Věděli jste, že sjednotitel Itálie Camillo von Cavour vlastnil v severoitalském Piemontu rozsáhlé vinice? Já také ne, ale díky golfu se člověk dozví nevídané věci, potká zajímavé lidi a vyslechne zajímavé životní příběhy. Jedním z nich je i následující vyprávění o Slunečnici, chcete-li o 18 jamkách I Girasoli.

Severoitalský Piemont mezi Alpami a jezerem Maggiore nabízí vedle 27 golfových hřišť velké množství excelentních kulturních a kulinářských zážitků. Mě nejvíce zaujala návštěva golfového hřiště I Girasoli nedaleko hlavního města tohoto regionu – Turína, kam jsme vyrazili hned druhý den.
Přivítal nás veselý muž naprosto neurčitého věku v nápadném zeleném svetru a hned nás vedl na hřiště. Po dvou hodinách jsme se prošli nejen hřištěm, ale i jeho životem. Oboje bylo pozoruhodné a Luciano, jak se hostitel jmenoval, byl na vše evidentě hrdý.
Profesor Luciano Roccia má mezi přáteli přezdívku Lucky, tedy Šťastný. A zjevně šťastný je, protože žije život, jaký si vybral a který se mu líbí. Když se v šedesáti rozloučil s kariérou chirurga, rozhodl se, že si splní svůj sen – žít na venkově s golfem a přáteli. Nestačil mu však bungalov v blízkosti noblesního golfového hřiště, kde se schází tamější smetánka. Chtěl něco jiného – a zděděný rodinný statek byl pro uskutečnění jeho představ přímo ideální.

Eko-hřiště
Osmnáctijamkové hřiště Luciana Roccii se nachází v Carmagnole nedaleko Turína a jmenuje se „I Girasoli“, česky Slunečnice. Když jsme tam v probouzejícím se jaře byli, všechno kvetlo, hlavně pampelišky, a tak některá místa vypadala jako žluté koberce. Silné deště a vichřice, které se tenkrát přehnaly oblastí Piemontu, dolámaly velké množství stromů, proto se zrovna nedalo kosit.
Luciano byl ve svém živlu. Líčil, jaký skvělý salát připravuje z mladých listů pampelišek a ještě lepší med z jejich květů, který ohromně pomáhá při léčbě horních cest dýchacích. „Můžeme si to dovolit, naše hřiště je první v Itálii, které má ekologický certifikát. Nemusíme se tak bát, že někoho otrávíme,“ směje se a dodává, „myslím, že s krizí přišel čas vrátit se i v golfu do 30. let minulého století, kdy hra ve světě prodělala velký rozmach. My jsme to dokázali v předstihu a oceňují to i naši hosté, přicházející hlavně ze Švýcarska a Německa. Nechceme umělé hřiště, chceme přírodu.“
I Girasoli těsně sousedí se známým mistrovským osmnáctijamkovým hřištěm La Margherita. Jemná jarní zeleň trávy, dominovala v době naší návštěvy na obou. Na fervejích La Margherity byste však kvetoucí pampelišky hledali marně. A kdyby se náhodou objevily, greenkeepera by asi manažeři klubu nepochválili.

Přirozená vegetace
Luciano se takovým problémem netrápí. Jemu pampelišky na hřišti nevadí. Na fervejích I Girasoli nejsou zasety speciální vyšlechtěné trávy, zelenají se tam jen domácí druhy, které zde rostou odjakživa a zjevně se jim tu daří.
„Podstatné je, že zde přirozené druhy trav netrpí chorobami, které napadají specielně vyšlechtěné druhy. Ferveje nemusíme chemicky ošetřovat a nebují tu ani příliš plevel. V tom spočívá ekologičnost hřiště. Malé množství ochranných, netoxických chemických látek používáme jen na gríny a odpaliště,“ objasňuje Roccia.
I Girasoli přitom není žádné „vesnické“ hřiště. Každý, kdo zde jednou hrál, potvrdí, že je náročné. Má par 71, čtyři pětiparovky a z mužských odpališť měří 5 573 metrů. Ferveje jsou dlouhé a úzké, většina z nich kopíruje přirozený reliéf krajiny, jež je v této části Itálie mimořádně přitažlivá. Mírnou pahorkatinu pokrývají louky protkané lesíky a na okolních stráních se táhnou vinohrady. Nechybějí potůčky a jezírka, na pozadí tomu všemu dominují zasněžené štíty Alp.

Romantika nesmí chybět
Nebyl by to však Luciano, kdyby nevymyslel něco výjimečného. Do všech 24 jezírek v areálu nasadil ryby. Pro radost dětí i rybářů. Uprostřed hřiště najdete i několik řad vinic. „Mám radost, když mohu hostům nabídnout naše růžové víno,“ prozrazuje další zajímavost.
Nejvíce mě však rozesmál a oslovil na jamce číslo šest. Leží na poloostrově obklopená vodou. A protože je Luciano člověk shovívavý a zastává názor, že ze hry by se člověk měl těšit, nikoliv se na golf hněvat, vybudoval pro golfisty jako já, kteří dostanou husí kůži, když vidí vodu, na stejné ferveji i druhou „záchrannou“ jamku, která vodou obklopená není.

Hřiště do krize
Pampelišky však nejsou jediným prvkem, jenž obě osmnáctky odlišuje. Hlavní rozdíl je v ceně. Luciano Roccia tvrdí, že když má investor pozemek, postačí mu na výstavbu 25 tisíc eur. „Toto je hřiště do současné krize,“ zdůrazňuje. „Levné je proto, že stojí na loukách a pastvinách a zdejší přirozené trávy jsou vůči suchu daleko odolnější. Nemusíme zavlažovat každý den, stačí jednou týdně. A to už se na výši nákladů projeví opravdu zřetelně!“
V klubu i na hřišti vládně přátelská atmosféra. Luciano zastavuje vozík u každého flajtu, mužům pochválí úder, ženám účes nebo fešné oblečení. Malé děti se zatím mohou povozit na koních nebo si hrát s jinými zvířaty. Součástí areálu je totiž i farma včetně políček, kde se pěstuje bio zelenina pro vlastní restauraci Fatoria.
Za velmi důležité považuje Roccia i rozmazlování jak členů klubu, tak hostů. Například členové klubu nad 75 let mají členství zdarma a totéž platí pro děti do 18 let. „Mám to promyšlené. Mladí do 18 let nemají řidičský průkaz, takže musejí přijet s rodiči, něco zkonzumují v naší restauraci nebo se mohou ze zvědavosti postavit na driving a zkusit první údery. Často ani netuší, jak rychle golfu podlehnou,“ usmívá se zdejší šéf, jenž současně nabízí měsíční členství pro začátečníky za 100 eur.
Jen pro srovnání: v sousedním klubu La Margherita je roční členský poplatek 3 000 eur, v I Girasoli 1 700 eur. V pátek mohou všichni členové hrát v La Margheritě zdarma.

Hotel v konírně
Součástí rodinného hospodářství, které Lucciano změnil na golfový areál, byly i stáje pro koně a dobytek. Dnes je tu farmářský hotel za poměrně příjemné ceny. Nesmírně mě mrzelo, že nebydlíme tady, ale v naprosto nicneříkajícím řetězcovém hotelu.
Zdejší ubytování má na rozdíl od chladného uniformovaného hotelu genius locci. Zařízení je stylové vesnické, v pokojích nechybí krb a moderní sociálka. V nabídce jsou i rodinné apartmány. A kdyby se vám na golfu udělalo nevolno ze špatné hry, nevadí, Luciano je zkušený lékař, má zde zařízenou ordinaci včetně dýchacího přístroje. Jako stoupenec alternativní medicíny využívá k léčbě různých neduhů i akupunkturu.
Sám začal hrát golf jako padesátiletý a dopracoval se až k handicapu 12. Se současnými výkony se však chlubit nemůže, protože po srážce s autobusem unikl hrobníkovi z lopaty (skončil v komatu a byl ochrnutý). „Ale už jsem zase tady,“ neskrývá svůj vrozený humor.
Zajímavé historky ze svého života tahá jak kouzelník z klobouku. Jako chirurg procestoval celý svět, čtyřikrát se oženil a nyní jako 71letý žije s partnerkou o 44 let mladší.
I Girasoli se chystá po otci převzít jeden ze tří synů – šarmantní Francesco, vystudovaný ekonom. Díky obrovskému množství zájmů se tatík totiž nestíhá věnovat všem manažerským povinnostem. Po obědě profrčí kolem nás na harleyi, po chvíli zase ve starém oldtimeru a navečer se projede koni. Píše knihu o svém životě a nahrál i vlastní CD. A když ho to vše přestane bavit, sedne do letadla a zmizí na vlastní farmu v americké Georgii. Tak si naplánoval svůj podzim a tak jej i žije.

Na návštěvě u rodiny Agnelli
Kdo je rodina Agnelli, ví v Itálii každé malé dítě. Majitelé automobilky Fiat jsou úzce spojeni s golfovým hřištěm Royal park v Národním parku La Madria, který je od Turína vzdálen kolem 15 kilometrů.
Royal Park je soukromé hřiště, kam se člověk dostane jen na pozvání, a to až poté, co projede několika branami a kontrolami. Název dostalo podle královského loveckého zámečku a obory, kam kdysi chodívali na lov členové savojské královské rodiny.
Dnes se tu rozkládají dvě hřiště: osmnáctka a devítka. Pod jejich designem jsou podepsáni slavní architekti Robert Trent Jones a Michal Hudzan. Předloni byl Royal Park vyhlášen druhým a vloni třetím nejlepším golfovým areálem v Itálii.
Greenfee tu ve všední den vyjde na 80 eur, o víkendu 120 eur. Užijete si tam vody i bankrů. A po hře stojí za návštěvu zrekonstruovaný Královský palác Venaria Reale a jeho francouzské zahrady vzdálené od hřiště kolem pěti kilometrů.

Zapomenout na víno by byl hřích
Byl to opět Cavour, který dal piemontskému vinařství silný impuls: jednoho francouzského sklepmistra totiž pověřil, aby z odrůdy Nebbiolo vypěstoval suché kvalitní víno, které je dnes synonymem jednoho z nejlepších vín – Barola.
Tato iniciativa byla zčásti motivována politicky, neboť Cavour chtěl na diplomatických banketech podávat vysoce kvalitní piemontské víno, na druhé straně však uvažoval ekonomicky, protože sám v dnešní oblasti Barola vlastnil 200 hektarů vinic.
K neméně známým vínům patří bezpochyby Barbaresco z hroznů odrůdy Nebbiolo, rostoucích na vinicích v Langhe. Dlouho bylo chápáno svou velikostí, výrazem i silou jako „mladší příbuzný slavného Barola“, ale v 60. letech ze stínu svého velkého bratra vystoupilo a stalo se velmi uznávaným pro svou kvalitu, eleganci a intenzitu.

Více informací na www.girasoligolf.it
Starda Pralormo 315, 10022 Carmagnola (TO), Italia
Tel.: 011-9795088, email: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

Text a foto: Natascha Kames

Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript