Rahm fotoTMTalent největší světové extratřídy. Ve 23 letech vyhrál čtyři silně obsazené turnaje při 40 startech coby profesionál. To znamená, že každý desátý turnaj dokázal přetavit ve vítězství. K tomu přidal dalších čtrnáct umístění v top 10, plus ještě jedno další dělené páté místo, kdy jako nejlepší amatér světa dostal v roce 2015 díky Timu Mickelsonovi pozvánku na turnaj PGA TOUR ve Phoenixu. Od té doby, za relativně krátkou dobu 18 měsíců mezi profesionály, vydělal na finančních odměnách pohádkovou sumu z říše snů.

To je úctyhodná bilance rodáka z Barriky na severozápadě Španělska. Ten se ze své rodné země vydal bez znalosti jazyka zkusit štěstí za „velkou louži", kde žije svůj americký sen.
Momentálně je členem Mickelsonova klanu, což už samo o sobě dává záruku úspěchu. Do jisté míry jeho cesta připomíná začátek kariéry legendárního Leftyho, a to nejen ve věcech bytostně spojených s hrou.
Tak jako v minulosti na Phila pokaždé čekala za greenem poslední jamky Amy, připravená oslavit úspěch se svým milým, to samé v současnosti vidíme v podání Jona a Kelley. Vsadím boty, že si přítelkyni Kelley Cahill (nebude to trvat dlouho) vezme za manželku. Seznámil se s ní při společném působení v barvách Arizonské státní univerzity, kde hrál golf a ona v atletickém týmu házela oštěpem.

Přes všechny dosažené úspěchy má Jon Rahm před sebou dlouhou cestu, aby se stal legendou jako jeho krajané, v prvé řadě Seve Ballesteros. Finálové kolo prozatím posledního turnaje, který vyhrál, CareerBuilder Challenge v Palm Springs ukázalo, že mu pořád v některých ohledech na greenech chybí nezbytný instinkt zabijáka. Zdálo se mi, že v klíčových momentech zbytečně prohospodařil šance skórovat. Zejména na pětiparových jamkách, stejně jako na první jamce rozehrávky. Jeho vítězství bylo spíš nakonec otázkou štěstí, když ani jeho soupeř, v turnaji skvěle hrající Andrew Landry, nedokázal využít nabídnuté příležitosti.

Další vystoupení Jona Rahma týden nato v Torrey Pines se při obhajobě stěžejního prvenství kariéry neslo v podobném duchu. V soutěži nebyl pod velkým tlakem. Pozornost médií a diváků v největší míře směřovala hlavně na navrátivšího se Tigera Woodse. Poprvé v kariéře tu Španěl hrál o post světové jedničky.
Svým výkonem, zejména ve víkendových kolech, však ještě zdaleka nepřesvědčil o tom, že by měl na pozici nejlepšího hráče světa vystřídat Dustina Johnsona. Snad se mu to někdy v budoucnu podaří a nezůstane těsně před branou, podobně jako Phil Mickelson. Má k tomu ty nejlepší dané předpoklady. V následujícím období se tak můžeme těšit hlavně na to, jak bude v konkurenci nejlepších hráčů světa zrát a získávat další neocenitelné zkušenosti.

Text: Mike Hrubý, foto: TaylorMade Golf


Související články:
Poslat na email Tisk Přidat mezi oblíbené TwitterFacebook googleLinkujGoogle Buzz

Přihlášení Golf News


OMEZENÝ POČET ZA SUPER CENY
Kč,-

...