Lidé mají vrozenou nedůvěru akceptovat návody ke střídmosti, které přicházejí od asketů, šprtů a svatoušků. Poněkud lépe bývají přijímány rady od napravených hříšníků. I když jsem se ve vztahu mezi golfem a alkoholem nikdy nedostal tak daleko či hluboko jako autor citátu John Daly, věřte mi, že v tomto případě k vám nepromlouvá žádný abstinent.

Mám rád víno, ale ještě o něco raději mám golf. A tak jsem se jednoho dne zamyslel nad tím, jaký je vlastně vztah mezi způsobem hry a výsledky – a předešlou konzumací alkoholu. A zařadil jsem do té studie i golfisty, kteří popíjejí dokonce během hry. Výsledky jsou zajímavé.
Jistě budete souhlasit s konstatováním, že negolfová veřejnost mívá zkreslené představy o golfistech a jejich hře. Mezi tyto ne zcela reálné mýty patří přesvědčení, že všichni správní golfisté si nosí v kapse nebo v bagu „placatku" s destilátem a během hry se z ní vydatně posilují.
V historii golfu i v současnosti určitě takoví „kumpáni z mokré čtvrti" byli a jsou, protože jinak by již neexistovala nabídka oněch lahviček určených speciálně pro golfisty. Vložený obrázek ukazuje jednu takovou vyrobenou ve Velké Británii z nerezové ocele a zdobenou kůží, která se prodávala na e-Bay za 40 amerických dolarů.

Jak nás opilí Švédové zásobovali míčky
Když jsem kdysi s golfem začínal, asi tak před 32 lety, bylo prakticky nemožné si v ČSSR opatřit golfové vybavení. Již jsem o tom opakovaně psal. Zajímavý byl způsob řešení tohoto nedostatku, který jsme objevili, pokud jde o golfové míčky. Empirickým pozorování jsme zjistili, že do Mariánských Lázní a do Karlových Varů jezdí výpravy Švédů, kteří si bohatýrsky užívali levného šampaňského a kombinovali jeho intenzivní pití s hraním golfu.
Když se v odpadkových koších na hřišti a okolo fervejí objevilo nápadné množství lahví od šampaňského, věděli jsme, že nadešla naše sklizeň míčků. S každým douškem sektu se totiž zhoršovala přesnost hry švédských turistů a jejich míčky létaly stále častěji do lesů. A tak jsme za nimi vyrazili hledat a po každé takové švédské pijatice jsme pak doplnili naše zásoby o vzácné a nedostatkové zboží.

Později, po roce 1990, jsem měl možnost v praxi zkoumat vliv pití různých druhů alkoholu na kvalitu golfové hry i za hranicemi rodné země – na Kubě, v Brazílii, USA, Venezuele a v Portugalsku. Ať již to bylo pivo, mojito, daiquiri nebo caipirihna – vliv na hru byl vždy totožný s vývojem „produktivity" švédských turistů zpitých šampaňským.
Nyní jsem se konečně propracoval k tomu, abych se pokusil uvést na pravou míru obecně rozšířený mýtus a sebeklam o vztahu mezi alkoholem a golfem. V USA například významná část golfistů věří, že pití piva prospívá kvalitě golfového švihu, že pivo je užitečný „swing-oil". Podívejme se, jak je to doopravdy.

Pivo jako olej pro hladký švih?
V červencovém čísle amerického časopisu Golf Digest v roce 2003 se skupina dobrovolníků pokusila o více méně živelný experiment, který autoři shrnuli do článku s názvem Does Beer Help? (Pomáhá pivo?). Východiskem byla oblíbená americká pověra, že pivo je „swing-oil" zlepšující plynulost švihu. Experiment sice postrádal potřebnou metodiku a přesnost vědecké práce, nicméně jeho autorům nelze upřít, že se do něj vrhli s nemalou odvahou. Na golfovém hřišti poblíž Las Vegas každý člen pokusného týmu rekreačních golfistů vypil během hry podle individuální kapacity 11 až 15 plechovek piva!
Není proto divu, že autorům experimentu se v jeho závěru poněkud vymkla i registrace výsledků. Z toho, co si dokázali zapamatovat, však zdůraznili, že ze 100 metrů přes vodu se počet utopených míčků zvýšil nejméně šestinásobně oproti běžným výsledkům střízlivé hry. Při drajvování sice měli subjektivní pocit větší síly, ale přiznávají, že rovněž nápadně vzrostl výskyt navždy ztracených „banánů" a krátkých „zajíců".

