Kas wedgePokud čekáte, že vám věk a odehraná léta přinesou automaticky golfovou moudrost, pak je možné, že budete čekat marně. Za to je však naprosto jisté, že vám přibývající léta budou postupně ubírat délku ran. Nemá cenu nad tím smutnit, je to v řádu věcí. Lze však přizpůsobit strategii golfové hry a vaše vybavení tak, aby rez věku nepřidával rány k vašemu skóre. Nejspolehlivější cestou je stát se mistry v ovládání hry s různými druhy wedží.

Kdybych chtěl citovat všechny povzdechy slavných golfistů nad tím, jak čas neúprosně zkracuje délku úderů, měl by tento článek mnoho pokračovaní. Uvedu však jen dva příklady. Legendární Jack Nicklaus si jednou postěžoval: „S tím, jak golfista stárne, stále častěji fouká vítr proti němu. A ten vítr je s každým rokem silnější." Je to jemné, leč velmi srozumitelné. Jeho neméně slavný souputník Gary Player, si rovněž posteskl: „Nejhorší na stárnutí je, že člověk postupně začne hrát drajvy tak krátké, že slyší míček dopadat na fervej."

Jestliže se tito velmistři naší hry museli sklonit pod tíhou času, pak nemá cenu popírat, že dříve nebo později každý z nás dospěje do stadia, kdy už nedokáže zahrát na green ze vzdáleností, které ještě loni zvládal. Skutečnost nemá cenu odmítat, daleko efektivnější je si důsledky stárnutí přiznat a přizpůsobit oné situaci svoji hru a vybavení. Evoluční biologové a psychologové učí, že živé organismy mají dva druhy chování. Adaptivní a maladaptivní. Organismy s chováním maladaptivním evoluce posílá na smetiště dějin. Zkuste se tedy chovat adaptivně a přechytračit věk.

Co pomáhá částečně
Než se dostanu k tomu nejpodstatnějšímu, zmíním stručně některé cesty, jak nežádoucí dopady věku na délku vašich ran ZPOMALIT.
Jednou z těchto cest je udržování a zlepšování fyzické kondice. Je to doporučitelné pro všechny, ovšem s jedním důrazným ALE. Ve zralejším věku je při cvičení a nejrůznějších druzích tréninku a posilování vždy nutné důsledně a pečlivě brát ohledy na váš stav kloubů a celkový zdravotní stav.
Vzhledem ke skutečnosti, že jsem občas sám přehlížel tyto omezující faktory a platil za to cenu různými zraněními, vím, o čem mluvím. Váš individuální plán posilování a zvyšování fyzické kondice by vždy měl začínat u internisty a ortopeda. Není nic hloupějšího než bez vyšetření a bez systematické přípravy chtít třeba zaběhnout maraton. A není méně riskantní chtít vrátit za každou cenu dvacet metrů k vaší délce drajvu bez znalosti stavu vašich kloubů. I zpomalení věku je nutné dělat odborně. (Dobrým příkladem zvládnuté fyzické revitalizace se stal Phil Mickelson, který vyhrál v květnu 2021 103. ročník majoru PGA Championship ve věku téměř 51 let.)

Další možností, jak zpomalit hlodání zubu času na délce vašich ran, je volba vhodného vybavení. Všichni golfoví publicisté ze všech zemí se shodují v závěru, že významná část rekreačních golfistů včetně seniorů hraje s příliš tvrdými šafty, zejména u dřev. Zamyslete se nad svým vybavením. Volba vhodných šaftů a vhodného loftu drajvru a dřev může pomoci přibrzdit zkracování ran.

Povšimněte si však slova PŘIBRZDIT. Můžeme zlepšováním kondice a volbou adekvátního vybavení zpomalit proces zkracování ran, ale nikoliv zastavit. Proto je nutné se vyzbrojit pro chvíli, kdy to přijde. A ono to přijde...

Metry chybějí: co s tím? Přiznat si to!
Ačkoliv mi osud umožnil především humanitní vzdělání, mám ve velké úctě statistiku. Umět si sestavovat vlastní statistiku a respektovat její výsledky, to je nejúčinnější metoda, jak žít v pravdě se svým tělem a svým věkem. Ještě jednou se zde hodí citovat Jacka Nicklause. I když to byl a je člověk velmi zdvořilý a uctivý, řekl před lety na adresu rekreačních golfistů že „mají soustavné tendence přeceňovat délky svých ran". A měl naprostou pravdu.

Většina rekreačních golfistů totiž při strategickém rozhodování chybuje, používají při myšlení zkratky, které vedou k nepřesným závěrům. V behaviorální psychologii a ekonomii tyto nebezpečné zkratky popsali už před lety Daniel Kahneman a Amos Tversky a nazvali je „heuristiky". Pro stárnoucí rekreační golfisty je asi nejnebezpečnější „heuristika dostupnosti" – mají tendenci přeceňovat význam věcí, které se jim snadno vybavují. A co se jim vybavuje nejraději během přípravy k ráně a volbě úderu? No samozřejmě! Jejich nejlepší rána za poslední léta. A podle toho volí hůl a úder a k cíli nedohrají. Vanitas vanitatum...

Když se dokážete na svoji hru v seniorském věku podívat neúprosným prizmatem statistiky, zjistíte, že vám ve významném množství případů schází na všech druzích jamek (s výjimkou těch nejkratších tříparů) vzdálenost, kterou bychom v této pracovní verzi mohli definovat jako prostor okolo sedmdesáti metrů ke greenu. Prostě často zůstaneme několik desítek metrů krátcí. V takové situaci může nastat několik scénářů. Jeden šťastný – přesná rána na green a pat. Nebo katastrofický – rána přes green, do bankru, do lesa, do vody. Anebo krtek metr před sebe.

