Golf je natolik pestrá a nezřídka i nevyzpytatelná hra, že se v něm dochází k řadě tu více, jindy méně očekávaných situací. A o nich se poté vedou vášnivé debaty. Na všech úrovních a na všelijaká témata. Ať se diskutuje o tom, jaká by měla být vzdálenost při darovaném míčku, tzv. gimmie při jamkovce, nebo na poněkud vyšší úrovni, zda by se PGA Tour a LIV Golf neměly konečně usmířit.

Každý golfista má svůj názor a je zřejmé, že se na řadu věcí budou člověk od člověka lišit. I proto, že témat je opravdu nepřeberně. A ne nadarmo se říká, že co člověk, to názor.

Nabízíme pohled na dvě situace. Tou první je okamžik, kdy vám míček skončí na ferveji v díře po vyseknutém drnu. Nejspíš tuhle situaci už zažili všichni golfisté – od těch nejlepších až po ryzí amatéry. Odpálíte perfektní drive doprostřed ferveje a plní sebevědomí a nadšení kráčíte po ferveji s tím, jak přidáte druhou skvělou ránu, nejlépe rovnou na green.

Pak se ale nálada rychle změní. Přijdete k míčku a zjistíte, že je usazený hluboko v divotu. Výhoda perfektně trefené ferveje je rázem pryč. Je to k vzteku, ale i tohle sebou golf prostě přináší. V tu chvíli platí ono staré golfové pravidlo: Hraj míček tak, jak leží. Golf přináší štěstí i smůlu, někdy vám okolnosti přejí, jindy ne. Když přijde ta horší varianta, jako tato, musíme ji prostě přijmout.

I přátelské bitvy v jamkovce se někdy mohou vyhrotit. Natolik, že se začne výrazně zkracovat délka „darovaných" patů, tzv. gimmie. Tohle gesto, tedy darovat někomu jamku, když už se zdá být jasné, že míček soupeř doklepne do jamky, ke golfu rozhodně patří.

Na druhou stranu ale rozhodne neočekávejte, že vám někdo pat daruje. Gimmie je výsadou vašeho spoluhráče nebo soupeře, ale ani vteřinu nečekejte, že vám bude přiznáno automaticky. A ani se sami neptejte, jestli si už míček můžete zvednout. Pokud ano, protivník vám to určitě řekne sám. A pokud ne, tak prostě doklepněte do jamky. Jako správný šampión.

Připravil: Alois Žatkuliak
Ilustrační foto: IngImage