jota
egypt

Zlate-casyUžívat si a utrácet v době blahobytu umí každý, ale jak úspěšně přežít i v ekonomicky těžké době už patří mezi nejpřísněji střežená tajemství. Také v pojmenování největší brzdy prosperity, kam spadá kombinace velkého počtu golfových hřišť a malého růstu počtu hráčů, panuje téměř absolutní shoda. Zeptali jsem vybraných osobností českého golfu, zda náhodou neexistuje i univerzální recept na úspěch.

 

PTALI JSME SE...
1. Myslíte, že už zlaté časy (z pohledu provozu golfových areálů) byly, nebo nás teprve čekají?

2. Existuje nějaký univerzální recept na ekonomicky úspěšné provozování golfového areálu?

3. Jakých bariér by se měl český golf na cestě za prosperitou co nejrychleji zbavit?


Milan Veselý

Prezident Royal GC Mariánské Lázně

1. Za jakési „zlaté časy" českého golfu z hlediska výstavby hřišť a jejich provozu lze považovat dobu od roku 1999 zhruba do roku 2009. V tomto desetiletí byly příznivější podmínky pro výstavbu hřišť, rozvoj golfu a provozovatelé měli méně starostí než v současné době přetrvávající hospodářské krize. Provozovat golfové hřiště je nyní obtížnější, je také větší konkurence mezi areály, které v nedávných letech vznikly, a počet hráčů neroste takovým tempem, jak bychom potřebovali. Věřím, že naše opravdu „Zlaté Časy" teprve přijdou.

2. Takový univerzální recept neexistuje. Je možné poskytnout pouze užitečné a rozumné rady. Každý areál je jiný a má jiné podmínky. Vždy je ale nutné respektovat základní ekonomickou racionalitu, tj. nepouštět se do velkých investic, pokud nemám ověřenou jejich návratnost, a velkých provozních projektů, např. do organizování velkých turnajů a společenských akcí, pokud s touto problematikou nemám dostatek zkušeností, není zde záruka úspěšnosti a k dispozici je jen nadšení a zápal pro věc. Podobné investice a projekty končí zpravidla neslavně a poškozují celkový náhled na golf u odborné i neinformované veřejnosti. Mnohem lépe se golfový areál provozuje v lidnaté oblasti u velkých měst. Pokud hřiště postavím v krásné přírodě, ale areál je velmi obtížně dostupný, navíc nákladně a luxusně vybavený, nemám dostatek členů klubu a musím splácet vysoké úvěry, mám postavené hřiště dle svých vlastních návrhů, které však mají ke golfovému designu dost daleko a o nichž jsem přesvědčen pouze já sám, a zaměstnávám pouze nezkušené lidi, pak je cesta do pekel nalinkovaná a pojedete po ní hodně rychle.

3. Český golf by se měl zbavit stále přetrvávající obtížné přístupnosti. Považuji za zcela zbytečné různé zelené karty, herní omezení hendikepem apod. Je třeba si vzít příklad z USA a z golfu udělat snadno přístupnou aktivitu, která bude atraktivní zejména pro mládež, ale i pro začátečníky středního a vyššího věku hledající nějakou změnu v životě a nový způsob trávení volného času. Velké luxusní areály jsou pro nové golfisty nepřístupné a zájemce se do nich ani neodváží vejít. Je třeba budovat u obcí šesti až devítijamková malá hřiště, velmi jednoduchá a levná, na kterých by bylo možné s golfem levně začít. Takto byl nastartován rozvoj našeho sportu ve Skandinávii. Je nás prostě stále velmi málo a k tomu, aby se golf stal populárním a přístupným sportem, potřebujeme mít mnoho desítek nových golfistů, neboť takto široká hráčská základna je absolutní podmínkou pro zdravou ekonomiku.

