wernerNa stránkách tohoto časopisu není třeba vysvětlovat, k čemu hendikep slouží. Znají ale všichni golfisté jeho význam a roli pro jejich hru? Sleduji dění kolem a bojím se, že je mezi námi hodně takových, kteří jej nechápou, nebo lépe řečeno přeceňují. Chovají se tak, jako by to byl CÍL, ne prostředek. Cílem je HRA, hendikep je pomůcka, aby mezi sebou mohli soutěžit hráči různých úrovní.

Abychom si rozuměli, začnu statistikou a výkladem pojmu. Z přibližně 30 tisíc českých aktivních golfistů má pouze 2,6 % hendikep 4,4 a lepší. Nalijme si čistého vína, všichni ostatní jsou rekreační hráči (hezčí je však označení klubový hráč). Právě nás se tato úvaha týká. Výjimku tvoří děti a mládež.

Příliš mnoho golfistů povýšilo hendikep na cíl svého golfového snažení. Mluví o něm jako o mantře a golf hrají především (někteří pouze), když se hraje na jeho úpravu. Všimli jste si, dokonce se říká „na zlepšování", přičemž paradoxně 80 % startovního pole zpravidla zhoršuje.
Ze hry se vytrácí radost. Je nahrazena úpornou snahou o „zlepšení hendikepu". Naopak „koeficient štěstí" na terase golfového hřiště je po takovém texas scramble znatelně vyšší než po „stablefordu na zlepšování". Je mi vždy líto, když vidím úspěšné a vskutku hodně zaměstnané lidi, jak po sobotním turnaji lamentují nad počtem trojpatů, autů nebo vod. Odpočinuli si vůbec? Našli si čas pro tu obyčejnou radost ze hry nebo z jedné povedené rány? Pochybuji. Je to škoda a vlastně i promrhaný den.

Základním formátem golfové hry je jamkovka, jestli ve dvou nebo ve čtyrech, to je jedno. Pokud chceme hrát turnaje, tak by bylo lepší, kdybychom častěji soutěžili ve formátech hry, které hru na hendikepy vylučují. Je jich hodně a všechny jsou atraktivní. Mnoho golfistů už na to přišlo. Někteří byli osvícení už od začátku svého golfového snažení, některé osvítil až jejich léta se neměnící výkonnostní strop. Dostali nový náboj pro svou milovanou hru.
Honba za hendikepem totiž nemá konce. Jakou metu má mít člověk, který začal hrát golf ve třiceti? Bogey? Singl nebo 4? Ano, je hezké mít cíle. A ještě hezčí je jejich splnění, ale co se pak stane? I hendikep 4 je mimo dosah výkonnostního golfu.

Hendikep je dobrý sluha, ale zlý pan. Je příčinou podvádění, pominu-li touhu po atraktivních věcných cenách. Začátečníci okouzlení rychlým zlepšováním nechápou náhlé zastavení progrese, často podlehnou a...
Pokušení pomine, až se jejich výkonnost ustálí a oni pochopí, že právě aktuální číslo hendikepu je jejich normou. Nízkým hendikepem se můžete chlubit v hospodě, vysokým zase vyhrávat klubové nebo komerční turnaje. Skutečné mety jsou ale jinde, a to neskutečně vysoko. Karta PGA a prize money z turnajů, to je teprve frajeřina!

Nechtěl jsem říct, že hendikep je zbytečný. To rozhodně ne. Potřebujeme ho pro vyrovnání rozdílů ve výkonnosti. Osobně bych se však přikláněl vrátit se ke starému anglosaskému výpočtu hendikepu klubových hráčů. Je to například průměr 10 nejlepších výsledků z posledních 20 her. Metod je více.
Nechme komplikovaný EGA hendikep výkonnostním hráčům. Zapomeňme na svazující kategorie „nesoutěžní výsledek", „neaktivní hendikep". Menším důrazem na komplikované vedení hendikepu vnesme radost do hry samotné. Vězte, že to trápí i funkcionáře EGA a připravují zjednodušení. Koneckonců systémy mohou existovat paralelně vedle sebe. Klubové hendikepy by nám klubovým golfistům pro vzájemné srovnání bohatě stačily. Nezapomínejme, že je nás 97,4 %.

Převzato z časopisu GOLF 11/2015
Text: Juraj Werner


Související články:
Poslat na email Tisk Přidat mezi oblíbené TwitterFacebook googleLinkujGoogle Buzz

Přihlášení Golf News


OMEZENÝ POČET ZA SUPER CENY
350 Kč,-

Zahájen prodej voucherů 1fee2hráči na sezonu 2025, které umožňují na vybraných hřištích ve vymezeném čase po uhrazení jednoho fee hru dvěma hráčům. S ...