vesely-milanV prvním letošním čísle časopisu GOLF se dočtete mnohé o světovém a našem golfu. Zaznívají úvahy o tom, kdo z našich hráčů má naději na účast v olympijském turnaji v roce 2016, zda to bude Klárka nebo Roman, nebo jak zlepšit výkonnost našich amatérských, ale zejména profesionálních golfistů.

Protože jsem se jako člen vedení Evropské golfové asociace v roce 2010 zúčastnil všech jednání o olympijském turnaji a zejména schůze IGF v říjnu 2010 v Buenos Aires, kde byl odsouhlasen formát a podmínky turnaje, cítím povinnost se k této věci vyjádřit. Definitivně a bez výjimek se olympiády zúčastní pouze nejlepší profesionálové, a to dle žebříčku peněžních příjmů.
Diváci nemají zájem o amatérské výkony, chtějí vidět světové profesionály, prostě cream of cream. Tak tomu bylo i na starověkých hrách v Řecku ve slavné Olympii (poprvé roku 776 p.n.l.) – síly zde měřili jen svobodní řečtí občané, kteří ale neměli nic jiného na práci, než podávat špičkové výkony. V našem pojetí byli sponzorováni bohatými aristokraty, byli to prostě profesionálové. Účast profesionálů na olympiádě tak rozhodně není proti původní olympijské myšlence.

Turnaje se zúčastní 60 mužů a 60 žen a bude se hrát individuální soutěž na rány na 72 jamek. Právo účasti si vybojuje 15 nejlepších hráčů a hráček dle peněžních příjmů (Official World Golf Rankings), ale s limitem 4 hráčů na každou zemi. Za tímto počtem 15 nejlepších hráčů se budou moci zúčastnit za každou zemi vždy dva hráči, ale rovněž dle žebříčku peněžních příjmů. Účast amatérů je vyloučena!
Musím jako účastník jednání konstatovat, že o těchto podmínkách neprobíhala žádná velká diskuse, účast pouze nejlepších profesionálů byla přijata bez problémů a dlouhých proslovů. Konec konců k prosazení golfu na olympijské hry na jednání MOV 9. října 2009 v Kodani významně přispěly takové osobnosti jako Tiger Woods, Padraig Harrington a Anika Sörenstam.
Připomínám, že od startu prvního flightu v Riu nás dělí již jen 950 dnů. Uchazečům tedy nezbývá než hrát nadpozemsky a vydělávat velké peníze. To není nic nemorálního! V souvislosti s olympijskými hrami nabývá na aktuálnosti otázka amatérismu v golfu.

V žádném jiném sportu již není tak přísná a sledovaná hranice mezi tím, kdo hraje jen pro radost a slávu, a tím, kdo si provozováním golfu vydělává peníze. Přitom jde o otázku velmi složitou a problematickou. Pojem amatér pochází z francouzského slova „amateur" – milovník, tj. ten, kdo golf miluje a věnuje se mu bez nároku na odměnu. V tomto krásném slova smyslu je amatérismus pojímán ve Velké Británii.
Pracuji již několik let jako zástupce Evropy v Amateur Status Committee of R&A v St. Andrews a všichni moji kolegové z Velké Británie, USA, Nového Zélandu a Austrálie chtějí význam amatérismu jen posilovat. V Merry Old England a v celém Commonwealthu je amatér považován za gentlemana, člověka s velkým srdcem, který něco vytváří a nechce za to peníze.
Jinak je tomu v ostatní Evropě, zde u nás na kontinentu je amatér považován za neumětela, který golf hraje špatně ve srovnání s obdivovanými profesionály, a proto si golfem nevydělává. Je to prostě diletant, neboť např. v italštině se amatér řekne „dilettante". Je k tomu třeba něco dodat?

Svět je opravdu složitý a často je obtížné mu rozumět. Proč na rozdíl od kontinentu a zejména Skandinávie, kde je prosazován tzv. open golf bez rozlišování amatérů a profesionálů, Británie a její sféry vlivu na čistém amatérismu tak lpí? Britové zdůrazňují, že golf je převážně, na rozdíl od jiných sportů, hrán bez přítomnosti rozhodčích a má všeobecně užívaný a oceňovaný handicapový systém umožňující soutěžní hru hráčů velmi rozdílné úrovně. Toto jsou dva základní aspekty, které dle Britů umožňují čestnou hru bez ovlivnění očekáváním materiálních hodnot, tj. především peněz.
Profesionálové jsou v tomto pojetí považováni za jakési zaměstnance, tj. ty, kteří se rozhodli si golfem vydělávat a opustili svět velkorysého respektování čestné a nezištné hry pro radost a noblesu. Vzorem pro ortodoxní příznivce čistého amatérismu je Bobby Jones, majitel a architekt GC Augusta a vítěz mnoha profesionálních turnajů, který se jako bohatý advokát nikdy nestal profesionálem.

Lednové vydání Golfu se zabývá směřováním českého golfu – budoucností a vizemi. Chci k těmto vizím připojit myšlenku, že budoucnost českého golfu bude úžasná, když si profesionálové vezmou příklad z britského amatérismu, tj. že ne všechno je třeba dělat za peníze a že ke golfu patří velké srdce. A amatéři budou věřit tomu, že k velkým golfovým výkonům je třeba mít absolutně profesionální přístup.
Jednoduše, profesionál nesmí chtít peníze úplně za všechno a zejména ne za amatérské výkony a amatér může něco očekávat, jen když pracuje jako profesionál. Pak nám bude dobře. Přeji všem čtenářům amatérské srdce a profesionální přístup.

PF 2014!

JUDr. Milan Veselý
prezident Royal Golf Club Mariánské Lázně
dlouholetý prezident ČGF, člen vedení EGA a R&A

Převzato z časopisu GOLF 1/2014


Poslat na email Tisk Přidat mezi oblíbené TwitterFacebook googleLinkujGoogle Buzz Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

Přihlášení Golf News



Poradna

Může být profík kedíkem amatéra?

Pekne pozdravujem pán Slezák. Prosím Vás môže mi na komerčnom dospeláckom turnaji robiť caddyho môj golfový tréner. N ...

Poradna

Žena, začátečník - nákup holí

Dobrý den, jsem úplný začátečník a ráda bych si pořídila své první vybavení. Na výběr je mnoho možností a nevím jaké. ...

OMEZENÝ POČET ZA SUPER CENY
6000 Kč,-

Set želez Exotics EXi (5–PW), shaft UST Mamiya 40 F3 (flex R). Tradiční tvar, menší offset, maximální kontrola i délka. Skvělý poměr cena/výkon! ...