S většími vědeckými ambicemi zopakoval tento experiment se „švihovým olejem" newyorský časopis Westchester Magazine (http://www.westchestermagazine.com) v dubnu 2013. Pod titulkem Does Drinking Beer Make You Better at Golf? (Zlepší pití piva váš výkon v golfu?) zveřejnili studii, jejíž příprava zahrnovala využití moderních technických prostředků, jako je měřící golfová vesta K-VEST a systém monitoringu švihu a letu míčků TrackMan Radar.

Experiment se uskutečnil v lokalitě Golf Studio Hudson Rivertowns Chiropractic pod vedením zkušeného analytika Dr. Phila Striana. Pokusné osoby byly vybrány tak, aby reprezentovaly široký vzorek golfistů – věk 25–64 let, HCP 0–25 a v průměru hrávaly od 10 do 50 kol golfu ročně. Každá pokusná osoba při experimentu odehrála okolo 230 měřených ran a u toho vypila osm piv.

Dr. Phil Striano k výsledkům měření říká: „Když začnete u golfu pít, děje se řada zajímavých věcí. Začíná selhávat schopnost směrového odhadu a snižuje se koordinace. Pokud se týká subjektivního pocitu, většina golfistů má skutečně dojem, že jejich švih je lépe naolejován. To se projevuje větší mírou uvolnění během švihu a jeho větším rozsahem. Rozjaření golfisté více rotují boky a rameny, čímž se jejich švih prodlouží. Měření ovšem ukázala, že to paradoxně vedlo ke snížení akcelerace hlavy hole a přesnosti zásahu, což rezultovalo v menší délky ran."
V případě hry železem číslo 6 se délka ran pokusných osob snížila v průměru o 7,5 metru. Jediná více méně dobrá zpráva, která z pokusu vzešla, může alespoň trochu uklidnit zkušené golfisty. Objevila se prokazatelná korelace mezi mírou zkušenosti a herní vyspělosti a odolností vůči alkoholu. Čím je golfista zkušenější a má lépe zafixovanou motoriku švihu, tím lépe odolává negativním vlivům alkoholu.
Autoři pokusu však závěrem varují před pitím na hřišti a důrazně připomínají slova amerického zpěváka a herce Deana Martina, který byl jak zkušeným pijákem, tak zkušeným golfistou: „Když pijete, tak nelezte za volant! Raději ani neberte do ruky patr!"

Slova známého amerického baviče mi připomínají věci, které se bohužel odehrávají na našich golfových hřištích. Během některých „korporativních" a „celebritoidních" turnajů se hřiště hemží hosteskami nabízejícími alkohol nejrůznějšího druhu. To, že povětšině nezkušení VIP golfisté pak „stříkají" okolo sebe míčky jako kdysi výše zmínění švédští turisté, je vcelku jejich věc.
Často však po turnaji nasednou do automobilů, jejichž síla motorů mnohonásobně převyšuje soudnost a zodpovědnost jejich majitelů. A to už není k smíchu. Takže si vždy, když se okolo golfu nedokážete vyhnout alkoholu, připomeňte, jak to viděl Dean Martin.

Nikoliv lépe, pouze více...
Kdykoliv někde slyším, že někdo po konzumaci alkoholu hraje lépe golf nebo se dokáže snáze vyjádřit v cizí řeči, musím si vzpomenout na vlastní zážitek z Lipska. Myslím, že by svět byl snesitelnějším místem, kdyby si každý dokázal pamatovat své vlastní ostudy a vzít si z nich ponaučení.
V dobách hluboké totality jsem se řídil zásadou, že je vždy lepší se vzdělávat pro budoucnost, než pracovat pro režim. A tak jsem se přihlásil na každý jazykový kurz, který sliboval únik ze zaměstnání. Jednou jsem takto proklouzl na měsíční kurz němčiny pro pokročilé, který se konal v Lipsku v tehdejší NDR. Poněkud jsem německy hovořil, ale pokročilý jsem určitě nebyl.

