NadhledDnes nezamíříme do ringu, abychom se tam učili přijímat fyzické či ilustrativní rány života. Zahledíme se na pátý, poslední a neméně důležitý pilíř psychologie golfu: s nadhledem přijmout to, jak dopadl právě odehraný úder.

Podle mého názoru až příliš mnoho golfistů je s odehranou ranou nespokojeno, pokud není úplně perfektní. Přitom golf není hra dokonalých ran. Občas se nějaká super rána povede každému, většina golfových úderů však nekončí přesně tak, jak si naplánujete. Týká se to nejen rekreačních hráčů, ale i špičkových profesionálů. A tak teprve to, jak tyto menší či větší nepřesnosti vyřešíte, na hřišti i ve své hlavě, ovlivní průběh další hry a také celkový výsledek. Z dlouhodobého pohledu vás to zařadí do kategorie hráčů skvělých, dobrých, průměrných nebo podprůměrných.

Spokojenost
Vžijte se na chvíli do situace, která je na golfových hřištích běžná – odehrajete úder, který se úplně nepovedl. Jaké bude pokračování tohoto dějství? Chcete k další ráně přijít rozzlobení a naštvaní? Nebo se vám bude pokračovat lépe, když zůstanete klidní a spokojení, ale současně i dostatečně motivovaní dokončit hru s dobrým výsledkem?

Úžasná vlastnost, která podporuje, že dokážete odehrát celé kolo konzistentně a bez větších výkyvů, se jmenuje spokojenost. Býváme zbytečně většími perfekcionisty, než bychom u golfu mohli být. Dopřejte si ten luxus, že během hry budete dělat chyby (ruku na srdce, je jen na nás, čemu říkáme chyba, čemu jen nepřesnost a čemu perfektní rána). Přijměte hru takovou, jaká právě v daný den je, i když to zrovna není stoprocentní.
Vyhodnocení golfového úderu je subjektivní, a tak je jen na vás, zda se budete cítit spokojeni s pozitivním dopadem na výsledek, nebo v souladu s vlastní frustrací zvýšíte zbytečně své skóre.

Misses
Úroveň hráče není jen odrazem toho, jak přesně podle svých představ dokáže rány umísťovat a jak se se svojí přesností či nepřesností dokáže mentálně vypořádat, ale také v tom, jak si volí taktiku jednotlivých ran. V této souvislosti je třeba zmínit tzv. good misses, údery, které (nedopadnou-li dobře) stále ještě umožňují pokračování bez ztráty skóre.
Volba cíle nespočívá jen ve stanovení prostoru, kam má míček v ideálním případě dopadnout. Musíme počítat s nepřesností. Co když míček poletí více do strany, bude kratší či delší? Bude ještě stále možné na této jamce dosáhnout optimálního výsledku?

Řekli jsme si, že ani velmi dobří hráči včetně profesionálů nehrají přesně tak, jak si naplánují. Ale umí si good misses naplánovat a přijmout jako součást hry. Hrají na takové místo, kde i v případě, že míček nedopadne přesně tam, kam míří, mají šanci na pokračování bez ztráty rány.
Své klienty – perfekcionisty učím, aby si naplánovali hrát do co nejširšího okruhu, kde mohou být s ranou spokojeni. Může to být při odpalu třeba velký kruh po celé šířce ferveje. Když je někde překážka, tak si jen stačí tento cílový prostor o trochu zmenšit a posunout dál od překážky, přičemž většinou zbývá stále dost místa na umístění míče. Od toho se pak odvíjí i dobrý a konzistentní výkon.

Pokud si hráč zvolí jako cíl přesný střed ferveje:
· S velkou pravděpodobností tento cíl úplně přesně nesplní;
· odejde nespokojený, že nehrál podle předpokladu;
· a přitom to vůbec nemusí znamenat rány ve skórekartě navíc.
· Zvolte si tedy jako cíl co největší prostor, ve kterém je dopad akceptovatelný, který počítá s možnou chybou, a pak se spokojte s výsledkem, jaký je.

Jak zvládnout chyby
Během hry dojde k chybám. Zahrajete nepřesnou ránu pod stromy, míček skončí ve vodní překážce, v hlubokém rafu či křoví, nezvládnete krátký pat, který obvykle proměňujete.
To je běžný vývoj hry. Co není běžné, to je skutečnost, že vám budou rány vycházet jedna lepší než druhá. Cílem je dostat se z každé situace, hrát klidně dál a dokončit jamku s dobrým výsledkem. Nevěřte tomu, že smíření se s chybami je důkazem vaší odevzdanosti či pasivity. Naopak, je to důkaz mentální síly a převahy.

