„Slovinsko je nejlépe střežené tajemství v Evropě,“ pravil můj kamarád Drago ze slovinské televize, když jsme se letos v létě potkali na Bledu. No jo, brala jsem ho s rezervou, je to malá země, tak jsou všichni nacionalisté a snaží se na sebe upozornit. Co jsem však při své krátké návštěvě tohoto nádherného koutku Evropy poznala, to jejich pýchu ospravedlnilo.

Stejně jako v Česku, ani ve Slovinsku se za socialismu o golfu moc nahlas nehovořilo. Lidu se sugerovalo, že golfem tráví čas jen nudící se „buržousti“. A tak jugoslávská golfová hřiště tiše chátrala. K nejobskurnějším hřištím určitě patřilo dobře utajené Brijuni v Titově ráji a šeptalo se o bledském hřišti na severu země.
O to víc jsem byla překvapená, když jsem v bezprostřední blízkosti kouzelného jezera Bled našla golfový rezort zbavený veškerých stop zatuchlého komunismu a opět se chlubící svým aristokratickým původem.

Jak to na Bledu začalo...
Někdy v polovině 20. let si jugoslávská královská rodina Karadjordjevičů vybrala Bled jako letní rezidenci, čímž se toto místo šmahem stalo destinací bělehradské politické a diplomatické elity. Pověst mondénního střediska v Alpách se pomalu šířila i v zahraničí.
V roce 1936 se na přání následníka trůnu Pavla začalo s výstavbou 18jamkového golfového hřiště. Hoteliéři se těšili, že přilákají mezinárodní klientelu, především golfisty z Anglie a Ameriky. Stavbou byl pověřen Rakušan Rudolf von Gelmini. Lid slovinský zrovna golfovým hřištěm nadšen nebyl, komentoval to slovy: nač stavět golfové hřiště, když je zapotřebí jiných důležitějších investic. Stejně na něm budou moci hrát jen bohatí.

První devět jamek bylo uvedeno do provozu v červnu 1937 a slavnostního otevření 10. června se měl zúčastnit dokonce vévoda z Windsoru. Vzhledem k tehdejší politické nestabilitě však k této události nikdy nedošlo. A nestalo se tak ani rok poté, kdy bylo otevřeno dalších devět jamek a tím i první 18jamkové hřiště v celé Jugoslávii. Díky své poloze a okolním horám bylo okamžitě považováno za jedno z nejkrásnějších hřišť na evropském kontinentě.
Mezi obzvláště prestižními hosty, kteří hráli golf na Bledu, byl bezpochyby korunní princ Pavel, vévoda z Kentu a celá řada evropských diplomatů. První místní, kdo se golf naučil, byl i majitel hotelu Toplice Aleksander Molnár, který začal propagovat golf mezi svými hosty, a tak zahájil rozvoj golfové turistiky na Bledu. Ještě před druhou světovou válkou se Bled stal dostaveníčkem evropské smetánky.

Druhou světovovu válkou ovšem vše skončilo. Hřiště zpustlo, v klubovně bylo umístěno třináct dělnických rodin a prostory byly přizpůsobeny jejich potřebám. Teprve v 60. letech se začalo diskutovat o obnově hřiště a jeho významu pro rozvoj turistiky. Chyběly však peníze, takže trvalo dalších deset let, než se ledy pohnuly.
V roce 1971 byl do Bledu pozván Donald Harradine, který měl navrhnout řešení pro obnovu. Nádherná příroda a prostředí hřiště ho okamžitě nadchly, proto se s elánem vrhl do práce. Prvních devět jamek bylo dokončeno v roce 1972, druhá devítka o dva roky později. Provoz hřiště byl slavnostně zahájen v roce 1977.

Rostoucí zájem o hřiště vyvolal potřebu dalšího rozšíření, načež byl Harradine opět vyzván ke spolupráci. V roce 1990 tak bylo dokončeno dalších devět jamek. Dnes se pod štíty Karavanek a Julských Alp nachází 18jamkové hřiště King’s Course a 9jamkové hřiště Lake Course (tzv. Jezerní – má skutečně hodně vody), které je skvělým doplňkem ke spíše lesnatému King´s Course.

