Turecko Gloria 250Tak zněla, ve zjednodušeném slova smyslu, otázka na Davida Clarea, anglického golfového profesionála, který vládne největšímu tureckému golfovému klubu Gloria. Resort nabízí 45 jamek, tři hřiště, dvě osmnáctky a jednu devítku. A David má to všechno už deset let na starost.

Vývoj golfu v celém Beleku prošel v posledních letech velmi razantním výkyvem...

Vzpomínáte si na ten velký výbuch na istanbulském letišti 28. června 2016? Do té doby žil Belek celkem poklidným golfovým životem, s postupným vzrůstem golfových návštěvníků. V sezoně, to je na jaře a na podzim, byla hřiště čím dál plnější, obě sezony se postupně roztahovaly do měsíců, které jsme původně za hlavní sezonu nepovažovali. Pak došlo ke zmiňované tragédii na letišti, načež se Belek rázem vylidnil. Němci a další národnosti ze západu Evropy přestali jezdit téměř úplně, vydrželi hráči z menších golfových zemí, mezi nimi i Češi, ale i těch dost ubylo.

To však netrvalo dlouho. Žádný další incident nepřišel, a tak hráčům rychle otrnulo. Přece jen takový poměr cena/výkon, tak krásná a kvalitní hřiště plus velmi dobré hotely za tak přijatelnou cenu jen tak nenajdete.

Ano, postupně se vše začalo vracet do starých kolejí. Ještě loni jsme ale v tento den (25. únor, pozn. autora) měli na Glorii 120 hráčů, letos 500! V roce 2017 poklesl počet golfistů v celém Beleku prakticky na polovinu, v našem klubu bylo odehráno jen 42 tisíc kol. Proti maximu v roce 2015, kdy jsme zaznamenali rekordních 90 000 kol a celý Belek 550 tisíc, to byla necelá půlka. Ale teď už jsme zase o sto procent výš, v některých dnech klub praská ve švech, tee times na hlavní sezonu jsou dávno vyprodány. Ještě na loňskou sezonu proběhla v Anglii velká inzertní kampaň, díky níž přijela spousta hráčů, ale na letošní rok už žádná kampaň nebyla nutná. Cestovky vyprodaly Belek dlouho dopředu. Inzertní společnost byla zklamaná, čekali pravidelný byznys, nicméně letos jsme se obešli bez reklamy.

Kdy vlastně v Beleku probíhá hlavní sezona?

To nejde jednoznačně říct. Co se hry týká, sezona běží od září do půlky prosince a potom od února do konce května. Ale co se cen týče, je to jinak – podzimní cenová špička končí kolem 20. listopadu, pak jsou ceny nižší do konce ledna, v únoru o kousek vyšší a cenový skok nastává od března. Právě na začátku a na konci této cenově nižší sezony je o Belek velký zájem, ceny jsou nižší a počasí ještě či už s velkou pravděpodobností dobré. Hraje se často stejně dobře jako v hlavní sezoně, přitom za mimosezónní ceny. Nechci říkat, že je to tajný tip, protože už na to přišla spousta hráčů. Často se v tu dobu hrává v krátkých kalhotech, ale pravidlem to není.

A co v létě?

Přibývá hráčů, kteří sem jedou i v létě, ale to je trochu nesmysl. Snad ti, co vyvezou rodinu na pláž, ráno si před snídaní vyběhnou na devítku a druhou si dají kolem večeře. Přes den možná na bugině, ale bývá až čtyřicet stupňů. Navíc hotely jsou v létě o hodně dražší. V létě doporučuju hrát doma.

S hráči – turisty, kteří tvoří velkou část golfových návštěvníků beleckých hřišť, je někdy potíž, nechovají se ke hřištím tak, jak se chovají doma...

Málokterý turista vrací řízky a vypichuje na greenu, stačí jeden špatný příklad z prvních ranních flightů... Na ferveji leží první řízek, další hráči si toho všimnou a dělají to stejně. To je pro nás stále velký úkol. Ale troufnu si říct, že všechna hřiště, a nejen na Glorii, mají stále lepší a lepší kvalitu. Už tady pracují z veliké části domácí greenkeepeři, naučili se práci od cizích, kteří tady pracovali v prvních letech. Rychlost greenů udržujeme těsně pod desítkou, okolí fervejí se upravuje na nízký raf do stále větší šířky, mizí křoví v místech, do nichž hráči často hrávali. Každý den procházejí ferveje skupiny pracovníků a zasypávají řízky směsí travního semene a písku.

Zaslechl jsem něco o letošním extrémním počasí v zimě.

Koncem ledna nás postihla katastrofa, jakou tady nikdo nepamatuje. Přišly bouřky a silné deště, ale to bývá. Pak k nám jednoho bouřlivého dne přiletělo tornádo. Letělo vysoko, ale jak se dostalo nad Gloriu Old, kleslo až na zem, ohromný vítr skládal jeden strom za druhým. Odnesly to ty největší, jejich husté koruny byly jako plachty. Padlo 350 stromů, některé až 300 let staré.

David vytahuje mobil a ukazuje, co natočil v resortu jeden z greenkeeperů z auta cestou z práce. Vichr, liják, ve vzduchu spousta poletujících větviček. Najednou se přes silnici složila velká koruna stromu, vzápětí druhá, těsně před auto. Padaly kroupy velikosti až golfového míčku, i to má David na svém mobilu. Lepší nekoukat.

Gloria nebyla postižena sama, velkých tornád se v oblasti přehnalo celkem pět, postižena byla i letadla v Antalyi, několikrát se rušily lety, vítr převrátil dva letištní autobusy a pohyboval letadly, dva mrtví a řada zraněných. Dvě stovky spadlých stromů hlásilo hřiště National, pořezané kmeny byly vidět i za ploty hotelů, v parcích kolem budov. A všude to odnesly právě ty největší, nejstarší, nejkrásnější kusy. Ale na webech hřišť o tom nic nenajdete, tím se málokdo chlubí.

Obraťme list. Co vaše oblíbené jamky na třech hřištích klubu Gloria.

Na Old Course jamky sedm a sedmnáct. Sedmička, třípar, se hraje podél břehu velkého jezera, vedle oficiálního odpaliště je ostrov, který se používá jen někdy, ale já hraju vždycky z ostrova. (Pozn.: Z ostrova je to celé přes vodu, green leží přímo za ní. Pěkná výzva.) Sedmnáctka, čtyřpar, vede také podél vody, napřed hodně úzká, pak se rozšíří, je na zdejší poměry krátká. Malebná jamka.
Na New Course se mi nejvíc líbí čtvrtá jamka, dlouhý přímý pětipar. A pak čtrnáctka. Na Verde jednoznačně čtyřka, nepříliš dlouhý dogleg, kde však musíte přemýšlet nad druhou ranou. V cestě překáží bankry a tři velké stromy uprostřed ferveje. Mám rád, když se u golfu musí myslet.
Turisté, jak nazývám rekreační hráče, co si o sobě myslívají, kdovíjak sportovní golf nehrají, preferují New Course. Je o tři rány lehčí než Old, na tom se hrávají všechny důležité turnaje.

Pět set hráčů na třech hřištích v únoru. Proč je Gloria tak oblíbená?

Máme dostatečné vlastní ubytovací kapacity v několika cenových třídách, tudíž nabízíme různé balíčky. Ne všechny hotely v Beleku jsou přes zimu otevřené, fungují jen ty golfové, a to my jsme. A máme největší tréninkové prostory, nejen dvoupatrový driving, ale řadu putting, chipping a pitching greenů i cvičných bankrů, své místo si najde každý. Samotná hřiště nabízejí výběr – těžší, lehčí, zajímavé jamky, hlavně ty s vodou, ale všechna tři hřiště jsou rovinatá, dobře průchodná a férová.

Jak poskládáte těch pět stovek hráčů na pět devítek?

