z balaty. Drahé míčky z balaty se snadno poškodily hranou hole a velmi málo vydržely.

Co se zdálo v roce 2014
V roce 2014, když jsem psal článek „Míčková magie", se zdálo, že amatéři s nižší rychlostí švihu a senioři mají již jednoduchou volbu díky dostupnosti míčků různých značek, jejichž společným rysem bylo, že nabízely konstrukce poskytující lepší výkony s nižšími rychlostmi švihu. Byly to například míčky TaylorMade Project (a), Bridgestone Tour B330 RX a Callaway řady S (Speed Regime) v řadě S1 a S2.
Od té doby se však mnohé změnilo. Firma Callaway například, dle mého názoru poněkud neuváženě, zastavila výrobu míčků řady S, u které byl fitting pro rychlost švihu snadný. Míčky TaylorMade Project (a), Bridgestone Tour B330 RX zůstávají na trhu s průběžnými kosmetickými inovacemi, ale současně se vynořují noví kandidáti na optimální míčky pro seniory.
Některé významné firmy, jako například Srixon, snížily kompresi svých nejkvalitnějších míčků kategorie tour, takže se hodí i pro hráče s nižší rychlostí švihu. Kromě toho se již nahromadilo větší množství zkušeností ohledně kategorie míčků pro seniory. To vše vede k novým pohledům.

Výsledky pokusů a omylů
Lidská bytost má sklony nechat se oslnit něčím úplně novým, tím spíše, když to má v sobě tolik vědy a výzkumu a nabízí to za snesitelné peníze významně lepší výsledky. Nejsem výjimkou z této svého druhu naivity. Proto jsem v uplynulých letech zkoušel míčky vhodné pro nižší rychlosti švihu.

Jsem svou švihovou rychlostí průměrný golfista. Přinejmenším bych jím byl v rámci golfové obce USA, kde podle statistik firmy TRACKMAN je průměrná rychlost mužů u drajvru v rámci jejich golfové federace (USGA) 93,4 m/ph neboli 150,3 km/h. Vzhledem k tomu, že v našich podmínkách jsem podobnou statistiku nenašel, budu se tedy považovat za vhodného pokusného králíka pro zkoumání míčků vhodných pro průměrné a nižší rychlosti švihu.
V rámci mých experimentů s míčky určených pro golfisty, kteří si jsou vědomi, že nejsou „ranaři", jsem testoval mj. míčky TaylorMade Project (a). Po mnoha kolech golfu mohu zodpovědně říci, že jsme si „nepadli do noty".

TaylorMade Project (a)
Jednou z hlavních chyb v politologii i ekonomické analýze bývá ahistorický pohled. Proto musím úvodem říci, že kdyby byly míčky TaylorMade Project (a) k dispozici před rokem 2000 i nějaký čas poté, golfisté s pomalejším švihem by je přijímali jako požehnání a užívali by s nimi mnoho radosti. Dnes však existuje tak široká nabídka nových míčků splňujících lépe tato kritéria, že TaylorMade Project (a) se mi jeví svou celkovou charakteristikou jako poněkud nekompletní.

Začnu obráceným směrem. Při patování jsou tyto míčky měkké a velmi příjemné na dotek. Rovněž jejich chování během patu si příliš nezadá s míčky nejvyšší Tour kategorie. Během přihrávek s wedžemi je však dojem smíšený. Plná rána wedží je doprovázena až překvapivě měkkým pocitem, dobrou výškou i přesností. Je to tím, že díky své specifické konstrukci dokáže míček vytvářet vysokou rotaci i při seniorských rychlostech švihu. Krátké přihrávky wedžemi však jaksi postrádají odezvu při kontaktu a konsistenci.
Tento problém se projevuje rovněž při hře s železy. Délka ran je u dlouhých a středních želez jen průměrná a pocit odezvy je rozpačitý, jaksi nekompletní. Asi nejhorší jsou dojmy ze hry drajvrem. Tam jsem měkkost pocitu během kontaktu cítil jako vyloženě rušivou a délky byly jen průměrné. Je to těžké vyjádřit, nejspíš bych řekl „chybí substance".

Patrně jsem ještě nedospěl k dostatečně nízké rychlosti švihu pro tento míček. Je možné, že hráčky a hráči s opravdu pomalým švihem mají s tímto míčkem lepší pocity a že si jej oblíbí.

V rámci objektivity jsem porovnával moje herní zkušenosti s tímto míčkem s testy různých nezávislých publicistů v zahraničí. Jejich závěr byl takový, že tento míček má kompresi jen 70 a je vhodný nejspíš pro golfistky a golfisty s rychlostmi švihu okolo 80 m/ph (128 km/h s drajvrem) a méně.
Existuje však významná část golfistů s pomalejším švihem, kteří prostě mají rádi upřímnější a citelnější odezvu při kontaktu s míčkem. A pro ně je komprese jádra TaylorMade Project (a) opravdu příliš nízká.

