Brother-leaderboard
ABF-fordecor

Slavkov-17-nadhledSlavkovské hřiště, ležící na téměř holém kopci nad městem a starobylým zámkem s nádherným parkem, se zdá být na svém místě už odjakživa. Ale je to teprve dvacet let, co se plány zdejších golfových nadšenců začaly měnit ve skutečnost, co se z polí a zahrad zrodily základy dnešního Golf Clubu Austerlitz.

 

 

Zajel jsem si do Slavkova začátkem listopadu, abych si popovídal s manažerem hřiště Radimem Válkou o tom pěkném výročí a vlastně o celých těch dvaceti letech neustálého budování. Podzim už měl namále, aspoň co se golfu týče, po hřišti vítr proháněl listí, nebylo vůbec teplo, ale přesto na parkovišti stála slušná řádka aut těch, co se pořád nemohli rozloučit se sezonou.
Sedli jsme si do Spiku, malé kultovní hospůdky vedle drivingu. Původně šlo o jedinou restauraci klubu, ale pak postavili na kopečku u prvního odpaliště parádní novou klubovnu, jejíž součástí je i velká restaurace. Nicméně ve Spiku, u sálajícího krbu, jsme našli tu správnou atmosféru pro náš rozhovor.

Začalo se vodárenskou věží
Práce začaly netradičně, rekonstrukcí vodárenské věže, která za dob Kouniců zásobovala zámek a zámecký statek. Dnes tvoří jednu z dominant hřiště, stojí blízko nové klubovny a je z ní rozhledna. Zjara 1997, před dvaceti lety, se rozjely práce na drivingu, puttingu a třech jamkách – dnešní jedničce, dvojce a osmnáctce. Tyto jamky tvoří trojúhelník, v němž vybudovali první dva rybníky – zdroje závlahové vody, ozdoby hřiště i cíle spousty nepřesných ran. Posléze rychle přibyly tři jamky v nádherném zámeckém parku, a rázem se dalo hrát osmnáct jamek, jen jste museli obejít hřiště třikrát dokola.
V létě následujícího roku už se hrálo na šesti jamkách v parku a na trojúhelníku 1, 2, 18 – Slavkov měl devítku! Na podzim dokončili výstavbu Spiku, který se stal na šest let centrem všeho dění klubu. Dnes by se sem klub se svým provozem absolutně nevešel, Spike však přetrvává, skalní příznivci zdejší atmosféry a kuchyně dlouholetého šéfa Ladislava Horvátha sem vždycky cestu najdou.

Architekt hřiště Hans Erhardt z Rakouska namaloval další jamky a činili se i stavbaři. V roce 1999 přibylo parkoviště, přeložili přivaděč vody pro Slavkov, bez nehož by nemohli pokračovat ve výstavbě, a během dalšího roku vymodelovali a oseli dalších šest „velkých" jamek. V květnu 2001 už se hrálo devět jamek, dnešní 1–3 a 13–18, tzv. dolní jamky, dodnes oblíbená kombinace těch, kdo nechtějí hrát celou osmnáctku. Z parku se stala šestijamková akademie.

Tehdy se tuzemská hřiště dala hravě spočítat a nová devítka díky kvalitě, délce a obtížnosti rychle vystoupala na českém golfovém nebi až do takových výšek, že se zde konávala i reprezentační soustředění. Ale výstavba se nezastavila, naopak nabrala na tempu. V průběhu roku 2002 se začalo s modelací horního patra, tedy s dnešními jamkami 4–12. Ještě před zimou stihli osít, během dalšího jara a léta hřiště zrálo a začátkem podzimu 2004 se s velkou slávou otvíralo všech devět zbývajících jamek. Ze Slavkova se stala plnohodnotná mistrovská osmnáctka!
Už o rok dříve zahájili i výstavbu hotelu a nové klubovny s restaurací. I tyto projekty se podařilo dokončit v roce 2004, čímž skončilo budování základní struktury klubu. Ale to neznamená, že by se veškerý vývoj zastavil.

