Woods-GlobeMediaŽádný jednotlivec nikdy neovlivnil celé sportovní odvětví tak výrazným způsobem, jak to dokázal během své dvacetileté kariéry na PGA Tiger Woods. Jeho výkony, perfekcionistické úsilí vyhrát každý turnaj, ale i soukromý život a jeho turbulence bezpečně plnily potřebu médií zabývat se opravdovou hvězdou, sledovat ji na každém kroku a referovat o každé maličkosti, kterou je ochoten zveřejnit.

Lehce se dalo tvrdit, že Tiger je golf. A nic, žádný skandál, zranění nebo dlouhá šňůra bez vítězství na majorech ho z této špičkové pozice nedokázalo sesadit.

Tiger efekt
Dvacet let je dlouhá doba. Během ní se svět golfu nevídaným způsobem rozvinul a Tiger na tom má obrovský podíl. Díky jeho nesmírné popularitě mezi golfisty po celém světě i lidmi, kteří se jinak o golf vůbec nezajímají, se zvýšil kredit golfu jako sportu, jeho prezentace v médiích vzrostla několikanásobně, spolu s tím se do nebetyčných výšin vyšplhaly finanční odměny na turnajích, sponzorské smlouvy, startovné pro ty nejlepší.
Za prvních deset let od chvíle, kdy Woods začal vládnout světu golfu, přibylo ve světě 65 % hráčů, prudce vzrostlo tempo růstu nových hřišť, boom golfu se rozjel naplno. Pak sice přišla krize a všechno se trošku přibrzdilo, ale zájem o Tigera a jeho soupeře zůstal.

Woods učinil z hry lákadlo pro mladou generaci, svůj vzor v něm našli i ti, co předtím považovali golf za procházku s překážkami, nikoli za opravdový sport. Byl jeden z prvních, kdo opravdu posiloval, jeho postavu i silové parametry bylo snadné obdivovat. Sportovní televizní kanály to dobře pochopily a výrazně rozšířily čas, který věnují golfu. CBS, ESPN, NBC, Sky, Golf Channel... zapněte televizi a račte si vybrat, všude golf, všude Tiger. I návštěvy na největších turnajích jsou impozantní. Není se co divit, že velcí sponzoři zůstávají golfu i přes dlouhodobou recesi věrni.
Woodsův souboj s Nicklausovými 18 majory je jednou z nejzajímavějších a nejdéle trvajících story, jaké světový sport poznal. Stejně jako miliony fanoušků drží palec Tigerovi, existuje i ohromné množství těch, co by přáli Nicklausovi, aby jeho rekord odolal. Fanoušků golfu, které tento souboj na dálku nevzrušuje, je pramálo. Ale i sám Tiger polarizuje diváky na obdivovatele a odpůrce, neutrální zůstává málokdo.

Před šesti lety se zdálo, že jej ztratíme. Násilné přerušení kontinuity bylo náhlé. Najednou zmizel z výsledkových listin, zprávy o něm se přesunuly do společenských rubrik. Celý svět sledoval peripetie jeho života, sportovního i soukromého. Média si mnula ruce – pokud byla naděje, že se vrátí v plné síle, nebylo nic lepšího, než jeho snahu a pokusy o návrat přenášet milionům zvědavých fanoušků.
Na sledovanost to působilo jako živá voda – když byl Woods před tím svým „divným" obdobím v normálu, fanoušci už si na jeho častá vítězství zvykli, považovali tento stav za běžný a jejich pozornost nebyla nijak vybičovaná. Pak začaly maléry, což zajímalo každého, i když to nebylo jenom o sportu. Ale když už se potíže vlekly příliš dlouho, část fanoušků Tiger omrzel. Vadilo to samozřejmě i všem, kdo žijí z turnajů a televizních přenosů.

Hledal se nový hrdina. Po ruce byl Phil Mickelson, Tigerův dlouholetý souputník a soupeř. Ale nebylo to úplně ono. Později se objevil Rory McIlroy. Zdálo se, že nový hrdina je na světě. Když se Tigerův stav a s tím jeho hra zlepšila, měli zase všichni o čem psát a přemýšlet – média postavila oba borce do pozice rivalů. Starý král, nový dobyvatel trůnu.
Tigerových návratů bylo víc, několikrát se vzchopil, zazářil, pak zase něco do jeho kariéry zasáhlo – většinou vypověděla službu nějaká část dlouhodobě přetěžovaného těla. Mezitím dočasně pohasla i hvězda Roryho, po jehož pozici pošilhávali další. Ale davy pořád věřily Tigerovi, nechtěly se ho a jeho slávy vzdát. A v čím větších trablech byl, tím víc se o něj fanoušci zajímali. I proto, že výkonnost žádného z potenciálních následníků trůnu nebyla dostatečně stabilní.

No Tiger efekt
Během doby, kdy se Woods střídavě vracel na turnaje PGA a zase mizel, se ukázalo, jak je pozornost golfových příznivců koncentrovaná právě a jen na jeho osobu. Trable mu ještě dodaly na zajímavosti a běžný fanda si nenechával ujít jeho pokusy o návrat na výsluní, zatímco turnajům odehraným bez jeho účasti klesala divácká návštěva i televizní sledovanost.
To, že Tiger už šest let nevyhrál major, je všem známo. Pokusy prolomit toto prokletí se jevily nadějně loni, kdy se pětkrát zapsal do listiny vítězů turnajů PGA. Ale ani jednou se mu nepovedlo prodat znovunalezenou formu na majoru. Problém, z něhož jde mráz po zádech televizním stanicím i promotérům turnajů, je, že polovinu diváků zajímá víc Tiger a jeho snaha než všichni ostatní hráči dohromady.

Každý Tigerův neúspěch či absence znamenají pro promotéry i televizní stanice ohromné ztráty. Ani zelené sako a všechny tradice s Masters spojené nezabránily propadu sledovanosti posledního kola o 24 % proti loňsku, který nastal s letošní Woodsovou absencí. Sledovanost byla dokonce nejnižší od roku 2004. Přiznejme si, že když Mickelson neprošel cutem, Bubba Watson vyhrál bez velkých dramat, která diváky poutají k obrazovce nejvíc. Televizory se vypínaly předčasně...
Podobně dopadl Players Championship, který mnozí považují za neoficiální pátý major. Po loňské výhře Woodse, kdy se sledovanost pozdvihla, se při jeho letošní neúčasti propadla o propastných 54 %, nejníž za posledních 15 let. Kdyby se Tigerovo jméno vyskytovalo na leaderboardu, ať už kdekoli, spousty diváků by zůstaly na příjmu.
A chcete další přesně vyčíslený příklad? US Open: lístky vyprodané po osmadvacáté za sebou, ale jejich cena je jako na houpačce. Z cen roku 2011 bez Tigera se v následujícím roce, kdy startoval, zvedly o 40 %, stejným tempem vyrostly loni, až na sobotních 285 dolarů (!), letos se daly pořídit už od 54 dolarů...!

Osobní vsuvka – i já, autor tohoto článku, setrvačně lovím Tigerovy výsledky na každém turnaji a trpělivě čekám na zázrak v podobě jeho zmrtvýchvstání. Když v turnaji není, spíš než leaderboard mne zajímá, jak vypadá hřiště, ještě jsem se nepředělal na některého nového hrdinu. Mladí lvi, Rory, Adam, Rickie nebo Martin postrádají to pravé charisma...
I když to asi nikdy nepřiznají, možná nejvíc postrádají Tigera jeho odpůrci. Nic nepolarizuje fanoušky tak jako neomezená převaha jednoho týmu nebo jednoho muže. Chaty odpůrců prudce ožívají s každým Woodsovým proviněním proti pravidlům, radují se, když Tiger hodí nebo praští holí, případně zakleje. Hned se rozepíší. Když je Tiger na marodce, odpůrcům chybí...

Nedávno ohlásil konec sezony, vzdal se úvah o Ryder Cupu. Po jarní operaci zad se několikrát pokusil nastoupit do turnajů, ale bez jakéhokoli úspěchu, záda ho opakovaně zrazovala. Jen jednou prošel cutem, za celý rok 2014 vydělal kolem 100 000 dolarů, zlomeček výdělků let minulých.
Teď, s odřeknutím dalších startů, přijde o pozoruhodné sumy za startovné: celkově jde o nejméně 8 milionů dolarů. Jen v Argentině měl na Americkém poháru smluveno „appearance fee" 4 miliony, další peníze měly přijít z asijských startů, kde běžně žádá dva miliony. Zjevně jsou pro něj případné úspěchy na majorech víc než jistota výdělků za to, že se někde zpola vyléčený objeví, bude se usmívat, zahraje si a zkasíruje šek. Body pro něj...

Ostatní mezitím nezahálejí. Hráči se snaží ze všech sil, stejně horečně se snaží média. Co kdyby se Tiger už nevrátil do takové formy, aby mohl znovu usednout na trůn? Golf potřebuje osobnost, na kterou se upne pozornost milionů potenciálních diváků. Tiger netiger, byznys musí běžet dál. Hledá se nový král. Zn: Rychle!

Převzato z časopisu GOLF 9/2014
Text: Ivo Doušek, foto: Globe Media/Action Images


Související články:
Poslat na email Tisk Přidat mezi oblíbené TwitterFacebook googleLinkujGoogle Buzz

Přihlášení Golf News


OMEZENÝ POČET ZA SUPER CENY
350 Kč,-

Zahájen prodej voucherů 1fee2hráči na sezonu 2025, které umožňují na vybraných hřištích ve vymezeném čase po uhrazení jednoho fee hru dvěma hráčům. S ...