Zell am See se na první pohled neliší od jiných alpských středisek. Kupodivu si získalo srdce českých návštěvníků, od lyžařů, přes turisty až ke golfistům, víc než jiná místa. Když už tam byli snad všichni mí kamarádi – golfisté, vypravil jsem se v jejich stopách objevit Zell am See i já.

První, co mne překvapilo, byla velikost městečka. Je o hodně menší, než jsem čekal. Na jezeře jezdil parník plný lidí a pár lodiček, v několika uličkách tvořících střed města posedávala nad zmrzlinou či pivem spousta návštěvníků... a to bylo skoro všechno. Ale na první dojem není dobré dát.
Ono se sem totiž vejde všechno, co člověk – návštěvník – potřebuje. Postupně jsem objevil krásné hotely, nejlepší golfový klub Rakouska 2011, mají tady spoustu cyklotras, lanovky na kdejaký kopec v okolí.
Bydleli jsme v centru města. Přijeli jsme navečer, a tak první procházka vedla logicky do něj. Nejživější část přejdete za dvě minuty. V těch několika málo uličkách je tolik hospod, že jsme se nestačili divit. Asi se sem sjíždí celé okolí – všechny ty restaurace byly plné. Vlastně spíš prázdné, všichni zákazníci seděli venku a upřeně zírali na velké televize, na kterých večer co večer běželo fotbalové mistrovství Evropy. Parádní bylo, když některé mužstvo dalo gól: to vykřikly všechny ulice naráz.

Arabská lavina
V ulicích jezdila skupina ohromujících aut. Veliká, silná, otevřená, polepená úplně všude nálepkami. Uvnitř o dost víc mladíků a slečen, než na kolik jsou běžná auta normována, ale tohle běžná auta nebyla. Připomínalo to americké křižníky silnic z poloviny minulého století, včetně velmi silné hudby a hlučných motorů. Auta projížděla městem – jak jsme zjistili později – ve dne, v noci.
Na některých z nich byly vepředu velké nápisy Kuweit – Paris. Slušný kousek cesty, nedivím se, že si tady daly pauzu. Posádky byly arabské. A s Araby se tady člověk setkal nejen na každém rohu – mnohem častěji! Chuděrám ženám koukaly z černých závojíčků jen oči, chodily většinou v mírném odstupu za svými polovičkami. Ale pokrok proniká i mezi ně – některé chodily se svým mužem bok po boku a ty nejodvážnější měly odhalenou tvář.
Město si arabských návštěvníků, kteří si je evidentně oblíbili, velice váží. Přijíždějí v houfech začátkem léta, uprostřed prázdnin mají ramadán, to odtud vymizí, poté přijede další dávka. Podle hoteliérů jsou trochu jako děti, pořád něco chtějí a na něco se ptají, ale platí bez problémů – a to je hlavní.

Na hřišti
První ranní cesta vedla přirozeně na hřiště. To se opakovalo ještě víckrát. Dojmy se dají shrnout do několika vět, jaké bych napsal do turistického letáku: dvě velmi kvalitní osmnáctky, pár kilometrů jižně od města, v blízkosti silnice spojující Zell am See s blízkým Kaprunem. Leží v téměř absolutní rovině, zato kolem jsou vysoké hory, kam se jen člověk podívá. Díky tomu jsou obrázky z místních golfových hřišť mimořádně atraktivní, bývají často na titulních stranách publikací o rakouském golfu. Obrázek s greenem, jezerem s vodotryskem a bílou špičkou v pozadí jistě znáte.
Hra na první pohled snadná, ale když jsme se pak podívali na skóre kartu, nebyla výsledná čísla nijak nízká. Hřiště se jmenují podle okolních dominantních kopců Kitzsteinhorn a Schmittenhöhe (to se nesnažte zapamatovat, jde to velmi těžko). Každé trochu jiné, obě vyžadují hru výhradně po ferveji. Zahrát mimo ni znamená vodu nebo krásně kvetoucí louku, kde se míček ani nesnažíte hledat.
Vody je tady hodně, jezírka vznikla při výstavbě: někde trochu ubrali, někam jinam to nasypali, z roviny absolutní vznikla rovina s jezírky a plochými vyvýšeninami. Nicméně když si dáte pozor, zjistíte, že ferveje jsou přátelsky široké a že se obě hřiště dají docela pěkně hrát.

Letecký most
To zjistila i spousta českých hráčů, mají sem cestičku vyšlapanou z několika hotelů a penzionů, ležících převážně v Kaprunu. Jezdí sem opakovaně, v klubu jsou vítáni coby dobří hosté. V Rakousku je hřišť hodně, ale jen málokde vám řeknou, že tam jezdí spousta Čechů. Tady se to dozvíte, našinci jsou hodně vysoko podle počtu hráčů – a to je v Zell am See plném golfistů co říct!
Od nás to sem není nijak daleko, ale přece jen cesta znamená řadu hodin v autě. Tohle vylepšil jeden z pražských klubů – disponují osmimístným letadlem, létají sem za hodinku a čtvrt, přistávají na letišti ležícím hned vedle hřiště.
Na desáté a pak ještě na poslední jamce hřiště Kitzsteinhorn hrajete přes jezero, z něhož tryská ten už zmíněný vodotrysk. Když si správně stoupnete, promítá se přímo nad ním třítisícovka stejného jména: je stále pokrytá sněhem, lyžuje se tam po celý rok. Nahoru se dostanete lanovkou, s dvojím přesedáním dojedete až do tří tisíc, kolem je milion podobně vysokých hor a Zell am See se svým jezerem hluboko pod vámi je ještě menší než ve skutečnosti.
Tu lanovku můžete mít zadarmo: to když se ubytujete v některém z hotelů nebo dalších zařízení – členů společenství, které dalo dohromady nabídku mnoha atrakcí a výletů. Ti mají v ceně, kterou za noc zaplatíte, kartičku na všechny možné atrakce.