Nicméně na herní nepřesnosti je třeba adekvátně reagovat, aby neměly dopad na další vývoj hry. Jakého pomocníka si pro tyto případy zvolíte? Oním zázrakem je úderový rituál. Jeho poslední fáze je právě akceptace toho, co se stalo po odehrání úderu a kde skončil míček. Natrénujte si to nejprve na driving range a poté i na hřišti, abyste i tuto fázi úderového rituálu prováděli automaticky.
Pamatujte si, že rozpad hry si můžete způsobit pouze sami, třeba tak, že označíte odehranou ránu jako špatnou. Vyšlete signál do mozku, že se stalo něco špatného. A to bude mít negativní vliv na to, co se stane dál.

Všimli jste si, že často poté, co zkazíte úder, jste oceněni něčím výjimečným – povede se vám chip in, proměníte dlouhý pat nebo si skvěle přihrajete na green tak blízko jamce, že jste s tím ani nepočítali?
Nebojte se tedy mít dobrý pocit i po špatné ráně. Tím nechci říkat, že máte na špatné rány zapomenout. S rozborem chyb si ale počkejte až do klubovny nebo na příští lekci s trenérem.

Mírně pozitivní nebo neutrální
Člověk nemá být při golfu negativně naladěn, protože to má dopad na jeho hru. Myslím, že se na tom shodneme, je to logické a pochopitelné. Právě proto je pátým pilířem psychologie golfu dnešní téma – akceptace hry (i když to třeba úplně nejde podle vašich představ a rozumím tomu, že je to občas k naštvání). Nicméně je třeba si dát pozor i na opačný stav. Přílišná euforie je totiž stejnou chybou jako negativní přístup ke hře.
Vzpomínáte na nejlepší golfový vtip? Zní: Už to umím. Ten pocit, kdy tam padá jedna rána za druhou, zná každý golfista. Teď už se mi nemůže nic stát. Jakmile získáte tento pocit, zpravidla je oceněn zkaženou ránou a velkým výkonnostním sešupem, který může zásadně nabourat hráčovo sebevědomí. Při hře je tedy důležité zůstat neutrální nebo mírně pozitivní.

Říká se, že golf je z 10 % o tom, jak hrajete, a z 90 %, jak na to reagujete. Je to tedy reakce na vlastní hru, která může ovlivnit celkový výsledek víc než cokoliv jiného. Snaha o neutrální rozpoložení ale neznamená, že zcela potlačíte své emoce, že budete bojovat o úplnou eliminaci stresu. Určitá míra vzrušení, nervozity je nutná, protože motivuje k odvedení dobrého výkonu.
Je důležité si najít správnou míru nervozity, takovou míru, kdy podáváte svůj nejlepší výkon. I nalezení správné motivace pomocí emocí je součástí tréninku psychologie golfu.

Závěrem seriálu Pět pilířů psychologie golfu
Rád bych ke shrnutí pěti základních pilířů psychologie golfu využil dva citáty. První patří slavnému Gary Playerovi, který pravil: „Golf je skládanka bez odpovědi." Dobří golfisté zpravidla tuto skládanku poskládají – naučí se švih, strategii a taktiku hry, trénují efektivně a postupně se zlepšují.
Mezi nimi je však významné procento hráčů, kterým jeden důležitý kus skládanky chybí – psychika. A tak nenaplní značnou část potenciálu, který mají a který by je posunul herně o kus dopředu. Nezapomeňte, že psychika se dá natrénovat stejně dobře jako technika úderů. A trénink psychiky tvoří důležitou součást přípravy každého dobrého hráče golfu.

Druhý citát přísluší neméně proslulému George Archerovi: „Golf je jako řetěz. Vždycky musíte pracovat na nejslabším článku." Jestliže jste se dosud nevěnovali psychologickým aspektům hry, nachází se nejslabší článek právě v psychice. Začněte s jejím tréninkem. Budete překvapeni, jak rychle a bez velkého úsilí vzroste úroveň vaší hry a golf se pro vás stane zábavnější než předtím.

STRUČNÁ VIZITKA
TOMÁŠ ŠIMEK
Trenér a kouč psychologie golfu, zakladatel projektu psychologie-golfu.cz, autor knih o tom, jak posílením psychiky zlepšíte svoji hru.
Heslo: Hrajte golf hlavou a ušetřete několik ran – okamžitě.
Rezervace tréninkových hodin, knihy ke stažení a další informace na www.psychologie-golfu.cz nebo Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript .

Text a foto: Tomáš Šimek


Související články:
Poslat na email Tisk Přidat mezi oblíbené TwitterFacebook googleLinkujGoogle Buzz

Přihlášení Golf News


OMEZENÝ POČET ZA SUPER CENY
Kč,-

...