Pro srovnání uvádím, že například populární míček Titleist ProV1 má kompresi okolo 90 a ProV1x skoro 100.
(Tímto faktorem se budu zabývat v závěru a považuji jej za významný, protože patřím mezi ty, kdo raději něco obětují výměnou za solidnější pocit při zasažení míčku.)

Kde hledat míčky pro pomalejší švihy v roce 2018
Pro ne zrovna uspokojivé zkušenosti s míčkem TaylorMade Project (a) jsem pokračoval v hledání míčku, který by mi vylepšil „jízdu po Highway 61" – tedy poskytl mi o něco více délky a přesnosti při poněkud nižší rychlosti švihu. Zaujala mne informace v zahraničním golfovém tisku, že firma Srixon snížila kompresi míčků Z-Star z 90 na 88 a pozměnila jejich konstrukci tak, že snáze stoupají do ideální výškové křivky i při pomalejším švihu.

Srixon Z-Star
Od roku 2017 tak firma Srixon poskytla golfistům s pomalejším švihem v podobě míčku Z-Star velmi zajímavý produkt. Ostatně Srixon si mohl z hlediska pokrytí různých rychlostí švihu dovolit snížit u modelu Z-Star kompresi z 90 na 88, protože současně nabízí verzi tohoto míčku Z-Star XV (zkratka znamená Extra Velocity neboli obzvláště vysoká rychlost švihu) s vyšší kompresí, která je určena profesionálům a amatérům s velmi dynamickým švihem.

Když jsem míček Srixon Z-Star vyndal v obchodě z krabičky a zkoušel jeho povrch, byl jsem překvapen. Mé dojmy byly smíšené. Na jedné straně jsem měl pozitivní vjem z neobyčejně měkkého povrchu. Současně jsem se však po zkušenosti s míčky TaylorMade Project (a) obával, že by ta měkkost mohla být rovněž přílišná.
Od prvního kontaktu hole s míčkem Srixon Z-Star jsem byl nadšen. Při drajvu má míček solidní zvuk i dobrou pocitovou odezvu. Není to nijak podobné „blátivému pocitu" při drajvu s míčkem TaylorMade Project (a). Zjevně pod velmi měkkým povrchem Z-Star je přece jen substantivnější jádro a komprese 88 má velmi blízko k ideální úrovni pro golfistu, který nedisponuje rychlým švihen, ale dosud se rád do drajvu „opře".

Délky drajvů jsou podobné těm, které jsem získával s míčky TaylorMade TP 5x a Titleist Pro V1x. Pokud už „jedete po Highway 61", tak od míčků Srixon Z-Star můžete čekat solidní rány drajvrem, neočekávejte však nějaké dramatické přírůstky.
Skutečně excelentní výsledky dává Z-Star při hře s železy. Od čtyřky až po PW. Za 35 let golfu jsem nezažil hru s míčkem, který by při hře s železy byl tak přesný a konzistentní. Rány jsou provázeny příjemně měkkým (ne však bažinatým) pocitem, míček rychle stoupá vzhůru a skvěle drží stranovou trajektorii. Při hře železy na mně působil dojmem, jaký asi milovník sportovní střelby zažívá, když mu půjčí na vyzkoušení špičkovou odstřelovačskou pušku. Když člověk dobře změří vzdálenost a správně vybere železo, lze útočit na každou vlajku.
Podobně jako s drajvrem, délky se neliší od nejdražších tour míčků, jako jsou TaylorMade TP 5x a Titleist Pro V1x. Pocit je však o něco měkčí, dalo by se říci, že míček odlétá od hole ochotně a bez velkého úsilí.

Plné rány wedžemi jsou rovněž shodné s konkurencí na úrovni úplné špičky tour míčků. Patování je provázeno velmi příjemným měkkým pocitem při kontaktu s míčkem a předvídatelným chováním.
Jedinou oblastí, kde jsem si musel na tento míček trochu déle zvykat, byly krátké čipy wedžemi. Mám velmi rád nízké čipy okolo greenu, které jsou bezpečné. S míčkem Z-Star jsem tyto přihrávky zpočátku nechával krátké, nebo naopak přehrával. Problém však pravděpodobně není vadou Z-Star, ale spíše byl výsledkem toho, že jsem míčky testoval na hřištích v ČR, kde jsem dosud nebyl nebo už dlouho nehrál a která mají velmi odlišnou kvalitu a rychlost greenů. Po několika kolech se tyto míčky chovaly i u přihrávek stejně předvídatelně a byly ovladatelné jako již zmíněné TaylorMade TP 5x a Titleist Pro V1x, které jsem užíval jako srovnávací standardy.

