DeChambeauMasters v Augustě bylo zajímavé z mnoha důvodů. Já jsem si vybral jeden z nich: vítěze kategorie amatérů, kterým je dvaadvacetiletý student fyziky Bryson DeChambeau z USA. Turnaj byl pro momentálního amatérského šampiona USA také posledním amatérským, protože po něm se rozhodl změnit svůj herní statut na profesionální.

Věřím, že se nemýlím, když budu tvrdit, že urostlého golfistu uvidíme nyní častěji a poměrně vysoko na výsledkových listinách PGA Tour. Má obrovskou vůli, talent a kromě toho promítá své fyzikální znalosti do originální kompozice setu holí, s nimiž hraje. Možná s takovými podivnými holemi budeme za chvíli hrát rovněž. Bryson DeChambeau možná přináší velké změny.
Má totiž vlastnosti, které potřebuje osobnost schopná způsobit přelomovou změnu stávajícího paradigmatu. Kromě toho, že byl od dětství velmi nadaný na matematiku a fyziku, má rovněž charisma, je vysoký a statný, vynikal jako fotbalový brankář i jako basketbalista. Ale v kolektivních sportech ho štvalo, že se vždycky našli takoví, kterým nevonělo dát do výkonu absolutně vše. Proto tyto sporty opustil a dal se na golf.

„Odpor k nové myšlence se zvyšuje s její důležitostí."
John M. Keynes

Kromě toho pečlivě studoval historii golfu a golfového vybavení. Našel zde dva hlavní zdroje inspirace – Bobbyho Jonese a Bena Hogana. A tak si vytvořil image, která je působivou kombinací fyzické síly a atraktivnosti s jakýmsi příjemně staromilským nádechem časů Hoganových. Zdá se mi, že leckterého ješitného hipstera naší doby muselo podráždit, jak „retro" vzhled pohledného Brysona přitahuje pohledy žen a děvčat. Zdá se, že v typicky hoganovské čepici je předurčen k vyvolávání revolucí. A nejen ve vzhledu a v chování.

Kde to začalo
Bryson DeChambeau vyrůstal v kalifornském městečku Clovis. V 11 letech tam potkal pány jménem Edel a Schy, kteří se snažili vybudovat podnik zaměřený na výrobu inovativních golfových holí, jejichž individuální přizpůsobení potřebám golfistů přesahovalo standardy velkých firem. Zpočátku začínali s patry.
A tak se přemýšlivý jedenáctiletý kluk s mimořádným talentem pro fyziku a matematiku zamiloval do jednoho ze zdánlivě bláznivých projektů firmy EDEL – do patru Vari Loft, který měl vyměnitelné aplikace na odrazové ploše, měnící loft (úhel) odrazové plochy. Cena této originální kreace činila 800 USD, ale Edel a Schy se slitovali nad zapáleným fanouškem a řekli mu, že mu jeden přenechají za 200 USD.
O několik týdnů a několik brigád později se Bryson stal majitelem revolučního patru Vari Loft. „Byl to pro mne definující moment. Od té chvíle jsem si uvědomil, že v životě existuje možnost nejít s většinou a hledat nové cesty," uvedl později.

Rodina DeChambeau nebyla bohatá a Bryson se musel protloukat životem. Pomáhala mu v tom jeho inteligence, vůle a vysoká pracovní etika. Udržoval vztahy se zdánlivými lunatiky golfového vybavení, Edelem a Schy, a oni mu to opláceli ochotou spolupracovat na experimentech s holemi. Tak nějak začal první projekt jejich společných želez o stejné délce, úhlu a švihové hmotnosti.
V 15 letech totiž už byl nadějným juniorským golfistou. Jeho trenér mu vyprávěl o více než 40 let staré knize Homera Kelleyho „The Golfing Machine". Od toho okamžiku se DeChambeau začal zajímat o možnost sestavit set želez s naprosto stejnými vlastnostmi kromě loftu. V roce 2011 již jeho fyzikální znalosti byly natolik rozvinuté, že dokázal vytvořit komparativní model rozdílu mezi hraním tradičního setu želez (s různými délkami a hmotnostmi šaftů) – a jedné základní roviny švihu se železy o stejné délce.

Jeho argumentace byla tak přesvědčivá, že přátelé z firmy EDEL pro něj postavili několik experimentálních setů želez. Všechna – od železa 3 až po LW – měla společnou délku 37,5 palce (95,25 cm), hmotnost hlav 282 gramů a úhel šaftu (lie) 72°. Tato data už byl schopen Bryson DeChambeau vykalkulovat s pomocí superpočítače ve škole.

