Nemá dodělanou střední školu, jako malý si hrál s krumpáčem, před tréninkem si klidně dá pivo „pro říznější švih", nikdy pořádně neměl trenéra, ale označení „český Bubba Watson" odmítá. I když jeho hranaté brýle působí přísně a arogantně, po první větě člověk pochopí, že co slovo, to perla. Proto upozorňuju, že nadměrný počet poznámek „směje se" není tisková chyba.

Loňská sezona pro vás byla velmi úspěšná. Bylo v ní vůbec něco, co se vám nepovedlo?

Sezona byla dobrá více méně celá. Dokázal jsem po celou dobu udržet bojeschopnou formu, což bylo zásadní. Největším úspěchem pro mě byl postup do finálové stage (závěrečná fáze kvalifikace na EPGA Tour – pozn. red.) a možnost přiblížit se Evropě. Bylo tam toho více – Challenge Tour se mi povedla, jako amatér jsem vyhrál jamkovku, byl jsem i národní mistr na rány, mezinárodní juniorský mistr... Zkrátka když jsem přijel na nějaký turnaj v Čechách, tak jsem věděl, že jestli nevyhraju, je něco špatně.

A co mistrovství družstev?

Mistrovství se nám moc nepodařilo. Já jsem tam taky nic nezahrál, byla to velká škoda, strašně mě to mrzelo. Byl to můj poslední amatérský turnaj, tak jsem si ho sice užíval, ale čekal jsem celkově od našeho týmu mnohem lepší výkony.

Jakou nejcennější zkušenost jste v loňském roce získal

Challenge Tour na Kunětické Hoře byla těžká. Byl jsem teprve vlastně jen jeden den profesionál, takže jsem si nějak neuvědomoval tlak. Ale nejtěžší je vždycky hrát na domácím hřišti. Když za vámi jde dvě stě lidí, které tam potkáváte denně, a říkají vám: „Jak jsi mohl tuhle jamku takhle podělat..."

Určitě jste si hodně vzal i z kvalifikace, přestože nakonec úplně nevyšla.

To rozhodně. Já se na tu finálovou část hodně těšil, ale už jsem cítil únavu. Druhá stage byla náročná, zdlouhavá, samé čekání.

Budete uzpůsobovat nějak program pro letošní rok, abyste únavě předešel?

Já jsem i vloni měl před první stage měsíc volno. Tuhle sezonu mně začne Challenge Tour už v červnu, takže tím pádem budu mít program na závěr sezony trochu volnější, ale třetí stage už potom navazuje na druhou. Pro mě bylo nejtěžší to, že najednou byla sezona o tři měsíce delší, nebyl jsem předtím zvyklý hrát v prosinci turnaj, navíc takhle důležitý.

Údajně jste přes zimu úmyslně hodně přibral...

Spíš jsem tak trochu kynul, občas nezapnu pásek u kalhot. (smích) Teď se to snažím přeměnit na svaly. Já naštěstí nemusím moc řešit délku ran, ale je pro mě důležité, abych byl fyzicky fit. Jakmile se unaví tělo, unaví se pak rychle i hlava.

Jak se tedy připravujete, co se týče fyzické kondice?

Když jsem doma v Pardubicích, chodím pravidelně každé ráno běhat, mám tam strečink, cvičím s fyzioterapeutem... Snažíme se hlavně vybalancovat svaly, to je největší problém jednostranného sportu.

Pracoval jste na něčem konkrétním přes zimu i v technice?

Měnil jsem trochu držení a postoj.

V čem byl problém?

Ono to bylo spíš tak trochu z hecu, říkal jsem si, že už jsem dlouho nic neměnil. (smích) Nikdy jsem neměl pořádně nějakého osobního trenéra, ale bavil jsem se o tom s „Kínem" Navarrem, který mi občas pomáhá se švihem. I když je zajímavé, že ze začátku jsme spolu moc nevyšli.

Co se stalo, povídejte...

Byli jsme na hřišti a já si tvrdohlavě stál za svým. Radil mi, abych zahrál fade, a já nechápal, proč bych to měl dělat, když z té pozice devětkrát z deseti umím zahrát draw do greenu. Abych mu dokázal, že je to nesmysl, fade jsem schválně zkazil a on mi na to klidným hlasem řekl: „Takže ty neumíš zahrát fade?!"

Takže jste na jeho popud začal trénovat fade?

Druhý den, když mi trochu vychladla hlava, jsem za ním přišel, dal mu za pravdu a poprosil ho o pomoc. Co se týče toho držení, všichni mi říkali, že to držím nějak divně, a už mě nebavilo to pořád dokola někomu vysvětlovat. Tak to měním zpátky na neutrál. (smích)

Pojďme se věnovat letošní sezoně. Původně jste měl v plánu hrát už dva turnaje, ale ani jeden nevyšel.

Ona ta Indie nebyla moc reálná. Mají tam asi šedesát míst pro svoje domácí hráče, a i když se to nezdá, tak karta, kterou mám, je vlastně strašné nic, s tou bych se tam nedostal. Chtěl jsem potom jet do Turecka, ale ještě jsem se na to necítil.

Sehrál v tom roli i tlak ze strany médií?

Je to jeden z důvodů. Můj první turnaj bude určitě sledovaný a já nechci začít sezonu s osmdesáti ranami, protože vím, že mám na víc. Jen jsem se ještě necítil fyzicky a psychicky připravený.

Na jaký turnaj se tedy teď připravujete?

Teď se chystám na soustředění s amatérskou reprezentací, slíbil jsem jim, že se pokusím nějak pomoci. Federace toho pro mě udělala hodně, tak teď nechci jen tak zmizet, rád bych jim to oplatil. Pak bych chtěl hrát v dubnu tři EPD Tour v Maroku. První Challenge bude pravděpodobně až Kunětická Hora. S kategorií, kterou teď mám, je opravdu těžké se někam probojovat. Chtěl bych ale zkusit kvalifikaci na British Open.

Linksová hřiště vám ale moc nesedí, že?

Nikdy jsem je moc nemusel, to je pravda. (smích) Navíc kvalifikace je v květnu, takže tam nebude ani moc hezky. Ale mně nikdy nevadilo hrát v dešti, za ty zkušenosti to stojí. Golf je celý jen o tom snažit se získat kartu na nějakou tour, a tak si chci zkusit dostat se na konkrétní turnaj. To trochu chybí evropské tour, na PGA bývají před turnajem pondělní a úterní kvalifikace...

V jakých nejextrémnějších podmínkách jste dosud hrál?

Před třemi lety v Argentině. Sice jsem řekl, že mi nevadí déšť, ale to, co jsem tam zažil, to už vážně nešlo. Byla neskutečná bouřka, neuvěřitelný vítr, lilo. Tam jsem poprvé mířil asi sto metrů doprava, a stejně jsem skončil někde vlevo od ferveje. To by mi nikdo nevěřil!

Jaký máte hlavní cíl pro sezonu?

Nechci se soustředit na českou tour, hlavním cílem pořád zůstává karta na European Tour.

Máte za sebou spoustu mezinárodních turnajů, na co nejraději vzpomínáte?

Největší zážitek pro měl bylo cvičné kolo s Gary Orrem na finálové stage. Bylo neuvěřitelné ho sledovat. U každého greenu si vysypal pár míčků, dva zavěsil chip-inem, další posadil pět čísel od jamky... Byl tak soustředěný a přesný, to jsem ještě nikdy neviděl. Vždyť on hrál European Tour v době, kdy já jsem ještě ani nebyl na světě!

Jste šampion ve hře na jamky, což je formát, který vyžaduje úplně jinou strategii a styl hry. Připravoval jste se nějak speciálně?

Tenhle turnaj byl jedna velká náhoda, doteď nechápu, jak se mi to povedlo. Zásadní bylo, že jsem porazil Šimona Zacha, kdy jsem už asi po dvanácté jamce o tři prohrával. To bylo takové malé finále, vyhrál jsem až na devatenáctce. Ale k té strategii, podle mě je hloupost, aby se jamkovka hrála na hřišti, jako je Mladá Boleslav. Tam nikde nejsou žádné auty, takže když člověk netrefí fervej, nic se neděje. Špatně se tam taktizuje...

Kdy jste začal hrát golf?

Poprvé jsem se s ním setkal, když mi bylo asi devět. Táta měl pracovní schůzku u drivingu, já jsem měl tenkrát vyholenou hlavu a jen takový „ocásek" vlasů. Zkusil jsem si párkrát odpálit a protože mě to bavilo a bydlel jsem kousek, jezdil jsem tam pak denně na kole.

A kdy jste se rozhodl, že se golfem budete živit?

Já jsem vždycky dělal hodně sportů. Od skoků do vody až po florbal. Mezi florbalem a golfem jsem se tak v patnácti rozhodoval. Ale nepohodl jsem se s trenérem, dokonce mi tenkrát někdo vykradl skříňku, ze které mi zmizely peníze, mobil, oblečení, takže se to tak trochu vyřešilo za mě.

Nikdy jste ale nebýval taková ta dětská hvězda...

Když jsem hrával všechny ty dětské tour, končíval jsem druhý, třetí. Zářili kluci jako Martin Příhoda, David Procházka, Petr Strýček... Zlepšoval jsem se ale sezonu od sezony, najednou jsem byl stejně dobrý, pak jsem je předběhl... Nikdy jsem si neplánoval, že se budu golfem živit, ale nakonec jsem si řekl, proč ne? (úsměv)

Takže jste tomu nikdy ani nepodřizoval přípravu?

Ne. Můj trénink je pořád ještě v nějakém vývoji. Ještě do loňska jsem neměl žádný tréninkový plán. Každé ráno, když jsem se vzbudil, tak jsem se rozhodoval stylem – půjdu trénovat krátkou hru? Ne, vezmu si buginu a půjdu s někým hrát třeba o oběd. (smích)

A čím jste chtěl tedy být, když jste byl malý?