Zdá se, že s míčkem Z-Star budu teď hrát soustavně. Kromě dobrých hracích vlastností hovoří v jeho prospěch také skutečnost, že jeho cena je o něco nižší než u nejlepších míčků kategorie tour. To je rovněž silný argument.

Bridgestone B330 RX
Ve starším článku „Míčková magie" jsem napsal: „Z osobního pohledu se zásadním zlomem v roce 2011 stal objev míčku Bridgestone TOUR B330 RX, který byl deklarovaně vyráběn pro golfisty s rychlostí švihu pod 105 mph neboli 168 km/h (to jsme skoro všichni v rekreační kategorii)."
Bridgestone B330 RX je od roku 2008 průkopníkem v oblasti nabídky golfového míčku speciálně konstruovaného pro golfisty s pomalejším švihem. V roce 2017 úspěšně pokračovaly jeho nové verze se stejným marketingovým logem „Under 105" (míček pomáhající golfistům se švihem pomalejším než 168 km/h). Firma Bridgestone nabízí sofistikovanou škálu míčků pro různé rychlosti švihu a je nutno uznat, že jsou to skvělé výrobky.
Testoval jsem míčky Bridgestone B330 RX souběžně se Srixonem Z-Star a se srovnávacími tour standardy TaylorMade TP 5x a Titleist Pro V1x.

Na hřišti v České Lípě jsem měl štěstí, že mne zastihlo v říjnu 2017 babí léto, a tak jsem míčky zkoušel při příjemné teplotě 17 až 20 °C. Rovněž hrací povrchy jsou kvalitní, takže se mi nabídla ideální příležitost pro vyzkoušení měkkých a přesných míčků. Z dobrých podmínek jednoznačně těžil míček Z-Star.
Později jsem však pokračoval v testování na hřišti Malevil, kde vládly odlišné podmínky. Ferveje jsou oseté starým druhem trávy, která nedokáže vytvořit pod míčkem ideální „polštářek" pro správnou golfovou ránu s kompresí míčku. Ve skutečnosti jsou ferveje v Malevilu bahnité a tráva je spíš doprovodným jevem. Greeny jsou podobné fervejím na dobrých hřištích.

V podmínkách těžkého blátivého terénu si Srixon Z-Star vedl nevýrazně. Kdyby mohl být míček zmatený ošklivým hřištěm, řekl bych, že tomu tak bylo. Proto jsem sáhnul pro soudobou verzi starého osvědčeného Bridgestone B330 RX.

Pocit při kontaktu s Bridgestone B330 RX je o něco tvrdší než v případě Srixonu Z-Star. Není to nic dramatického ani nepříjemného, ale zkušený golfista si to okamžitě uvědomí. Jenomže v obtížných podmínkách bahnitého hřiště byl tento pocit psychologicky přínosný.
Jestliže jsem Srixon Z-Star přirovnal k špičkové odstřelovačské pušce, pak Bridgestone B330 RX by bylo možno charakterizovat spíše jakožto polní dělo. Postrádá možná sofistikovanou jemnost Srixonu Z-Star při kalibrování ran železy, ale pokud je vaší prioritou předrajvovat své parťáky v seniorském flightu, pak je Bridgestone B330 RX to pravé. A na bahnitých hřištích je to účinný prostředek sebeobrany.

Zmíněná efektivnost Bridgestone B330 RX u drajvů je s nejvyšší pravděpodobností aerodynamickou zásluhou technologie dvojího profilu jamek či důlků na povrchu (double-dimple technology). Této zvláštnosti si ostatně všimnete už v obchodě, když míček vyndáte z krabičky.
Tento míček má skutečně kapacitu reagovat velmi efektivně s drajvrem i při nižších rychlostech švihu. To právě na rozbahněných hřištích, kde míček po dopadu neroluje, dělá sice nevelký, avšak patrný rozdíl. Je dost možné, že u drajvu je to vůbec nejefektivnější míček na trhu pro hráče s nižší rychlostí švihu.

Při hře s železy je to spolehlivý míč, který snadno stoupá vzhůru a vytváří efektivní trajektorii. Pocit při kontaktu je sice o něco tvrdší než u Srixonu Z-Star, ale srovnatelný s míčky TaylorMade TP 5x a Titleist Pro V1x, které jsou rovněž konstruovány tak, aby létaly ve strmější trajektorii.
Pocit při hře železy je u Bridgestone B330 RX unikátní. Určitě bych jej nenazval nepříjemným. Při dobrém kontaktu na sweetspot golfista zažívá pocit, že míček odlétá z hole ochotně a rychle. Jakkoliv jsem velkým ctitelem češtiny, napadá mne tady jako nejvhodnější slovo „hot". Hrál jsem už mnoho verzí různých tvrdších míčků, které nesly marketingové označení „hot", ale tenhle se tak chová, aniž by byl tvrdý.