Hotely
V Kaprunu je padesát hotelů – nejmíň. Jeden z nich, jménem Hotel Zur Burg, je pro našince příjemnější než jiné: je celý slovenský! Má slovenského ředitele i celý personál, z něhož vyniká kuchař – jeden ze slovenské top ten. Kvalita jídel vynikající, vyzkoušeli jsme. Hotel je čerstvě zrenovovaný, samý mramor a další krásné přírodní materiály, pěkný wellness s dost velkým bazénem, kde se můžete zničit v protiproudu. Kousíček od hotelu velký hrad, na pohled velmi starý a krásný. Klidné místo.
Když zahnete z živých uliček centra Zell am See a zajdete třeba jen dvacet třicet metrů mimo, je tam klid, úzké ulice lemované velkými stromy, obklopující několik velkých hotelů. Jedním z nich je rodinný hotel Tirolerhof. Tradiční čtyřhvězda, hotel dost velký na to, aby se do něj vešel velký wellness se vším, co k němu patří. I tady se dobře bydlí a dobře jí, v jídelně blesková a velice přátelská obsluha. Ve velké vstupní hale několik koutků k posezení v tradičním stylu, ale sám hotel je uvnitř velice moderní, koupelny dokonce ultramoderní. Velmi dobrý poměr cena – výkon.
Hned vedle je jediný pětihvězdičkový hotel Zell am See, jmenuje se Salzburgerhof. Vládne mu čtyřiaosmdesátiletá paní Holleis, a to rozhodnou rukou. Hotel už objevili i čeští golfisté: paní Holleis dává golfistům přednost před návštěvníky, kteří přijeli kvůli wellness – ovšem když se tady ubytujete jako golfista, wellness si můžete užít dosyta.

Všechny hotely samozřejmě vítají hráče, poskytují jim všemožný servis, ty dva posledně jmenované dokonce dovoz na hřiště a zpět. Paní Renate Ecker, šéfka turistického úřadu Zell am See, mne ujistila, že tak je to tady všude: staletá tradice rakouské pohostinnosti spolu s konkurencí mezi jednotlivými ubytovateli produkuje dokonalý servis. Jako skoro všichni tady si i ona občas vyjde s holemi, ale podle vlastních slov ji to čeká spíš až později, teď nemá moc času. Tak jsme to vzali za ni a vrátili se ještě jednou na hřiště...

Text a foto: Ivo Doušek
Převzato z časopisu Golf 8/2012

ZELL AM SEE
Adresa: Golfstrasse 25, 5700 Zell am See, Austria
Tel.: +43 6542 56161-0
Email: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
Web: www.golf-zellamsee.at
Green fee: 70 € (po–čt) | 78 € (pá–ne)

Schmittenhöhe
Počet jamek: 18 | Par: 72
Délka (m): 6 262 (bílá) | 5 980 (žlutá) | 5 638 m (modrá) | 5 378 (červená) | 4 951 (oranžová)
Kitzsteinhorn
Počet jamek: 18 | Par: 73
Délka (m): 6 030 (bílá) | 5 689 m (žlutá) | 5 344 (modrá) | 4 955 (červená)

Související články:

Zelené pahorky burgenlandské Bad Tatzmannsdorf – destinace jako stvořená pro milovníky golfu i skvělého jídla a vína se ale nachází v Ra... Mezi Středozemním mořem a Pyrenejemi Costa Brava na severovýchodě Španělska, patří k nejoblíbenějším dovolenkovým destinacím. Tato nejsev... Na golf do Solné komory Energii vyzařující příroda v Solné komoře s nádhernými devatenácti jezery a alpskými vrcholy uchvátí srdce kaž... Golf & ajurvéda Minimálně 300 slunečních dnů v roce v jedné z nejpřitažlivějších rakouských golfových destinací zaručí milovníkům „golfu nalehko" zážitky po celý rok. Díky panonským klimatickým... Golf na začátku Tyrolska Region Kaiserwinkl představuje pro mnohé začátek Tyrolska – tedy každopádně, jedete-li z východu. První ... Když jedna fairway nestačí Goldegg jsem našla v úplném centru salcburského kraje, a přesto bych přísahala, že je na konci světa. Úplné... Gut Altentann aneb Návštěva na prvním evropském Nicklausově hřišti Na hřišti Gut Altentann nenajdete dvě stejné jamky. Hned ta první nás zavedla na svah za příjezdovo... Na návštěvě v Diamondu „Máme mezinárodní pověst, protože jsme u nás mnohokrát hostili European Tour. Tím jsme hodně vešli ve... Víme, jak si zahrát v Rakousku golf co nejvýhodněji Vouchery 1fee2hráči, které vydává časopis Golf, neplatí jen u nás, ale můžete je využít také na partnerských hřištích v Rakousku a na Slovensku. Protože letos nastaly v&nbs... Jak to dnes běží v Beleku? Tak zněla, ve zjednodušeném slova smyslu, otázka na Davida Clarea, anglického golfového profesionála...