MastersNa některé věci si můžete vsadit s naprostou jistotou. Třeba na to, že Masters v Augustě nabídne strhující podívanou. Nebo na to, že k favoritům 81. ročníku budou znovu patřit Dustin Johnson, Jordan Spieth, Rory McIlroy či Jason Day. Pak jsou ale věci, které by dokázal předpovědět jen málokdo. Nebo vás by snad před začátkem loňského Masters napadlo, že na sebe Danny Willett navleče zelené sako?

Ne, že by byl Willett golfový neumětel. To rozhodně ne. Vždyť před Masters měl na kontě už čtyři trofeje z European Tour. Ovšem jeho vítězství na úvodním majoru sezony, to byla pořádná bomba! „Už jsem pár turnajů vyhrál, ale tohle je jiná liga," uznal šampion v momentě, kdy prožíval chvíle naprosté euforie. „Jen těžko se popisují pocity. Všichni jsme chtěli vyhrát a já měl to štěstí," dodal spokojený Angličan, který přitom neměl na Masters vůbec hrát.
Jeho žena totiž měla na vítěznou neděli naplánován termín porodu. Naštěstí se syn Zachariah narodil už o dvanáct dní dříve, takže Danny mohl v klidu odletět do Augusty. „Přišel dřív, abych mohl hrát," smál se tehdy osmadvacetiletý hráč.

Boj o zelené sako
Willett, jenž dle tradice z roku 1963 odpálí letos první ránu, se stal dalším z řady šťastlivců, který na sebe navlékl legendární zelené sako. To je určeno pro vítěze Masters, jemuž při slavnostním oblékání asistuje obhájce trofeje. Dannymu pomohl do nového „outfitu" Jordan Spieth, který po turnaji cítil obrovské zklamání.
Mladý Američan totiž ještě na konci první finálové devítky suverénně vedl a zdálo se, že kráčí k druhému vítězství v řadě. Ukázalo se však, jak moc může být Augusta zrádná, Jordan zahrál dvakrát bogey, na tříparové dvanáctce trefil dvakrát vodu, zapsal sedm ran a brzy bylo po naději.
„Jen těžko se mi o tom mluví. Bylo to strašných třicet minut a doufám, že už nikdy něco takového nezažiju," prohodil smutný Spieth, který byl kousek od nesmazatelného zápisu do historie. Kdyby vyhrál, nastala by kuriózní chvíle a do zeleného saka by coby předešlý šampion pomohl sám sobě.

Taková situace byla k vidění dosud jen jednou – v roce 1966, kdy podruhé v řadě triumfoval rekordní šestinásobný vítěz Masters Jack Nicklaus. Ten se mimochodem dostal hned patnáctkrát mezi pět elitních borců turnaje. Když v letech 1990 a 2002 zvítězili podruhé za sebou Nick Faldo, respektive Tiger Woods, tak jim do saka pomohl samotný předseda klubu.
K zelenému saku, které členové klubu nosí od roku 1937 a první, kdo jej oblékl za vítězství, byl o deset let později Sam Snead, se váže ještě jeden zvyk. Nikdo si ho nesmí odnést z klubu. Jenže tradice jsou od toho, aby se porušovaly, že? A tak si ho Gary Player, prý v euforii a omylem, odvezl v roce 1961 domů do Jihoafrické republiky. Zachoval se ale férově a sako na sebe údajně nikdy mimo klub neoblékl. „Rebelem" byl i Seve Ballesteros, který si do své místnosti s trofejemi vystavil saka dokonce dvě.

