Sicílie, největší ostrov Středomoří, je tak trochu zahalena tajemným pláštěm gangsterů, Korsiku, co do velikosti čtvrtý největší středomořský ostrov, zase proslavil malý velký vojevůdce Napoleon Bonaparte. Přemýšlím, jak představit Sardinii, nacházející se na pomyslné stupnici z hlediska rozlohy uprostřed takto vymezené škály. Co takhle jako ostrov golfu zaslíbený. Golfu s vůní rozmarýnu.

Na ostrov, dle pověsti zrozený ze stopy, již do moře otiskl sám bůh, jsme zavítali na přelomu května a června. Během čtyř dnů jsme jej procestovali celý od severozápadu až na jih, přičemž jsme navštívili tři golfové resorty.

Po zhruba tříhodinovém letu přistáváme v Algheru, historickém středisku vystavěném v katalánském stylu, pročež bývá nazýváno „Malou Barcelonou". Útočiště nacházíme kousek za městem v Hotelu Punta Negra. Ten má přístup k moři, a tak po otestování vyhřívaného hotelového bazénu ti otužilejší z nás testují teplotu moře. Azyl je to jen dočasný, už o den později vyrážíme za golfem o desítky kilometrů dál, nicméně zastávka je to příjemná. Útulné pokoje v typicky středomořském stylu s výhledem na moře.
Večer vyrážíme na obhlídku města a na večeři sestávající ze středomořské kuchyně, tedy plody moře na všechny možné způsoby a v úzkých uličkách se „dorážíme" ještě pravou italskou zmrzlinou. Městu dominuje centrum se středověkým opevněním, při prohlídce obdivujeme i obří katapult, který by možná ještě dnes odvedl cenné služby při obraně města. Nasáváme atmosféru a už se těšíme na zítřejší golf, který nás zavede na půdu Pevero Golf Club. Nachází se v oblasti Costa Smeralda, tedy na Smaragdovém pobřeží, což je nejvyhlášenější a také nejluxusnější pobřeží na ostrově.

Malebné, ale také svým způsobem prostopášné je Porto Cervo, ležící v samém středu Smaragdového pobřeží. Luxusní letovisko s mnoha vilami a rezidencemi je oblíbeným cílem hvězd hereckého či hudebního nebe, celebrit i politiků. Kdo v Itálii něco znamená, ten se tu v sezoně musí alespoň jednou ochomýnout. Cenu luxusu jsme pocítili i my, to když jsme se taxíkem vraceli do hotelu Colonna Resort. Mořská pláž, umělé bazény, wellness, špičková gastronomie, prostě pět hvězd se vším všudy, co víc chcete slyšet...

Pevero Golf Club se nachází nějakých 10 kilometrů od hotelu a již více než 40 let (od roku 1972) servíruje velmi příjemný golfový zážitek. Zázemí tvoří klubovna s recepcí, šatny, pro-shop a restaurace s venkovní terasou. Klubovna není přehnaně velká, nic nepůsobí nabubřele, přesto máte dojem, že tady na ničem nešetřili. A příjemný je i Head Pro Marco Maria Berio, který se nás ochotně ujal a po hře s námi rád prohodil pár slov. To samé platí pro personál. Když zjišťujeme, že si kolega z flajtu může půjčit i golfovou obuv, nic už naší první hře na Sardinii nebrání.
Sezona zde běží od března do prosince a dalo by se hrát i ve zbývajících dvou měsících, ale přece jen si údržba hřiště žádá své, tak aby osmnáctka byla vždy v perfektní kondici. Ostatně v průběhu roku tu probíhá řada sportovních klání. Možná právě proto malinko vyšší cena green fee, která se v hlavní sezoně šplhá na 120 euro. Ovšem mimo hlavní sezonu zaplatíte jen polovinu.

