foodPrávě jsme vstoupili do podzimního období, které nabízí nejen krásu přírody oděnou do originálního různobarevného kabátku, ale může s sebou přinášet určitá, méně příjemná specifika, kterými si nikdo tento čas nechce kazit. Nebude řeč o počasí, protože v golfu platí ověnčené „není špatného počasí, je jen špatně oblečený golfista", ale o tom, jak se udržet v kondici.

Znáte takové to pořekadlo, snídani sněz sám, o oběd se poděl s přítelem a večeři nech nepříteli? Věřím, že ano a je pravděpodobné, že se podle toho řídí spousta lidí. Pořekadla či přísloví v sobě skrývají prastará moudra, ale na druhou stranu, dogma by nám nemělo vládnout, pokud nám nevyhovuje. Žijeme v době, kdy člověk nemusí nutně vstávat za kuropění, aby obstaral své hospodářství, každý má svůj rytmus, život a vše s tím spojené je velmi individuální.

Co tím chci říct je, že snídat (pokud vůbec) by měl člověk podle toho, jak mu to vyhovuje. Nicméně, pakliže se tedy rozhodne snídat, měla by se jeho snídaně v podzimním či zimním období skládat z něčeho teplého. Jistě sami vnímáte fakt, že když je venku sychravo, tak si zřejmě nedáte ledový šejk. A o tom to je. Člověk by měl vnímat své potřeby, potažmo volání těla.

V našich končinách pak máme zafixované, že se snídaně skládá z určitých pokrmů, a ne každý si dovolí být originální a vymanit se z železné košile. Když ale procestujeme svět (obzvláště ty země, kde se tak trochu zastavil čas) nebo se vrátíme do naší místní minulosti, tak zjistíme, že lze snídat i taková jídla, které by se považovala za oběd. Inu, proč ne? Proti gustu žádný dišputát. A pokud vám nevyhovuje snídat hned po probuzení, počkejte, než se vám organismus „nahodí", a dopřejte si plnohodnotnou snídani, až si tělo řekne.

Z výše uvedeného plyne i to, že co se týká oběda, i zde lze vybočit. Mnohdy to funguje tak, že snídaně proběhne kolem 7. či 8. hodiny a než se nadějeme, je čas oběda. Mezitím ještě nějaká ta svačinka. Není toho příliš? Odpověď nám vydá naše osobní váha. Ale hlavní otázka zní, zda je to vůbec nutné? Nabízí se odpověď, že není. I zde můžeme být svobodní a zvolit si dobu oběda podle svých potřeb. Třeba i pozdě odpoledne a spojit oběd s večeří. Pokud je skladba pokrmu vyvážená (kvalitní bílkoviny, sacharidy, vláknina, tuky), tělo pak nemusí vydávat hladové signály, které nás nutí do neustálého pojídání či mlsání.

Doporučení, že by se mělo jíst po menších porcích a často, nemusí být pro všechny zrovna prospěšné. Zkusme si tělo představit jako stroj skládající se z různých mechanismů, které potřebují čas od času regenerovat. Pakliže neustále zatěžujeme jeden mechanismus (např. trávicí ústrojí), ostatní mechanismy již nemají prostor na svou regeneraci, neboť se veškerá energie zaměřuje a spotřebuje právě na trávení, a navíc se tím jednostranně přetěžuje ten stejný mechanismus.

Dost možná i z tohoto důvodu jsou dnes tolik populární přerušované půsty, tj. příjem potravy pouze v určitém omezeném časovém rozmezí. A proč bychom to měli dělat? Velmi laicky a stručně řečeno, při každém pojídání jídla se vylučují trávicí enzymy, ale také inzulin ze slinivky břišní a tento hormon má za úkol převádět cukry z jídla, které jíme, do buněk, kde se spalují na energii, nebo se přeměňují a ukládají jako tuky. V okamžiku, kdy jíme velmi často, v průběhu celého dne, tak se i při malých porcích neustále uvolňuje inzulin.
Je-li pak inzulin prakticky neustále zvýšený v krvi, tak buňky, které na něj mají receptory, ztrácejí citlivost a vzniká porucha, která se nazývá inzulinová rezistence. Tento proces může probíhat dlouhá léta, aniž bychom si všimli, že se děje něco závažného, ale tato podprahově zvýšená hladina cukru v krvi poškozuje cévy, což může vést k cévním onemocněním. Zejména u geneticky disponovaných jedinců může časté pojídání přispět k rozvoji nadváhy, cukrovky 2. typu a podle některých pramenů jde inzulinová rezistence ruku v ruce s Alzheimerovou demencí, která se někdy nazývá jako cukrovka 3. typu.

Pokud se pro tuto půstovou alternativu rozhodnete, nemusím jistě připomínat, že je třeba ji konzultovat se svým lékařem. Zkušenější si svůj půstový rytmus pak nastaví sami. Ať už se však svobodně rozhodnete jakkoli, směrodatné nakonec zůstává to, jak se cítíte a zda jste zdraví. To je odpověď na to, zda věci děláte v souladu s potřebami těla. A pokud něco není v pořádku, během dlouhých zimních večerů jistě bude čas něco vymyslet a podpořit své zdraví.

Text: Magda Jochmanová
Foto: Freepik


Související články:
Poslat na email Tisk Přidat mezi oblíbené TwitterFacebook googleLinkujGoogle Buzz

Přihlášení Golf News


OMEZENÝ POČET ZA SUPER CENY
350 Kč,-

Zahájen prodej voucherů 1fee2hráči na sezonu 2025, které umožňují na vybraných hřištích ve vymezeném čase po uhrazení jednoho fee hru dvěma hráčům. S ...