Všichni si určitě vzpomenete na dobu, kdy jste s golfem začínali. První trénink byl úchvatný, ačkoliv jsme si všichni mysleli, že golf je mnohem lehčí. Až překvapivě ta televize zkresluje. Po pár trénincích nadešel ten správný čas a vydali jste se do akademie. Tam už jste si připadali, jakože golf opravdu hrajete. Zkouška na zelenou kartu a první návštěva 18jamkového ráje.

Stejně tak, jako uběhnul ten první rok, teď běží jeden za druhým. Hendikep letí dolů. Jeden klubový turnaj střídá druhý a výbavu je třeba stále obohacovat o další a lepší doplňky. A kolik teď pálíte drajvem? Pořád víc a víc, že? A co na těch dlouhých tříparech, hrajete pětku železo? Stačí krásná dlouhá rána a pak už to nějak „doťuknete” že? Na hřišti už jste jako doma! Kolikrát jste se ale vrátili na místo činu do akademie?

Zámecký park je sice obehnán zdí, ale ta neodděluje vaše začátky od současnosti. Vydejte se někdy opačným směrem, než je jedničkové odpaliště. Projděte mohutnou kovovou bránou a zahrajte šestkrát par na šesti, stromy obehnaných jamkách. 

První jamka: pamatujete, jak jste tu hráli sedmičku železo a sotva doletěla na grín? Teď nejspíš vezmete 52 wedge a bude to chtít opravdový cit pro krátkou hru. Dřív jste po čase zahráli par anebo bogey, dneska se u paru zapotíte, tomu věřte.

Druhá jamka: zase sedmička a to tak na dvakrát, než se dostala na grín. Dneska vezmete zase sedmičku, ale ta bude akorát. No jenže pozor na stromy. Na hřišti nejste zvyklý, že máte jen několikametrový průzor a pokud nezahrajete do jeho středu, tak se míček nenávratně ztratí ze hry.

Třetí jamka: dřív sedmička, možná osmička železo. Dnes byste z bagu vytáhli pitching wedge. Jenže dřív jste si na ty keře zvykli, ale dnes vás buď rozhodí keře, nebo ten obrovský strom nalevo. Se zasažením grínu nepočítejte.

Čtvrtá jamka: ta je rovná a nic to nechce, jen hrát lehce. Dřív oblíbená rána sedmičkou, dnes tak devítka. Ale pozor na levoboku, je tam velký keř, co pohltí každou ránu.

Pátá jamka: ta je krátká a tady to chce prokázat zdatnost krátké hry.

Šestá jamka: kopie čtyřky, jen s tím rozdílem, že v začátcích, kdy jste v akademii začínali a na stromy a vše kolem si zvykli, tak jste zahráli i par. A teď až se do akademie vydáte, budete rádi za bogey.

Je pár hráčů, co se akademie bojí, jsou tací, které to nenapadlo. Bez ohledu na to, každý by se tam měl občas vrátit. Rada na závěr: score kartu si raději neberte!

Text a foto: Petr Kapoun