Osmnáctka patří spíše k náročnějším a tvoří ji dvě devítijamkové smyčky, z nichž ta první je o něco snazší. Žádná jamka tu není vyloženě snadná, dokonce ani třípary ne, třebaže jsou všechny dostupné první ranou. Když už na vás v dopadové zóně nečíhá bankr, pak jde alespoň o dogleg, kde si cestu nelze krátit a musíte přemýšlet o tom, kam posadit míček, abyste si otevřeli prostor pro následující úder.
Jamky se vinou mezi stromy, kde se míček jen obtížně hledá, nízký porost navíc obvykle tvoří neprostupné husté keře, takže se mnohdy musíte spokojit s pouhým nalezením míčku a jeho potupným vylovením, což se obvykle neobejde bez škrábanců. A radost vám neudělá ani semiraf. Míček sice jakoby sedí pohodlně na výše střižené trávě, jenže vezmete-li fervejové dřevo, kolikrát se setkáte s nepořízenou.
Strategie je zde jasná – být rovný a mít pevnou ruku při patování. Greeny jsou v perfektním stavu, nezáludné, chce se mi říci spravedlivé. Jedou tak akorát a míčky dobře drží.
Za nejtěžší z celého kurzu považují trojku, pětipar jdoucí do kopce. Pálíte za horizont a když vystoupáte pár výškových metrů a spatříte svůj míček, čeká vás další pozvolné stoupání k vlajce, které jako by nemělo konce. V první chvíli se zdá být nemožné dosáhnout green v regulaci, ale pokud nebude dráhu „štrikovat" ze strany na stranu, dá se tu uhrát par, i pokud nejste majitelem singl hendikepu.
Odměnou za dobře vykonanou práci může být výhled na pobřeží, jenž se vám otevře v zadní části jamkoviště. Ale to už pelášíte na další odpaliště, kde to musíte napálit, vždyť to jde z kopce. Tak jen pozor na stromy po obou stranách, vlevo dokonce číhá aut.

S naší nervovou soustavou si architekt hřiště, kterým nebyl nikdo méně slovutný než Robert Trent Jones sen., pohrál i na sedmičce. Třípar hraný přes vodu, která jde hodně ke greenu, jenž je zpředu i zezadu chráněný dvěma bankry. Zvlášť ty přední jsou pěkně záludné, neboť mají poměrně strmou zadní stěnu, kterou při přístupu k vlajce musíte překonat. A když se takový rychle letící míč zavrtá v plné rychlosti právě do této „zdi"... A green se jako naschvál svažuje směrem k těmto dvěma „lapkům" v přední části.

Obdobný, jen o něco kratší test vás čeká na druhé devítce i na sedmnácté jamce. A pozornost si zaslouží i jedenáctka. Ta se opět táhne do kopce s proláklinou zhruba 200 metrů od greenu. Po pravé straně teče potok, který se nějakých 40 metrů od greenu mění v příčnou vodu, po levé straně vede aut. A celá dráha je jako vysoustružená mezi stromy s křovinatým nízkým podrostem. Vlajku pro jistotu ještě stráží tři bankry. Jen opravdu dlouzí hráči jsou schopní jít druhou ranou za vodu, takže pokud z týčka nedáte přes 250 metrů, hrajte konzervativně druhou ránu před potok.
Stejně jako na konci úvodní devítky, tak i v závěru té druhé budete končit pětiparem. A dlužno dodat, že tady si na hráčích R. T. Jones docela smlsnul. Fervej se různě prohýbá, v jejím závěru povětšinou tak, aby se míček nechal svést bankrem. Green patří k největším, takže přihrávka nehraje zanedbatelnou roli. Chabou útěchou budiž fakt, že ve svahu podél jeho nejdelší strany nečeká žádná písečná past.

