Franz Wittmann, bývalé eso rallye a donedávna prezident rakouských golfistů, uskutečnil v prudkých svazích kopců po stranách údolí Adamstal v předhůří Alp své velice odvážné vize. Muž, který sám sebe nazývá umanutým bláznem, si usmyslel, že do svahů údolí vetkne golfové hřiště. Na pohled nemyslitelné. Stavěl a stavěl, skončilo to 28 jamkami. Mistrovská osmnáctka snů, mnohokrát vyznamenaná, vstoupila jako jeho životní dílo do dějin golfu.
Každý, kdo sem přijíždí poprvé, si klade otázku, kde že je tady, proboha, to hřiště. Ještě z parkoviště se to zdá jako nesmysl. Franze Wittmanna ten údiv těší, zakládá si na tom, že udělal něco výjimečného: „Nemůžu nepřiznat, že když se procházím po hřišti se psy, jsem na to dílo hrdý."
Golf si oblíbil – u televize! „Uklidňovalo mne to," vysvětluje. Pak to zkusil, zaťal drápek, a protože je hravý, byl lapen. Našel v Adamstalu louku, tři jamky, tam teď leží driving. Pokračoval nahoru údolím potůčku Wallerbach, brzo tu už stálo devět jamek...
Pak obrátil pozornost ke svahům na druhé straně údolí. Devět dalších jamek, aby se mohla hrát osmnáctka, ale pak se rozlétl ještě víc a přidal dalších deset, někde za cenu ohromných nákladů a přesunů zeminy. Tři roky se z kopců nehnul ani na den, pokud tedy zrovna neležel sníh – ale výsledek je parádní.
„Ještěže už tady nejsou další možnosti, co se krajiny a pozemků týče – kdoví, na co by ještě přišel, kde by se zastavil," směje se Franzova žena Rolanda, která s ním všechna ta dobrodružství sdílí. Ale Franz k zastavení není – loni Wittmannovi přikoupili hřiště ve Schladmingu, patřící také do elitní rodiny Leading Courses. Designoval jej Bernhard Langer. Ptáte se proč? „Protože to padne do našeho konceptu. Chtěli bychom tam přenést rodinnou atmosféru, kterou v Adamstalu držíme."
O té atmosféře si nechte vyprávět. Když ji nedokážete vycítit v klubovně nebo na terase po hře, protože tam přece jen jste cizí, pochopíte všechno nejpozději v chatce na desáté jamce, kde před vás maminka Rolandy postaví tác s chleby se špekem, škvarkovkou a krvavým prejtem, otevře pivo nebo limonádu a pak jen jemně naznačí, že támhle je kasička, kam můžete dobrovolně přispět na klubovou mládež. Dobrovolně. Na počet chlebů, které sníte, nemá kasička vliv.
Zážitkem, který už potkal nejednoho českého hráče, je hra se samotným Franzem. Když má čas, rád se nechá zlákat ke hře, třeba v rámci turnaje. Jeho styl je specifický, rány mocné. A při hře působí neobyčejně skromným a slušným dojmem. Na golfu se prý pozná nejlépe, jaký kdo je...
Adamstal u nás získal ohromnou popularitu, proto se to zde běžně hemží českými auty. Když se zeptáte, kdo si rezervuje místa v deseti nových pokojích, které patří k resortu, zase narazíte na spoustu českých jmen. Proč ne – takové hřiště u nás (ale ani nikde v Evropě) nenajdete, Češi rádi hledají u sousedů, co nemají doma. A že sem jezdí opakovaně? Zahrajte si a zjistíte to – do Adamstalu je velice snadné se zamilovat.
Když se v roce 1995 začalo neoficiálně a pak i oficiálně hrát na devíti jamkách, stoupl počet členů skokem k pěti stům, a Franz angažoval kanadského architekta Jeffa Howese. Spolu se prodírali hustým horským podrostem a měřili a plánovali. To byl od Howese ohromný výkon – převést Franzovy nápady či spíš sny do proveditelné reality. Pak bagry a další mašiny... A už o tři roky později byla na světě „horská" devítka. Adamstal se stal senzací.
Ale devítka kolem Wallerbachu byla slabší, mírumilovná proti té nové, razantní i pompézní. Nešlo to k sobě. Franz znovu povolal Jeffa Howese, aby se za další tři roky práce otevřela devítka třetí, opět horská, respektive desítka – jedna jamka je navíc. Proč přebývá? Aby hřiště nekončilo dvěma třípary, přistavěli ještě jednu jamku a ten druhý třípar, už cestou dolů z výšin hřiště do údolí, se hraje jen o kafe či oběd. „Velmi oblíbené," podotýká Franz. „Občas si zajdu se psy na poslední dvě jamky, je to přes sto výškových metrů..."
