Palmer GMRAsi tak obden se v médiích dočtete, že kdosi je údajně „král" či „královna" čehosi. Bohužel se jedná o inflaci hodnot způsobenou neuměřeností výrazu a nedostatkem serióznosti a historické paměti uspěchaných a často nedovzdělaných novinářů. V lepších případech prohlašují někoho za „krále" v důsledku neznalosti věci, v případě horším jsou v žoldu oněch „královských" kandidátů.

„A zmizel sníh a zmizel mráz a zmizel prostor, zmizel čas a my všichni náhle našli hlas v ten den, kdy vstoupil král."

Ale pokud se týká golfu, Král byl a bude jenom jeden. A ten bohužel 25. září 2016 zemřel. Jeho odkaz však přetrvá jeho fyzický odchod. Byl to člověk, který dokázal otevřít okna golfu a do zatuchlé místnosti vpustit svěží vzduch.

Historie golfu v moderní podobě začala v srpnu 1954 během Amatérského mistrovství USA v Country Club of Detroit/Grosse Pointe Farms. Dosud zcela neznámý čtyřiadvacetiletý mladík Arnold Daniel Palmer z bezvýznamné chudé rodiny, prodavač barev a bývalý příslušník pobřežní hlídky, nečekaně o jednu jamku zvítězil ve finále nad třiačtyřicetiletým multimilionářem a investičním bankéřem Robertem Sweeneym.

Sweeney pocházející z bohaté a vlivné rodiny dokonale ztělesňoval to, jak byl až do poloviny 20. století v tradičních golfových zemích chápán pojem „amatér". My dnes vnímáme golfového amatéra jako někoho, kdo sportuje z nezištné lásky ke hře a kvůli kamarádství. Tehdy byl golfový „amatér" někdo, kdo byl dostatečně bohatý a vlivný, aby si mohl dovolit stát se členem elitních klubů a hrát golf jako výraz společenského postavení.
Chápání amatérského statutu v golfu bylo v té době opravdu zásadně odlišné od dnešního, jednalo se téměř o antitezi soudobého konceptu. V našich krajích je nyní sportovní amatér vnímán jakožto člověk, který se zabývá sportem bez nároků na odměnu, a především se jedná o sportovce vyznávajícího zásady fair play, jemuž je nade vše cenné neformální soutěžní kamarádství založené na rovnosti bez rozdílu majetku a postavení.

Býti amatérem v golfu v 19. století a v první polovině 20. století znamenalo v zemích jako USA a Velká Británie něco zcela odlišného. Golfoví „amatéři" byli lidé z nejbohatších vrstev, kteří záměrně zdůrazňovali svůj amatérský statut, aby se tak odlišili od klubových nádeníků – profesionálů. Ti byli obecně považováni za bezvýznamné zaměstnance a jejich práva tak byla omezená v porovnání s bohatými „amatéry", až by z toho lidem narozeným v soudobé občanské společnosti naskakovala vyrážka a stoupala hladina adrenalinu.

Ještě před příchodem Arnolda Palmera se podařilo snobskou dominanci bohatých amatérů v golfu poněkud narušit Walteru Hagenovi z USA. Byl to první skutečný golfový profesionál, který se proslavil v době, kdy profíci nesměli do klubovny ani do restaurace v klubech ovládaných majetnými „amatéry".
V roce 1920 během turnaje British Open si Hagen musel najmout auto, aby se měl kde převléci před hrou, protože jakožto profesionála, neboli člověka nižší kasty, ho místní „amatéři" nenechali ani vstoupit do klubovny. Asi vás nepřekvapí Walterovo přiznání v závěru života, že golf doopravdy nemiloval, jen využíval svého talentu, aby získal obživu.

Vítězství Arnolda Palmera v Amatérském mistrovství USA v roce 1954 nad postarším amatérským milionářem bylo pokračováním v cestě zásadních změn, kterou prošlápl Walter Hagen. Palmer se tři měsíce po tomto vítězství stal profesionálním golfistou a zahájil velkolepou cestu, která vyústila v popularizaci a demokratizaci golfu, jaké si nikdo předtím neuměl představit.
Jak později trefně poznamenal známý golfista Chi Chi Rodriguez: „Každý profesionální golfista by měl dennodenně děkovat Arnoldu Palmerovi za materiální podmínky, ve kterých žije."

Arnold byl dítětem velké americké ekonomické krize. Jeho otec Milfred Palmer pracoval v pittsburghských ocelárnách v Pensylvánii. Ale po vypuknutí krize ztratil práci a přijal nabídku z Latrobe Country Club ve stejném státě, aby tam působil jako greenkeeper. Šlo o soukromý klub, dosud žijící plně v paradigmatu dob, kdy se lidé jako šampion Walter Hagen ani nemohli převléci v klubovně.
Arnoldův otec byl sice v klubu uznáván kvůli zodpovědnosti v práci, ale nesměl překročit práh restaurace ani klubovny, pokud nebyl výslovně vyzván některým z amatérských členů klubu. Ale nikdy se nenechal doopravdy nikým ponížit.

Milfred Palmer velmi miloval golf a do rukou vložil Arnoldovi poprvé golfovou hůl, když byly synovi tři roky. Tehdy mu zkrátil ženské železo, naučil ho dobrý a silný úchop hole a poradil mu: „Napal to co nejsilněji! Pak najdi míček a napal to znovu, ještě větší silou!" Tento styl pak Arnieho typicky zdobil.
Po otci zdědil hrdost, usilovnost a soutěživost. Ale tyto vlastnosti by možná nestačily na to, aby se z něj eventuálně nestal člověk zatrpklý kvůli mizernému společenskému postavení. Byla to jeho matka Doris, po níž zdědil šarm a schopnost komunikovat s lidmi napříč sociálními vrstvami okouzlujícím způsobem, který se nakonec stal jeho „obchodní značkou".

Krátce po Palmerově smrti na to vzpomínal Lee Trevino: „Arnold jednal s každým naprosto stejně. Vždy se stejnou kombinací přímosti a úcty." A mnoho dalších svědků potvrzuje, že dokázal stejně neformálně, avšak uctivě jednak jak s prezidenty, tak se zaměstnanci golfových klubů.
Arnold Palmer byl vždy slušný a současně mužný revolucionář, který golf navždy změnil ze snobské klubové hry ve skutečný sport otevřený pro všechny. A jeho revoluce byla o to cennější, že ji dělal s úsměvem, pouze díky svým schopnostem, šarmu a integritě osobnosti. Přiblížil golf středním a nižším vrstvám, aniž by se musel vymezovat proti bohatým.
I když si občas vyrovnal nějaké ty dluhy minulosti. Už jako úspěšný profesionál koupil Latrobe Country Club, kde pracoval jeho otec, a užíval si, že má otec konečně stejná práva jako bohatí amatéři. Svědci říkají, že Palmer nebyl mstivý, pouze „bylo patrné, že bohatí amatérští členové klubu obdivují Arnolda podstatně více nežli on je."

Když později došlo na legendární rivalitu s o deset let mladším Jackem Nicklausem a Garym Playerem z Jižní Afriky, byla cesta do nové éry golfu definitivně otevřena. Oba tito členové „Velké trojky" s nostalgií a trochou závisti vzpomínají na Arnieho schopnost být lidový, autentický a současně u toho oslovovat všechny vrstvy společnosti.
„Arnold měl takové charisma, že bylo úplně jedno, jestli byl někdo chuďas, ze střední vrstvy nebo bohatý. Jeho styl okouzloval každého – od královny až po prosté lidi," vzpomíná na něj Jack Nicklaus.