Nejčastější kombinací je samozřejmě hra na ucelené osmnáctce. Ale od rána běží i Verde se svými devíti jamkami. Z ní kombinujeme hráče do dalších čtyř devítek. Odpoledne je to snazší, z Verde se chodí na první devítky obou osmnáctek. Vypadá to jako složitý logistický problém, ale ten nastává, jen když se na některém hřišti nachází velká skupina, která chce časy za sebou, třeba turnaj. Už v tom umíme chodit.

Co čekáte od nejbližší budoucnosti?

Sezona bude nabitá, pro nás je to hlavně práce, vypětí, ten nepřetržitý tok hráčů je na jednu stranu úžasný, je o nás zájem, na straně druhé každý čeká perfektní stav a servis, což představuje vyčerpávající a náročný úkol, volný den neexistuje. Ale těším se na listopad, kdy tu proběhne jeden z turnajů European Tour, jenž je zařazený do užšího šestičlenného výběru, tzv. Rolex Series. V ní na výhry připadá minimálně sedm milionů euro, což naláká skvělé hráče. Jedná se dokonce o účasti Tigera Woodse, který už tu hrál dvakrát. Jen za účast má slíbené tři miliony dolarů. Jestli opravdu přijede, bude to velké!

Když byste měl na závěr zhodnotit zdejší hřiště...

Podle mého názoru, který pochopitelně není oficiální, za nejtěžší považuji National, pak Old Course „mé" Glorie, Sultan a Caryu, jde o špičková hřiště. Moc se mi naopak nelíbí Sueno kvůli vlnám na ferveji a Faldo, kde je příliš mnoho doglegů, ostatní tvoří střední třídu, ale neodmítnu si zahrát na žádném z nich. Mám rád i linksovou Lykiu, jež vybočuje z řady, nejsou na ní stromy a vede těsně kolem moře. Z hotelů bych vybral Regnum, Maxx Royal, Gloriu Serenity, což jsou ty nejdražší, nicméně domnívám se, že v Beleku nikdy vyloženě nešlápnete vedle.

Převzato z časopisu GOLF 4/2019
Za rozhovor děkuje Ivo Doušek
Foto: archiv Gloria, Ivo Doušek

ClareSTRUČNÁ VIZITKA DAVID CLARE
Golfový profesionál s barvitou kariérou. Je mu 56 let, už 39 let je profesionálem. Zpočátku byl Playing Pro, ale o svých hráčských úspěších skromně mlčí, rychle přeskakuje na léta pracovní. Devět let pracoval v pozici ředitele golfu v anglickém klubu, poté deset let působil ve stejné roli v privátním golfklubu v Istanbulu, zároveň byl šéftrenérem turecké reprezentace, nyní je už deset let ředitelem golfu v Glorii.
Má titul PGA fellow member, což je v hierarchii titulů v PGA poměrně vysoká šarže, vyžadující mnohaletou praxi v obdobných pozicích a léta vzdělávání.
Usměvavý gentleman, často se pohybující mimo svou kancelář, běžně i v recepci. Už kdysi dávno se rozvedl a žije stoprocentně golfem a Glorií. K vlastní hře se dostane tak jednou týdně, po úrazu hůř chodí, takže jezdí na bugině, ale hra ho stále baví.


Poslat na email Tisk Přidat mezi oblíbené TwitterFacebook googleLinkujGoogle Buzz Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

Přihlášení Golf News



Poradna

První dohraný míček nebyl vytažen z jamky před dohráním dalšího

Dobrý den. Dohrál jsem míček do jamky. Nežli jsem ho stačil vyndat spoluhráč také doputoval do jamky. Oba jsme byli n ...

Poradna

Žena, začátečník - nákup holí

Dobrý den, jsem úplný začátečník a ráda bych si pořídila své první vybavení. Na výběr je mnoho možností a nevím jaké. ...

OMEZENÝ POČET ZA SUPER CENY
6000 Kč,-

Set želez Exotics EXi (5–PW), shaft UST Mamiya 40 F3 (flex R). Tradiční tvar, menší offset, maximální kontrola i délka. Skvělý poměr cena/výkon! ...