 

Miroslav Holub
Člen výboru ČGF

1. Zlaté časy, kdy všechno jde tak nějak samo a snadno a všichni jsou spokojení, tu ještě nebyly. Řekl bych, že zde nastal golfový boom, daný extrémním potlačováním golfu za komunismu. Tento překotný vývoj, kdy jsme se v počtu golfových areálů téměř skokově vyrovnali řadě vyspělých evropských zemí, musel nutně vyvolat spoustu chyb a způsobit mnoho deformací. Takže tu logicky máme velmi úspěšně vedená hřiště, stejně jako ta, která pouze přežívají. Věřím, že zlaté časy, určitá plošná rovnováha v nabídce a poptávce, jednoho dne přijdou, ale zítra to nebude.

2. Myslím si, že opravdu univerzální recept neexistuje. Každý klub a každé hřiště řeší jiné problémy a nacházejí se v jiné situaci. Je to dáno jejich historií, typem hráčů, na které cílí, místem, kde je hřiště umístěno. Základem je samozřejmě soulad mezi koncepcí hřiště a velikostí úvodní investice do jeho výstavby. Pokud byly tyto parametry nastaveny špatně, je jeho ekonomicky úspěšné provozování obtížné. Ale pokud bych měl říct, co by mohlo pomoct většině hřišť a klubů, tak by to byla snaha přitáhnout na svá hřiště více lidí. A hlavním tahákem je podle mne cena. Domnívám se, že některá green fee jsou drahá.

3. Především „drahého" green fee. Dále si myslím, že by hřiště měla být jednodušší a hratelnější. Vysoké procento hráčů v ČR má HCP v rozmezí 37–54 a také oni si chtějí golf užívat. Pak se budou na dané hřiště rádi vracet.


Tom Charvát

Spolumajitel golfového hřiště Golf Park Slapy sv. Jan

1. Myslím, že žádné zlaté časy nebyly a nikdy nebudou, tak jako nejsou v jiných zemích. Je to seriózní obor podnikání se vším všudy, včetně růstu i poklesu výkonnosti. V ČR se do golfových areálů investovalo ze soukromých zdrojů zhruba 7 miliard korun a bude ještě dlouho trvat, než se tyto investice vrátí.
Na rozdíl od zemí západní Evropy má ale Česká republika obrovský potenciál pro růst hráčské základny, a to třeba v podobě rekreačního golfu. Jenom je třeba lidem říci, že golf je krásný sport pro všechny generace a není ani snobský, ani drahý, jak se s oblibou v bulvárních médiích uvádí.

2. Ano, je stejný jako v jiných oborech... Poctivě pracovat. Také myslím, že je důležité věci občas vidět pohledem zákazníka a jeho potřeb. Pokud hřiště dokáže nabídnout správně nastavenou cenu v poměru ke své kvalitě a úrovni služeb, zákazníky si najde.

3. Je třeba si říci, že na většině hřišť žádné bariéry nejsou. Řada z nich je zapojena v aktivitách pro nové hráče jako „Jdu na golf" či „Bavte se golfem". To jsou majiteli hřišť zavedené systémové kroky, díky nimž lze začít hrát na velkém hřišti prakticky okamžitě a s náklady, které nepřekročí 2 000 Kč. Bariérou je nedostatečná komunikace vůči veřejnosti. ČGF jako sportovní svaz v posledních letech selhává coby garant rozvoje golfu v ČR. Je sice pravda, že nastartovala projekt „školního golfu", ale to je pro současnou ekonomiku hřišť nevýznamné.

 
Vojtěch Matějček
Ředitel GR Beroun

1. Nemyslím si, že někdy nějaké zlaté časy byly. A u nás asi ani nikdy nebudou. Na golfových hřištích se prostě jenom musí pracovat tak, aby si na nich chtěli hráči opakovaně a co nejčastěji zahrát.

2. Úspěch hodně závisí na poloze a kvalitě hřiště a jeho zázemí, množství potenciálních návštěvníků v dostupném okolí a schopnosti provozovatele vzbudit jejich kladné očekávání.