Třetí den našeho pobytu míříme přes vnitrozemí na západ, na opačnou stranu ostrova. Dílčím cílem je golfový resort Is Arenas v provincii Oristano. Celá oblast fascinuje svými kontrasty, azurově modré moře se zařezává do obnažených příkrých útesů, dohněda zase vše barví geometricky vykrojené pásy zemědělské půdy, které střídají čedičově černé plošiny.
Is Arenas Golf & Country Club, jenž byl vloni vyhlášen nejlepším novým hřištěm v Itálii, představuje svěže zelený ostrůvek zabírající plochu 700 ha v oblasti Oristana. Právě tady se nachází nejrozsáhlejší evropská poušť, což je při pohledu na šťavnatou zeleň sotva uvěřitelné. Náš průvodce ale varuje před rozděláváním ohně, čímž svému předchozímu tvrzení dodává váhu. Osmnáct jamek se vine mezi dnes již vzrostlými piniemi i jalovcem, z plných plic můžete nasávat i vůni rozmarýnu či tymiánu, nicméně symbolem ostrova je pivoňka.
Resort tvoří rezidenční přízemní i dvoupatrové vilky různé velikosti, v nejvzdálenější části, avšak nejblíže moři je několik suit, roztroušených podobně jako vilky mezi stromoví. V centrální budově se nachází jak zázemí golfového, tak celého resortu. Najdeme zde restauraci, salonky, prostory pro nejrůznější zkrášlovací procedury, venkovní bazén a také tady se můžete ubytovat.
Jen pár metrů odtud je velké dětské hřiště, opět zasazené mezi stromy, které chrání před žhavým sluncem. K němu náleží i velká herna, kde se o vaše ratolesti postarají vyškolení animátoři. Vy zatím můžete zamířit na pláž nebo za golfem. Klubovna i bar se nacházejí jen kousek od první i osmnácté jamky. Rozcvičit se můžete na driving range nebo na akademii sestávající z tříparových jamek, kde pěkně vybrousíte svou krátkou hru.
Hráče si tu skutečně předcházejí, golfistům ubytovaným v hotelu přistaví buginu rovnou před vchod a vstříc jim vycházejí i cenou – po celou sezonu mají fee za 55 euro, mimo hlavní sezonu dokonce nabízí hotel při ubytování na týden šest fíček na osobu zdarma!

Podobně jako Pevero, také osmnáctka Is Arenas patří spíš k těžším hřištím. Charakterem mi tak trochu připomíná některá resortní hřiště v tureckém Beleku. Duny z písku, na nichž se hřiště rozprostírá, vytvářejí jakési ochranné valy fervejí, až máte pocit, že ty kopečky tu jsou proto, aby vrátily vaše směrově trochu „rozvášněné" údery zpátky na fervej, ale povětšinou je to jen zdání. Opět to chce přesnost.
Vodou zde, jak víte, šetřili, a tak na překážky toho rázu narazíte sporadicky, zato písku v oblasti bylo nadmíru, tak proč to golfisty nenechat pocítit. Nekorunovanou královnou je v tomto ohledu závěrečná jamka. Písek, písek a zase písek vás doprovází v podobě kleští doslova od odpaliště až po samotný green, tak jen se nenechte skřípnout. Naštěstí jde o relativně krátký třípar, i z pánského mistrovského odpaliště hratelných 162 metrů. Chce to jen držet směr, ostatně jako na většině zdejších jamek.
Vůbec nejtěžší je čtrnáctka, delší pravý dogleg (ze žlutých 390 m, z červených 334 m), kde kvůli vzrostlým stromům nelze jít jinak než po ferveji. I když vlastně možné je všechno, jenom to pocítíte na svém skóre... Připravte se na hodně zprohýbanou, nepříliš širokou dráhu lemovanou stromy, s bankry přesně v dopadové zóně, kde se fervej stáčí doprava. Podobně „shrnutý" koberec vás doprovází až k vlajce osázené čtyřmi „cákanci" z písku, dvěma po obou stranách vpředu a stejným počtem vzadu. Připomínají kaňky a pokud v některém z nich skončíte, pak si kaňku můžete připsat i do své skóre karty.
Za signature hole tu mají sedmnáctku, tak trochu siamské dvojče nejnáročnější jamky hřiště. Pouze se dogleg stáčí opačným směrem, tedy doleva, ale jinak na vás vytasí stejné zbraně. A to má být v pořadí až pátá nejobtížnější... No nevím, bankr těsně před greenem je hodně chamtivý a míčky vydává nerad. Bonusem navíc je výhled na pobřeží.
Abychom vás ale zbytečně nevyděsili – golf v Is Arenas je příjemnou, nijak přehnaně dlouhou procházkou. Stromy skýtají potřebný stín a jsou zárukou dobrých hracích podmínek, třebaže se teplota vzduchu šplhá k třicítce. Navíc díky příznivému klimatu se golfu můžete věnovat po celý rok.