I když Bridgestone B330 RX odlétá od želez živě, na greenech jej lze bez problémů zastavit. Samozřejmě v případě dobrých ran s dostatečně vysokou trajektorií. Například sedmička z cca 125 metrů dopadne na green a udělá „hop-hop-stop" přibližně po dvou až třech metrech. Není to „hop-stop" na jednom metru jako u Srixonu-Z Star nebo Titleistu ProV1, ale rozhodně to není špatné a dá se s tím úspěšně hrát.
U přihrávek okolo greenu vyžaduje Bridgestone B330 RX pár desítek či lépe stovek ran na to, aby si golfista vytvořil přesnou kalibraci jeho doběhů. Poté může fungovat předvídatelně. Obecně je při čipech okolo greenu o něco „živější" než většina nejlepších tour míčků.
U patování musím konstatovat, že na velmi dobrých rychlých greenech je poněkud hůře kontrolovatelný než nejlepší míčky z kategorie tour. Není to však až tak velké překvapení. Jedná se o míček zaměřený na zvýšení délky ran pro pomalejší švihy. Nemůžete požadovat od houfnice, aby zároveň byla šampiónkou ve vyšívání krajek.

Všechno je trochu jinak, než se donedávna zdálo
Optimalizace či fitting míčků pro nižší rychlosti švihů je jevem novým. V poměru k celkové historii golfu lze říci, že jsme s tím začali předevčírem. Technický vývoj neustále pokračuje a přibývá praktických zkušeností, díky porovnání míčků deklarovaně nabízených pro golfisty s pomalejším švihem a nejkvalitnějších míčků určených pro nejlepší hráče. A tak se boří některé mýty.
Ještě nedávno výrobci i golfisté s pomalejšími švihy věřili, že tajemství optimalizace spočívá především v kompresi míčku. Že stačí prostě míček konstruovat s velmi nízkou kompresí a – abraka dabra – zázrak je na světě. Současnost ukazuje, že tato cesta může být zavádějící. Míčky s příliš nízkou kompresí (například okolo 70) mohou významné části golfistů s pomalejšími švihy dávat rozporné výsledky a nevyhovující pocit zpětné vazby při úderu.

Praktické zkušenosti s novou verzí míčku Srixon Z-Star, u které výrobce snížil kompresi na 88, ukazují, že někde tam by se mohla nacházet ideální hodnota komprese pro rekreační golfisty.
To vytváří zajímavou korelaci s mojí praktickou zkušeností, že významná část zkušenějších golfistů s poněkud pomalejším švihem nehraje s míčky určenými pro jejich rychlosti, nýbrž například míčky TaylorMade TP5x a Titleist ProV1x, které jsou explicitně doporučeny golfistům s rychlým švihem. Důvod je jednoduchý, TaylorMade TP5x a Titleist ProV1x jsou konstruovány tak, aby po úderu rychleji stoupaly vzhůru, aby vytvářely vyšší a strmější trajektorii letu míčku. (Například TP5x má kompresi 90, což není pro golfisty s pomalejším švihem nezvládnutelné.)
Praktické zkušenosti ukazují, že právě schopnost míčku vznést se dostatečně ochotně do výše a dát golfistovi o trochu více „carry" dráhy je vlastně to nejdůležitější pro golfisty na „Highway 61".

Testované míčky Srixon Z-Star a Bridgestone B330 RX dokáží nabídnout strmější trajektorii stejně jako nejlepší a nejdražší TaylorMade TP5x a Titleist ProV1x. Navíc skutečně vznikly a jsou zdokonalovány s ohledem na golfisty s nižší rychlostí švihu, aniž by to negativně ovlivnilo pocitovou zpětnou vazbu. Velmi vám je doporučuji vyzkoušet.

Převzato z časopisu GOLF 1-2/2018
Text: Ondřej Kašina


Související články:
Poslat na email Tisk Přidat mezi oblíbené TwitterFacebook googleLinkujGoogle Buzz

Přihlášení Golf News


OMEZENÝ POČET ZA SUPER CENY
350 Kč,-

Zahájen prodej voucherů 1fee2hráči na sezonu 2025, které umožňují na vybraných hřištích ve vymezeném čase po uhrazení jednoho fee hru dvěma hráčům. S ...