3. Všech pokusů o masovost a degradaci golfu jako sportu pro úplně všechny. Spoustu času a finančních prostředků věnujeme na to, abychom lidem golf vnutili, i když ho vlastně ani nechtějí hrát a podřizovat se jeho pravidlům. Za golfem je nutné si dojít a třeba i překonat nějakou překážku. Takže tu největší bariéru vidím v našem zkresleném pohledu na tento sport. A navíc – jen málokdy prosperuje něco, co je lehce dostupné všem.

 
Juraj Werner
Člen Výboru ČGF

1. Bonmot jasně říká, že „dobře už bylo". Myslím, že před pár lety se spojily dvě konjunktury. Světová ekonomická a poměrně nečekaný a bouřlivý rozvoj golfu u nás. Ten by pravděpodobně přišel i bez ekonomické konjunktury. Výsledkem je, že máme více hřišť, než potřebujeme, a jsou nerovnoměrně geograficky rozložená. Zákonitě musí mít některé problémy. Neznamená to ale, že dobře už nikdy nebude. Všichni si zvykáme na novou ekonomickou realitu. Jedna její tvář je bolestná, neboť není tak ekonomicky veselá. A druhá, což je paradoxně pozitivní, nás uvedla do skutečné reality. Musíme intenzivněji přemýšlet, kde a jak shánět peníze na provoz. Vážit si členů klubu a zvyšovat kvalitu služeb. Dosavadní extenzivní směr v podobě budování nových budov, wellness, předělávání jamek apod. se k radosti golfistů soustřeďuje na kvalitu služeb a optimalizaci neboli zreálňování cen. Ale to je velký samostatný problém.

2. Ano, existuje několik jednoduchých a víceméně univerzálních principů, které fungují všude. Je to jako s léky. Fungují všechny, ale musíte vědět na jaký neduh. Nejdříve se musí určit dobře diagnóza. V tom máme problém. Investoři vycestují na Costa del Sol a to, co tam uvidí, mnohdy chtějí aplikovat na svém hřišti. A nefunguje to. Proč? Je totiž rozdíl mezi potřebami v resortu, který je založen na fee hráčích, a hřištěm, kde podstatnou část tee time vyplní kluboví hráči. Hřiště může být vlastně stejné, ale zázemí, restaurace, cenová politika a marketing jsou diametrálně odlišné. To za prvé.
Za druhé je rozdíl, jestli to bude resort obrazně řečeno s třemi hvězdičkami, nebo s pěti. Tady děláme chyby především v dress code a v cenách za tee time, služby a restaurace. Golf totiž není pouze jeden. Někdo se cítí lépe v „hogo-fogo" prostředí, někomu je bližší „chalupářská varianta". Obojí je v pořádku. Jen když budeme vyžadovat přísný dress code na devítce na Vysočině, tak bude prostředí nevyvážené, část hostů se tam nebude cítit dobře a příště nejspíš nepřijedou. Je třeba se rozhodnout a najít správný balanc. Nejvíc na tyto „nejasnosti" doplácejí restaurace. To je nejbolestivější místo českých hřišť. Ale copak nejsou pouhým odrazem gastronomie v celé ČR?
Kdybych se měl ale vrátit k výrazu univerzální recept, tak bych řekl, že pro drtivou většinu českých hřišť je tím receptem investice do dětí a zvyšování počtu vlastních členů. Je to cesta dlouhá, ale zaručuje budoucnost.

