S mozkem je to jako se vším – tréninkem si ho můžeme udržovat v kondici. Pojďme zapojit mozek, rozbít pár mýtů a zároveň se o našem mozku dozvědět třeba něco nového a vypěstovat si tak funkční mozek i ve vysokém věku. Mozek se sice začíná zpomalovat po zhruba 24. roce života, přesto není třeba házet flintu do žita. S tréninkem lze začít hned dnes.

Mozek netřeba příliš představovat. Je to řídící a integrační orgán nervové soustavy a z buněčného hlediska je složen především z nervových a gliových buněk. Tohle může znít trochu nudně, tak hned přejděme třeba k mýtům. Dlouho se mělo za to, že po narození tzv. vyfasujeme určitý počet buněk, které můžeme v průběhu života leda ztrácet. Opak je pravdou, díky tvorbě nových neuronových spojení je mozek schopný tvořit nové buňky. Mozek je totiž plastický a v reakci na nabyté zkušenosti jej lze dokonce přeprogramovat.

Také jste už slyšeli o tom, že mozek používáme jen z několika málo procent? Hmm, to nedává logiku, že? A z evolučního hlediska by to také nedávalo žádný smysl. A což teprve z provozního, vždyť využívá až 20 % krve a kyslíku, které tělo vyprodukuje, to se přece neděje jen tak zbůhdarma.
Dalším omílaným mýtem je, že demence je důsledkem stáří. Ne, demence opravdu není nezbytnou součástí vyššího věku. Lze jí předcházet, anebo se jí zcela vyhnout. Učit se lze v jakémkoli věku. Ano, může to být krapet pomalejší, ale jde to.

Nyní přejdeme k zajímavé oblasti, kterou je paměť. Tak schválně, co jste měli včera k obědu? Zkuste zpozornět a zjistit, co se vám vybaví. Pravděpodobně nějaký výjev nebo vjem, že? Je to proto, že tato informace nepřichází jen z jedné části paměti. Je to vlastně poměrně složitá mozaika tvořící obraz z různých sítí mozku, takže si nevybavíte jen, co to bylo za jídlo, ale i jak chutnalo, vypadalo, vonělo atd.
Zajímavé na tom všem je, že hipokampus rozhodne, zda tuto informaci zařadí do vzpomínek, nebo ne. A aby toho nebylo málo, tak existuje dokonce skupina neuronů, která pomáhá zapomínat, což probíhá během spánku, kdy se odfiltrují nepotřebné informace. Asi mi dáte za pravdu, že to je docela dobře zařízené, protože pamatovat si každý vjem, každou myšlenku, která nás během dne napadne, to by bylo dost možná „na Chocholouška". Z toho vyplývá, jak je spánek důležitý, čímž se dostáváme k tomu podstatnému – jak si udržovat bystrý mozek.

Ano, dostatečný spánek je základ. Nejen že dochází k výše uvedeným očistným procesům, ale člověk má druhý den více sil, je bystřejší a daleko lépe odolává nejrůznějším zdravotním problémům. Kvalita spánku také určuje rychlost metabolismu a stav imunitního systému. Dalším nezbytným aspektem je pohyb. Kdo by to byl řekl, že je pohyb nutný pro udržení mozku v kondici. Fyzická neaktivita je totiž prokazatelně nejrizikovějším faktorem úbytku kognitivních schopností a rozvojem demence. Dokonce se věc má tak, že neaktivita je dvakrát smrtelnější než obezita. Nejlepší je si z pohybu udělat každodenní rutinu.

Jelikož mozek zůstává plastický po celý život, můžeme se i celý život něčemu učit, což mozku velmi prospívá. Takže ho lze stimulovat kupříkladu čtením knih, učením se nových jazyků, no prostě učením se čehokoli nového. I strava, potažmo způsob stravování, má nezanedbatelný vliv. Je to sice už ohraná písnička, ale stále platná. Důležité je vyhnout se rafinovaným produktům a do svého jídelníčku nezařazovat polotovary. Vhodné je konzumovat kvalitní omega-3 mastné kyseliny, ale pokud možno přímo z potravin, ne z nějakých pilulek. Současným stravovacím nešvarem je také přejídání, které nejenže neprospívá figuře, ale ani mozku.
Na závěr je nutné zmínit neméně důležitý aspekt – pospolitost. Člověk je tvor společenský a je prokázáno, že pocit osamělosti v mozku spouští stejnou oblast, která se aktivuje při fyzické bolesti.

Jak vidno z výše uvedeného, i hraním golfu si můžeme bystřit náš mozek – není nad to mít životní náplň, kterou lze „zabít několik much jednou ranou". Tak ať vám to pálí!

Text: Magda Jochmanová

Související články:

Rafael Cabrera-Bello: Správné vyrovnání Správné vyrovnání těla a hole představuje základ. A přestože amatérští hráči si uvědomují potřebu správného pos... Aby dlouhá (hra) dlouhá byla Nelly Korda patří dlouhodobě mezi nejdelší hráčky a obecně odborníci oceňují její plynulý švih. Pojďme tedy nače... Cviky na střed těla V Pátý díl kondičního seriálu, připravený ve spolupráci s Martinem Kofroněm, autorem cvičební pomůcky MARRKO COR... Max Homa: Jak ustát obtížné chvíle Jsem absolutně posedlý švihem a po každém tréninku probíráme s trenérem data, jenže na hřišti při soutěžním kole... Častou chybou je spojení odpočinku s plaváním v bazénu Jak se zbavit svalových potíží a chmurných myšlenek? Vypotit je! Pravidelné saunování zbavuje stresu, podporuje imunitu, pomáhá proti bolestem zad i migrénám. Léčba teplem je dl... 7 rad, jak si zlepšit imunitu „Centrem našeho imunitního systému jsou střeva. Pokud nejsou v pořádku, nedokážeme odolávat nemocem. Chceme-li být zdraví, musíme se v prvé řadě zaměřit na zlepšení jejich stavu... Sauna – vřele doporučeno Sauna je mou vášní. V rodném Prostějově byly v 60. letech za hluboké totality otevřeny veřejné kryté lázně i se saunou. Na tu dobu pokrok a naprostá senzace. Moje maminka mne ta... Jaká je ideální sestava wedží pro rekreační golfisty? Obvykle si nelibuji v kategorickém prohlášení, ale tentokrát se ho dopustím. V bagu rekreačního golfisty dvouc... Dustin Johnson: Jak na správný postoj Víme, že správný úhel přiblížení hole k míčku a správná dráha, po níž hůl vedeme, stojí v pozadí každého úsp... Cviky na střed těla IV Čtvrtý díl kondičního seriálu, připravený ve spolupráci s Martinem Kofroněm, autorem cvičební pomůcky MARRKO CORE, vás naučí důkladně zapojit spodní břišní svaly, tedy tu svalov...