Gery Jekl, který někdy před pěti lety přijal výzvu zvelebit celkem průměrné hřiště, je ve slovinském golfu již pojem. Díky svým předkům umí slovinsky, takže byl skvěle přijat, což u jižních sousedů není díky politice nebožtíka Haidera zrovna samozřejmé. A díky své lyžařské minulosti se mu podařilo přitáhnout i bývalé rakouské lyžařské hvězdy.
Gery má velké plány, jak nalákat mezinárodní publikum. Chce při rozvoji golfové turistiky spolupracovat s Rakušany a Italy a vytvořit golfový region tří zemí a společně tento region marketingově propagovat.

Výlet do Radovljice
Posezení v klubovně bylo sice příjemné, ale být ve Slovinsku a nevytáhnout paty z golfového hřiště, mi připadlo jako těžká nehoráznost. Drago s Gerym doporučili blízké městečko Radovljica a po druhém pivu naznali, že to bez nich nepůjde. S tím jsem počítala a v to doufala. A stálo to zato.
Radovljica je nenápadné městečko s bohatou historií a krásným, skvěle revitalizovaným historickým centrem, kolem 8 km jihovýchodně od Bledu. Na kouzelném náměstíčku Linhartov trg, je jeden dům hezčí než druhý, převládají stavby pozdní gotiky a renesance.

Když se oko nasytilo, vedly naše kroky do vinotéky Sodček, kde jsme zahájili ochutnávkou slovinských vín. Majitel Aleš Christaničič ožil, když náš doprovod uviděl. I já jsem ožila, protože jsem pochopila, že zde nám určitě dají ochutnat něco dobrého. A nemýlila jsem se.
Po prvních dvou skleničkách jsme se dali s Alešem do náruživé debaty a brzy jsme přišli na zajímavé souvislosti. Místní hrdina, tolik opěvovaný Antonín Tomáš Linhart, který napsal první román ve slovinštině – tedy pravý obrozenec, měl moravský původ, jeho otec totiž pocházel z Ivančic na Moravě. A když jsem se hrdě přihlásila, že jsem Moravanka, vytáhl Aleš další láhev skvostného vína na slovanskou vzájemnost a rozhovořil se o víně.

„Slovinská vína začínají pronikat do podvědomí znalců a labužníků,“ chlubil se Aleš, mezi jehož zazníky již patří celá řada benátských hotelů, pravidelně navštěvujících jeho vinotéku.
Slovinská specialita je červené suché víno cviček. Tato odrůda, jež vznikla smícháním frankovky a vlašského ryzlinku, proslavila oblast Žametna Črnina. Cviček je od roku 2001 mezinárodně chráněn jako jedinečná tradiční značka. Pořádají se dokonce populární každoroční slavnosti Cvička, především na Dolenjeskem, tedy v oblasti původu. Přisuzují se mu dokonce i léčivé účinky, jako je třeba posílení a zrychlení krevního oběhu. Ale ty se přece přisuzují každému červenému.
K daleko známějším a oblíbenějším však patří červené víno Remošk a bílé Malvazija, které také přišly na řadu.

Na večeři jsme vyrazili do rovněž velmi sympatického objektu: slovinského, pět set let starého hostince „Lectar Haus“ (česky: perníkář) s velkou rodinnou tradicí. Nejdříve nás hostitelé vtáhli do suterénu, kde byla obrovská „dílna na výrobu perníků“. Dvě sličné Slovinky tam vyráběly rudá perníková srdce ve všech velikostech a na přání vám na srdce namalovaly a napsaly, co vás právě napadlo. S pečením perníků tu začali již v roce 1766, hostinec a ubytování přibyly v roce 1822.
Večeře na dvoře hostince byla jednoduše nezapomenutelná. Právě začala houbová sezona, takže jsme houby ochutnali ve všech možných podobách.

Návštěva Slovinska je opravdu zážitek, Drago nepřeháněl, když pravil, že si Slovinci musí svou zemi střežit před rozprodáním chtivým investorům.

ZÁKLADNÍ INFORMACE
GOLF & COUNTRY CLUB BLED
Adresa: Kidričeva 10 c, Bled 4260, Slovenia
Tel.: +386 4 537 77 11
Web: www.golfbled.com
Email: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript , Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
Počet jamek: 27

Mistrovské hřiště King’s Course
Osmnáctka je ve srovnání s devítkou lesnatější, má méně vody, ale zato více bunkerů. Snad každý green je pečlivě střežen hned několika bunkery. Nečekejte velká převýšení (tak do 20 m), přesto je hřiště velmi zvlněné. Všude je hodně stromoví, takže i když praží sluníčko, snadno se ukryjete v dlouhém stínu, jež stromy vrhají. Hřiště není v žádném případě monotonní, každá jamka je jiná, žádná se neopakuje. Je dobré si vzít napoprvé birdie kartu, protože greeny často jen tušíte.