Alchymie magistra Kellyho
Asi bude těžké dokázat příbuzenské vztahy mezi Homerem Kelleym a záhadným magistrem Edwardem Kellym, kterého považuji za nejvíce fascinující osobnost z magického období alchymistů a černokněžníků u dvora císaře Rudolfa II.
V každém případě Homer Kelley zesnul vcelku pokojně v roce 1983 a v žádném případě se závěr jeho životní pouti nepřiblížil tragédii magistra Kellyho, který při útěcích z vězení nejprve přišel o jednu a pak o druhou nohu a poté raději vypil jed. Homer Kelley však do určité míry dokázal „otrávit" mysl mnoha golfistů. Anebo viděl dál?

V roce 1939 Kelley jako začínající golfista zahrál 116 ran. Otrávilo ho to a na šest měsíců se stáhnul do ústraní a analyzoval veškeré principy golfového úderu z hlediska fyziky. Po oněch šesti měsících usilovného studia úhlů, délek a fyzikálních sil šel znovu na hřiště a údajně zahrál 77 ran.
Byl šokován tím rozdílem (kdo by nebyl?) a následující léta trávil psaním knihy, která rozebírá golf z hlediska fyzikální vědy. Výsledkem toho byla kniha „The Golfing Machine", která mohla či měla navždy změnit golf. Ovšem nestalo se tak. Proč?

Kniha byla veřejně přístupná. Avšak vinou nezájmu širší veřejnosti se tajemství v ní obsažená stala výhradním tajemstvím malé skupiny osvícených hledačů. Něco jako Illuminati nebo Rosenkruciáni.
Velmi malé množství golfistů věnovalo pozornost geniální knize, jež odhalila ďábelsky nepochopitelné principy golfu z hlediska vědy. Proč se tyto znalosti více nerozšířily a nepopularizovaly? Možná na tom měl někdo obchodní zájem. Poněkud mi to připomíná průmyslové mafie, které například již léta blokují rozšíření elektromobilů.
Z tajemného pramene se tak napilo jen několik málo golfových „iluminátů". Z této exkluzivní společnosti lze jmenovat například královnu ženského golfu nedávné doby Anniku Sörenstam.

Z hlediska rozsahu tohoto článku nelze podrobně vysvětlovat všechny principy fyziky, s jejichž pomocí Kelley objasnil golfový švih. Ona kniha je však veřejně dostupná, takže si vše můžete prostudovat. Každopádně Bryson DeChambeau to udělal a zdá se, že to změnilo nejen jeho život, ale možná i vývoj golfového vybavení.

EdelVýhody a problémy jednotné charakteristiky želez
Bryson podle některých zdrojů již opustil své přátele z firmy EDEL, kteří mu v začátcích pomáhali, a chystá se pro něj set od firmy COBRA a k tomu smlouva za velké peníze. Nehodlám se však zabývat etickými aspekty, spíše fyzikálními. A hlavní otázka zní – mohl by tenhle bizarní princip fungovat pro širší golfovou obec? Zamysleme se nad tím.
Není to zdaleka poprvé, kdy někoho napadlo nabízet železa či celý set na stejně dlouhých šaftech. Poprvé se toho odvážila firma Eric Cook v Kanadě v roce 1986. O tři roky později následovala firma Tommy Armour v USA se setem EQL o jednotné délce. Ani jeden z těchto pokusů nezaznamenal komerční úspěch, a tak velkovýrobci golfového vybavení opustili nadějnou stopu ve prospěch jistějších výdělků (jako vždy v historii lidstva...).

DeChambeau je teprve pátý golfista v historii, který dokázal vyhrát současně tituly USA National Collegiate Athletic Association (NCAA) a US Amateur Championships (před ním to dokázali jen Jack Nicklaus, Phil Mickelson, Tiger Woods a Ryan Moore). To je docela zajímavý důvod zamyslet se nad výhodami a nevýhodami jeho nezvyklého setu želez.
Rekreační golfisty, kteří se příliš nezajímají o teorii vývoje golfového vybavení, asi překvapí, nakolik jim v posledních letech lžou velkovýrobci. Trend posledních nejméně 10 let směřuje ke stále delším a lehčím holím. Tato strategie je založena na dvou premisách: 1) Že delší hole jsou vždy efektivnější, 2) Že velká většina rekreačních golfistů má nevyléčitelný sklon hrát fejd a šlajs a potřebuje hole, které samy o sobě vytvářejí stranovou rotaci dró (draw bias).

