I když některé obchody své „Vánoce" zahájily už koncem léta, ty pravé Vánoce a sváteční období nás teprve čeká. Můžeme se nechat strhnout a nechat se semlít vánočním shonem nebo se od všeho toho humbuku oprostit a svobodně si stanovit nové a příjemnější rituály či zvyklosti nebo se vrátit k těm původním.

Z pohledu psychologie je za rituál považováno chování, které vykazuje stereotypní a opakující se rysy. Pokud se člověk drží oblíbeného rituálu s ranní kávou, je všechno v pořádku. Avšak v nadměrné míře to může poukazovat na duševní chorobu (např. obsedantně kompulzivní). Do jaké kategorie spadá vánoční šílenství, nevím, ale mnoho lidí je v tento čas zralých „na Chocholouška". Je tomu mimo jiné i proto, že jsou vtaženi do rituálů, jež nám diktují, co se má o Vánocích dělat.
Vezmeme-li v potaz, že jsou Vánoce náboženským svátkem, kde vůbec nejde o dárky a obžerství, tak nás nic nenutí k tomu, abychom se chovali podle současného trendu. Ne každý má však duši rebela, který se v případě vybočení nebojí čelit problémům s příbuznými, přáteli, kolegy apod., a raději kapituluje a jede v zajeté lajně, i když vnitřně trpí. Šťastní jsou ti, kdo si svátky ze srdce užívají a těší je, ale o těchto radostných jedincích řeč momentálně není.

Nejde samozřejmě Vánoce zcela ignorovat, ale najít schůdnou cestu, jak si je alespoň trochu užít. Vodítkem by nám mohla být lidová rčení, skrývající v sobě odvěké pravdy, jež nám pomáhají orientovat se na stezce životem a lze se jimi inspirovat i ve sváteční dny.

Například:
- Střídmost, klid a veselost jsou nejlepší lékaři.
- Ve zdravém těle zdravý duch.
- Mnoho jídel, mnoho nemocí.

A pro sváteční hodování (a nejen pro ně) se zase hodí tato rčení:
- Láska prochází žaludkem.
- Sytý se nehádá.

Je známo, že se lidé v minulosti stravovali střídměji než nyní a konzumovali převážně jednoduché pokrmy z dostupných a sezónních surovin, svátky nevyjímaje. Zkuste si představit, že byste si na vánoční tabuli vykouzlili kdysi obvyklé devíti- či dvanáctichodové menu v podobě opekanců (oplatky) s medem nebo česnekem, pak by následovala polévka (houbová, čočková či hrachová), nesměl by chybět černý kuba z vařených krup, česneku, koření a hub, pak si dáte topinky s česnekem nebo prosnou, krupičnou či hrachovou kaši apod.
Na stole by nechyběly různé pochutiny jako sušené ovoce a ořechy. Oblíbená byla i „muzika", což je hustá kaše z rozvařených druhů ovoce, do níž se přidal med a ořechy. Každý pokrm s sebou nesl určitou symboliku, který měl lidem do budoucna zajistit hojnost, zdraví atd., nicméně se nezapomínalo ani na hospodářská zvířata, proto se jim do žrádla přimíchávalo zapečené těsto s mákem, šípkem, česnekem, čočkou, zelím apod., kterým byla přisuzována ochranitelská moc.

Nechybí nám tady něco? Ano, ale ryby si kdysi mohli dovolit jen zámožnější rodiny nebo si je dopřávali v rybníkářských krajích. Dnes rozšířený zvyk konzumovat kapra nemá dlouhé trvání, ten začal až počátkem 19. století, kdy se na vánoční tabuli mimo jiné objevily sofistikovanější pokrmy.

Poměrně moderní novinkou je i vánoční strom. Poprvé byl postaven v roce 1812 ředitelem Stavovského divadla Janem Karlem Liebichem a rozhodně se hned neujal. Až do první světové války byla v mnoha domácnostech pouze ozdobená větev smrku či jedle. Kdysi měly stromky ochranitelskou funkci a koledníci si rozdávali ozdobené větve. Když se poprvé stromeček objevil v domácnostech, tak se zavěšoval nad štědrovečerní stůl, ale špičkou dolů.
Tradice zdobení stromků, tak jak ji známe dnes, pochází z německých měst a katolická církev byla zpočátku proti, neboť to považovala za pohanský zvyk. A nebyla daleko od pravdy, protože germánské kmeny takto dříve uctívaly o zimním slunovratu boha Wotana. Stejné zvyklosti měli i Keltové, kteří ozdobenými stromky či větvemi uctívali boha Slunce.

Rozhodně nemám zájem vám tímto článkem kazit Vánoce a nastolovat nové pořádky. Spíš se snažím oprášit a poukázat na prapůvod a pointu tohoto svátku a třeba díky této inspiraci budou vaše Vánoce opravdovější. Krásné Vánoce a spoustu úžasných ran v celém novém roce!

Text: Magda Jochmanová

Související články:

Brooks Koepka: Jak na perfektní pitch Řekl bych, že většina hráčů, včetně amatérských, si hru dělá zbytečně těžší. I já sám jsem byl takový ve snaze... Andy Putnam: Základy se nemění Pitch a chip, amatérští golfisté v tom často nemají úplně jasno. Jak se obě rány liší? Rozdíl spočívá v ry... Když už odpočinek nestačí Cítíte se unavení, vyčerpaní a bez energie, přestože spíte dostatečně a odpočíváte? Nejste sami. V dnešní uspěchané době přibývá lidí, kteří trpí chronickou únavou, jež ovlivňuj... Jak odolat pokušení nezdravého jídla Se špetkou nadsázky můžeme říct, že na nezdravá jídla narážíme na každém kroku – rychlá občerstvení, sladkost... 5 osvědčených rad, jak přežít zimu bez nemocí Každý den běžte na hodinu rychlou chůzí ven, zařaďte do svého jídelníčku polévky a zahřívací koření, ráno zahajte sklenicí teplé vody s citronem a co nejčastěji si dopřejte sats... Thorbjørn Olesen: Tipy pro hru z fervejového bankru První rada pro uvedenou ránu zní: Snažte se fervejovým bankrům vyhnout, neboť v případě jejich zásahu je dob... Chcete se vyhnout Alzheimeru? Stáří je etapa života a demence je nemoc. Jsou lidé, kteří v osmdesáti hrají tenis, lyžují, přednášejí, píší knihy, najdou si třeba i nového partnera. A jsou jiní, kteří netrefí... Lucas Herbert: Jak na nízkou ránu s doběhem Univerzální rada pro čipování zní následovně: je-li to možné, preferujte nízký chip s doběhem před vysokou ... Max Homa: Dostatečně dlouhá železa Každý hráč potřebuje schopnost švihat s určitou výbušností. Nesouvisí to s délkou švihu nebo s tím, že ... Letní vedra vyžadují až čtyřnásobný pitný režim Sport v tropických teplotách může i uškodit. Organismus se rychleji vyčerpá a ztráty vody pocením mohou činit až 10 litrů za den. Je proto na místě přizpůsobit venkovním podmínk...