Každý golfista včetně úplných začátečníků ví, že hendikep slouží k tomu, aby spolu mohli soupeřit víceméně rovně a čestně hráči a hráčky různé výkonnosti. První zmínka o použití této metody se datuje z Britských ostrovů z roku 1687 a do praxe vstoupil tento systém tamtéž v 90. letech 19. století. Avšak historie golfového hendikepu není tím, čím se chci nyní zabývat. Jde mi daleko více o jeho současné vnímání v golfovém prostředí České republiky.

„Lež se stane pravdou jen tehdy, když jí člověk chce věřit.“
japonské přísloví

Již dlouho pozoruji určité úchylky ve vnímání hendikepu v našem golfu. Jednu z nich výstižně vyjádřila věta, již jsem nedávno zaslechl z úst mladého golfisty s HCP 54: „Mohl bych si už zlepšit hendikep, ale nebudu s tím spěchat, počkám si na nějakej turnaj s pěknejma cenama…“

Druhý extrém představují soutěživí a fyzicky dobře vybavení golfisté využívající současný systém úpravy HCP prostřednictvím formátu stableford k velmi rychlému snížení hendikepu. Pak se ocitají v jakési „hendikepové pasti“, protože nereálně nízký, jaksi „rychlokvašený“ hendikep na ně vytváří psychický tlak a kazí jim radost ze hry.

Pokud chce golfista žít v pravdě se svým hendikepem, nemůže nic předstírat. Každá lež schovaná pod koberec nás v golfu nakonec dostihne a ztrestá. Naše justice a veřejné mínění sice mají neobyčejně velkou toleranci, a tak se někdy může zdát, že faleš dokáže prosperovat a kralovat ve všech oblastech, v poctivém golfu však dosud platí spravedlnost.

Proto je vhodné nedopouštět se umělých manipulací s hendikepem a snažit se o to, aby byl co nejvěrnějším odrazem naší herní techniky, kondice a všech ostatních faktorů, které v součtu určují konečný výsledek hry.

Za zcela zvláštní jev pak považuji přechod z klasické horní hranice HCP 36 na současných 54. Marně se snažím pochopit kladné stránky tohoto systému. Předpokládám, že hlavní motivací bylo více zpřístupnit golf a pomoci zvýšit počet golfistů a golfistek v České republice. Nejsem však přesvědčen o tom, že to byla ideální cesta.

Velmi dobře se pamatuji na 70. a 80. léta minulého století, kdy se začínalo od HCP 36 a jeho snižování bylo možné jen prostřednictvím hry na rány. Každý z nás, kdo jsme tehdy začínali, si vše musel tvrdě odpracovat. Takový HCP pak skutečně odrážel výkonnost dotyčného hráče, nebyl to žádný „vzdušný zámek“. Žili jsme v pravdě s našimi hendikepy, i když ta byla tvrdá. Ale ona pravda vždycky bývá tvrdší a kyselejší nežli virtuální sebeklam.

Když uvažuji o tom, proč u nás zavedli namísto tradičního počátečního golfového HCP 36 značně optimistický HCP 54, vede mne to k úvahám o vývoji společnosti. A objevuje se souvislost s narcistním popíráním reality a s teorií narcistní společnosti.

Na sílící tendence postmoderní společností měnit se směrem k narcismu poukázal jako jeden z prvních americký historik a sociolog Christopher Lasch (1932-1994). Jeho nejznámějším dílem se stala kniha „Kultura narcismu“ a popisuje v ní nárůst tendencí směrem k narcismu ve společnosti po II. světové válce.

Zdá se mi, že „kultura narcisismu“ definovaná Laschem v americké společnosti se stále více rozmáhá v celém světě. Nepatřím k „antiamericky“ cítícím Evropanům, naopak jsem si vědom toho, že problém narcismu a z něho vyplývajících deformací společnosti postihuje nyní více či méně všechny evropské země včetně té naší. Základním rysem jedinců s touto poruchou jsou pocity velikášství, vlastní důležitosti a výjimečnosti. A to dávají svému okolí nepřehlédnutelně najevo. Narcisové mají jako jediný cíl vypadat před okolím dokonale a tomu podřizují veškeré své jednání.

Jak to vše souvisí se zavedením počátečního HCP 54? Zdá se mi, že je mimo jiné důsledkem stále většího počtu narcistických jedinců v naší společnosti a v našem golfu. Jedním z průvodních jevů této poruchy je tzv. narcistní popírání – neboli tendence popírat jakékoliv náznaky vlastní nedokonalosti.

Člověk je od přírody nedokonalý a golfisté to ve snaze ovládnout tento složitý sport poznávají možná více nežli ostatní. Když ovšem je možno začít s golfem tak, že i obludně vysoké golfové skóre přináší uspokojivý počet stablefordových bodů, je naplněna základní podmínka narcistního popírání reality a golfisté této orientace mohou být spokojeni, jejich ego zůstává nezraněno a dále žijí v představě své dokonalosti.

Myslím, že opravdoví golfisté nemají sklony popírat realitu, raději chtějí vědět, jak na tom skutečně jsou. Jednou z cest, jak to udělat, je zahrát si neúprosný formát „na rány“. Snad právě proto je tento syrově realistický formát v našem golfu stále méně oblíben.

Převzato z časopisu Golf, casopisgolf.cz

Související články:

Učte se hrát golf Seniorní věk přináší různé neradostné důsledky, ale pokud jsme vnímaví, nabízí rovněž jednu výhodu: větší schopnost odstupu a nadhledu a tím lepší pochopení toho, o co jsme se s... Chcete hrát lépe golf? Chcete si více užít golf a u toho se současně zlepšovat? Že tahle kombinace není možná? Ale je! Stačí jen zapom... Proč v golfu nefunguje móda pozitivního myšlení Nevím, jaký bude svět po odeznění pandemie COVID-19. Každopádně, pokud se týká světa a chování lid... Pasti golfové konverzace Od počátku chci dát jasně najevo, že podle mého názoru je legrace na golfu nejen možná, ale rovněž žádoucí... Ondřej Kašina: Highway 61 revisited V uplynulých čtyřech letech jsem napsal několik článků o golfových míčích vhodných pro seniorské golfi... Je možné se na rohožce naučit golf? Z mé dřívější žurnalistické zkušenosti vím, že redaktoři mají tendenci spíše nečíst vlastní tis... Ondřej Kašina: Jak Lee Trevino prosázel výhru z Open s jeptiškami Americký golfista Lee Trevino byl nejen skvělý a úspěšný profesionál, ale po celý život to byl člověk s... Ondřej Kašina: Konec světa jak jsme ho znávali? Nedávno jsem na facebooku zaregistroval větu: „Měli bychom si uvědomit, že George Orwell mínil své knih... Ondřej Kašina: Proč je dodnes Ben Hogan vzorem William Ben Hogan byl americký golfista, který se narodil 13. 8. 1912 a zemřel 25. 7. 1997. Nebudu vás ... Ondřej Kašina: Proč nehrát míčky vylovené z vody Po světě se vypráví vtip o začátečníkovi, který sám začínal hru na prvním odpališti v jednom klubu. Dlo...