Ještě týž den pokračuje naše anabáze ze středu západního pobřeží k jižnímu cípu. K večeru přijíždíme do hotelu Parco Torre Chia. V ústřední budově je kromě recepce také konferenční místnost a administrativní zázemí, bar, vnitřní a zahradní restaurace, pizzerie, kousek odtud je venkovní bazén i dětské brouzdaliště a dále uvnitř areálu najdeme spa, fitness, tenisové i fotbalové hřiště, dětský koutek a hřiště a nechybí ani nemocnice či malý obchod, kde můžete zakoupit drobné dárky nebo předměty typické pro danou oblast. Vilky a apartmány různých velikostí a kategorií jsou rozesety ve svahu.
Pokoje jsou vzdušné, prostorné, s výhledem k moři, které je nedaleko a k večeru jím alespoň brouzdáme. Večeře i snídaně jsou formou samoobsluhy, kromě místních bílých a červených vín zkoušíme proslulý sardinský bylinkový nápoj mirto, konkrétně ten z bobulí myrty, které mu propůjčují tmavě červenou až fialovou barvu. Vyrábí se i z listů a pak je bílý. Obvykle se servíruje jako digestiv.

Poslední den našeho pobytu míříme na půdu golfového klubu Is Molas. Druhé nejstarší hřiště na ostrově, jež už bezmála čtyřicet let nastavuje zrcadlo všem sardinským resortům, těží ze svého specifického mikroklimatu daného polohou u jižního pobřeží a zdvihajícím se horským hřebenem. Díky tomu prosincové teploty neklesnou pod 15 °C, takže tu sezona běží bez přestávky.
Resort nabízí 27 jamek, z nichž prvních 18 otevírali již v roce 1975. Práce na mistrovském Old Course byly svěřeny do rukou osvědčené společnosti Cotton, Pennink & Partners a hřiště si záhy vysloužilo dobrou pověst. Jeho reputace sílila v 80. letech, kdy figurovalo i mezi stovkou nejlepších hřišť planety. Že nejde jen o nabubřelá slova manažera vychloubající své dítko, potvrzuje fakt, že se zde uskutečnil i jeden z turnajů EPGA Tour, Volvo Masters.
Navzdory tomu neusínali majitelé na vavřínech a v roce 1999 přistavěli ještě devítku s puncem „Černého rytíře" Garyho Playera. Je známá jako Yellow Course a podobu jí vdechl italský golfový designér a Playerův „žák" Franco Piras.