Turnaje
Hned v prvních letech se sem nahrnula spousta turnajů, včetně těch největších. Tehdy – je to chvilka, ale už je vidět velký posun – byly komerční turnaje bohatší, s okázalými doprovodnými akcemi. Turnaje stály organizátory mnohem víc peněz než dnes, hodný díl financí spolykaly mimogolfové aktivity.
Kaskáda byla v tu dobu ještě v plenkách, Slavkov vládl brněnskému golfu. Členů rychle přibývalo, něco byli nováčci, něco nasáli z jiných klubů, speciálně Automotodrom generoval další hráče. Počet registrovaných členů se vyšplhal až na 1 100.
Za ta léta se na zdejších turnajích objevila i spousta slavných jmen. Několikrát sem pan Černošek, známý prostějovský tenisový manažer, přivezl světové tenisty. Hráli tu Lendl, Nováček, Courier, ale zavítali sem dokonce i atleti – Usain Bolt nebo Carl Lewis! Bolt si zde odpálil svůj úplně první míček...

Jak se hraje Austerlitz
Následující řádky nejsou přísně technickým popisem hřiště a jeho jamek, spíš subjektivním pohledem na Austerlitz z pohledu průměrného hráče.
Jednička je údajně jeden z nejsnazších pětiparů u nás. Mistři hrají na green druhou ranou. Ale odpal z výšky od klubovny vede mezi dvěma jezery, kde je opatrnost na místě. Začít hřiště vodou může další hru nepříjemně poznamenat. A to ještě u greenu číhají hluboké bankry...
Dvojka je kratší čtyřpar, jehož obtížnost spočívá ve volbě umístění první rány – v polovici délky je jamka přerušena bankry a vyvýšeninami. Kdo přestřelí, má vyhráno, ale dá se jít i konzervativně před bankry. Trojku tvoří snadný krátký čtyřpar. Ale první rána přes vodu, pak do kopce, na němž jsou hojně rozesety bankry. Za greenem je kamenná palisáda; nehrajte do ní, míček se sice odrazí na green, ale může se rozbít.

Čtyřku představuje čtyřpar do kopce, drajv dopadá do zóny se třemi velkými bankry napříč fervejí. Kratší hrají před, delší nad bankry, nepřesní doprava do autu. Nikdy jsem nemyslel, že mi tam míček může skončit, až se to jednou povedlo. Následuje dlouhý pětipar, údajně nejtěžší jamka, odpal šikmo do ferveje, po ní mezi lesíkem a loukou a přes občasné bankry ke greenu u jezírka. Připravte se na složitý green.
Šestka je dlouhý čtyřpar, stáčející se doprava. Z odpaliště není vidět ke greenu, směr drajvu pomáhá určit navigační sloup. Tady se často hledá v rafu, častěji vpravo, i když fervej není nijak úzká. Je to tím, že se každý opře do míčku naplno, aby měl šanci hrát druhou na green. Ale opřete se taky, je to radost...
Pokračuje se sedmičkou, levým doglegem, kdy se drajv musí vyhnout soustavě velikých bankrů v ohybu. Jamka má mnoho řešení, ne všechna vedou dobře k cíli (bankry, aut, raf...). Skloněný green, obtížné patování.
Osmička je třípar jedna radost. Velký green obklopuje několik bankrů, ale pokud nemáte smůlu nebo odpal vyloženě nezkazíte, je to pohodová jamka. Devítka nabízí dvě cesty ke greenu, jednu přímou přes velkou biozónu žádající poměrně dlouhou ránu, snazší cesta vede kolem biozóny zprava po ferveji. U greenu číhají tři pořádné bankry, hodně záleží na umístění vlajky, podle něj variuje obtížnost jamky od lehké až po velmi těžkou.

Druhá devítka začíná pětiparem, který odstartuje dlouhá rovná rána z kopce, míčky mají na ferveji dlouhý doběh. Poslední rána by měla zasáhnout přímo green, před kterým se nachází prohlubeň, z níž míček na green nevyběhne.
Jedenáctka? Podle mne nejtěžší jamka hřiště, pořádně natažený čtyřpar, levý dogleg, dopad drajvu skýtá mnoho pastí. Opět se nabízí několik řešení, obecně je lepší držet se trošku při zdi, než hledat míček v rozsáhlém rafu vlevo.
A přichází božská dvanáctka, třípar hraný z velké výšky na green téměř ostrovní – na bocích a za greenem míček uteče daleko dolů. Dobrá rada zní, hrát před green nebo přímo na něj a trefit se. Par je tady žádané zboží. Uklidnění přijde na třináctce. Lehčí pravý dogleg po široké ferveji z kopce, v jejím ohybu počítejte s bankry, ale fervej je dost široká. Jako všude jinde i tady platí – hrajte s rozumem a vše zvládnete bez problému.

