Cítíte se nesví, když kolem vás není vzruch a kvas? Máte pocit, že při nicnedělání jen maříte čas? Tentokrát bude řeč o klidu a tichu i o tom, co nám může občasné či dokonce pravidelné lelkování přinést. Čeština nabízí krásné slovo: pohoda. Proč toho tedy nevyužít a pravidelně nezačlenit do praxe. Takže se pohodlně usaďte, přečtěte si článek a pak si třeba ještě v klidu zalelkujte.

Mnohé výzkumy nahrávají „lelkařům" do karet. Bylo totiž prokázáno, že pro zdraví člověka je, krom zdravého životního stylu, nezbytně nutné občas vypnout a nic nedělat. Dokonce na to existuje odborný název, a to „klidové nastavení mozku". Je zřejmé, že člověk je tvor společenský. Je fajn trávit čas s přáteli a mít vyladěné rodinné vztahy. Neměli bychom však zapomínat ani na sebe a dopřát si nějaký čas jen sami se sebou. Nicméně nezměňujte nevyžádanou osamělost s vítanou samotou.

Když už se rozhodneme vyčlenit drahocenný čas výhradně pro sebe, je dobré nejenže být v klidu, ale i tichu. V dnešní době je kolem nás tolik ruchu, který už ani nevnímáme, proto až teprve někde v lůně přírody můžeme procítit tu blahodárnou úlevu, aniž bychom si uvědomovali, čím je způsobená. Je nabíledni, že právě tichem a klidem.

Vše jde ruku v ruce. Pokud chceme podávat ty nejlepší výkony, což je bohužel mantra současnosti, budeme toho schopni jen po náležité relaxaci. Navíc tuto pohodovou energii pak můžeme šířit i do svého okolí. Pokud někdo uvažuje empiricky a nějaké energie tohoto typu považuje za neměřitelné, tudíž neexistující, stačí si uvědomit, co člověku přinese pobyt v přítomnosti vystresovaného manažera, nebo naopak v přítomnosti vyrovnaného a odpočatého člověka.

Je fakt, že si častokrát nemůžeme vybírat a musíme „šlapat" na plný výkon. Naše společnost je nastavená na výkon a při nedostatečném zápalu nám ještě podsouvá pocity viny. Nenechme si nic vnucovat a řiďme se, pokud možno, instinkty. Už výzkum Hanse Bergra z roku 1929 pojednává o tom, že mozek není prakticky nikdy v klidu, nýbrž vždy vykazuje nějakou aktivitu. A právě v klidovém režimu mozek syntetizuje, analyzuje a třídí získané vjemy a poznatky, což následovně zásadně formuje naši osobnost. Proto jsou okamžiky nicnedělání naprosto nenahraditelné.

Suma sumárum lze říct, že žádný čas není promarněný. Vše má svůj smysl, který možná pochopíme později. Mnohdy se necháváme ovládat egem, které nás sice pohání, ale na druhou stranu nezná meze a může nás dostat na pokraj vyčerpání. Je zbytečné se trápit jen proto, že se něco neděje podle našich představ. O něco větší zážitek je sledovat dějící se situace a nacházet v nich podstatu.
Příznačně to vyjádřil Lobsang Rampa: „Železné rudě připadá, že je v peci trýzněna nesmyslně. Avšak jako krásně vytvořený meč po čase porozumí." Z toho lze usoudit, že člověk, který neodpočívá a je neustále ve stresu, nemůže sledovat hloubku dění a tím pádem se nerozvíjí jeho potenciál.

Pomocníkem navozující stav klidu může být kupříkladu meduňka. Nejenže skvěle chutná, ale vyznačuje se především tišícími účinky na nervovou soustavu. Ne nadarmo je právě meduňka považována za přírodní antidepresivum. Kromě zklidňujících účinků zlepšuje i trávení, zmírňuje bolesti hlavy, snižuje napětí ve střevu nebo svalu atd. Meduňku můžete konzumovat v její čerstvé formě nebo jako čaj. Zajímavý způsob užívání je i macerace v bílém víně. Tuto úžasnou bylinu lze použít i do koupele nebo ve formě nálevu používat jako obklady při ošetření ran (tišení, hojení i chlazení). V neposlední řadě můžete meduňku využít i v kuchyni do salátů, smoothie či polévek.

Na závěr mám inspirující poselství Sira Nicholase Wintona, který v roce 1939 zachránil 669 převážně židovských dětí z okupovaného území Československa před transportem do koncentračních táborů. V jednom rozhovoru se ho ptali, co dělat, aby se člověk dožil tak vysokého věku a v tak skvělé kondici. Sir Winton odpověděl, že po dvaceti minutách činnosti je dobré si udělat přestávku.
Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že se mi tento tip velmi osvědčil, a to především při méně oblíbených, avšak nutných činnostech. Nebude to vhodné praktikovat třeba na golfu, ale jistě se najde něco, kde to budete moci vyzkoušet. Lelkování třikrát zdar!

Text: Magda Jochmanová

Související články:

Brooks Koepka: Jak na perfektní pitch Řekl bych, že většina hráčů, včetně amatérských, si hru dělá zbytečně těžší. I já sám jsem byl takový ve snaze... Andy Putnam: Základy se nemění Pitch a chip, amatérští golfisté v tom často nemají úplně jasno. Jak se obě rány liší? Rozdíl spočívá v ry... Když už odpočinek nestačí Cítíte se unavení, vyčerpaní a bez energie, přestože spíte dostatečně a odpočíváte? Nejste sami. V dnešní uspěchané době přibývá lidí, kteří trpí chronickou únavou, jež ovlivňuj... Jak odolat pokušení nezdravého jídla Se špetkou nadsázky můžeme říct, že na nezdravá jídla narážíme na každém kroku – rychlá občerstvení, sladkost... 5 osvědčených rad, jak přežít zimu bez nemocí Každý den běžte na hodinu rychlou chůzí ven, zařaďte do svého jídelníčku polévky a zahřívací koření, ráno zahajte sklenicí teplé vody s citronem a co nejčastěji si dopřejte sats... Thorbjørn Olesen: Tipy pro hru z fervejového bankru První rada pro uvedenou ránu zní: Snažte se fervejovým bankrům vyhnout, neboť v případě jejich zásahu je dob... Chcete se vyhnout Alzheimeru? Stáří je etapa života a demence je nemoc. Jsou lidé, kteří v osmdesáti hrají tenis, lyžují, přednášejí, píší knihy, najdou si třeba i nového partnera. A jsou jiní, kteří netrefí... Lucas Herbert: Jak na nízkou ránu s doběhem Univerzální rada pro čipování zní následovně: je-li to možné, preferujte nízký chip s doběhem před vysokou ... Max Homa: Dostatečně dlouhá železa Každý hráč potřebuje schopnost švihat s určitou výbušností. Nesouvisí to s délkou švihu nebo s tím, že ... Letní vedra vyžadují až čtyřnásobný pitný režim Sport v tropických teplotách může i uškodit. Organismus se rychleji vyčerpá a ztráty vody pocením mohou činit až 10 litrů za den. Je proto na místě přizpůsobit venkovním podmínk...