V půli května proběhl na Kořenci velký turnaj k oslavě dvacátých narozenin klubu. Významné jubileum bude pravděpodobně rezonovat celou letošní sezonou, Kořenečtí slaví rádi, často a dobře. Každopádně je takové jubileum příležitostí ohlédnout se, zavzpomínat na začátky, kdy nadšení často převládalo nad znalostí a co nešlo prosadit silou, muselo se prosadit větší silou nebo šikovně obejít.

Dnešní Sokrates Gol & Country Club Kořenec je jistě mnoho dál než v počátečních letech, stále se však vymyká normálu. Ředitel resortu Vlastimil Štefl to vysvětluje zajímavě: „Ze začátku jsme moc nevěděli, jak se to má dělat, dělali jsme věci po svém, často možná špatně, ale než jsme to zjistili, začali se k nám hrnout hráči, kterým náš lidový a přitom starostlivý způsob péče o členy vyhovoval. A tak jsme u toho zůstali..." Dnes má klub přes tisíc členů, což v případě resortu vzdáleného od větších měst už o něčem svědčí!

Začátky a zakladatelé
Historie klubu se začala psát v dubnu 1998. Ještě před tímto datem jezdila na Kořenec na chalupu dvojice Brňanů, akademický sochař Buřival a doktorka Nazari. Přátelili se s místními a s nimi přemýšleli, co by se dalo udělat pro dosti velkou, ale chřadnoucí obec.
Padla idea léčebny obrny, ale na tu se nepodařilo sehnat dotace. A pak jednou někdo vyslovil slovo golf. Ukázalo se, že obec by mohla dát k dispozici 60 hektarů neobdělávané půdy na svahu nad nejvyššími domy. Pak se ti dva doslechli o pražském golfovém veletrhu, kde se seznámili s golfovým architektem Jiráskem, oslovili ho, okouzlili ho smělostí, s níž chtěli jít do stavby hřiště, o které nic moc nevěděli, navíc na ni neměli moc peněz. Pan architekt přijel, propadl kouzlu kraje, na kratší dobu se sem dokonce odstěhoval...

Pak se v místě současné klubovny objevila pověstná žlutá maringotka, před ní se sedávalo, snilo, jedlo a (často hlavně) pilo. Klubové párty probíhaly u Buřivalů doma na chalupě. První chvíle byly krušné. Tři jamky, greenkeeper každé ráno nafasoval lahváče a kanystr benzinu a sekačkou o rozchodu 40 centimetrů do večera posekal jednu jamku. Ale fungovalo to. Přibývalo nadšenců, okouzlených podobně jako před nimi pan architekt skoro nedotčenou krajinou lesíků, jezírek a luk ve výšce 700 metrů nad mořem.

To, že původní zakladatelé nebyli golfisté, se do ducha vznikajícího klubu promítlo zajímavým způsobem. Opomenuli, že by golf měl být snobský, jak se to v určité míře přihodí vždycky, když klub zakládají golfisté. Golf měl dokonce být jen jednou z aktivit, neměl být dominantní. Brzy se však dominantním stal, život rychle ukázal, o co je na Kořenci největší zájem.
Zároveň s výstavbou jamek byla vybudována velmi zvláštní, atypická budova klubovny, jejíž jádro tvoří pravý kanadský srub. Pan Buřival byl umělec a své vize vtiskl i do její stavby: všechno oblé, klidně kulaté, zakázáno bylo cokoli rovného a symetrického, nic nesmělo ani zdálky zavánět pravým úhlem. Snad proto se klubovna rok po svém dokončení stala v roce 2003 stavbou jihomoravského kraje. Takovou nemají nikde.

Manažer – ředitel
Další osobou, jež vytvářela a dosud ovlivňuje kořenecký život a jeho styl, je Vlastimil Štefl, dříve manažer klubu, dnes ředitel resortu. Přišel sem ve chvíli, kdy byla nově otevřena první devítka a dokončovala se druhá. Špičkový lyžař a čerstvý absolvent rekreologie – marketinku a managementu sportovní rekreace – měl ideální předpoklady uplatnit své znalosti.
Díky své bezprostřednosti a řečnické dovednosti se rychle stal ústřední postavou klubového života, přestože si sem původně chtěl jen „odskočit", odpočinout si od lyžování.