Napětí, kde je to hřiště, vás nepřejde ani na první jamce. Stále zůstává skryté. První jamka totiž vede v dokonalé rovině kolem potoka. Co bude dál? Přejdete silnici a tam vás to udeří přímo mezi oči. Jamka stoupá ohromujícím způsobem. Naštěstí je takhle stoupajících jamek jen pár, přesně čtyři – podstatnou část metrů stoupáte mezi jamkami. Na to se ohromně hodí buginy, kterých napočítáme kolem sedmdesáti. Pro hosty je vřele doporučují, nadpoloviční část členů však prý chodí po svých.
Asi nemá smysl popisovat vedení jednotlivých jamek. Díky svahům a roklím, mezi nimiž vedou, je každá jiná, nic se neopakuje. A na všech objevíte krásná místa, parádní rozhledy a scenérie. I když se celé hřiště vine vysokým lesem, stále se otvírají výhledy na okolní hory. Ferveje bývají vysekané do šachovnice, jsou ostře zelené a stejně kvalitní jako greeny.
Hlavní stoupání končí už u páté jamky. Ta vede po rovině kolem skály, která pořádně zužuje fervej, za ní následuje dvojice skutečně nezapomenutelných jamek. Šestou, třípar zvaný Vlčí studánka, znáte dobře, i když jste v Adamstalu ještě nebyli: najdete ji na všech prospektech, v modré vodě jezírka u greenu se odrážejí protější kopce a modrá obloha.
Sedmička je nejproslulejší, říkají jí Zelené monstrum. Pětipar, dvaapůlkrát zatočený dogleg, kde najdete všechno: odpal z výšky, rána přes obzor, rána přes nepřístupnou rokli, na konci vyvýšený green, z nějž se okolí svažuje na všech stranách. Kdo tady zahraje birdie, má zdarma fíčko, ale pro normálního hráče je tady i par velmi cenné zboží.
I devítka je parádní, dlouhá, zatočená, za ní je na odpališti desítky zmíněná chatka, Rolandina maminka, chleby a kasička. Desítka vystoupá k nejvyššímu bodu, z něj ztratíte výšku na impozantní jedenáctce, což je signature hole hřiště. Jedním slovem bomba – hodně dole pod vámi se nachází fervej, odpaliště jsou nad sebou poskládána jako obří schody.
Následuje kraťounký třípar mezi strmým břehem na jedné a svahem dolů na druhé straně, a už jsme u magické třináctky, kde se nabízí kardinální otázka, jak přestřelit rokli s potokem, protékajícím napříč fervejí.
Franz má rád sedmnáctku – široká fervej vznikla odstraněním levého svahu, šest mašin tady pracovalo čtvrt roku, z odstraněné zeminy vybudovali ohromnou výspu, na které ční nad údolí green. Impozantní.
No a pak už „jen" ty dva třípary, předlouhý sestup a jste na parkovišti. Rozhlédnete se a opět se vám vkrádá ta ranní myšlenka. Golf? Tady? Kde?
Převzato z časopisu GOLF 11/2017
Text: Ivo Doušek, foto: archiv hřiště
LEADING GOLF COURSE ADAMSTAL
Adresa: Leading Golf Course Adamstal, Guapmannsgraben 21, A-3172 Ramsau, Austria
Tel.: +43 (0) 2764 3500
Web: www.adamstal.at
Email:
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
Mistrovské hřiště
Počet jamek: 18 | Par: 70
Délka (yardy): 5 919 (bílá) | 5 582 (žlutá) | 5 188 (modrá) | 4 807 (červená) | 4 414 (oranžová)
Green fee: 80 € (po–pá) | 95 € (so–ne)
Wallerbach
Počet jamek: 9 | Par: 35
Délka (yardy): 5 338 (bílá) | 4 952 (žlutá) | 4 608 (modrá) | 4 366 (červená)
Green fee: 35 € (po–ne)
|
Přihlášení Golf News
Kontakty
Redakce
Inzerce na www.golfinfo.cz
Inzerce v týdeníku Golf News
Inzerce v časopise Golf
Advertising in Golfinfo.cz in English
Advertising in Golf News in English
GOLF magazine profile in English
Profil časopisu Golf
Profil a ceník Ročenky Golf 2025/26
Profil Hot Travel Revue 2025
Profil Hot Equipment Revue 2025
Profil Hot Wellness Revue 2025
Austerlitz Golf Trophy 20.- 23.5.2025
Czech PGA Tour 2025
World Corporate Golf Challenge
Národní finále 13.8.2025
Kaskáda Golf Trophy 2.-5.10.2025
Grandfinále Czech PGA Tour 2025
CCB, spol. s r. o.
Okružní 19
638 00 Brno
šéfredaktor: Josef Slezák
e-mail: golfinfo@golfinfo.cz
mobil: +420 604 210 053
tel.: +420 545 222 774
RSS Sitemap Tvorba webových stránek Brno - Webservis © 2024. Všechna práva vyhrazena.
Zásady zpracování a ochrany osobních údajů.