Večeře šampionů
Ještě zpět k Willettovi. Britský šampion si triumfem na turnaji vydělal 1,8 milionu dolarů z celkové desetimilionové dotace. Jaká změna oproti dávným ročníkům... Vždyť úplně první vítěz Masters Horton Smith si v roce 1934 přišel na tisícovku dolarů. Ve hře bylo celkově pětkrát tolik. Odměny ale stále rostly. Když v roce 1963 vybojoval první vítězství Nicklaus, přistálo mu na kontě dvacet tisíc dolarů. O 23 let později, v době posledního vítězství, si vydělal už 144 tisíc.
Od roku 1961 se hraje také o krásnou stříbrnou trofej, která je vystavena v klubovně. Na ní je rok co rok vyrýváno jméno šampiona, který za vítězství obdrží také zlatou medaili. A myslí se i na amatéry, kteří bývají oceňováni stříbrným pohárem už od roku 1952.

K Masters neodmyslitelně patří také slavnostní večeře šampionů, kterou vždy v úterý před turnajem pořádá poslední vítěz. Prvním hostitelem byl v roce 1952 legendární Ben Hogan. V počátcích se nijak nehýřilo a servíroval se jeden, maximálně dva chody.
Jenže čas šel dopředu a každý se chtěl pochlubit tím nejlepším. Například Nick Faldo podával klasické fish and chips, Mike Weir nechal připravit losí maso, divočáka a kanadské pivo, Ben Crenshaw vymyslel texaské barbecue, José María Olazábal tapas s burgery, většina účastníků se ale shodne v tom, že si nejlépe pochutnali při hostině Tigera Woodse.
„Je to součást mého mládí. Tohle jím," řekl a nechal na stůl naservírovat cheeseburgery a hranolky. A s čím letos přijde Willett? „S něčím z Yorkshiru a něčím z Ameriky," nechal všechny nahlédnout pod pokličku.

Z historie Masters
Vraťme se však krátce na úplný začátek. V lednu roku 1933 bylo otevřeno pro hru hřiště Augusta National Golf Club s parem 72, které designovali Alister Mackenzie a Bobby Jones. „Perfektní," konstatoval prý držitel golfového Grand Slamu Jones, když poprvé spatřil místo, kde krátce nato postavil základy nového hřiště. O rok později, za výrazné podpory Jonese s pozdějším předsedou Cliffordem Robertsem, se hrál první ročník Augusta National Invitation Tournament, který po pěti letech změnil název na Masters.

Úvodní ročník se hrál jen na deseti jamkách, použita byla celá první devítka a první jamka z druhé devítky. Z vítězství se radoval Horton Smith, který se po dvou letech dočkal dalšího triumfu. Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let turnaji vládlo trio Arnold Palmer, Gary Player a Jack Nicklaus, kteří dohromady posbírali 13 titulů. Jihoafričan Player se v roce 1961 navíc stal prvním neamerickým hráčem, jemuž se povedlo na turnaji zvítězit.
Prvním hráčem z Evropy, který v Augustě vyhrál, byl v roce 1980 Seve Ballesteros. O šest let později se radoval šestačtyřicetiletý, a dosud nejstarší, šampion Nicklaus. Golden Bear drží i další rekord. Na Masters prošel 37krát cutem a má na kontě nejvíc finálových účastí. To Arnold Palmer startoval v Augustě dokonce na padesáti po sobě jdoucích turnajích.

V roce 1997 započala éra Tigera Woodse. Tehdy jednadvacetiletý mladík vyhrál s neuvěřitelným náskokem dvanácti ran, stal se nejmladším vítězem všech dob a zaznamenal první z celkových čtyř titulů v Augustě. Mimochodem Woods je společně s Nicklausem a Nickem Faldem jedním z trojice hráčů, který úvodní major sezony dokázal vyhrát dvakrát v řadě. V době svého prvního triumfu se navíc dostal na 18 ran pod par. To kromě něj dokázal pouze Spieth. Rekord na jedno kolo ale drží někdo jiný.
Nich Price obešel Augustu na devět ran pod par v roce 1986, Greg Norman ho napodobil přesně o deset let později. Pamatujeme však i „slabší" ročníky Masters. Samu Sneadovi (1954), Jacku Burkeovi (1956) a Zachu Johnsonovi (2007) stačilo k vítězství i celkové skóre plus jedna.