Kolik wedží umíš, tolikrát jsi golfistou
Podívejme se pod drobnohledem na onu kritickou oblast v blízkosti greenu. Všichni golfoví publicisté ze všech kontinentů se shodují, že tam se tvoří největší rozdíl ve skóre amatérských hráčů.
Můžeme důvodně předpokládat, že každý současný golfista má v bagu pitching wedge. U mužů lze statisticky předpokládat, že s ní více méně zvládnou délky od 90 do 70 metrů od greenu. Takže do vrcholně citlivé vzdálenosti se dostáváme okolo oněch zmíněných 70 metrů okolo greenu. Z různých důvodů se u nás ustálilo složení setu tak, že obvyklá sada želez končí PW s tendencí mít nyní loft 45°. Dalším a obvykle posledním železem je sand wedge s loftem nejčastěji 56°. Takže mezi PW a SW má většina rekreantů mezeru 11°. To je ovšem zabiják, vážené publikum!

Co má takový rekreační golfista dělat třeba ze 70 metrů? V naprosté většině případů je na to SW 56° krátká, takže dotyčný rekreant má dvě volby: buďto znásilnit SW, nebo dusit PW. Obé končívá smutně.
V uplynulých deseti letech jsem v zahraničí zaznamenal trend odklonu od obvyklé SW 56° a používání dvou wedží s lofty 54° a 58°. Já osobně mám stejnou kombinaci a považuji to za rozumné.
Pokud tedy vaše sada želez končí PW s loftem 45°, pak je doporučitelné zařadit další wedge s loftem 50° a pak ony zmíněné 54° a 58°. Mezery ve stupních loftů a tím i vzdálenosti budou tak rovnoměrně pokryty. Pro naprostou většinu rekreačních hráčů považuji wedge 60° a více stupňů za neužitečnou zátěž v bagu a zdroj potenciálních problémů.

Při výběru wedží je nutno znát a zohlednit svoje osobní charakteristiky švihu, které ovlivňují tvar dolní části hrany wedge zvaný anglicky bounce. Bounce je úhel mezi spodní hranou líce hole a místem, kde se hůl skutečně dotýká země. Bounce slouží k tomu, aby se spodní hrana líce hole nezaryla do písku nebo trávy moc brzy a hůl se tak nezpomalila ještě před úderem do míčku.

V případě poslední wedge (zde doporučovaná s loftem 58°) je nejčastější volbou bounce 12°. V případě wedží 50° a 54° je vhodné poradit se s odborníky na fitting, které má u nás dnes již většina obchodů. Ideální bounce pro vás bude záležet na tom, jak strmý je váš švih. V angličtině se to popisuje tak, že golfisté jsou buďto „diggers", neboli kopáči se strmějším švihem, nebo „sweepers" – zametači s ploší dráhou švihu, kteří méně atakují povrch.

Tyto obrázky jsme převzali z webové stránky firmy Titleist, z jejich programu, který pomáhá golfistům online, jak si vybrat wedge podle jejich hráčského typu a švihu. Doporučuji, abyste si to vyzkoušeli: https://www.vokey.com/tools/wedge-selector-tool.aspx
Jakožto důsledně nezávislý golfový publicista dodávám, že doporučení podívat se na asistenci na stránce Titleist v žádném případě neznamená, že tuto značku nějak zastupuji. Podobné programy na pomoc při správné individuální volbě wedží nabízí rovněž firmy Callaway, Cleveland a další. Zajímavé ovšem je, že když jsem se propůjčil za pokusného králíka a poctivě vyplnil otázky v programech těch firem – vždycky mi vyšla kombinace wedží 50°, 54° a 58°. Buďto si můžete myslet, že opisují jeden od druhého, nebo že se tady prosazuje nějaká důležitá tendence, kterou by asi nebylo moudré přehlížet.

Závěrem
Až se zamyslíte nad vaší volbou wedží, a předpokládám, že u těch, kteří jsou schopni myslet, to bude kombinace 50°, 54° a 58°, tak vás čeká hodně práce s laserovým měřičem v ruce a poznámkovým blokem. Tohle je jemná práce, tady jde o každý půlmetr.
Pokud si svoje wedge vyberete přesně v souladu s charakteristikou vašeho švihu a poctivě si uděláte kalibraci průměrných délek, pak už není třeba se bát stáří. Je v možnostech každého snaživého golfisty naučit se v prostoru 70 metrů okolo greenu dostat míček na jamkoviště do vzdálenosti, ze které ještě lze zachránit par. A pokud ne, bogey je vždycky lepší než sněhulák.

Poslední poznámka: Někteří skvělí profesionální golfisté si ponechávají určité hole nezvykle dlouhou dobu. Zejména dřeva 3 a 5, kterým opravdu věří, mají v bagu třeba 10 let. Ale wedge jsou zcela jiná „zvířena". I v užívání rekreačních golfistů je wedge po čtyřech letech nebo i dříve opotřebovaná, přesněji řečeno její drážky. Ale pamatujte, že investice do vhodných nových wedží se vám vrátí více než třeba honba za chimérou zázračného drajvru.

Text: Ondřej Kašina


Související články:
Poslat na email Tisk Přidat mezi oblíbené TwitterFacebook googleLinkujGoogle Buzz

Přihlášení Golf News


OMEZENÝ POČET ZA SUPER CENY
6000 Kč,-

Set želez Exotics EXi (5–PW), shaft UST Mamiya 40 F3 (flex R). Tradiční tvar, menší offset, maximální kontrola i délka. Skvělý poměr cena/výkon! ...