Už Sokrates děl, že tělo je jen obalem duše, a jakmile onemocní duše, onemocní i tělo. Právě touto provázaností stavu člověka a psychického rozpoložení se zabývá etikoterapie. Nejedná se o žádné šarlatánství, neboť základy zjevně položil již zmíněný Sokrates a probírá se kupříkladu i na jedné z našich nejstarších univerzit. Zajímavé na etikoterapii je, že otevírá pohledy na sebe sama, pokud však k tomu člověk najde odvahu.

Etikoterapie je léčebná metoda, která k člověku přistupuje jako k souboru psychologických, biologických a duchovních složek, kde se každá složka na zdraví člověka či rozvoji nemoci podílí stejnou měrou. Známý velikán na poli analytické psychologie C. G. Jung pak dává do souvislosti vnější morálku a etické svědomí, jejichž konflikt může vyústit v nemoc.
Další zajímavý pohled zastával československý lékař, filantrop a autor konceptu etikoterapie Ctibor Bezděk, který říkal, že nemoc sama a její povaha nemá nejdůležitější vliv, ale rozhoduje postoj, jaký k ní nemocný zaujme. Hlavní překážku na cestě k uzdravení tvoří strach, jenž ochromuje aktivitu nemocného.

Právě strach je jedním ze sedmi pocitů, které zdraví poškozují. Dalšími jsou závist, křivda, zloba, vztek, lítost, nenávist, smutek. Tyto pocity jsou zřejmě nedílnou součástí člověka a do jisté míry vykreslují jeho charakter. Pokud si je člověk „nehýčká" a vybublají v něm jen jednou za čas, tak to nemusí být tak zlé. Každý golfista má v tomto ohledu dobrou průpravu, protože právě golf je hodně o ovládání některých ze zmíněných pocitů, jinak by hrozilo více ran na skórekartě. Ne nadarmo se říká, že golf je hra, která se převážně hraje na poli od ucha k uchu. Totéž potažmo platí i pro život.

Jak jsem zmínila výše, nazírat na nemoci optikou etikoterapie je jen pro odvážné. Představte si případ, že půjdete k lékaři, který si nebude brát servítky a do očí vám řekne, že si za nemoc můžete sami. Mezi lidmi totiž obvykle panuje přesvědčení, že není ostuda být fyzicky nemocný, protože nemoc přišla tak nějak sama. Navíc někomu může vyhovovat role nemocného, pociťuje lítost a účast ostatních a zcela se oprošťuje od jakékoliv odpovědnosti za nemoc. Už jen potvrzení lékaře zvané neschopenka dává okolí jasně najevo, že dotyčný nemůže provádět obvyklé činnosti a vyžaduje specifický přístup.

Pokud se na nemoc podíváme z descartovského paradigmatu, tj. že tělo je vlastně takový stroj, tak při jehož poruše si stačí skočit do servisu, tedy k lékaři. Tam se tělo pomocí léků „seřídí" a samotný majitel nemusí vynakládat prakticky žádnou námahu. Co však nastane, když má porouchané třeba vztahy nebo životosprávu? Na to i ten nejlepší servis nestačí. Navíc je člověk nucen si připustit zodpovědnost za „porouchání", což může být velmi obtížné, ale ještě obtížnější je, že roli opraváře bude muset vzít sám na sebe.

Představte si, kdyby v našich končinách panoval opačný pohled na nemoc, že si za ni může každý sám, ať už svým přístupem k životu, svými myšlenkovými pochody či jednáním. V některých asijských zemích je takový pohled na svět běžný a uvedený trend stále více prosakuje i do našich končin. Nicméně připuštění si viny by nemělo znamenat nenávist k vlastní osobě, ale aktivní impuls k tomu stát se lepším.

Text: Magda Jochmanová

Související články:

Brooks Koepka: Jak na perfektní pitch Řekl bych, že většina hráčů, včetně amatérských, si hru dělá zbytečně těžší. I já sám jsem byl takový ve snaze... Andy Putnam: Základy se nemění Pitch a chip, amatérští golfisté v tom často nemají úplně jasno. Jak se obě rány liší? Rozdíl spočívá v ry... Když už odpočinek nestačí Cítíte se unavení, vyčerpaní a bez energie, přestože spíte dostatečně a odpočíváte? Nejste sami. V dnešní uspěchané době přibývá lidí, kteří trpí chronickou únavou, jež ovlivňuj... Jak odolat pokušení nezdravého jídla Se špetkou nadsázky můžeme říct, že na nezdravá jídla narážíme na každém kroku – rychlá občerstvení, sladkost... 5 osvědčených rad, jak přežít zimu bez nemocí Každý den běžte na hodinu rychlou chůzí ven, zařaďte do svého jídelníčku polévky a zahřívací koření, ráno zahajte sklenicí teplé vody s citronem a co nejčastěji si dopřejte sats... Thorbjørn Olesen: Tipy pro hru z fervejového bankru První rada pro uvedenou ránu zní: Snažte se fervejovým bankrům vyhnout, neboť v případě jejich zásahu je dob... Chcete se vyhnout Alzheimeru? Stáří je etapa života a demence je nemoc. Jsou lidé, kteří v osmdesáti hrají tenis, lyžují, přednášejí, píší knihy, najdou si třeba i nového partnera. A jsou jiní, kteří netrefí... Lucas Herbert: Jak na nízkou ránu s doběhem Univerzální rada pro čipování zní následovně: je-li to možné, preferujte nízký chip s doběhem před vysokou ... Max Homa: Dostatečně dlouhá železa Každý hráč potřebuje schopnost švihat s určitou výbušností. Nesouvisí to s délkou švihu nebo s tím, že ... Letní vedra vyžadují až čtyřnásobný pitný režim Sport v tropických teplotách může i uškodit. Organismus se rychleji vyčerpá a ztráty vody pocením mohou činit až 10 litrů za den. Je proto na místě přizpůsobit venkovním podmínk...