Třebaže nás tlačil čas, pár jamek jsme stihli odehrát, abychom alespoň trochu nasáli z golfové atmosféry Is Molas. Jednotlivé devítky tvoří tři smyčky, zaříznuté mezi přirozenou středozemní vegetaci a mírně kopcovitý a místy skalnatý terén.
Hra se odehrává z větší části v rovině, nečekejte nijak výrazná převýšení, ferveje nabízejí místo i pro menší stranové nepřesnosti. Stromy a keře spíš lemují dráhy, než aby stály přímo v cestě rány, ovšem pokud v keřích skončíte, je skoro nemožné odtud míč dostat.
A platí to i pro nízko sečená místa mimo fervej, kde mezi křovisky, třebaže nižšího vzrůstu, číhají i kameny a skalky. Naprat to plným švihem do skály, ouha, vaše zápěstí v lepším případě jen zaúpí. Chce to hrát s pokorou a rozmyslem, hřiště jsou spíše technická, v dopadových zónách bankry.
Těžko říct, zda to bylo únavou, časovým presem či neznalostí hřiště, ale místy nám ani velkorysé dopadové zóny nestačily, což trochu drásalo, obrazně naši golfovou duši a fakticky naše obnažené končetiny, když jsme museli lovit v keřích.
Na terase klubovny už nám bylo hej. Celá budova sestává ze dvou pater, pomyslné srdce s recepcí, restaurací, pro-shopem, salonkem, kuřárnou, barem i zmiňovanou terasou najdeme nahoře, do přízemí, odkud vyrazíte na hřiště, umístili šatny, begárnu, garáž pro vozíky a buginy s přilehlým parkovištěm a také místnost, kde sídlí caddy master, který vám ochotní zapůjčí golfové vybavení (velmi dobré kvality).
Občerstvujeme se a ve zbývajících minutách, dělících nás od převozu na letiště do hlavního města Cagliari, zpovídáme marketinkového ředitele Marca Aneddu. Tento bodrý čtyřicátník je velmi milým hostitelem a těší se, až na „svém" hřišti uvítá další české golfisty.

A pak už míříme na letiště v Cagliari, kde ve spěchu nakupujeme pár pozorností. Bylo tu nádherně, golf si člověk vychutná, jen by to chtělo trochu více času. Ten náš neúprosně běžel, ale i tak jsme si to, my golfoví štvanci, dokázali užít.

Převzato z časopisu GOLF 10/2013
Text: Petra Prouzová, foto: Pevero Golf Club, Is Arenas Golf Resort, Is Molas Resort, Tanka Golf
Reportáž vznikla za podpory Sardegna Travel, které tímto děkujeme

Námi nedotčená Tanka
Čtvrtým sardinským hřištěm nabízejícím klasických osmnáct jamek je Tanka Golf Club na jihu země, asi 50 km východně od Cagliari. Spojení Tanka Village nezní turistům cize – celý resort je zasazený v přírodním prostředí, přímo s výhledem na pláž Simius, proslulou zářivě bílým pískem a průzračným mořem.
Osmnáctka o délce 5 418 metrů (par 70) je dílem Luigi Rota Caremoli, jednoho z nejslavnějších italských designérů, který ani nemusel malebnou krajinu příliš přetvářet. Příroda si zde vystačila sama. Co hřiště tratí na délce, to dohání technickou náročností a důrazem na přesnost a koncentraci. První, náročnější devítka dobře otestuje variabilitu vaší hry a nejen v případě úspěchu vás odmění nádhernými výhledy. Druhých devět jamek se hraje více v rovině a najdete tu několik oddychových pasáží, kde se dá skóre trochu vylepšit.
Součástí resortu jsou i osvětlené tréninkové plochy, včetně krytých stání na driving range, relaxovat lze ve spa nebo se můžete věnovat dalším sportovním odvětvím, kterých se zde nabízí pestrá škála, ať už jde o vodní hrátky nebo suchozemské radovánky.

PEVERO GOLF CLUB
Adresa: Pevero Golf Club, Localita Cala di Volpe, 070 21 Porto Cervo, Sardinia
Tel.: +39 0789 958 000
Email: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
Web: www.golfclubpevero.com
Počet jamek: 18 | Par: 72
Délka (m): 6 170 (bílá) | 5 805 (žlutá) | 5 497 (modrá) | 5 099 (červená)
Green fee: 60 € (1. 1.–31. 3. a 1. 11–31. 12.) | 90 € (1. 4.–31. 5. a 1.–31. 10.) | 120 € (1. 6.–30. 9.)

IS ARENAS GOLF & COUNTRY CLUB
Adresa: Is Arenas Golf & Country Club, Localita Pineta Is Arenas, 090 70 Narbolia, Sardinia
Tel.: +39 0783 52036
Email: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
Web: www.isarenas.it
Počet jamek: 18 | Par: 72
Délka (m): 6 317 (bílá) | 5 947 (žlutá) | 5 460 (modrá) | 4 889 (červená)
Green fee: 75 € (11. 1.–6. 4. a 1. 10.–24. 12.) | 85 € (1.–10. 1., 7. 4.–30. 6., 1.–31. 8. a 26.–31. 12.) | 90 € (1.–31. 7.) | 100 € (1.–31. 8.)

CIRCOLO GOLF IS MOLAS
Adresa: Is Molas Golf Club, Localita Is Molas, 090 10 S. Margherita di Pula, Cagliari, Sardinia
Tel.: +39 070 924 1013
Email: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
Web: www.ismolas.it

Championship Course
Počet jamek: 18 | Par: 72
Délka (m): 6 383 (bílá) | 6 131 (žlutá) | 5 524 (červená)
Green fee: 100 € (1.–31. 8.) | 90 € (so–ne, sv.) | 80 € (po–pá)

Yellow Course
Počet jamek: 9 | Par: 36
Délka (m): 3 164 (bílá) | 2 957 (žlutá) | 2 658 (ženy)
Green fee: 55 € (po–pá) | 65 € (so–ne, sv.)

TANKA GOLF CLUB
Adresa: Tanka Golf Club, Località Tanca Elmas, 09049 Villasimius (CA), Sardinia, Italy
Tel.: ++39 070 795 3250
Email: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
Web: www.atahotels.it
Počet jamek: 18 | Par: 70
Délka (m): 5 418 (bílá) | 5 261 (žlutá) | 4 930 (modrá) | 4 600 (červená)
Green fee: 80 € (1.–31. 8) | 70 € (6. 5.–31. 7. a 1. 9.–7. 10.) | 50 € (29. 3.–5. 5. a 8. 10.–4. 11.)

Související články:

Mezi Středozemním mořem a Pyrenejemi Costa Brava na severovýchodě Španělska, patří k nejoblíbenějším dovolenkovým destinacím. Tato nejsev... Ryder Cup: Tempo udal drtivý nástup Evropané vedení Lukem Donaldem oplatili Američanům předchozí porážku a pohár opět převzali do svých rukou. Po ... Ryder Cup: Americký válec Odložený Ryder Cup se stal kořistí domácích Američanů, kteří svého soupeře drtili od úvodních duelů. 43. roč... Solheim Cup: Vítězná tečka loučící se Norky Ačkoliv šla Suzann Pettersen až ve třetím singlu od konce, osud tomu chtěl, že to byla nakonec ona, jejíž ... Horké srdce Benátska aneb jarní probuzení v Euganských horách Nic proti golfu v Jižním Tyrolsku nebo na Gardském jezeře. Vážně ne! Ale pojedete-li o hodinu déle, budete hr... Ryder Cup: Evropané vrací úder, americkým katem Molinari Pouze v pátečních dopoledních four-ballech žila naděje amerických golfistů na udržení prestižního poháru Samu... Kam míří tvé kroky, golfový turisto? Golfisté neradi slyší, že jsou turisté. Ale golfová turistika je jasný pojem. Jak jinak pojmeno... Solheim Cup: Domácí nedaly Evropankám šanci Nezískat v jedné z herních sekcí ani bod? Neodpustitelné. Na vlastní kůži se o tom přesvědčil výběr Evr... Pohár zůstal doma Americké čekání je u konce. S vyšitým jménem zesnulého Arnolda Palmera na bagu zdolali domácí hráči své protě... ME mužů: Šimon Zach bronzový! Mistrovství Evropy mužů se letos odehrálo 3.–6. srpna v Estonian GCC nedaleko estonského Tallinnu a českou rep...