Fraška se vystupňovala, když jsem nějakou náhodou při rozřazování na místě omylem vybrebtal něco správně a skončil v nejvyšší skupině. Pak se ovšem začínalo každým dnem ukazovat, jak málo tam patřím. Skupinu nejpokročilejších vedla velmi slušná a milá německá profesorka, elegantní starší paní, která nešťastným řízením osudu uvázla na špatné straně zdi. Cítil jsem se vůči ní stále provinilejší, když jsem viděl, jak trpí při mých gramatických chybách.
Po několika dnech byl večírek a já jsem se posilnil mnoha láhvemi „enderáckého" piva Radeberger. Najednou se mě zmocnil pocit, že do mne ta němčina zázračně vstoupila, že dokážu mluvit s lehkostí a správně. Hned jsem vyhledal distingovanou paní profesorku a sdělil jí, že po deseti pivech mluvím německy o hodně lépe. Ona se na mne s poněkud hořkým úsměvem podívala a stručně odpověděla: „Nikoliv lépe, pouze více."

Připomeňte si to vždycky, až propadnete dojmu, že po větší konzumaci alkoholu dokážete snáze hovořit cizími jazyky nebo hrát lépe golf. Ve skutečnosti alkohol pouze odstraňuje zábrany. To může být v některých situacích žádoucí, ale určitě není dobré používat tuto metodu systematicky.
V žádném případě alkohol neumí dodat člověku schopnosti, které za střízliva neměl. Když se na hřišti posílíte jakýmkoliv alkoholem a zmocní se vás poté dojem, že hrajete lépe, obvykle zjistíte pravdu až při sčítání skóre. Pak se ukáže, že jste ve skutečnosti nehráli lépe, jen více...

Nejvíce je postižena krátká hra
Nechci si hrát na „zázračně napraveného pytláka" a namlouvat vám, že doušek piva mezi devítkami vás otráví a zcela zničí váš golfový švih. Dokonce existují i dny, kdy dokážeme hrát dobrý golf po předchozím velkém flámu (většinou proto, že naše ambice jsou malé a hrajeme realisticky). Ale z hlediska statistického je kontraproduktivní jak pití alkoholu během golfu, tak i večer před hraním.
Jak již bylo zmíněno výše, seriózní experimenty ukazují, že lépe se s alkoholovou intoxikací dokáží vyrovnat zkušení golfisté, kteří mají stabilní mechaniku švihu. Ale ani na té vyšší a nejvyšší úrovni nejsou golfisté imunní proti vlivům alkoholu na organismus.
Dlouhodobé zkušenosti moje vlastní a mnoha dalších golfistů napovídají, že z odpaliště lze po flámu jakž takž hrát normálně. Největší škody obvykle přicházejí, když je zapotřebí hrát delikátní rány okolo greenu. Zdá se, že následky prohýřených nocí se nejvíce platí ztrátou citu a odhadu při jemných čipech a lobech. Jedná se o krátkodobé poškození koordinace.

Zajímavý je vliv alkoholu při patování. Některé experimenty ukázaly, že u golfistů, kteří se napijí alkoholu během hry, po určité (nevelké) dávce alkoholu vzrůstá počet delších patů, které dokáží dát do jamky. Zcela určitě se v tomto případě nejedná o nějaký pozitivní vliv alkoholu na koordinaci či synchronizaci pohybů – ale jde pouze o odstranění zábran (jako u výše zmíněného příkladu s cizími jazyky).
Většina rekreačních golfistů chybuje daleko více v odhadu délky patů nežli stranově. A v rámci délkových chyb převládá ta, že nechávají paty krátké, nedají míčku šanci spadnout do jamky. Dávka alkoholu tak může odstranit tento blok a rekreační golfista promění o něco více dlouhých patů – jednoduše proto, že se tolik nebojí. Nicméně tento pozitivní efekt alkoholu je plně vyvážen vlivy negativními.

Zajímavě se o pití alkoholu ve vrcholovém golfu nedávno vyjádřil velikán golfu Jack Nicklaus. Je známo, že určitá část golfistů, včetně absolutní špičky, je postižena neurologickým problémem selhávání pohybové koordinace při patování, který se anglicky nazývá „yips". Česky bychom to snad mohli nazvat „cuky" nebo „záškuby". Je to nepříjemný problém, při kterém je patovací úder náhle a nekontrolovaně narušen jakýmsi škubem, jakoby někdo hráče píchnul špendlíkem.
Během turnaje americké PGA Tour měli golfoví publicisté příležitost poklábosit s Jackem Nicklausem v klubovně během dešťové pauzy. A on se zamyslel nad tím, proč je dnes mezi nejlepšími golfisty světa méně k vidění problém s „yips", jenž býval obávaným strašákem předchozích generací.
Nicklaus došel k názoru, že současní vrcholoví golfisté jsou atletičtější, mají lepší životosprávu a pravidelné pití alkoholu a večírky po hře nejsou již natolik součástí golfové kultury a jejich životního stylu, jako tomu bývalo u předchozích generací. Myslím, že názor, který vyslovil Golden Bear stojí za zamyšlení.

