Kdyby platilo nomen omen, pak si běžte vsadit na to, že šestadvacetiletý Jason Day půjde ve stopách Grega Normana či Adama Scotta a zařadí se do prestižní společnosti australských držitelů majoru. Jenže cesty k cíli bývají spletité a dlouhé, jak prozrazují následující řádky. Nicméně kdo si počká...

V hlavní roli Tiger
I když ještě do Masters vládl světovému pořadí nejlepších golfistů světa Tiger Woods, při pohledu na top 5 bylo zřejmé, že koutem světa, kam mohou směle směřovat zraky všech golfových nadšenců, je australský Queensland. Odtud pochází loňský vítěz Masters Adam Scott, jenž tou dobou číhal hned za Woodsem (dnes už se mu naopak všichni dívají na záda), i tehdy čtvrtý Jason Day (momentálně sedmý), který v případě výhry na letošním Masters mohl usednout na trůn.

Spatříte-li Jasona Daye poprvé, hned si uvědomíte, že asi nebude „čistokrevný" Australan. Třebaže se narodil v queenslandském Beaudesert australskému otci, cizokrajný vzhled podědil po matce Dening, jež se narodila na Filipínách a k protinožcům zavítala na začátku 80. let. Tam poznala Alvina Daye, kterého si později vzala za manžela a kromě Jasona se jim narodily ještě dvě dcery, Yanna a Kim.
Mnohem dříve než jej okouzlila svým šarmem Dening, učaroval Alvinovi golf, takže o sportovním osudu synka bylo záhy rozhodnuto. Sotva oslavil šesté narozeniny, přihlásil ho otec do klubu v Beaudesert, kde směl Jason odehrát denně šest jamek. Dva roky poté se rodina přestěhovala do Rockhamptonu. To už mladý golfista objížděl turnaje po okolí a začínal plnit vitrínu vítěznými trofejemi. Žel idylka trvala jen čtyři roky, šťastné dětství přetrhla v Jasonových dvanácti letech smrt táty, který podlehl rakovině žaludku.

Jak spásné bylo rozhodnutí matky poslat syna do internátní školy v Kooralbyn, půl hodiny jízdy od Beaudesert, ke které patřilo i golfové hřiště. Později když školu zavřeli, přikázal mu trenér Col Swatton, aby se přesunul na Hills International College, neboť škola disponovala golfovou akademií.
Právě tady se Jason definitivně rozhodl pro dráhu golfového profesionála. Důvod byl prozaický. Kamarád mu půjčil knihu o Tigeru Woodsovi, v níž Day našel dostatek inspirace i motivace ke každodennímu tréninku, ráno, v poledne i večer. Tigerovy zápisky mu sloužily jako měřítko, díky němuž si stanovoval vlastní standardy hry. Sotva tehdy tušil, že za pár let bude jedním z hráčů, kteří budou s Woodsem chodit bok po boku, a dokonce bude jedním z těch, kdo usilují o jeho sesazení z trůnu.

Byl bezpochyby talentovaný, techniku golfového švihu si osvojil v míře větší než dostatečné a ve třinácti letech si došel pro výhru na Australian Masters, juniorském podniku hraném na Gold Coast, který už cosi prozrazoval. Nicméně cesta na PGA Tour, neřkuli mezi absolutní elitu, není žádná selanka.
Trofeje se ovšem množily, a když v necelých devatenácti oblékl zelené sako pro vítěze Masters of the Amateurs (2006), učinil zásadní rozhodnutí a přestoupil mezi profesionály.

Love story a hororové rande
Měl štěstí, s kontraktem v kapse od TaylorMade a s několika sponzorskými výjimkami pro start na turnajích PGA Tour jde všechno snáz. „Táta by na mě snad byl pyšný," pronáší zastřeným hlasem, když vzpomíná na své začátky na americké túře. A má pravdu, z prvních šesti vystoupení jako profík prošel pětkrát cutem, když maximem bylo 11. místo z Reno Tahoe Open. Přesto musel do kvalifikační školy.
První fázi zvládl na výbornou, ale v šestikolovém finále si „vylámal zuby", když nastřádal o 15 ran více, než bylo zapotřebí k zisku karty... Zajistil si alespoň omezená práva na o stupeň nižší Nationwide Tour (dnešní Web.com Tour), do jejíž análů se v červenci 2007 zapsal jako nejmladší vítěz. V době triumfu mu bylo přesně 19 let, 7 měsíců a 26 dní. Víc než rekordu si ale považoval skutečnosti, že si tím zajistil účast na PGA Tour pro sezonu 2008. Ten rok sice nebyl žádná sláva, ale alespoň nebyl na starosti sám.

