I když je kyslík druhou hlavní složkou zemské atmosféry a je pro život nezbytný, málokdo už ví, že jeho český název je relativně mladý. Vymyslel ho jeden z nevýznačnějších českých přírodovědců 19. století – Jan Svatopluk Presl. I když vynalezl spoustu českých pojmenování, ať už z oblasti chemie či botaniky, jak už název článku vypovídá, zůstaneme u kyslíku.

Je léto a čas dovolených, proto se nebudu obtěžovat nějakým únavným popisem kyslíku, ale přejdu rovnou k zajímavostem. Je nabíledni, že dostatek kyslíku je pro život základ. Avšak existuje spousta faktorů, které jeho množství více či méně ovlivňují. Velmi záleží na tom, jestli člověk sportuje, nebo je spíše „gaučového" typu, zda kouří, nebo tráví čas v zakouřeném prostředí, do jaké míry se potýká se stresem, jaký má spánek, jak se stravuje... A neméně důležité také je, jakou technikou dýchá.
Jako důsledek negativních situací může vzniknout tzv. oxidační stres, jehož příznaky jsou únava, nervozita, bolesti hlavy, nesoustředěnost, poruchy paměti, zhoršení imunity apod. Trvá-li nějaký z popsaných stavů déle, dochází k demenci, kornatění tepen, degeneraci sítnic, cukrovce a třeba i k rakovině.

Pokud buňky nedostanou svou „potravu", dochází k jejich degeneraci. V okamžiku, kdy mají omezený přísun kyslíku, který potřebují k tvorbě energie, začnou se na tento stav adaptovat. Ale ještě se neradujte. Při tomto procesu se fermentuje glukóza a vytváří se „náhradní" energie. Avšak nic není zadarmo. Tento proces bohužel posouvá pH prostředí do tzv. metabolické acidózy, což znamená překyselení organismu. Tělo se sice snaží neustále pH vyrovnávat, ale víte, jak je to s tím džbánem... Chcete-li tou nejjednodušší metodou zjistit, jak na tom jste, stačí z ranní moči zjistit své pH (v lékárně jsou dostupné pH papírky).

A jak v dnešní hektické době zajistit dostatečný přísun kyslíku? Možná někoho napadne, že když má nedostatek kyslíku, tak ho přidá uměle, třeba inhalací. Taková terapie se nazývá oxygenoterapie a používá se pro pacienty s těžkými formami postižení srdce a plic. Dále existuje skvělá novinka, kdy lze kyslík doplňovat pitím vody, která je nasycena velkým množstvím kyslíku. Existují také lázeňské metody okysličování, kdy se do napuštěné vany s vodou vhání kyslík, který se pak při koupeli dostává do těla kůží. Avšak, oxygenoterapie není všelék, navíc není vhodná pro každého. A ostatní zmíněné metody umělého doplňování kyslíku nezakamuflují nesprávný životní styl.

Nesmíme zapomínat na jedinečnou možnost pomoci si vlastními prostředky. Zřejmě nejlépe jsou na tom jogíni, kteří umí ukázkově dýchat, nestresují se, nepřejídají se a nekouří. Mohou nám být proto v rámci těchto aspektů velkým vzorem, aniž bychom se nutně museli stát askety. Chcete-li si udržet zdravou dlouhověkost, vřele doporučuju navštívit výuku jógy, kde poradí, jak správně dýchat. Kvalitu jógového centra poznáte podle toho, že nebude důležité nalámat se do nějaké ásany, nýbrž bude kladen důraz na správný dech.

Golfisté, z nichž obzvlášť ti, kteří často hrají na kopcovitých hřištích, mohou na tom být s kyslíkem rovněž dobře, protože se zadýcháním pěkně okysličí; za podmínek, když se u hry nebudou zbytečně stresovat a dopřávat si „oblíbenou cigaretku". Jakýkoli jiný sport se také samozřejmě počítá.
Jednoduše je na každém z nás, jakou cestu životem si zvolí, což pěkně vystihla Alice Schaarschuchová, učitelka práce s dechem, která říká: „Mluvíte tak, jak dýcháte. Dýcháte tak, jak žijete. Žijete podle toho, jací jste". Tak ať se vám kyslík nezatoulá někam do Humpolce, podobně jako Hliník...

Tip na text k obrázku: Udělejte si z pomalého hlubokého dýchání koníček, který lze praktikovat po celý den.

Text: Magda Jochmanová

Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript