Pepperell GlobeMediaJe tomu už rok, co Eddie Pepperell vyhrál svůj první turnaj na European Tour. Od té doby ušel kus cesty, poskočil až na 33. místo světového žebříčku, vypracoval se mezi elitní evropské golfisty a na posledním Open skončil šestý, jen tři rány za vítězným Francescem Molinarim. Přitom sedmadvacetiletý Angličan vstupoval do závěrečného kola s pořádnou kocovinou.

Pepperell měl Open 2018 rozehráno velmi nadějně. Jenže třetí kolo obešel na 71 úderů a propadl se osm ran za vedoucí pozici. Cestu z krize našel v alkoholu. „Byl jsem naštvaný, že jsem zahrál tak špatně, že jsem mohl neděli odepsat. Neměl jsem pocit, že jsem na golfovém turnaji. Bylo mi jedno, jestli zahraju 69 nebo 73, srdce mi to netrhalo," vysvětloval Angličan, proč se po sobotním kole vydal do baru, odkud se vrátil po půlnoci.
Neděli už neřešil. „Upřímně řečeno, měl jsem trochu kocovinu. Nebudu lhát. Minulou noc jsem toho vypil moc," přiznal Eddie, jenž však rázem hrál jako vyměněný.

Jen tři hráči zahráli v neděli pod 70 ran. Pepperell kolo obešel na 67 úderů, a dokonce zahrál nejlepší výsledek dne. V době, kdy své kolo ukončil, byl už jen jednu ránu za vedoucí šesticí, v níž kromě Molinariho figurovali Jordan Spieth či Rory McIlroy.
„Dával jsem si naději, že ačkoliv se závěrečné tři čtyři jamky v Carnoustie hrály po větru, může se soupeřům pod tlakem přihodit cokoliv. Proto jsem musel zůstat na hřišti až do konce," vykládal překvapeně. Nakonec skončil šestý, tři údery za vítězným Italem.

A jak se vlastně po bouřlivé noci cítil? „Nebyl jsem tak opilý. Pamatuju si, že jsem si dal sprchu a vyčistil si zuby, takže můžu říct, že jsem byl v pohodě. Byl to skvělý den, děkuju za všechny zprávy," napsal po skončení turnaje na svém Twitteru poté, co zaznamenal nejlepší dosavadní výsledek na majoru. Na US Open dopadl nejlépe v roce 2017, kdy skončil šestnáctý, a na PGA Championship loni dělil 59. místo. V Augustě si dosud nezahrál – to se však letos změní.

Víra se vyplatila
Na majoru sice Eddie (zatím) nevyhrál, turnajové vavříny už ale ve své sbírce má. Ten první si připsal v roce 2012 na Allianz Open Côtes d'Armor Bretagne, kde na něj v play-off nestačil dánský soupeř Jeppe Huldahl. Díky tomu uhájil kartu na Challenge Tour a v roce 2013 se blýskl šestým místem na BMW PGA Championship.
První titul na evropském okruhu slavil vloni na Commercial Bank Qatar Masters. V Kataru musel o vítězství pořádně bojovat a nakonec o jednu ránu udolal krajana Olivera Fishera, s nímž se dělil o vedení už před posledním kolem. Fisher sice v jednu dobu ztrácel čtyři rány, jenže v závěru se na Eddieho dotáhl. Pepperell nicméně zachoval chladnou hlavu a proměněným parem na poslední jamce zapsal vítězství.

„To byl den. Oli mi to udělal opravdu těžké a já sám jsem si to udělal ještě těžší druhou ranou na osmnáctce," ulevil si Angličan, který byl velmi dobře připravený. „Cítil jsem se celý den výborně. Ne tak při švihu, ale především v hlavě. Nepřestával jsem si říkat, že tady vyhraju," uvedl a do světa už sebevědomě hlásil, „tohle mi dá sebedůvěru. Když vyhrajete, víte, že můžete vyhrávat dál. Vždycky jsem věřil, že se mi to podaří, ale stalo se to až teď. Vždycky je něco poprvé a doufejme, že tohle není naposled."

Domácí titul
Měl pravdu. Druhý hráč z Boys Amateur Championship, jenž mezi amatéry dokázal vyhrát například Portuguese Amateur Championship, se druhého titulu na evropském okruhu dočkal na konci loňského roku. V polovině října ovládl domácí Sky Sports British Masters, na kterém dříve zvítězili i jeho krajané Justin Rose, Lee Westwood nebo Matthew Fitzpatrick, který ve Walton Heath dominoval v roce 2015.
Eddie začal turnaj skvěle a od prvního dne vedl. Ve čtvrtek se mu dokonce povedlo zahrát hole in one a do finálového kola vstupoval s náskokem tří ran. V závěru mu sice zatápěl Alexander Bjork, ten ale na poslední jamce zahrál bogey a skončil o dvě rány nazpět.

„Je to nádherné. Jak jsem řekl včera, nevěděl jsem, jaké to je vést na takové akci před finálovým kolem, teď jsem však vyhrál a cítím se výjimečně," radoval se Angličan. Neopomněl přitom dodat, jak náročné podmínky v dějišti turnaje panovaly: „Byl to těžký den. Od začátku jsem nešvihal dobře a těžko jsem se dostával do hry. Byla to čtyř- nebo pětihodinová dřina. Ukázalo se, jak důležité je si vytvořit náskok, když vám vše vychází."
Náročný golf mu sedí. Tím spíš, když je větrno. „Ale není to proto, že v takových podmínkách hraji lépe. Je to proto, že téměř všichni ostatní hrají hůř," přinesl vtipný poznatek. „Má hra se moc nemění. Můžu zahrát stejné skóre během klidného dne, stejně jako v těžkých podmínkách. Vždy hraji stejně," vysvětlil.

Pro Pepperella byla výhra o to cennější, že ji vybojoval před „svými" fanoušky. „Diváci byli skvělí. Měl jsem úžasnou domácí podporu na krásném hřišti, kde jsem toho odehrál hodně jako junior i amatér. I proto vyhrát tuto akci je pro mě tak jedinečné," přiznal.

Na síti
Jednou z možností sportovců, jak zvýšit svou popularitu, je život na sociálních sítích. Na Facebooku, Instagramu či Twitteru to zkrátka žije. A Pepperell není výjimkou. Vždyť jen jeho twitterový účet sleduje téměř 70 tisíc uživatelů. Rodák z Oxfordu se však před dvěma lety rozhodl k nečekanému kroku a svůj profil zrušil.
„Najednou jsem začal cítit, že to pro svůj život nepotřebuji. Twitter jsem často používal hodně narcisticky a pouze jsem sledoval, jestli na mě někdo bude reagovat," vysvětloval tehdy. Twitter mu totiž údajně až příliš zasahoval do soukromí. „Všiml jsem si ve vztahu se svou přítelkyní, že jsem až příliš mnoho na telefonu. A i když se mnou nyní asi spousta lidí nebude souhlasit, myslím si, že sociální sítě k životu nepotřebujeme," pokračoval.

Svých slov se ale dlouho nedržel a na Twitteru je znovu aktivní. Své fanoušky už zase baví vtipnými hláškami a trefnými komentáři. Jeden z nich namířil i na duo Tiger Woods a Phil Mickelson, kteří v listopadu odehráli svůj The Match o devět milionů dolarů. „Dospěl jsem k závěru, že tohle je opravdu to, co by golf teď neměl dělat. Na tom, že jeden člověk vyhraje devět milionů dolarů, není nic přitažlivého. Tento pokus vyvolat pozornost se jeví jako zbytečný," komentoval celou událost Angličan, který čas od času udělá nebo napíše něco, čím dokáže zaujmout.
Jako třeba na uplynulém Czech Masters, kde potěšil jednoho z diváků. Eddiemu turnaj moc nevyšel a finálové kolo na Albatrossu hrál bez zájmu diváků. Tedy až na jednoho příznivce, který ho část posledního dne podporoval a taky mu dokázal jako jediný zatleskat. Za odměnu dostal Pepperellovu lob wedge.
„Zatleskal mi za moji ránu a pohříchu to byl jediný potlesk, který jsem slyšel, tak jsem za ním zašel a dal jsem mu svou lob wedge," vysvětlil anglický golfista, jenž vzápětí s úsměvem na tváři prohodil, „jestli je tu stále někde kolem, může dostat i zbylých třináct holí."