Nečitelná Augusta
Podívat se do Augusty je snem každého golfisty. Ne každému se ale jeho přání vyplní. Dostat se do elitního klubu nebo si zahrát na Masters, to není jen tak. Vždyť ještě nedávno byl slavný klub zapovězený ženám.
Dlouholeté tabu bylo prolomeno až v roce 2012, během něhož oblékly zelená saka bývalá americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová a bankéřka Darla Mooreová. Až do té doby ženy mohly v klubu hrát pouze jako hosté, proti čemuž se nejen za Atlantikem mohutně protestovalo „Je to výborná zpráva. Také díky tomu, že se pro to klub nakonec rozhodl z vlastní vůle. Neznám nikoho, kdo by chtěl být členem nějakého klubu z donucení," uvedla organizátorka protestů Allison Greenová.

Augusta, která je v udělování členství nečitelná, však i nadále zůstává tajemná. „Posuzování každého kandidáta je velmi důkladné. Jde o striktně důvěrný dlouhodobý proces. Případ Condoleezzy a Darly není výjimkou," prozradil předseda klubu Billy Payne.
Případ zaujal i aktivistky bojující za práva žen. „Doufám, že si z toho firmy v Americe vezmou příklad. V jejich vedení je totiž pořád málo žen," dodala Martha Burková. První dvě ženy se tak zařadily do vyhraněné společnosti asi tří stovek členů, mezi nimiž figuruje třeba zakladatel Microsoftu Bill Gates nebo člen NFL fotbalové síně slávy Lynn Swann.
O členství se nedá žádat, může být pouze přiděleno. A přidělováno bývá zpravidla známým a vlivným osobnostem. Ale jak poznáte? Obtížně, na greenech je sice uvidíte v zelených sacích s logem, žádný oficiální seznam ale nikde nenajdete. A jen tak mimochodem, Augusta nebyla dlouho uzavřena jen ženám, ale také černochům. První z nich byl přijat až v roce 1990.

Dostat se do Augusty není snadné ani pro „zájemce" o start na Masters. Doživotní pozvánku si zajistí ten, kdo turnaj jednou vyhraje, o ostatní místa se však rok co rok tvrdě bojuje. Pětiletou jistotu mají šampioni zbylých tří majorů, British Open, US Open a PGA Championship, tříletou záruku startu vítězové The Players a nově se počítá i s aktuálním olympijským šampionem.
Zároveň myslí i na ostatní hráče, kteří se umístili na předešlých majorech na čelních příčkách, na předešlé vítěze turnajů z kalendáře PGA Tour či na padesátku nejlepších ze světového a finančního žebříčku. Na Masters jsou pravidelně zváni také elitní světoví amatéři. V letošním startovním poli mají drtivou převahu Američané, v Augustě si však zahrají také hráči z Argentiny, Chile, Japonska, Walesu nebo Koreji.

Augusta je považována za jedno z nejlepších golfových hřišť světa. Zároveň patří mezi velmi náročná. Je všeobecně známo, že se turnaj rozhoduje v neděli, na druhé devítce, v pasáži zvané Amen Corner. Jedná se o sérii od druhého úderu na jedenáctce přes celou dvanáctku až po odpal na jamce číslo třináct. S tímto označením přišel v roce 1958 novinář Herbert Warren Wind, který přirovnal dramatické chvíle z těchto jamek k textu slavné jazzové písničky Shoutin in that Amen Corner.
Chtěl tehdy popsat dramatické okamžiky, které se odehrály na těchto jamkách ve zmiňovaném roce. Právě v tomto místě rozhodl o své výhře Arnold Palmer. Životní vzpomínky mají na známý úsek také Sam Snead nebo Byron Nelson. I oni zvládli Amen Corner se vší parádou a odrazili se vstříc vítězství.