Počet jamek: 18 | Par: 73
Délka (m): 5 982 (muži) | 5 403 (ženy)
Nejdelší jamka (m): 538 | Nejkratší jamka (m): 135
Plocha: 70 ha | Počet bunkerů: 63 | Biotopy: 2

Lake Course
Jak již název napovídá, zde se voda vyskytuje docela často. Čistá kouzelná jezírka, plno ryb, dokonce i želvu jsme v jednom z nich zahlédli. Devítka je jednodušší a přehlednější.

Počet jamek: 9 | Par: 72
Délka (m): 5 774 (muži) | 5 032 (ženy)
Nejdelší jamka (m): 478 | Nejkratší jamka (m): 151
Plocha: 30 ha | Počet bunkerů: 17 | Vodní překážky: 3 | Biotopy: 5

Naprostou dominantou obou hřišť jsou hory, které lze obdivovat snad z každé jamky a díky tomu se odreagovat, zvlášť pokud zrovna nejste ze svých výkonů u vytržení.

A po golfu do Bledu
Lázeňské městečko Bled je od golfového hřiště vzdáleno pouhé čtyři kilometry. Návštěva se určitě vyplatí. Na březích kouzelného jezera leží už více než tisíc let a uprostřed vyčnívá malebný ostrůvek s barokním kostelíčkem. Je to snad nejtypičtější obrázek z Bledu. Na skále se nad Bledem tyčí středověký hrad obehnaný románskými hradbami s neuvěřitelným rozhledem na jezero a Julské Alpy. Chvíle letního odpočinku zde trávili bohatí lidé už před několika stoletími, dnes tu panuje docela čilý cestovní ruch a je tu slyšet nejen evropské jazyky.

Bled je díky své poloze u Bledského jezera, obemknutého ze tří stran horami, klimatickými lázněmi, v nichž uzdravuje jak jedinečné mikroklima a termální prameny, tak turistika i jiné sportovní aktivity. První lázeňský dům postavil v Bledu v roce 1858 švýcarský lékař Arnold Rikli, specialista na přírodní léčebné metody. V jeho lázních se úspěšně léčily zejména migréna, vysoký krevní tlak či revmatismus, pacienti museli dodržovat přísný léčebný režim – vstávali brzy ráno, chodili na dlouhé procházky a koupali se v minerálních pramenech a v jezeře. Rikliho úspěch dal podnět k dalšímu rozvoji lázeňství v Bledu, kde postupně vyrostla řada hotelů, z nichž k nejstarším patří Grand Hotel Toplice.

Text a foto: Natascha Kames

Související články:

Dobro igro na Bledu aneb 27 bledských jamek Bled. Kdo by ten pojem neznal. Slovinsko, v horách, veliké jezero s hradem na vysoké skále a kostelí... Údolí Gasteinu: Kdo se zde nudí, je sám nudný Tři perly rakouského údolí Gasteinertal uprostřed Národního parku Velkých Taur, Bad Gastein, Bad Hofgas... Normandie – golf na bitevním poli Na toto hřiště jsem narazil úplnou náhodou. Do Normandie jsem zavítal především kvůli plážím, na kterých 6. 6... Dominikánská republika: Zemský ráj to na pohled. I golfový Dominikánská republika a její golfová hřiště už dávno nepatří do kategorie nedostupných snů. Jezdí sem i... Tyrolsko: Příběh úspěchu Základním stavebním kamenem života každého alpského údolí je rodina, a to v nejširším pojetí včetně prarodič... Pro našince „neznámý“ Quebec Východní část kanadské provincie Quebec, třebaže je Evropě nejblíže z celého severoamerického kontine... Kingsbarns: Golf s úchvatnou scenérií Úžasné! Báječné! Fantastické! Nejkrásnější hřiště, co jsme kdy hráli! Taková a jim podobná hodnocení můž... Do Itálie nejen za golfem Člověk obyčejně dělá něco jiného, než sám chce. Vůbec jsem nechtěla hrát golf, a zatím chodím jako blázen p... Murcar Links: Skrytý klenot východního pobřeží Skotska „Murcar Links je přesně to, co si pod pojmem linksové hřiště představujete,“ tvrdí Paul Lawrie, vítěz Open C... Letham Grange aneb skotská Augusta V článcích o Skotsku si obvykle představujeme linksová hřiště, která jsou golfisty nejvyhledáv...