Já jsem si vždycky přál být „úkáčkem" u silnice. (smích) Bydleli jsme v Jablonci v baráku s velkou zahradou a jakmile jsem přišel ze školky nebo ze školy, vzal jsem si krumpáč a začal jsem na zahradě kopat jámu. Takhle jsem si kopal tři roky a pak jsme v té jámě udělali bazén. (smích)

Byl jste vyhlášený Golfistou roku 2012. Kdo je ale pro vás osobně tím nejlepším českým hráčem?

Mára Nový. Určitě.

Sledujete někdy ženský golf?

No, mně přijde, že se na to moc koukat nedá.

Na ten golf, nebo na ty slečny?

Občas ani na jedno. (smích) Přeci jen tam není taková osobnost jako třeba Bubba Watson, který zahraje z 350 metrů hook na tři metry k tyči. Ale pravda je, že sledovat golf na vlastní oči mi přijde nuda i u chlapů. V televizi to ještě jde, ale vadí mi, že nemůžu být všude. Člověk musí jít jen s jedním flajtem, pořád se čeká...

Jak by vypadala vaše dokonalá dovolená? Válení u moře, památky nebo lezení po horách?

Nejspíš bych seděl na hotelu u internetu a koukal na golf. (smích)

Počkejte, golf hrajete, na golf koukáte v televizi...Musíte si občas odpočinout. Přeci nežijete jen golfem?

Asi to tak už bude. Relaxuji nejčastěji s přítelkyní, teď jsme například byli na horách.

Nebojíte se třeba zranění?

Naštěstí jsem se zatím s žádným nesetkal. Občas se objevily takové klasické problémy jako zápěstí, ale na zranění si dávám pozor. Na těch horách jsem byl obrněný od hlavy až k patě – chrániče na zápěstí, na lokty, kolena, „páteřák", helma... sotva jsem se hýbal. (smích)

Prozradíte nám, co jste dal přítelkyni na Valentýna?

Nic. Ona je klasická ženská, co tvrdí „nic mi nedávej". (smích) Ne, opravdu, my tyhle věci moc neslavíme...

Za rozhovor děkuje Tereza Blažková
Foto: Luboš Klikar, Freedrive
Převzato z časopisu GOLF 4/2013

STRUČNÁ VIZITKA ONDŘEJE LEISERA
Datum narození: 12. 8. 1991
Pro od: 2012
Účast na Tour: Challenge Tour

Výsledky na Pilsner Urquell Czech PGA Tour
Rok Turnaj Umístění
2010 Golf Prague Open 16
2011 Golf Prague Open 1
2011 Czech Media PGA Pro-Am 9
2011 Kaskáda Grand Finále 12
2012 Golf Prague Open 2
2012 Ramlösa Media Trophy 19

Amatérská kariéra
Mistr republiky ve hře na jamky (2012)
2. místo na MM ČR ve hře na rány
Individuální ocenění: Golfista roku 2012 (amatéři)

Související články:

Zlato míří do Spojených států, stříbro pro Slovensko vybojoval Sabbatini Velmi zajímavou podívanou nabídl fanouškům olympijský turnaj v golfu. Že si nakonec pro nejcennější kov do... EPGA Tour: Lieser i Matuš ránu od cutu, výhru slaví Catlin Do třetice to Ondřeji Lieserovi nevyšlo. Zatímco na svých úvodních dvou vystoupeních v sezoně dokázal bezpečně ... EPGA Tour: Vítězný Stalter, Lieser v patnáctce Nejprestižnější evropská profesionální série golfistů pokračovala rakouským podnikem Euram Bank Open, který... Ondra Lieser evropským rekordmanem Rekordních deset jamek trvalo, než se v rozehrávce rozhodlo o vítězi Polish Open 2018, které se hrálo 2... Jiří Novosad: Strategie úspěchu Možná si už ani nevzpomenete, kdy Pyšely poprvé otevřely své ferveje golfové veřejnosti. V tisku se ne... CzechOne Tour: Mrůzek vítězem finále; nejlepším hráčem túry Lieser „Hrálo se mi samozřejmě dobře, lépe první devítka. Na té druhé mi trošku odešly paty, dal jsem i trojpat... CzechOne Tour: Lieser byl k nezastavení i v Sokolově Z prvního místa vyrazil a první byl i po osmnácti jamkách. Ondřej Lieser se nejdřív radoval z „nepří... Ve Mstěticích dominoval Ondřej Lieser Ondřej Lieser zaútočil z druhého místa po prvním kole turnaje KENOX CUP by CzechOne hraném ve Mstěticích s d... Šideri Váňová: Go with the flow Pochází z Karlových Varů, kde se golfu snad ani nešlo vyhnout. Již několik let však bydlí v Praze. P... Zbraslav ovládl Lieser, kartu má ale jen na Challenge Turnaj na hřišti Prague City Golf ve Zbraslavi (24. - 26. dubna) se hrál v inovativním formátu...