Shrnutí
Pokud vás nedokázala přesvědčit spíše laskavá (a snad i zábavná) předchozí část článku, pak v závěru uvedu poněkud důraznější údaje o vlivu alkoholu na lidský organismus z pohledu sportovce, který by měl být zainteresován na tom, aby jeho tělo dobře fungovalo.

Dehydratace
Dehydrataci způsobuje jak nadměrné pití alkoholu před sportovním výkonem, tak konzumace alkoholu během hry. Alkohol nejen vysušuje organismus, ale navíc má diuretické (močopudné) účinky. Můžete počítat s tím, že když vypijete 200 mililitrů piva, následně vyloučíte 320 mililitrů. Je zjevné, že alkohol dehydrataci neřeší, ale dále zhoršuje.
Navíc má alkohol sekundární účinky. Když pronikne do mozku, zabraňuje vylučování antidiuretického hormonu (ADH, vasopresin). ADH reguluje resorpci vody v ledvinách a při jeho nedostatku dochází ke zvýšenému vylučování moči. Alkohol tak dále prohlubuje dehydrataci organismu. O nebezpečných močopudných vlivech alkoholu se vědělo již ve středověku. Shakespeare ve hře Macbeth uvádí: „Alkohol, můj pane, působí tři důsledky – červený nos, ospalost a močení."

Problémy hypoglykemické, nutriční a snížená schopnost regenerace
Mnozí z vás určitě zažili během golfu nebo tenisu podivný svalový třes, náhlý stav slabosti, studený pot. S velkou pravděpodobností se jednalo o stav hypoglykémie neboli nedostatek cukru v krvi. Nadměrné pití alkoholu může vyvolat stavy hypoglykémie i u zdravých lidí.
(Přesná formulace ze stránky České společnosti hepato-pankreato-biliární chirurgie: „Konzumace etanolu vede ke kompetitivní inhibici glukoneogeneze, která je příčinou hypoglykemie, dochází k poklesu výdeje glukózy z jater. Příčinou je blokování tvorby pyruvátu, který je důležitým zdrojem glukoneogeneze. Při oxidaci etanolu na acetaldehyd v játrech je zvýšená tvorba NADH a tím i zvětšený poměr koncentrací NADH/NAD v cytosolu s nedostatečnou tvorbou oxalacetátu. Tato přeměna blokuje tvorbu pyruvátu a tím i glukoneogenezi.")

Z mých pozorování vím dobře, jak často hledají golfisté v bagu různé tyčinky, sušenky atd. Myslím, že problémy s hypoglykémií jsou v golfu rozšířenější, než rekreační golfisté tuší – a jejich častou příčinou je alkohol z předešlého dne.
A – aby to nebylo dost: dlouhodobé nadměrné pití snižuje efektivnost využívání přijímané potravy natolik, že se můžete dostat do stavu, kdy budete slabí a bez energie, i když budete normálně jíst. Kromě toho pití alkoholu během sportovního výkonu a po něm snižuje schopnosti regenerace buněk. Jinak řečeno, zpomaluje odeznívání únavy i hojení případných zranění.

