S mozkem je to jako se vším – tréninkem si ho můžeme udržovat v kondici. Pojďme zapojit mozek, rozbít pár mýtů a zároveň se o našem mozku dozvědět třeba něco nového a vypěstovat si tak funkční mozek i ve vysokém věku. Mozek se sice začíná zpomalovat po zhruba 24. roce života, přesto není třeba házet flintu do žita. S tréninkem lze začít hned dnes.

Mozek netřeba příliš představovat. Je to řídící a integrační orgán nervové soustavy a z buněčného hlediska je složen především z nervových a gliových buněk. Tohle může znít trochu nudně, tak hned přejděme třeba k mýtům. Dlouho se mělo za to, že po narození tzv. vyfasujeme určitý počet buněk, které můžeme v průběhu života leda ztrácet. Opak je pravdou, díky tvorbě nových neuronových spojení je mozek schopný tvořit nové buňky. Mozek je totiž plastický a v reakci na nabyté zkušenosti jej lze dokonce přeprogramovat.

Také jste už slyšeli o tom, že mozek používáme jen z několika málo procent? Hmm, to nedává logiku, že? A z evolučního hlediska by to také nedávalo žádný smysl. A což teprve z provozního, vždyť využívá až 20 % krve a kyslíku, které tělo vyprodukuje, to se přece neděje jen tak zbůhdarma.
Dalším omílaným mýtem je, že demence je důsledkem stáří. Ne, demence opravdu není nezbytnou součástí vyššího věku. Lze jí předcházet, anebo se jí zcela vyhnout. Učit se lze v jakémkoli věku. Ano, může to být krapet pomalejší, ale jde to.

Nyní přejdeme k zajímavé oblasti, kterou je paměť. Tak schválně, co jste měli včera k obědu? Zkuste zpozornět a zjistit, co se vám vybaví. Pravděpodobně nějaký výjev nebo vjem, že? Je to proto, že tato informace nepřichází jen z jedné části paměti. Je to vlastně poměrně složitá mozaika tvořící obraz z různých sítí mozku, takže si nevybavíte jen, co to bylo za jídlo, ale i jak chutnalo, vypadalo, vonělo atd.
Zajímavé na tom všem je, že hipokampus rozhodne, zda tuto informaci zařadí do vzpomínek, nebo ne. A aby toho nebylo málo, tak existuje dokonce skupina neuronů, která pomáhá zapomínat, což probíhá během spánku, kdy se odfiltrují nepotřebné informace. Asi mi dáte za pravdu, že to je docela dobře zařízené, protože pamatovat si každý vjem, každou myšlenku, která nás během dne napadne, to by bylo dost možná „na Chocholouška". Z toho vyplývá, jak je spánek důležitý, čímž se dostáváme k tomu podstatnému – jak si udržovat bystrý mozek.

Ano, dostatečný spánek je základ. Nejen že dochází k výše uvedeným očistným procesům, ale člověk má druhý den více sil, je bystřejší a daleko lépe odolává nejrůznějším zdravotním problémům. Kvalita spánku také určuje rychlost metabolismu a stav imunitního systému. Dalším nezbytným aspektem je pohyb. Kdo by to byl řekl, že je pohyb nutný pro udržení mozku v kondici. Fyzická neaktivita je totiž prokazatelně nejrizikovějším faktorem úbytku kognitivních schopností a rozvojem demence. Dokonce se věc má tak, že neaktivita je dvakrát smrtelnější než obezita. Nejlepší je si z pohybu udělat každodenní rutinu.

Jelikož mozek zůstává plastický po celý život, můžeme se i celý život něčemu učit, což mozku velmi prospívá. Takže ho lze stimulovat kupříkladu čtením knih, učením se nových jazyků, no prostě učením se čehokoli nového. I strava, potažmo způsob stravování, má nezanedbatelný vliv. Je to sice už ohraná písnička, ale stále platná. Důležité je vyhnout se rafinovaným produktům a do svého jídelníčku nezařazovat polotovary. Vhodné je konzumovat kvalitní omega-3 mastné kyseliny, ale pokud možno přímo z potravin, ne z nějakých pilulek. Současným stravovacím nešvarem je také přejídání, které nejenže neprospívá figuře, ale ani mozku.
Na závěr je nutné zmínit neméně důležitý aspekt – pospolitost. Člověk je tvor společenský a je prokázáno, že pocit osamělosti v mozku spouští stejnou oblast, která se aktivuje při fyzické bolesti.

Jak vidno z výše uvedeného, i hraním golfu si můžeme bystřit náš mozek – není nad to mít životní náplň, kterou lze „zabít několik much jednou ranou". Tak ať vám to pálí!

Text: Magda Jochmanová

Související články:

Svobodná rozhodnutí Právě jsme vstoupili do podzimního období, které nabízí nejen krásu přírody oděnou do originálního různobarevn... Lucas Herbert: Jak zlepšit rolování míčku Stará známá pravda praví, že se o výsledku rozhoduje na greenech, proto se v příspěvku Lucase Herberta podívá... Jak hrát bez obav Pro úspěch a radost v golfu se musíme naučit přesně rozlišovat strategickou opatrnost od ochromujícího strachu a zbabělosti. Vše se pokusím shrnout do praktických rad. ... Geniální příměr o oslu a vozíku, který zlepší vaši hru wedgemi Naše doba přeje žvanilům a šarlatánům, kteří se úspěšně živí pronášením či psaním komplikovaných a nesrozumi... Fascinace fasciemi Jejich existence byla doposud často podceňována, hrají přitom zásadní roli při pohybu, vzpřímeném držení těla ... Tiger Woods: Jak si počínat na odpališti Občas potřebujete přehrát z týčka překážky vzdálené i přes 200 metrů, nicméně neméně důležitou roli hraje také ... Pohoda zabalená na cestu Léto je v plném proudu, sluneční paprsky nikoho nešetří a mnozí z nás mají tendence se různými způsoby ochlazovat. Je také čas dovolených a cestování. Kombinace zmíněných aspekt... Musíš jít po tyči! Mysl rekreačního golfisty je pohříchu velmi náchylná k absorbování nesmyslů, které mají zhoubný vliv na výsledky... Jak dlouho se rozcvičovat? V každém případě je vhodné přijet na hřiště včas. Avšak rozcvičení a trénink před hrou, to je zase jiná kategor... Vaše skóre vzniká už před hrou V našich krajích se s oblibou říká, že nejlepším hajným je napravený pytlák. Z hlediska takových přímých nežádoucích zkušeností musím doznat, že jsem v minulosti opakovaně přich...