Ti, co golfovou hůl v životě nedrželi v ruce, si myslí, že golf je nudná procházka. My víme své. Není to tak jednoduché a kotel bublá víc, než se povrchnímu pozorovateli zdá. Emoce jsou samozřejmě dvojí. Pozitivní, kvůli těm golf hrajeme, a negativní, to jsou ty, které nás bohužel opanovávají mnohem častěji.

Zejména my, co jsme začali hrát golf až v dospělém věku, jsme si jich užili dosyta. Zpomalené tělo nereagovalo dostatečně hbitě na naše očekávání. Nechápali jsme exponenciální křivku hendikepové pasti. Z 34 na 30 je cesta daleko snazší než z 18 na 14. Radostné chvíle z vítězství a zlepšení hendikepu mnohem častěji střídaly frustrace ze sinusoidy desetkrát „zhoršení" a jedenkrát „zlepšení". Vidím to často. Na terase sedí frustrovaní a unavení hráči, kteří místo radosti z hezky prožitého dne počítají paty a hledají „kdyby". Zbytečně. Prohráli tím, že se nechali porazit negativními emocemi.

Na začátku našich golfových kariér nás rozčilovalo takřka všechno. Nejdříve netrefený míč, později hrozný slice a ještě později ještě hroznější hook. Výmluvy jsme hledali v hudbě na terase klubovny vzdálené asi kilometr, v zakašlání spoluhráče a podobně. O nekritickém láteření na kvalitu hřiště ani nemluvě. Mezitím jsme se občas cudně potěšili z vítězství či zlepšení hendikepu. Ano, tušíte správně. Mám pocit, že negativních emocí je nějak víc.

Hrajeme golf stejně, jako jezdíme po silnici. Troubíme, zvedáme ukazovák a podobně. Budoucnost ale nevidím černě. Lepšíme se. Tak jako většina z nás pochopila, že do Prahy ani mimo stavební sezonu nedojedeme dříve než za dvě hodiny, tak postupnou stagnací našich hendikepů vnímáme více krásy golfu než to tajemné desetinné číslo na průkazkách ČGF.

Negativních emocí ubývá. Pozitivní na stagnaci počtů golfistů je to, že se zlepšila golfová dovednost hráčů a tím i jejich pohled na hru samotnou. Pozitivní emoce své skóre zlepšují. Osvícení golfisté se tolik nerozčilují. Nehledají výmluvy a těší se ze hry s přáteli. Jen tak dále.

Hraju golf déle než dvacet let. Na hřišti se samozřejmě občas rozčílím. Tělo neposlouchá hlavu. Však to znáte. Ale na každou hru se těším jako malý kluk a nenechám si ji zkazit hloupostmi. Otevřel jsem však druhou Pandořinu skříňku. Stal jsem se golfovým funkcionářem. Mám zájem na lepší organizaci a propagaci tohoto sportu. Nedá se říct, že by český golf měl problémy. Vždyť celý svět řeší po krizi úbytek golfistů.

Náš golf je v jiné situaci a to, co ho brzdí, má jinou příčinu. Prostě jsme organizačně zamrzli a svět nám zase utekl. Proti tomuto problému je takový socket vlastně nic, uznejte. Emoce stranou a s chladnou hlavou je třeba řešit vážnější věci, které mne na golfu štvou. Například:

· nekritické očekávání sportovních výsledků bulvární části novinářů
· hloupé kampaně na podporu golfu
· neschopnost prezentovat golf jako celoživotní sport a životní filozofii
· nálepka snobskeho sportu a to, že někteří golfisté ji bohužel potvrzují
· přehnané sportovní ambice na úkor radosti z hry samotné
· příliš mnoho zábran, které musí zájemce o golf překonat, aby mohl začít hrát

V každém případě emoce ke golfu patří. Tak jako ke každé lidské činnosti. Nacházejme radost z hry samotné. Těšme se z každé dobré rány a zapomínejme na ty špatné. Přeji vám, aby pozitivní emoce ve vás zvítězily!

Převzato z časopisu GOLF 12/2016

Související články:

Juraj Werner: Budoucnost českého golfu Bude víc golfistů? Budeme mít hráče na tour? Co děti, chtějí golf hrát? Dlouhá léta golfová veřejnost sledova... Juraj Werner: Bavme se golfem Už měsíc běží platforma, cílem které je přilákat nové golfisty, informovat je o možnostech jak s golfem začít... Juraj Werner: Bavme se statistikou Článek je o pár statistikách a co z nich plyne. Na první pohled pro golfové odborníky, manažery hřišť a strat... Juraj Werner: Od džínů k ekonomice... Tak jsem byl znovu peskován, že jsem se objevil v golfové klubovně v džínách. Hmm. Je čas se nad tím nahlas z... Juraj Werner: Mám rád jasné věci Juraj Werner, dnes prezident největšího moravského golfového klubu a člen výboru České golfové federa... Juraj Werner: Can't Get No Satisfaction Stále si kladu otázku, co vlastně dělá golfistu šťastným, kdy je vlastně spokojený. Mohli bychom jasně říct, ... Jan Bělohubý: Čeká olympiádu golfová ostuda? Nebo čeká golf ostuda olympiády? Nemine krátký čas, aby se z olympiády oficiálně neodhlásil někdo z mužské světové špičky. Začal to Adam Sc... Juraj Werner: Všechno se vším souvisí Máte nové hole? Nebo alespoň bag? Oživili jste aplikace s počasím a stáhli upgrade golfových hodinek? Jste př... Juraj Werner: Mantra jménem hendikep Na stránkách tohoto časopisu není třeba vysvětlovat, k čemu hendikep slouží. Znají ale všichni golfisté jeho ... Juraj Werner: Česko jako golfová destinace Mám za to, že marketingové kampaně založené na billboardech se známými tvářemi nebo televizní obdoby téhož la...