Gaggenau-Hanak

DornikovaAť chce nebo ne, každý český hráč nebo hráčka golfu se sportovní výkonností i ambicemi dříve nebo později na Martinu Dorníkovou narazí. Jako manažerka reprezentace České golfové federace se už z titulu své funkce stará zejména o ty nejlepší. A když se vám práce stane koníčkem a životním osudem, není divu, že mu věnujete více, než velí povinnost. Řekněte, koho jiného se pak ptát, pokud chceme zjistit, proč je český ženský golf o tolik úspěšnější než mužský.

Znám vás jako vynikající hráčku snad odnepaměti, stejně tak jste pro mě téměř neodmyslitelnou součástí sportovní sekce České golfové federace. Odkdy vlastně (a proč) golf hrajete?

Máte pravdu, už je to skoro jako historie. Golf jsem začala hrát v roce 1981. Moc populární tehdy nebyl, spíš by se dalo říct, že patřil na „black list". Když ale tehdejší předsedkyně golfového oddílu TJ NHKG Ostrava MUDr. Blanka Malá přišla na základní školu v Šilheřovicích a udělala nábor dětí do oddílu, já se do něj přihlásila. Měla jsem to tzv. pod nosem (na jamku č. 1 jsem to měla z domu 200 metrů), rodiče nebyli proti, a tak jsem se hned na začátku letních prázdnin zúčastnila celostátního soustředění mládeže, které se tehdy tradičně v Šilheřovicích pořádalo. Kdybych ale nebydlela v Šilheřovicích a neznala žádného golfistu, třeba bych s golfem nikdy nezačala. Takže vlastně náhoda.

Můžete prozradit, proč jste se nestala profesionálkou a raději zvolila nepříliš vděčný úděl sportovního funkcionáře?

Stačí rozumně uvažovat. Profesionální golf – stejně jako jakýkoli jiný sport, který chcete provozovat na nejvyšší úrovni – je skutečně velice náročný, a to jak časově, tak hlavně finančně. Navíc můj amatérský mládežnický růst probíhal ještě v dobách předrevolučních, kdy byly možnosti i povědomí o profesionálním golfu omezené, takže pro mě zůstal golf dodnes především koníčkem. A že se mi můj koníček stal i náplní práce, beru jako šťastný osud.

Aktuální vydání našeho časopisu je věnováno golfu v podání žen. Vnímáte vy sama nějaký rozdíl mezi mužským a ženským golfem?

Z mého pohledu převažuje v golfu stejně jako u jiných sportů především mužský prvek. Hold ženy toho mají v životě většinou na starosti více než jenom sport. Ať tedy chceme nebo ne, žen hraje golf podstatně méně, a tak máme i menší základnu k výběru těch nejlepších.

Jako kapitánka jste sjezdila s českým ženským golfovým týmem kus světa, narazila jste někdy na nekorektní jednání?

Co se týče hráčů nebo kapitánů, tak ani ne. Ale mám dvě zkušenosti – kdysi dávno jsem byla v letech 1990 až 1992 na neoficiálním Akademickém MS v Japonsku. Hřiště i klub byly nádherné, ale... Z dvou tisíc členů v roce 1990 bylo žen jen sto a také veškerou práci v klubu i na hřišti dělaly výhradně ženy. Prostě smutné.
Druhá zkušenost je z MS družstev na Filipínách v roce 1996, bylo mi 26 let a na MS jsem měla caddyho (oficiální caddy zajišťovaný pořadatelem MS), tedy spíše osmnáctiletou „kedičku", která v 16 letech musela odejít ze školy a jít pracovat – stala se kedíkem v klubu. Celou dobu mi říkala „madam", jak byla zvyklá z práce, i když jsem říkala, ať mě oslovuje křestním jménem. Nešlo jí to. Nedělalo mi to dobře.

Jste členkou Sportovně technické komise ČGF a staráte se zejména o amatérský sport. Jak ale vnímáte jeho profesionální podobu?

Profesionální golf má mnoho podob – hrající profesionálové, profesionální učitelé, domácí scéna, evropská, světová... Až tak moc do něj nevidím, každopádně bych přála některému z našich hráčů nebo hráček, aby prorazil do evropského/světového profesionálního golfu. Zároveň bych přála všem stávajícím golfistům i nově příchozím, aby jejich počáteční i další zážitky s výukou golfu byly milé, nikoli odrazující.

Pokud pomineme „challenge" éru Karla Skopového, dosahují v současnosti nejvýznamnějších zahraničních úspěchů ženy. A nemyslím jen Kláru Spilkovou, ale třeba i Janu Peterkovou a její US Open. Proč myslíte, že tomu tak je?

Řekla bych, že je to jednoznačně dáno poměrem žen a mužů, kteří chtějí v profesionálním golfu uspět, ženy mají o dost menší konkurenci, a tudíž šance jsou větší. Ale i tak musíte být samozřejmě dostatečně dobří hráči, musíte být pilní a abyste uspěli, chce to i trochu štěstí. A to bez ohledu na pohlaví.

Vsadila byste si, že se některá z Češek dostane i na olympiádu do Ria? A bude tam sama, nebo má šanci i nějaký muž?

Zatím ne. Ráda bych, ale Rio je až za čtyři roky, a to je ještě hodně daleko. V ženské kategorii máme asi větší šanci, ale záleží na tom, jaká budou finální kritéria, aby se hráč/ka dostal/a do startovního pole OH 2016.

Zkuste jako zkušená sportovní managerka prozradit mladým zájemkyním, co je čeká na cestě do nejvyšších golfových pater a co by si neměly zapomenout přibalit do svého „bagu"?

„Oblečení" pro všechny druhy počasí!

Jaké jsou nejčastější nešvary a prohřešky českých golfových nadějí?

Jednoznačně pokora na hřišti a tzv. usnutí na vavřínech. Většina mladých hráčů si myslí, že když mají hendikep okolo nuly nebo dokonce již hodně plusový, že je jejich hra dostatečně kvalitní, takže už nemusejí tolik trénovat, hrát cvičná kola apod. Jenže golf je nekončící výzva a způsobů, jak co nejlépe pokořit hřiště, je nespočet. Přitom to chce jen slušné chování vůči všem lidem na hřišti i vůči hřišti samotnému, hrát hlavou a bojovat o každou ránu.

Určitě jste jako hráčka zažila většinu reprezentačních koučů, jak se vám pracuje s tím současným, Keithem Williamsem?

Keith je velký profesionál a své práci dává vždy maximum. Nikdy nechce násilně měnit techniku hráče, ale snaží se mu poradit to nejlepší a nejvhodnější. Myslím si, že je škoda, že to hráči někdy nechápou. Je výborný herní taktik a jeho výuka krátké hry včetně jeho dovedností je skvělá. Znám ho opravdu už mnoho let, dokonce mé první zkušenosti byly hráčské, a to na soustředění reprezentačních výběrů na jaře 1994, kam Keithe poslala tehdy na základě žádosti a intervence pana Hanuše Goldscheidera English Golf Union.

Vím, že si stále golf s radostí zahrajete, a to na vysoké úrovni. Máte ještě nějaké vlastní sportovní ambice?

Nevím, jestli mám mluvit o ambicích. Protože si ale stále udržuji výkonnost kolem hendikepu 1,9, ráda bych si ještě pár dobrých kol okolo paru chtěla zahrát a nějakou tu medaili nebo pohár získat. Na trénink už ale moc času nemám, hru mezi turnaji také nestíhám a pak se bohužel dostaví chyby, které jsem dříve díky vyhranosti nedělala, respektive je uměla vyřešit lépe.

Kdybyste měla tu moc, chtěla byste něco „přes noc" změnit?

Především chování většiny hráčů, kedíků a různých doprovodů na hřištích a jeho blízkém okolí. Myslím, že dále to rozvíjet nemusím.

Za rozhovor děkuje Josef Slezák, foto: Luboš Klikar
Převzato z časopisu Golf 09/2012

Dornikova2Stručná vizitka Martiny Dorníkové
- Vystudovala Sportovní gymnázium v Ostravě-Zábřehu a Fakultu ekonomickou VŠB.
- Od roku 1993 pracuje pro Českou golfovou federaci, aktuálně jako manager reprezentace ČR a zástupce generálního sekretáře.

Mistrovské tituly
Dorostenecká mistryně MMČR juniorů a dorostu – 1987
Mistryně NMČR na jamky – 1992
Mistrovské tituly v družstvech žen za kluby
TJ NHKG Ostrava – 1987, 1988, 1989
GC Karlovy Vary – 1996, 1999
GC Erpet Praha – 2005, 2007, 2008
Mid-amatérská mistryně MMČR Mid-amatérů – 2005, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011


Poslat na email Tisk Přidat mezi oblíbené TwitterFacebook googleLinkujGoogle Buzz Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

Přihlášení Golf News



Poradna

První dohraný míček nebyl vytažen z jamky před dohráním dalšího

Dobrý den. Dohrál jsem míček do jamky. Nežli jsem ho stačil vyndat spoluhráč také doputoval do jamky. Oba jsme byli n ...

Poradna

Garmin Approach S 60 versus Garmin Fenix 3

Dobry den. Mate zkušenosti s golfovou aplikaci (módem) u hodinek Garmin Fenix 3? Jaky je rozdil oproti specializovany ...

OMEZENÝ POČET ZA SUPER CENY
6000 Kč,-

Set želez Exotics EXi (5–PW), shaft UST Mamiya 40 F3 (flex R). Tradiční tvar, menší offset, maximální kontrola i délka. Skvělý poměr cena/výkon! ...