Hráč umělec
Křivka Eddieho výkonnosti šla v uplynulém roce výrazně nahoru. On sám pro to má snadné vysvětlení. „Jsem rozhodně více umělecký než vědecký. A přesně takto hraji golf. Na chvíli jsem z toho unikl a kladl jsem velký důraz na techniku, tím jsem si ale vysál mozek," uvedl.
Svými hláškami baví spoustu lidí. Píše si vlastní blog, který má mraky fanoušků. „Mé psaní se výrazně zlepšilo, když jsem hrál špatně. Když jsem se cítil zle, tak jsem své myšlenky dokázal vyjádřit upřímněji. Naopak je těžší psát, když hraju dobře a nezním tak arogantně," hodnotí s nadsázkou svůj bloggerský talent.

Pepperell vyrůstal v poměrně skromném prostředí. Jeho otec Ron, kterému každý říkal Pep, pracoval jako správce ve Frilford Heath v Oxfordshire a svého syna s golfem seznámil už v jeho třech letech. Eddie si hru zamiloval, už od dětství chtěl vyhrávat a každého porážet. Touha stát se profesionálem u něj byla silná, a tak už v 16 letech opustil školu. Otec navíc získal finanční prostředky z Frilford Golf Club, a synova kariéra mohla začít.

Vášnivý čtenář
V současné době je jedním z předních, ale hlavně nejoblíbenějších golfistů Evropy. „Vždy jsem tvrdil, že nejdůležitější věcí v životě je být hezkým člověkem. Kariéra totiž přichází a odchází, ale pokud se vzdáte toho, že jste dobrým člověkem na úkor velkého úspěchu, zažijete nežádoucí vedlejší účinky," nechal nás nahlédnout do své životní filozofie.
Tu čerpá i z literatury. Ovšem jak sám přiznal, první knihu přečetl až ve svých dvaadvaceti letech – na prázdninách se svou přítelkyní, kde mu do rukou přišla autobiografie ragbyové hvězdy Lawrence Dallaglia. „Změnilo mi to život," prozradil. „Ve škole jsem nesnášel angličtinu, ale pak jsem se začal díky knihám sebevzdělávat. Změnily můj pohled na svět. Do té doby pro mě byl golf nade vše. Ale teď už vím, že golf není všechno. Už to akceptuju," uvědomil si. I díky tomu je nyní tam, kde je.

Převzato z časopisu GOLF 1-2/2019
Text: Petr Sobol, foto: Globe Media/Reuters

EDWARD LOUIS PEPPERELL
Datum narození: 22. ledna 1991
Místo narození: Oxford, Anglie
Bydliště: Abingdon, Anglie
Pro od roku: 2011
Na EPGA Tour od roku: 2013
Umístění na světovém žebříčku (k 7. 1. 2019): 35.
Umístění v Race to Dubai (k 31. 12. 2018): 14.
Profesionální vítězství: 3 (EPGA Tour – 2, Challenge Tour – 1)
Týmové soutěže: Eisenhower Trophy (2010)


Poslat na email Tisk Přidat mezi oblíbené TwitterFacebook googleLinkujGoogle Buzz Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

Přihlášení Golf News



Poradna

První dohraný míček nebyl vytažen z jamky před dohráním dalšího

Dobrý den. Dohrál jsem míček do jamky. Nežli jsem ho stačil vyndat spoluhráč také doputoval do jamky. Oba jsme byli n ...

Poradna

Garmin Approach S 60 versus Garmin Fenix 3

Dobry den. Mate zkušenosti s golfovou aplikaci (módem) u hodinek Garmin Fenix 3? Jaky je rozdil oproti specializovany ...

OMEZENÝ POČET ZA SUPER CENY
6000 Kč,-

Set želez Exotics EXi (5–PW), shaft UST Mamiya 40 F3 (flex R). Tradiční tvar, menší offset, maximální kontrola i délka. Skvělý poměr cena/výkon! ...