Olomouc osmicka 250Sedím v prostorné restauraci klubovny olomouckého golfového hřiště, venku sálá z bezmračné oblohy na ferveje i na hlavy hráčů slunce, neodbytný společník tohoto golfového léta. Na terase se chystá vyhlášení turnaje, natěšení premianti si poočku prohlížejí vystavené ceny a trofeje.

Proti mně sedí Jan Kalabis, manažer resortu, zástupce už třetí generace rodiny Kalabisů, s níž je celá historie olomouckého hřiště neodmyslitelně spjata. Když jeho dědeček s babičkou otevírali první kus hřiště, byl robátkem školou ještě nepovinným, dnes je to pětadvacetiletý sebejistý mladý muž, nepřehlédnutelný svou výškou, platný hráč olomouckého mužského týmu. Naslouchám jeho vyprávění o dvaceti letech zdejšího golfu a o způsobu, jakým klub toto jubileum slaví.

„V Olomouci golf dlouho nebyl. Babička s dědečkem (zakladatelé Marcela a František Kalabisovi, pozn. autora) někde ke golfu přičichli, zalíbil se jim, ale museli za ním jezdit až do Šilheřovic. Tam poznali jedinečnou atmosféru, viděli, jak snadno golf spojuje i neznámé lidi, hra je chytila, jezdili stále častěji. Samozřejmě jim začalo vadit, že nemají hřiště někde blíž. A k myšlence hřiště někde u Olomouce už to byl jen kousek," vzpomíná Jan Kalabis.

Olomouc sedm-pet 250Kalabisovi se do toho pustili. V roce 1998 byl na kopci nad obcí Véska otevřen driving a další tréninkové plochy. Toto datum se považuje za počáteční. O rok později už otevřeli devět jamek – v místech, kde se nyní nachází veřejné devítijamkové hřiště. Dnes by se na něm asi nic oficiálního hrát nemohlo, tehdy však byla devítka znormovaná a hrály se na ní turnaje.
O tři roky později už se hrálo na prvních devíti jamkách současného hřiště. Devět jamek vydrželo čtyři roky, v roce 2006 k nim přibyla druhá devítka, postavená na velkém svahu nad tou první. Na světě byla klasická mistrovská osmnáctka. Obě její devítky jsou od sebe výrazně odděleny, dotýkají se jen v místě obou svých začátků.

„Popularita hřiště se zvětšovala, přicházely i větší turnaje, plynule rostla i členská základna. Není se co divit, jediná osmnáctka v širém okolí – v době tehdejšího golfového boomu... Původní klubovna a parkoviště přestávaly stačit. Klubovna stačila jen proto, že stačit musela, jiná nebyla, v jediné místnosti byla recepce i restaurace," ohlíží se zdejší manažer do minulosti.
V ní bývalo dost plno, byla to ta doba, kdy hráči ještě neprchali hned po turnaji nebo po hře, tehdy býval klubový život v tomto smyslu bohatší. A dobře se tam jedlo, místní dobroty byly proslulé, většinou šlo o běžná jídla české kuchyně nebo zajímavé variace těstovin.

František Kalabis v roli majitele i prezidenta klubu se rozhodl posunout věci dál. A tak se na plošině u odpaliště jamky jedna a deset objevily stavební stroje. Do roka od prvního kopnutí tady stála velkoryse dimenzovaná, vzdušná klubovna s konferenčními místnostmi a hotelovou nadstavbou!
Kalabisové si dodnes rádi chodí zahrát v rámci rodiny nebo se nechávají spolu napsat na klubové turnaje. Klubu plynule přibývá členů, dnes jich napočítáme 750. Růst se dodnes nezpomalil, přibývá tak 30 členů ročně. Někdy přivedou hráči své děti, to je přirozená cesta, golf je rodinný sport. Zajímavým opačným mechanismem přicházejí někdy do klubu dospělí, kteří původně hledali sport pro své potomky. Ti často zjistí, že je to zajímavý a nekonfliktní sport v krásném prostředí, a začnou taky.
„S novou klubovnou sem přišla i řada negolfových činností – školení, konference. A tito lidé zde i spávají. Myslím, že ubytování je jedna z našich největších deviz. Konference sem často přivedou lidi, kteří nemají s golfem nic společného. I tito hosté si u nás někdy zkusí poprvé golf. Hotel je běžně slušně obsazen, o víkendech bychom ho mohli obsadit třikrát, a to nejen golfisty. V okolí je Svatý Kopeček, ZOO a další zajímavá místa. Jezdí sem i dost cizinců, většinou hráči – nejvíc Rakušané a Poláci," dodává Kalabis.