Alkohol poškozuje rovnováhu hormonů v těle
Tady bych mohl úspěšně apelovat na mužskou ješitnost. Systematické pití alkoholu totiž vede ke snížení produkce testosteronu. Testosteron, jeden z nejznámějších hormonů vůbec, se stal synonymem mužnosti a od toho se odvíjí obrovský zájem mužů nejrůznějšího věku udržet či zvýšit jeho hladinu v organismu.
Je to nejznámější mužský pohlavní hormon a chemicky se řadí mezi anabolické steroidy. Působí na spermatogenezi (tvorba spermií) a ovlivňuje vývoj pohlavních znaků v období puberty. V pozdním věku jeho dostatečná hladina brání rozvoji osteoporózy. Zdrojem problémů pro řadu mužů je to, že hladina testosteronu začíná s postupujícím věkem klesat.
Podle výzkumů je to hranice zhruba třiceti pěti let věku, kdy dochází k prvnímu, tehdy ještě nepříliš výraznému poklesu. Klíčovým obdobím je tzv. období andropauzy, kdy dochází k poklesu u mužů ve věku mezi 50. a 60. rokem života. Úbytek testosteronu se projevuje mj. zvýšeným vypadáváním vlasů, pokožka je tenčí a sušší a dochází k hromadění tuku, k úbytku svalové hmoty. Změny se projevují také v oblasti psychiky – se sníženou hladinou testosteronu klesá vnímavost, zhoršuje se paměť, zvyšuje se podrážděnost, a nervozita, klesá psychická odolnost. Muž má více problémů se spánkem a snáze podléhá únavě.
Není snad ani nutné zdůrazňovat, že pro kvalitní hraní golfu muži testosteron opravdu potřebují. (Snížení hladiny testosteronu vede rovněž ke změnám mužského těla, jako je ztráta typicky mužské postavy a tendence stávat se rozměklými „babochlapy".)

Nadměrné pití alkoholu určitě nesvědčí ani golfistkám. Cituji UC San Diego Athletic Performance Nutrition Bulletin, podle něhož „jsou ženy náchylnější k poškozením organismu v důsledku přílišné konzumace alkoholu více než muži. U žen je větší riziko cirhózy, hepatitidy a dalších poškození jater. Jednoznačné je zvýšené nebezpečí výskytu rakoviny prsu v důsledku dlouhodobé konzumace alkoholu. A zanedbatelné nejsou ani nežádoucí hormonální důsledky dlouhodobé nadměrné konzumace alkoholu u žen". (Detaily si zainteresované golfistky mohou dohledat, jedná se především o poměr estrogenů a dalších hormonů.)

Úhrnem řečeno, asi mi bude po těchto výzkumech chvíli trvat, než si večer před golfem dám více než dvě skleničky vína. Možná, že si to dokonce budu pamatovat dost dlouho. Doporučuji vám totéž. O pití na hřišti ani nemluvím. Asi by bylo pošetilé popírat zkušenost, kterou za nás udělal průzkumník, jenž hrál delší rány nežli kdokoliv z nás a ponořil se do alkoholu hlouběji než my – John Daly. Nakonec zjistil, že nelze současně pít whisky a hrát golf. Jak zjevné, jak opomíjené.

Převzato z časopisu Golf 6/2013
Text: Ondřej Kašina, ilustrační foto

Související články:

Učte se hrát golf Seniorní věk přináší různé neradostné důsledky, ale pokud jsme vnímaví, nabízí rovněž jednu výhodu: větší schopnost odstupu a nadhledu a tím lepší pochopení toho, o co jsme se s... Chcete hrát lépe golf? Chcete si více užít golf a u toho se současně zlepšovat? Že tahle kombinace není možná? Ale je! Stačí jen zapom... PNC Championship: Tiger se synem končí těsně pod vrcholem Samotný závěr roku přeje netradičním formátům hry. Jedním z nich je i turnaj PNC Championship, na němž hrají p... Proč v golfu nefunguje móda pozitivního myšlení Nevím, jaký bude svět po odeznění pandemie COVID-19. Každopádně, pokud se týká světa a chování lid... Pasti golfové konverzace Od počátku chci dát jasně najevo, že podle mého názoru je legrace na golfu nejen možná, ale rovněž žádoucí... Ondřej Kašina: Highway 61 revisited V uplynulých čtyřech letech jsem napsal několik článků o golfových míčích vhodných pro seniorské golfi... Je možné se na rohožce naučit golf? Z mé dřívější žurnalistické zkušenosti vím, že redaktoři mají tendenci spíše nečíst vlastní tis... Ondřej Kašina: Jak Lee Trevino prosázel výhru z Open s jeptiškami Americký golfista Lee Trevino byl nejen skvělý a úspěšný profesionál, ale po celý život to byl člověk s... Ondřej Kašina: Konec světa jak jsme ho znávali? Nedávno jsem na facebooku zaregistroval větu: „Měli bychom si uvědomit, že George Orwell mínil své knih... Ondřej Kašina: Proč je dodnes Ben Hogan vzorem William Ben Hogan byl americký golfista, který se narodil 13. 8. 1912 a zemřel 25. 7. 1997. Nebudu vás ...