V prvním stadiu se Palmerovi podařilo dokonat revoluci Waltera Hagena a značně zmenšit opovržení bohatých „amatérů" vůči profesionálům. Dokázal však ještě něco důležitějšího – přiblížil golf širokým vrstvám obyvatel. Milovaly ho ženy a inspiroval muže. Dívali se na něj i ti, kteří předtím golf nenáviděli.
Před Arnoldem Palmerem byl golf marginální hrou majetných podivínů, asi jako koňské polo. Během jeho sportovní kariéry se z golfu stal sport nejen otevřenější, ale také těšící se širokému zájmu společnosti. Říkalo se o něm, že byl nejúspěšnějším prodavačem barevných televizí, protože každý chtěl jeho charismatický mužný styl hry vidět v barvách. Tak začala skutečná éra golfu jakožto sportu.

Postupně si vydobyl přezdívku „Král". A to nejen díky jeho sportovním výsledkům, ale také díky jeho stylu a šarmu. Jack Nicklaus to komentoval slovy: „Když se ze strany hřiště, kde byl zrovna Arnie, ozval jásot fanoušků, nikdy nebylo zřejmé, zda dal Arnold birdie, nebo si jenom svým charakteristickým pohybem povytáhl kalhoty."
Když se propůjčil k reklamě na motorový olej Pennzoil, říkalo se, že jenom Arnold dokáže, aby motorový olej působil sexy. Legendární golfista Sam Snead to ohodnotil slovy: „Palmer jde večer spát a je charismatický, a když se ráno vzbudí, je ještě charismatičtější..."

Doporučuji, abyste se podívali na jeho osobitý silový švih. Jeho přátelé potvrzují, že o mechanice švihu nikdy nedumal, hrál velmi fyzicky a agresivně. Jeho motto je ostatně známé: „Proč bych měl hrát opatrnou ránu? Když ji zkazím, bude mne to demoralizovat více, než když zkazím ránu odvážnou."
Měl velmi silné ruce a paže a celkově byl atletický, což se projevovalo v jeho „macho" herním stylu. Současně však byl spolehlivějším hráčem, než se obecně předpokládá. Například vyhrál nejméně jeden turnaj každoročně bez přerušení v letech 1955 až 1971.

Často se mluví o údajné fyzické převaze současných golfistů nad generací Arnolda Palmera. Fakta však hovoří jinak. Důležitým milníkem na Arnieho cestě k tomu, aby se stal Králem, bylo US Open v roce 1960 na hřišti Cherry Hills. V posledním kole zaostával za vedoucím hráčem o sedm úderů. Ovšem na první jamce měřící 316 metrů a 38 centimetrů zahrál drajv až na green a zapisoval birdie. Nastartoval tak sérii úderů, která mu zajistila vítězství o dvě rány.
Je nutné si uvědomit, že tehdejší malý dřevěný drajvr a tehdejší míčky byly podstatně méně výkonné než dnešní vybavení. Rána dlouhá 316 metrů a 38 centimetrů s tehdejším vybavením je srovnatelná s drajvem přes 400 metrů se současnými výkonnými holemi a míčky.

Proto tato zázračná rána nedává spát současným golfovým hvězdám, které občas zkoušejí jeho výkon na téže jamce napodobit. Stalo se tak například před turnajem PGA Tour BMW Championship, kde Rory McIlroy, Hunter Mahan, Zach Johnson, Keegan Bradley, Camilo Villegas a další zkoušeli to samé s drajvrem podobným tomu, jakým hrával Palmer. Nikdo se dosud s tímto vybavením na green nedostal. Nejblíže byl ranař Rory McIlroy, který zůstal necelých 47 metrů před greenem. Arnold byl prostě pořádný chlap!
(Na pokusy současných špičkových hráčů PGA Tour napodobit drajv A. Palmera se můžete podívat na odkazu www.youtube.com/watch?v=YIAjB5MbQgE.)

A tím se dostávám k dalšímu jeho kouzlu, mužnému šarmu. Byl prvním golfistou, který měl svoji stálou „armádu" příznivců, tzv. Arnie´s Army, jež ho věrně doprovázela na turnajích. Celá Arnoldova osobnost vyjadřovala směs uvolněné přitažlivosti obyčejného kluka z oceláren nebo z farmy, umocněnou jeho srdečností a uměním komunikovat s lidmi.
Opravdovým mužům a opravdovým ženám se stýská po mužnosti, kterou beze studu dával na odiv. Občas zkoumal směr větru na hřišti nikoliv tím, že by utrhl stébla trávy, nýbrž si sáhl pod tričko a vytrhnul si několik chlupů z hrudi, které pak hodil do větru. Nevím, zda by toho byl někdo v naší době schopen a jestli by mu to hlídači politické a genderové korektnosti dovolili, ale každopádně se mi stýská po takových dobách i takovém stylu.

Jen pramálo lidí na světě dokázalo kdy dospět k takové kombinaci vlastností, jakou se pyšnil Arnie. Byl mužem ve všech směrech, ale vždy se choval ohleduplně k ženám. Byl nesmlouvavý bojovník, ale vždy zdvořilý k soupeřům při výhrách i prohrách.

Někomu by se mohlo zdát, že dlouhý život Arnieho Palmera vyústil v paradoxy. Syn chudého dělníka z golfového klubu, který přiblížil golf lidovým vrstvám, avšak byl současně ctěn a obdivován bohatými a mocnými. Prostý člověk, který neuvěřitelně zbohatl díky pracovitosti, nápaditosti a šarmu. Jak tohle všechno skloubit v jedné osobě a u toho zachovat její integritu?
Jeho nejbližší přátelé říkají, že to u něj bylo zkrátka přirozené. A důvod hledejme v jedné jeho vlastnosti, která dnes možná není doceněna: Arnold Palmer měl smysl pro humor, žil naplno a nebyl svatý. Ale vždy a za všech okolností se choval k lidem okolo něj slušně a zdvořile. Byl rád sám sebou, měl sebeúctu a neméně ctil ty ostatní.

Převzato z časopisu GOLF 11/2016
Text: Ondřej Kašina, foto: Globe Media/Reuters

ARNOLD DANIEL PALMER
Datum narození: 10. září 1929 († 25. září 2016)
Místo narození: Latrobe, Pennsylvania, USA
Bydliště: Latrobe (Pennsylvania), USA, Orlando (Florida),USA
Pro od roku: 1954
Ukončení kariéry: 2006
Působnost na Tour: PGA Tour, Champions Tour
Profesionální vítězství: 95 (PGA – 62, EPGA – 2, PGA Tour of Australasia – 1, Champions Tour – 10)
Týmové soutěže: Ryder Cup (1961, 1963, 1965, 1967, 1971, 1973, 1975 – nehrající kapitán), World Cup (1960, 1962, 1963, 1964, 1966, 1967)
Individuální ocenění:
World Golf Hall of Fame: 1974
Vítěz finančního žebříčku PGA Tour: 1958, 1960, 1962, 1963
Hráč roku PGA Tour: 1960, 1962
Vardon Trophy: 1961, 1962, 1964, 1967
Sportovec roku Sports Illustrated: 1960
Bob Jones Award: 1971
Old Tom MorrisAward: 1983
PGA Tour Lifetime Achievement Award: 1998
Payne Stewart Award: 2000
Presidential Medal of Freedom: 2004
Congressional Gold Medal: 2009


Poslat na email Tisk Přidat mezi oblíbené TwitterFacebook googleLinkujGoogle Buzz Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

Přihlášení Golf News



Poradna

První dohraný míček nebyl vytažen z jamky před dohráním dalšího

Dobrý den. Dohrál jsem míček do jamky. Nežli jsem ho stačil vyndat spoluhráč také doputoval do jamky. Oba jsme byli n ...

Poradna

Žena, začátečník - nákup holí

Dobrý den, jsem úplný začátečník a ráda bych si pořídila své první vybavení. Na výběr je mnoho možností a nevím jaké. ...

OMEZENÝ POČET ZA SUPER CENY
6000 Kč,-

Set želez Exotics EXi (5–PW), shaft UST Mamiya 40 F3 (flex R). Tradiční tvar, menší offset, maximální kontrola i délka. Skvělý poměr cena/výkon! ...