Olomouc jedna-osm 250A už jsme zpět ve žhavé současnosti. Letošní oslavy dvacetin klub pojal po svém – nebylo stanoveno jedno konkrétní datum, ale byla vypsána série dvaceti klubových turnajů. Ty jsou primárně určeny pro členy, ale otevřeny jsou pro každého. Túra se jmenuje „Dvacet let golfu v Olomouci", je víkendová, běžná účast se pohybuje mezi 70 a 90 hráči. Vítěz se může těšit na pěkný zájezd. Kromě toho samozřejmě běží spousta dalších turnajů a akcí, které se na dvacetiny nevážou: dvacátého července zde například proběhl velký charitativní turnaj s Klárou Spilkovou.
Letošní sucho dalo hřišti pořádně co proto. O zelených fervejích si zde mohou nechat jen zdát, zeleno je jen místy, ale hladké ferveje i dost nakrátko ostříhané rafy enormně prodlužují rány a hráči přicházejí z turnajů se skvělými výsledky. „Prioritou jsou pro nás greeny, ty se dám daří udržovat férové, rychlé a až na výjimky i souvisle zelené," zdůrazňuje manažer resortu.

Bavili jsme se i o výkonnostním golfu. Olomouc má silnou mládežnickou základnu. Jan Kalabis k tomu doplňuje: „Před pár lety tady byla velice úspěšná generace ročníků 1992 až 1994, pak nastala určitá mezera, nedávno se zformovala další silná skupiny dvanácti- až čtrnáctiletých, ti teď tvoří hodně silné juniorské týmy."
Mužské reprezentaci se letos povedl po třech letech návrat do extraligy. Dva nejlepší v týmu jsou hráči s HCP kolem nuly, jsou to Kryštof Kedroň a Ondřej Mikstein. Trojkou týmu je Jan Kalabis s HCP 2.

Ještě je potřeba zmínit se o kuchyni. Jak už zaznělo dříve, v původní klubovně se jedlo výborně. Teď tradice pokračuje, nejoblíbenější je nadále česká kuchyně, omáčky, těstoviny. Mohu potvrdit – menu dne zahrnovalo čočkovou polévku a moravského vrabce se špenátem a knedlíky, případně kuře v kari omáčce.

Pro ty, kdo se ještě v Olomouci nevyznají
Jednička je ostrý pravý dogleg, celý z kopce, první rána nemá dvakrát moc prostoru, druhá pohodlná do greenu, za kterým číhá voda. Dlouzí hráči mohou jít hned první ranou ke greenu, ale je to hodně těžký úder přes nepřehledný terén, kolem greenu navíc nastražili bankry. Dvojka vede dál dolů, jde o těžký pětipar s větší vodní překážkou před stoupajícím greenem. Třetí jamka je zase pravoúhlý dogleg, tentokrát levý. Cesta ke greenu je lemována několika bankry.
Čtvrtá stoupá podél dvojky, přímá jamka s těžkým greenem, po němž běhají míčky hluboko dolů. Pátá jamka je lahůdka, pětipar, je označena indexem 1, ale je zcela přímá a široká, bez problémů. Zavede nás do nejnižšího bodu hřiště. Šestka je stoupající třípar s nepříjemnou dvojicí bankrů těsně před dvoupatrovým greenem.
Sedmička dál stoupá, je přímá, nedlouhá, ale nahoře úzká. Nejlehčí jamka – pokud se udržíte ve správné dráze. Osmá jamka je zdejší perla, ostrovní jamka. Ostrov není úplně blízko, voda green obklopuje ze všech stran, vede na něj jen úzká šíje zezadu. Hraje se z výšky, slabším povahám se shora zdá green maličký. Devítka propojuje dolní polovinu hřiště s tou horní, asi jediná místní jamka, kterou bych nepochválil. Pravý dogleg, druhá rána hodně stoupá, v letošních podmínkách umí míček seběhnout daleko zpátky. Green je nad svahem, není do něj vidět.

Desátá jamka je přímý široký pětipar bez problémů, jedenáctka nejkratší třípar s velikým bankrem vlevo před nakloněným greenem, lehounká, pokud netrefíte písek. Dvanáctá je zvláštní, zase bylo potřeba vyhovět krajině, dostat se dál, jinak to nešlo – stoupá a stáčí se za roh kolem lesa, při druhé ráně není green vidět, je potřeba to tady znát.
Třináctá je krajinově krásná, velkorysý odpal z výšky na širokou, místy doprava skloněnou fervej, po ní sbíhají míčky k dlouhé vodě. Dlouhý drajv vás dostane až do blízkosti greenu. Čtrnáctá je obtížná svou délkou, stoupá do dlouhého kopce, má krásný tvarovaný green. Nejvyšší bod hřiště. Hned vedle leží odpaliště patnáctky, jste jako na rozhledně, jen ta jamka je trochu komplikovaná. Fervej vede dolů, můžete si vybrat přímou cestu přes rybník před greenem, nebo ho obejít zleva, delší, ale bezpečnější cestou.
I další jamka je složitá, pravý dogleg, po drajvu vlevo voda, vpravo bankry. Ke greenu stoupá, před ním je složitý terén. Dogleg mnozí zkracují, ale dostanou se mezi komplikované, rafem porostlé kopečky a údolíčka. Předposlední jamka zase velkorysá – trochu se zatají dech: dlouhý třípar z velké výšky, vlevo od greenu je voda, vpravo zužuje vstup na green dlouhý příčný bankr. Paráda, pro odvážné. A poslední, tam je zajímavý dost úzký odpal, pak nepříliš široká klesající fervej vede stále rovně až ke greenu. Ten tvoří poloostrov, vlevo i vpravo od něj je hodně vody. Pěkný závěr.

Převzato z časopisu GOLF 9/2018
Text: Ivo Doušek, foto: Golf Resort Olomouc

UŽITEČNÉ INFORMACE
OLOMOUC
Adresa: Dolany – Véska 89, 783 16 Véska
Tel.: +420 581 112 911, +420 733 691 333
Web: www.golfolomouc.cz
Email: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
GPS: 49°39'58,012" N |17°21'36,712" E
Rok otevření: 2006
Počet jamek: 18 Par: 72
Délka (m): 6 286 (bílá) | 5 671 (žlutá) | 5 458 (modrá) | 4 904 (červená)
Green fee: 1 100 Kč (po–čt) | 1 400 Kč (pá–ne, sv.)
Akceptace voucheru 1=2: pondělí až čtvrtek


Poslat na email Tisk Přidat mezi oblíbené TwitterFacebook googleLinkujGoogle Buzz Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

Přihlášení Golf News



Poradna

Úleva od psychického překážení

Hráčův míč leží jen několik centimetrů vedle spinkleru. Sprinkler mu ale nepřekáží ani v postoji ani ve švihu, pouze ...

Poradna

Garmin Approach S 60 versus Garmin Fenix 3

Dobry den. Mate zkušenosti s golfovou aplikaci (módem) u hodinek Garmin Fenix 3? Jaky je rozdil oproti specializovany ...

OMEZENÝ POČET ZA SUPER CENY
6000 Kč,-

Set želez Exotics EXi (5–PW), shaft UST Mamiya 40 F3 (flex R). Tradiční tvar, menší offset, maximální kontrola i délka. Skvělý poměr cena/výkon! ...