Čtrnáctka se hraje jako třípar přes vodu, před greenem se táhne příčný bankr, vedle něj zprava vede úzký vchod na green. Defenzivní hra před bankr může skončit právě v překážce... Vzápětí přichází dlouhý pětipar, zcela přímý a při normální hře bezproblémový. Pasti čekají na nepřesné rány po bocích široké ferveje, u greenu se nacházejí bankry, ale dá se jim dobře vyhnout.
Slavkov-16Šestnáctka (na snímku) je obdobou třinácté jamky, příjemná záležitost, fervej vede z kopce dolů. Sedmnáctka rozproudí adrenalin – stresový třípar vedoucí přes vodu. Nešťastníci pálící tvrdošíjně přímo přes vodu na green, aniž by to měli v ruce, často zapisují i dvojciferné skóre – příště už volí zbabělou okliku zleva.
A přichází krásný závěr. První rána klesá mírně dolů ke dvěma jezerům, dlouzí hráči jdou za vodu, odvážní mezi, opatrní před levé jezero nebo ještě lépe před jezera, ale mezi ně. Green leží vysoko nad jezery, ke konci se těšte prudké stoupání, jamkoviště není zespod vidět a je skloněné. Že jste na něj dostali míček, neznamená, že máte nutně vyhráno. Dokonalé finále.

V den rozhovoru jsem nehrál, přesto jsem vystoupal hřištěm na odpaliště dvanáctky. Nepopsatelná jamka. Jeden z nejkrásnějších golfových výhledů – green hluboko pod vámi, vlevo a vpravo od něj terén prudce klesá, nějaký ten bankr kolem tvrdí muziku. Za výspou greenu a ještě o moc níž jsou jamky a ferveje hřiště, v pozadí Slavkov s dominantní siluetou zámku a kostela, do dálky se táhnou různobarevná pole. Tady se rád zastavím a rozhlédnu – podesáté, posté, pokaždé.

Převzato z časopisu GOLF 12/2017
Text: Ivo Doušek, foto: archiv hřiště a časopisu Golf

AUSTERLITZ GOLF RESORT
Adresa: Na golfovém hřišti 1020, 684 01 Slavkov u Brna
Tel.: +420 544 221 963
Web: www.agrt.cz
Email: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
GPS: 49°09'47" N | 16°52'27" E
Rok otevření: 2004
Počet jamek: 18 | Par: 72
Délka (m): 6 428 (černá) | 6 273 (bílá) | 5 918 (žlutá) | 5 494 (modrá) | 5 129 (červená)
Green fee: 1 050 Kč (po–čt) | 1 250 Kč (pá) | 1 450 Kč (so–ne)
Akceptace voucherů 1=2: středa
Služby: driving range | chipping & putting green | výuka golfu | půjčovna vybavení | klubovna | restaurace | ubytování


Poslat na email Tisk Přidat mezi oblíbené TwitterFacebook googleLinkujGoogle Buzz Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

Přihlášení Golf News



Poradna

Úleva od psychického překážení

Hráčův míč leží jen několik centimetrů vedle spinkleru. Sprinkler mu ale nepřekáží ani v postoji ani ve švihu, pouze ...

Poradna

Garmin Approach S 60 versus Garmin Fenix 3

Dobry den. Mate zkušenosti s golfovou aplikaci (módem) u hodinek Garmin Fenix 3? Jaky je rozdil oproti specializovany ...

OMEZENÝ POČET ZA SUPER CENY
6000 Kč,-

Set želez Exotics EXi (5–PW), shaft UST Mamiya 40 F3 (flex R). Tradiční tvar, menší offset, maximální kontrola i délka. Skvělý poměr cena/výkon! ...