3. Těch bariér vlastně ani není moc. Jednou mohou být nejasné marketingové koncepce resortů, které pravděpodobně plynou ze snahy zalíbit se všem. Poslední dobou ale provozovatelé nacházejí svou parketu a nebojí se hledat svou specifickou tvář v nižších cenových relacích.
Další problém, a teď mě asi část golfistů prokleje nesouhlasem, je nepokora a neznalost poměrů. Tato skupina světáků má nepřiměřené očekávání, často plynoucí právě ze srovnáváním s cizinou. Očekávají ve svých klubech stejný standard jako na hřištích, kde platí ceny vyšší než 60 euro. To není fér. Ale nevadí, všichni se učíme. Osobně vidím velký pokrok a zlepšení takřka ve všem.
Poslední, ale nejvýznamnější bariérou jsou ceny. A proto očekávám ještě jednu revoluci, cenovou. Starý obchodnický bonmot říká: „Řekni, jakou slevu chceš, a já ti řeknu, kolik to stojí." Do této pasti se dostal český golfista. Očekávám, že resorty změní taktiku – nasadí nižší ceníkové ceny a budou dávat menší slevy. Říkám tomu spravedlivá cena. Ceny bohužel dělají z golfu „snobárnu". Pokud se sníží (a nemusí to znamenat menší příliv peněz do resortů), stane se golf daleko přístupnější pro další zájemce. Hřiště na to kapacity mají. Týká se to i vstupních poplatků do klubů. Postupně se už snižují, či dokonce ruší. Ale co my, co jsme je na začátku zaplatili? Budeme se muset smířit s tím, že se naše investice dočasně znehodnotila. To ale nevadí, neboť jinak bychom museli platit vyšší roční fee. Možná, až budou kapacity hřišť plné a kluby se zavřou, se nám investice vrátí. Když ne, nevadí. Radost ze hry nám to nevezme!

 
Slavomír Dufek
Ředitel Golf Resortu Čeladná

1. Určitě můžeme říci, že zlaté časy pro golfová hřiště tady už byly. V dobách minulých byly v resortech pořádány velké komerční turnaje, firmy s nimi spojovaly své jméno. Na druhou stranu golf prochází obnovou, resorty se více otevírají široké veřejnosti, pořádají akce pro školy, zapojují se do různých projektů. Hledá se nová cesta, jak přivést nové golfisty a stabilizovat oboustrannou výhodnost vztahů s těmi současnými. I výstavba nových resortů naznačuje, že dobré časy by se mohly v budoucnu zase vrátit.

2. Univerzální recept není. Každý jednotlivý resort hledá svoji cestu k členům, klientům, návštěvníkům. Důležitým prvkem je i poloha resortu – blízkost velkého města, jako je třeba Praha, je nespornou výhodou a díky velkému počtu golfistů na jednom místě zbavuje mnohé resorty problémů s naplněním startovních časů. Úspěšný areál dnes musí nabízet široké spektrum služeb – od hry přes ubytování až k doplňkovým službám jako masáže či spa.

3. Nálepky sportu pro vyvolené. Je třeba dostat do podvědomí veřejnosti, že se jedná o volnočasovou aktivitu, která je dostupná všem. Při účasti na projektu „Golf do škol" byla tato problematika často diskutována se studenty. I když jsme je provedli resortem, strávili s nimi několik hodin na drivingu i na hřišti, naši trenéři s nimi navázali přátelské vztahy, byla tato bariéra v jejich hlavách jen velmi těžce odbourávána.

 

Převzato z časopisu GOLF 12/2014
Foto: Ingram Image


Poslat na email Tisk Přidat mezi oblíbené TwitterFacebook googleLinkujGoogle Buzz Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

Přihlášení Golf News



Poradna

První dohraný míček nebyl vytažen z jamky před dohráním dalšího

Dobrý den. Dohrál jsem míček do jamky. Nežli jsem ho stačil vyndat spoluhráč také doputoval do jamky. Oba jsme byli n ...

Poradna

Žena, začátečník - nákup holí

Dobrý den, jsem úplný začátečník a ráda bych si pořídila své první vybavení. Na výběr je mnoho možností a nevím jaké. ...

OMEZENÝ POČET ZA SUPER CENY
6000 Kč,-

Set želez Exotics EXi (5–PW), shaft UST Mamiya 40 F3 (flex R). Tradiční tvar, menší offset, maximální kontrola i délka. Skvělý poměr cena/výkon! ...