Jak už je zmíněno na začátku, měli původní majitelé trošku bláznivou představu o golfu a životě golfového klubu. Vlastík (tak mu všichni říkají) od nich dostal volnou ruku a než všichni společně zjistili, že jsou jiní a nejdou běžnou cestou, vytvořili nový golfový trend. Dlouho byli ve své péči o hráče ojedinělí, dnes už se podobně chovají ke svým členům i leckde jinde. Vymýšleli večírky, grilování, jiné vyhlašování, pasování, vymýšleli pro členy další program, různé zvláštní turnaje, počítání eklektiků atd.
Až si po pár letech naplno uvědomili, že jsou jiní – a ohlédli se, že mají na seznamu tisícovku členů – začali se snažit tu svou „jinost" udržet, a to se jim daří. Proslulé kořenecké občerstvení při turnaji, škvarkovka a spousta speciálních dobrot, zároveň lidovost všeho od jídel až po chování personálu – tady se lidé cítí dobře. Když původní majitelé resort prodali, dali noví majitelé pokyn pokračovat ve stejném duchu, což trvá dodnes.

Oslavy
A tak jsme se zase dostali na ten slavný turnaj – bylo to 12. května. Dva týdny předem přeplněno, dvacet hráčů na čekačce. Zdejší klubové turnaje bývají až k závidění plné, tento byl ještě mimořádnější. Nakonec se hrály turnaje dva: jeden klasický na osmnáct jamek, odpoledne ještě malý turnaj na devět. Celkem 134 hráčů!
Kořenecká pohostinnost v plné parádě – dvě občerstvovačky, alko i nealko, ovoce, pomazánky, na jedničce se smažily lívanečky, na pětce párky na grilu a chlazené točené pivo a limo... Na rožni se točilo selátko, které přišlo na řadu po hře. Raut, čokoládová fontána, cimbálovka... a samozřejmě troška toho pitiva. V sále klubovny probíhala velká výstava historie klubu.

Jede se dál
Oslavami dvacetin klubu na Kořenci nic nekončí, sezona je v plném proudu, čekají velké turnaje i běžné všední dny. Jedním z těch velkých je 9. června Turnaj hvězd, kořenecká Grand Prix, kde se utkají čtyřčlenné týmy složené ze sportovců mnoha různých odvětví, od hokejistů a lyžařů až po tanečníky či billiardisty. Kořenec už zažil spoustu slavných jmen.
Další je Turnaj za rozbřesku – to vstanete v Brně před čtvrtou, po páté snídáte v kořenecké klubovně a v 5:55 vyrážíte z některé z jamek. Že by vás ani nenapadlo? To se vsadil Vlastík Štefl s vlastní ženou, kolik lidí se nechá vylákat – a dnes je turnaj pokaždé plný.
Golf rekord – několik let se hraje vytrvalostní golf. Jak dlouho se to dá vydržet? V nejdelším pokusu museli hru po 52 hodinách přerušit, protože se šest hráčů ne a ne vzdát a už to bylo o rozum. Teď jsou pravidla upravena, hraje se kratší, přesto pozoruhodnou dobu.
Proti všem – podzimní lahůdka, kde se greenkeepeři ze všech sil snaží, aby nikdo nezahrál pod stovku. Uválcované greeny, jamky v těch nejtěžších pozicích, několik jamek je menších, takže do nich míček sotva vejde. Kdo není na deset ran v jamce, píše patnáct. Kruté. Kdo zahraje pod 100 ran, je uveden do síně slávy.
Ve sklence vína (na každé třetí jamce ochutnávka vín) je jeden z podzimních turnajů, kterých je celá řada a jeden na druhý navazují každou sobotu tak dlouho, dokud nenapadne sníh.

KLUBOVÉ MILNÍKY
1998 Založení klubu
2002 Dokončena výstavba devíti jamek, klubovny a restaurace
2005 Zahájení hry na kompletní osmnáctce
2007 Dokončeno první křídlo hotelu
2009 Otevřena přístavba – Kongresový sál, šatny, sprchy
2010 Zastřešení drivinku
2011 Rekonstrukce hřiště, zvýšení paru z 71 na 72
2013 Dokončeno druhé hotelové křídlo
2015 Dokončena výstavba sběrného jezera u greenu jamky 10
2016 Investice do nových strojů, výstavba svatebního místa
2017 Další investice do strojového parku a účelové rekonstrukce zázemí

Převzato z časopisu GOLF 6/2018
Text: Ivo Doušek, foto: Jiří Bartošek, Jiří Vojzola