Tato marketingová východiska velkovýrobců golfového vybavení postrádají vědecké opodstatnění. V článku „Problémy kolem délky šaftů, jejich hmotnosti a sklonu", který vyšel v únorovém čísle GOLFu, jsem (těší mne to) byl zvěstovatelem kritiky, že velkovýrobci golfového vybavení manipulují svévolně charakteristiky holí a kazí tak hru významnému množství golfistů. Věnoval jsem čas studiu charakteristiky vybavení holí největších mistrů minulosti a došel jsem k následujícímu názoru.
„Velcí mágové golfové herní techniky v minulosti hrávali s holemi, které byly podstatně více flat lie než současné standardy. V golfovém muzeu americké golfové asociace USGA je originální železo Bena Hogana, mající o 6° až 7° více „flat" úhel šaftu k hlavě hole nežli současné výrobní standardy a tabulky!"

Abych problém objasnil – když vám dají hole s úhlem šaftu příliš „upright", všechno létá doleva. Když je to příliš „flat", létají míčky doprava. Jenomže v obchodě už si nekoupíte hotové komerční hole, které by byly „flat", a povětšině už ani s neutrálním úhlem lie, protože mantra dnešního průmyslu je „upright", neboli korigovat za každou cenu šlajs a současně vyrábět hole čím dál delší.
Bryson se vrátil ke stylu želez, se kterými hráli Bobby Jones a Ben Hogan. A hraje s železy (výše popsáno) stejné délky a hmotnosti, která jsou podstatně více „flat", než velí současné průmyslové standardy. To mu nabízí širší možnosti tvarování ran, jako to dělávali staří mistři.

Kromě toho set želez o stejné délce a charakteristice švihové hmotnosti a hmotnosti hlav nabízí velmi zajímavou možnost švihat stále stejně, se stejným pocitem a postojem a ve stejné horizontální ose. Když golfista používá běžný set želez, mění se jejich délky a zákonitě se mění také sklon osy švihu. Co železo – to jiný švih.
V případě jednotného setu želez se mění pouze loft, avšak osa švihu zůstává naprosto stejná se všemi železy – od 3 až po LW. Vyžaduje to mnohé změny v hmotnosti hlav a šaftů, ale ve finále to může mnohým golfistům usnadnit cestu k solidnímu kontaktu s míčkem napříč setem.

A to ještě není všechno. Obecné námitky proti setu želez, jaký používá Bryson, mohou být založeny na obavě, že délka šaftů někde mezi obvyklým železem 6 nebo 7 může způsobit nedostatečné délky ran u delších želez.
Na tuto obavu mám dvě odpovědi, jednu vědeckou a jednu empirickou. Z hlediska obecně uznávané fyzikální analýzy funkce želez v souvislosti mezi úhlem odrazové plochy (loft) a vývojem délky šaftu v obvyklém setu nám „tvrdá věda" říká, že prodlužování šaftu v rámci setu je zodpovědné jen za 15 % až 20 % délky ran. Zbývajících 80 % až 85 % připadá na změnu úhlu odrazové plochy (loft). (Zdroj: wishongolf.com)
To je ovšem flagrantní usvědčení většiny velkovýrobců golfového vybavení z nezodpovědné manipulace charakteristik holí směrem ke stále delším šaftům a konsekventně ke stále více „upright" sklonům šaftů.

Zbývá ještě empirický důvod, proč by mohl jednotný set želez fungovat pro významnou část golfistů. Kdykoliv je zapotřebí se rozehrát, znovu nabýt sebedůvěry nebo vyhrát míček z rafu, zkušený golfista vám doporučí vzít na to sedmičku železo. Už několik generací golfistů si předává na úrovni obecného povědomí informaci, že sedmička je železo, se kterým se nejméně chybuje.
Pokud se ovšem věda i empirická zkušenost shodují na tom, že je nejspolehlivější hrát sedmičku železo, proč by nemohl dobře fungovat set želez celý o délce někde mezi obvyklým železem 6 nebo 7 (podle výšky golfisty)? Určitě si v duchu kladete otázku – mohlo by to fungovat zrovna pro mne?

Nemohu říci, že nová teorie jednotného setu želez s významně „hoganovským" posunem směrem k „flat lie" bude vyhovovat všem. Nesmíme zapomínat na to, že DeChambeau váží 90 kilogramů a měří přes 180 centimetrů výšky a je výjimečně silný.
V současném stavu malých praktických zkušeností s jednotným setem želez nemůžeme vyloučit, že starší a fyzicky slabší hráči by mohli cítit obavy ze ztráty délek s delšími železy. Ovšem – v souladu s trendem – kdo dnes hraje ještě železo 3? Pokud váš set želez končí číslem 5, asi stojí za uvážení se zamyslet, jaké by to bylo, kdybyste vždycky u rány stáli stejně a prováděli stále stejný švih.

Ve světovém golfovém tisku se nyní objevují mnohé debaty na téma vhodnosti jednotného setu želez a zda má šanci na masovější rozšíření. Můj názor je, že by to mohlo dobře fungovat pro většinu rekreačních hráčů. Ti se totiž až posedle ženou za delší ranou, avšak největším škůdcem jejich skóre ve skutečnosti není ani tak nedostatečná délka jako spíše nepřesnost a nedostatek konsistence.
Jednotný set želez má asi naději na širší ohlas. Naopak se ukazuje, že u dřev se jednotná délka (byly pokusy nabízet sady dřev s jednotnou délkou dřeva 5) asi neprosadí. Například u drajvru je prostě délka ran podmínkou „Sine Qua Non". Nicméně očekávám, že vlna pozornosti okolo jednotného setu želez s délkou jen někde mezi obvyklým železem 6 až 7 může zvýšit míru pozornosti, kterou rekreační golfisté věnují vztahu mezi délkou šaftů u nových drajvrů a přesností hry.

Jak jsem již uvedl, golfový průmysl vnucuje rekreačním golfistům stále delší hole, zejména u drajvrů je tato tendence patrná. Zamysleme se však nad tím, proč asi světová špička hraje s drajvry kratšími než Franta s Pepou, co si jdou dát rundu tak jednou za měsíc. Průměrná délka šaftů u drajvrů v americké PGA Tour je méně než 45 palců (114,3 cm). Důvod je jednoduchý – snaha o zachování přesnosti.
Jestliže ti nejlepší na světě nevěří, že by zvládli drajvry delší než 45 palců, proč začátečníci doufají, že drajvry se šaftem o délce 46 palců (116,84 cm) zlepší jejich hru? Možná se nyní i tyto naivní oběti trendu golfového průmyslu více zamyslí nad vztahem mezi délkou šaftu a přesností ran.
To je další důvod, proč pokládám průkopnický jednotný set želez, se kterým hraje Bryson DeChambeau, za inspirativní přínos k rozvoji golfu a vývoji golfového vybavení.

Převzato z časopisu GOLF 5/2016
Text: Ondřej Kašina, foto: Cobra/Puma Golf, Globe Media/Reuters

Z BRYSONOVA BAGU
Drajvr: Cobra King F6+ Pro | Oban Kiyoshi Tour Limited 70X | 45"
Dřevo č. 3: Cobra King F6 | Oban Kiyoshi Tour Limited 70X | 43"
Utility: KING Utility Iron | Project X HZRDUS Black Hybrid 6.5 105x
Železa: Edel Prototype (3–PW) | KBS Tour C-Taper Lite 115X | 37,5" | Lofty: 25° (3), 30° (5), 34° (6), 38° (7), 42° (8), 46° (P)
Wedge: Cobra King V Grind 50°, 55° a 60° | 37,5"


Poslat na email Tisk Přidat mezi oblíbené TwitterFacebook googleLinkujGoogle Buzz Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

Přihlášení Golf News



Poradna

První dohraný míček nebyl vytažen z jamky před dohráním dalšího

Dobrý den. Dohrál jsem míček do jamky. Nežli jsem ho stačil vyndat spoluhráč také doputoval do jamky. Oba jsme byli n ...

Poradna

Žena, začátečník - nákup holí

Dobrý den, jsem úplný začátečník a ráda bych si pořídila své první vybavení. Na výběr je mnoho možností a nevím jaké. ...

OMEZENÝ POČET ZA SUPER CENY
6000 Kč,-

Set želez Exotics EXi (5–PW), shaft UST Mamiya 40 F3 (flex R). Tradiční tvar, menší offset, maximální kontrola i délka. Skvělý poměr cena/výkon! ...