Pokud nejste členy Golf Clubu Brno a Kaskádu nehrajete pravidelně, připravte se na spoustu novinek a překvapujících změn. Jak tvrdí ředitel resortu Radek Běláč, tolik změn během zimních měsíců hřiště za dobu své existence ještě nepoznalo.

Sebedelší a sebenáročnější cesta má svůj začátek. Kde byl ten váš?

Vše začalo odpališti na Dřevěné devítce, na jejichž úpravách pracujeme již dva roky, zejména pak na rozšiřování zadních mistrovských odpališť na tříparových jamkách, které byly svou plochou nedostačující pro mistrovské turnaje typu Challenge Tour. Nepřehlédnutelné změny ale nastaly až tuto zimu. Již v listopadu se zakousl bagr do remodelace odpališť na tříparové sedmičce, v rámci které došlo ke sloučení odpalovacích platíček do jedné větší společné plochy pro černá, bílá i žlutá odpaliště. No a když už jsme tam měli stroje, odlehčili jsme žlutému odpališti na následující osmé jamce a vytvořili zde nová mistrovská odpaliště.

Viditelný stavební ruch probíhal ale i před klubovnou. Čeho se týkal?

I když na Kaskádě naleznete celkem 26 jezer, jedno z největších, obklopující green deváté/osmnácté jamky, si pamatují všichni nejen proto, že je na něj překrásný pohled z terasy před klubovnou. A právě u něj zahrozil zub času, který narušil kamennou hráz tak, že do budoucna hrozilo její částečné zřícení. Nezbylo tak než zadat opravu odborné firmě, která hráz částečně rozebrala, znovu sestavila a zpevnila betonovou zálivkou.
To byl sice viditelný ruch, ale změna, doufejme, bude neviditelná. Co by naopak vidět být mělo, je zbrusu nový altán u prvního odpaliště Kamenné devítky, který nahradil původní stan. Nový altán byl navržen architektonickou kanceláří našeho člena Ing. Arch. Kynčla. Ten zná dokonale prostředí a navrhl do něj stavbu z přírodních materiálů, kterou nepřehlédnete.

Kaskáda byla v roce 2024 výrazně poničena divokými prasaty. Řešili jste i tento problém?

Zvěř byla na Kaskádě častým a relativně tolerovaným hostem. V loňském roce ale pohár přetekl. Ne jejich přítomností, ale časem, kdy poškodila hřiště. Stalo se tak skoro uprostřed sezony, na přelomu srpna a září, kdy byl všude na polích dostatek potravy. To byl poslední impuls pro stavbu ohradníku, jako téměř jediného prostředku, který ochrání hřiště. Přes zimu jsme tak ohradili více než šest kilometrů hřiště. Všechny strany od lesa, odkud prasata v noci vycházela. S ohrazením hřiště od silnice počkáme až po vyhodnocení účinnosti současného stavu.

Povídá se, že jste zrušili docela velký počet bankrů?

Ano, je pravda, že jsme přes zimu zasypali téměř třetinu bankrů. Změny jsme kvůli časové náročnosti rozdělili do dvou etap. V první etapě, která běží od listopadu, jsme provedli zasypání 43 bankrů a s tím související modelaci terénu. Druhá etapa začne v říjnu letošního roku. Během ní bude ze všech zbývajících bankrů vyvezen písek a některé z nich budou remodelovány. Dojde ke snížení hloubky, modelaci dna, zmenšení či změny tvaru... Do všech bude následně položena folie a zavezen nový písek.

Co vás ke změnám vedlo?

Primárně rychlost hry, svůj vliv ale mělo i snižování extrémně rostoucích nákladů na údržbu a také ekologická zátěž. Vezměme to ale od začátku. Vnímáme, že jedním z hlavních požadavků dnešní doby je tlak na průchodnost hřiště a rychlost a plynulost hry. Pracuji v golfovém prostředí již skoro 20 let, a tak dobře vím, že více než polovina hráčů nemá takovou úroveň své hry, aby pro ně těžší nestandardní rány přestaly být výzvou. Podle statistik navíc rána z bankru kvůli delší přípravě a následné úpravě trvá třikrát až čtyřikrát déle než z ostatních ploch, a tak jsme vyhodnotili, že nejúčinnější vliv na zjednodušení hřiště pro rekreační hráče s vyššími hendikepy, včetně zvýšení průchodnosti, bude mít zásah do počtu bankrů.

Konzultovali jste změny s architektem hřiště?

Bankry určitě významně dotváří charakteristiku jamky. My jsme před zásahem do hřiště pozvali architekta hřiště Jonathana Gaunta. Strávili jsme ve třech společně s headgreenkeeprem Jirkou Kapešem na hřišti celý den, procházeli jamku za jamkou a diskutovali nad úpravami. Nakonec jsme našli shodu ve více než devadesáti procentech. Dokonce mě překvapilo, že z jeho pera přišlo ještě více „škrtů", než bych očekával. Když jsem se ptal na důvod, řekl, že dnes se drtivá většina jeho práce skládá právě z redesignu a snižování počtu bankrů, což je současný trend.

Jak tyto změny zasáhnou do ratingu hřiště?

Realizované změny nezasahují do hry scratch hráčů, ti hrají jiný golf, takže pro černá a bílá odpaliště by žádnou změnu pocítit neměli. U ostatních odpališť, ze kterých hráči toto zjednodušení pocítí nejvíce, ale k menší změně dojít může. Největší vliv na normu má ale délka hřiště. A ta zůstává stejná.

Mluvil jste i o snížení ekologické zátěže?

Údržba bankrů často vyžaduje použití chemikálií k ochraně před plevelem a škůdci, stejně jako nadměrnou spotřebu vody k udržení kvality písku. Hrany či samotné bankry je totiž potřeba zavlažovat, neboť vysychají výrazně rychleji než okolí. Méně písku tedy znamená šetření vodou. Druhým extrémem jsou pak přívalové deště, které vyplaví písek a bankr poškodí. Oprava pak znamená další a další tuny písku. Omezení jejich počtu tak přispívá nejenom k udržitelnějšímu přístupu k péči o hřiště, ale snižuje i uhlíkovou stopu golfového klubu.

Už v loňské sezoně se nedaly přehlédnout robotické sekačky. Osvědčily se?

Náklady na údržbu hřiště stouply za posledních deset let o více než sto procent. Jsou to mzdy, pohonné hmoty, pořizovací ceny strojů, náhradní díly, hnojiva, postřiky... A jednou z cest, jak se s rostoucími náklady vypořádat, je robotizace. Na Kaskádě již rok využíváme šest robotických sekaček, které sekají téměř kompletně akademii o šesti jamkách a tréninkové plochy. Neumí zatím pouze sekání greenů.
Nyní připravujeme vše pro to, abychom mohli začít využívat tyto sekačky pro údržbu jedné devítky ve zkušebním provozu. Cílem je naučit se zapojit robotické sekačky do procesu údržby tak, aby byly opravdu plně využity. Pro nás to znamená sekání nejen fervejí, ale i odpališť a semirafů. Na devítce Železné plánujeme i sekáníi veškerých ploch mezi jamkami. A protože po zkušebním období bude následovat rozšíření sekání na všechny tři devítky, plán je jasný, maximální možná robotizace.

Mají robotické sekačky kromě ekonomického pohledu i jiné výhody?

Použití robotických sekaček na golfovém hřišti přináší řadu významných výhod, které se týkají nejen ekonomických aspektů, ale i kvality trávníku a efektivity údržby. A co nám robotické sekání zatím ukázalo? Prokazatelně se zvýšila kvalita trávníku, a to díky rovnoměrnému sečení, kdy sekačky sekají trávu pravidelně a často. Velmi drobné ústřižky trávy pak slouží jako přirozené hnojivo, což zlepšuje kvalitu půdy a snižuje potřebu chemických hnojiv. Pravidelné sečení navíc snižuje riziko vzniku houbových chorob a plevelů, což snižuje nároky na chemii a prospívá ekologii.
Zvýšila se efektivita údržby. Robotické sekačky pracují autonomně, což šetří čas a náklady na pracovní sílu, a to i díky možnosti dálkového ovládání a monitorování prostřednictvím mobilní aplikace. Pracují v režimu čtyřiadvacet hodin sedm dní v týdnu, za každého počasí, což zajišťuje neustálou údržbu. Díky GPS dochází k přesnému sečení i v náročném terénu a eliminuje se chybovost lidského faktoru.

Existují i nějaké nevýhody?

Kde jsou výhody, existují samozřejmě i nevýhody. Moderní robotické sekačky jsou sice vybaveny senzory, které zabraňují kolizím s překážkami, neplatí to však doslova. Některé menší překážky nedokáží vyhodnotit a přejedou je. U nás si zatím neumíme poradit s hráběmi, takže dochází k poškození jak sekacích nožů, tak hrábí. Učíme sice hráče, aby odkládali hrábě do bankru. Denně však hrábě mimo bankr nacházíme a „nehody" bývají dost časté. Naštěstí cena nožů není závratná. Sekačky také – tedy alespoň prozatím – neumí efektivně sekat menší úzké plochy, například koláry okolo greenů. Neumí kopírovat obvod greenů a jezdí na základě svých algoritmů, což prodlužuje čas sekání. Na vylepšení softwaru se ale již údajně pracuje.

Za rozhovor děkuje Josef Slezák

Převzato z časopisu GOLF 3-4/2025