K Augustě patřil dlouhá léta také Eisenhowerův strom na sedmnácté jamce, ten ale před třemi lety nepřežil tuhou zimu a musel být odstraněn. „Je těžké to akceptovat," posteskl si šéf klubu Billy Payne na adresu konce příběhu stromu, jenž byl pojmenován na počest bývalého prezidenta USA Eisenhowera. Věděli jste ale, že právě on kdysi žádal, aby tato stará borovice byla vykácena? Přání se mu nesplnilo, zato dal jméno jednomu z nejslavnějších stromů světa.
Všem televizním divákům jsou taky dobře známy hlasy popěvujících ptáků. Ptáte se ale, odkud se berou, když jste na hřišti ani okolo něj nikdy žádného neviděli? Nebojte, nejste blázni. Televizní stanice CBS totiž přiznala, že tyto zvuky do přímého přenosu mixuje a tím dotváří příjemnější atmosféru.
Zajímavou zkušenost s Augustou má také redaktor Mike Stachura, který si na hřišti před více než dvaceti lety zahrál a během toho si odnesl malý vzorek vody z patnácté jamky. Z testů odhalil přítomnost potravinářského modrého barviva, které je podobné tomu, co se používá při barvení dětských dortů.

Augusta olympijská?
Augusta je zahalena spoustou tajemství, ale také krásných i neuvěřitelných příběhů. A mohla psát i jeden další. Mohla být olympijská. Dobře víme, že golf se vrátil do programu letních olympijských her až vloni v Riu de Janiero, po dlouhých 112 letech, ale možná nechybělo mnoho a ke comebacku by došlo o pár let dříve.
V roce 1996 hostila LOH americká Atlanta, a jelikož byl tehdejším šéfem olympijského výboru vášnivý golfista Billy Payne (současný šéf Augusty), bylo jasné, že se o golfovém návratu dlouze debatovalo. Payne se dokonce sešel s tehdejším prezidentem Augusty Jackem Stephensem a zdálo se, že vše je na nejlepší cestě.
Proti Augustě ale hrála vzdálenosti asi 240 kilometrů od Atlanty, klubu nepomohl ani postoj k černochům a ženám a myšlenka návratu golfu do olympijského programu nevoněla ani jednotlivým asociacím. Na začátku roku 1993 byl tento nesmělý plán definitivně pohřben. O třináct let později se Payne „přestěhoval" do Augusty...

Kde hledat favority
Diváci, kteří znovu naplní resort v Augustě, budou i letos sledovat napínavou podívanou. Z velké části však přijdou o oblíbenou středeční soutěž PAR 3 Contest, jejíž účast se letos omezila jen na držitele zeleného saka a hráče z regulérního startovního žebříčku. „Chtějí vše zkrátit a urychlit a myslím, že to bylo správné rozhodnutí," zamýšlí se dvojnásobný vítěz Curtis Strange.
Ne každý ale sdílel jeho pochopení. Velmi rozhořčený byl například dřívější vítěz Open Ian Baker-Finch. „Jako čestný člen a jeden z obvykle pozvaných jsem velmi rozhořčen. Tento den byl mým nejoblíbenějším dnem v roce vůbec," supěl naštvaně.

Ten hlavní vrchol ale odstartuje až ve čtvrtek. Zástup favoritů opět čítá řadu jmen. Samozřejmě je třeba počítat s loňským šampionem Willettem, jeho šance na vítězství nicméně nejsou příliš velké. Vždyť na turnajový triumf čeká od loňského životního úspěchu marně...
Mezi žhavé kandidáty na vítězství je třeba zařadit Dustina Johnsona, který se v průběhu února stal poprvé v kariéře světovou jedničkou. Dvaatřicetiletý Američan skončil loni v Augustě čtvrtý a krátce nato zvítězil na US Open, díky čemuž si připsal první titul z kategorie major. Ve zbytku sezony přidal dva tituly, další tři získal letos a na Masters bude útočit vysoko.

To stejné však můžeme tvrdit o Spiethovi, u něhož bude hodně záležet na tom, jak mu zafunguje hlava. Přestože od loňského ledna vyhrál už tři turnaje, promrhaná šance z Augusty ho bude strašit ještě dlouho. V jeho prospěch ale hovoří mimořádná bilance z úvodního majoru sezony. V roce 2015 vyhrál a další dvě účasti proměnil ve druhá místa.
Mezi žhavé adepty na vítězství bude patřit i Rory McIlroy, jemuž ke zkompletování Grand Slamu chybí právě už jen úspěch na Masters. V Augustě skončil nejlépe čtvrtý, třikrát v řadě se však umístil v elitní desítce, do které míří i tentokrát. Otázkou je, v jaké dorazí formě. V září sice ovládl dva turnaje PGA Tour a získal FedEx Cup, od té doby ale mlčí.
K favoritům bude patřit také Bubba Watson, jenž se radoval už v letech 2012 a 2014, dále trojnásobný vítěz Phil Mickelson, ostřílený Švéd a loňský vítěz Open Henrik Stenson, Jason Day či Justin Rose.

Každý turnaj má své černé koně a ani letošní Masters nebude výjimkou. O pořádný šok by se mohl postarat Japonec Hideki Matsuyama, který se vyšplhal už na čtvrté místo světového žebříčku. Čtyřnásobný vítěz turnajů z kategorie PGA Tour skončil v Augustě před dvěma lety pátý a letos by se rád dostal ještě výš.
A pak je tady ještě jedné jméno – Daniel Berger, nejlepší nováček PGA Tour za rok 2015. „Pokud se mu povede vstup do turnaje, mám pocit, že uspěje. Výborná krátká hra je alfou a omegou a tu Daniel zvládá perfektně," míní Nick Faldo na adresu mladého Američana, který v průběhu turnaje oslaví 24. narozeniny. Loni na Masters dělil desáté místo. „Hřiště se mi líbí a myslím, že sedí mé hře. Letos už nebudu tak ustrašený jako minule," věří. Zda uspěje on či kdokoliv jiný, to zjistíme už devátého dubna.

MASTERS TOURNAMENT 2017
Místo konání: Augusta, Georgia, USA
Rok založení: 1934
Hřiště: Augusta National Golf Club
Par: 72 | Délka: 7 435 yardů (6 799 m)
Formát: Hra na rány
Dotace: 10 000 000 USD
Termín: 6.–9. 4. 2017
Rekordní skóre: 270 (Tiger Woods 1997, Jordan Spieth 2015)
Rekordní skóre k paru: -18 (Tiger Woods 1997, Jordan Spieth 2015)
Obhájce trofeje: Danny Willett
Nejvíce výher: Jack Nicklaus (6)

PŘEVZATO Z ČASOPISU GOLF 4/2017
Text: Petr Sobol, foto: Globe Media/Reuters


Poslat na email Tisk Přidat mezi oblíbené TwitterFacebook googleLinkujGoogle Buzz Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

Přihlášení Golf News



Poradna

První dohraný míček nebyl vytažen z jamky před dohráním dalšího

Dobrý den. Dohrál jsem míček do jamky. Nežli jsem ho stačil vyndat spoluhráč také doputoval do jamky. Oba jsme byli n ...

Poradna

Žena, začátečník - nákup holí

Dobrý den, jsem úplný začátečník a ráda bych si pořídila své první vybavení. Na výběr je mnoho možností a nevím jaké. ...

OMEZENÝ POČET ZA SUPER CENY
6000 Kč,-

Set želez Exotics EXi (5–PW), shaft UST Mamiya 40 F3 (flex R). Tradiční tvar, menší offset, maximální kontrola i délka. Skvělý poměr cena/výkon! ...