Tou dobou ho už dlouho provázela přítelkyně Ellie, kterou poprvé potkal v roce 2005. S koučem Colinem Swantnem hodoval v restauraci, kde si Jasonova pozdější manželka přivydělávala. Plachý sedmnáctiletý golfista měl co dělat, aby ji oslovil, ale nakonec získal alespoň její telefon.
Ona sama se popisuje jako farmářská holka, kovbojka, která do té doby o golfu nic nevěděla. A první vzájemné setkání pranic nenaznačovalo, že by měl tento příběh končit veselkou. Kontakt udržovali jen po telefonu a až po dvou letech ji pozval na rande. Při té příležitosti jej Ellie doprovázela na turnaj, a hned mu přinesla štěstí – vyhrál.

Následovala večeře a kino, kdy místo romantiky zvolil kupodivu horor, a ještě ke všemu sebou vzal kouče Swantona... Přesto uspěl, byť v rodině jeho přítelkyně zprvu byli na poplach. Vždyť je to zaprvé sportovec, zadruhé profesionál a zatřetí Australan! Těmito argumenty bojovala dnes už Jasonova tchýně, aby dceři vztah vymluvila.
Ani Tomu Harveymu, otci Ellie, nešel golfista pod nos. Jako dlouholetý trenér basketbalu a baseballu neměl o sportovcích a jejich suitách valné mínění. Naštěstí tehdy ještě nikdo nic netušil o Woodsových avantýrách, a tak se nechal uchlácholit svým holičem. Ten ho ujistil, že nemusí mít obavy, golfisté jsou prý jiní a touží po tom, aby se usadili.

A tak není divu, že pouto mezi „holkou z farmy" a golfovým profíkem bylo čím dál pevnější. Ellie mu byla velkou oporou v době, kdy na túře zažíval krušnější časy. A svatba v roce 2009 jakoby byla příslibem lepších časů. Day ustálil svou formu a až na ojedinělé výjimky procházel cutem. Osobním maximem tehdy bylo 2. místo z Puerto Rico Open a tchán i tchyně si už jen spokojeně mnuli ruce s tvrzením, že lepšího zetě si sotva mohli přát.
Povzbuzen úspěchy na hřišti i v soukromí o rok později (2010) dokráčel k první výhře na PGA Tour, když kraloval koncem května na Byron Nelson Championship. A to ještě na poslední jamce zahrál do vody! Ve 22 letech 6 měsících a 11 dnech byl nejmladším vítězem v TPC Las Colinas od roku 1997, kdy se zde z triumfu radoval Jasonův dětský idol, tehdy jednadvacetiletý Tiger. Přitom krátce před startem zvažoval, že odstoupí kvůli infekci. Cesty k titulům jsou prostě nevyzpytatelné.

Skvělými výsledky si čím dál tím víc otevíral bránu k nejprestižnějším podnikům. Na Open, svůj první major se sice podíval jen kvůli odstoupení krajana Normana, ovšem vydržel po všechna čtyři kola, byť prémie za dělenou 60. příčku byla na golfové poměry spíše symbolická. Na PGA Championship to už byla jiná písnička a první umístění v top 10, kterou uzavíral!
V následujícím roce si vedl ještě lépe, dvakrát skončil druhý (Masters, US Open), z Open vezl dělené 30. místo, jen na PGA Championship se nepodíval do závěrečných kol, stejně jako v další sezoně, která mu z hlediska majorů vůbec nevyšla. Neúspěch na hřišti si však bohatě vynahradil v soukromí. I kvůli narození syna se rozhodl vynechat Open.

Právě jediný major hraný na evropské pevnině mu zatím odolává, maximem je zmiňovaná 30. pozice, které se vloni přiblížil děleným 32. místem. Ovšem na Masters (3.), na US Open (T2) i na PGA Championship (T8) znovu ukazoval, že má potenciál jednou dojít až na samotný vrchol. Notnou dávku psychické odolnosti ukázal i vloni před domácím publikem, kdy ovládl World Cup v hodnocení jednotlivců a v úvodních kolech to byl především Day, kdo z dvojice Day-Scott táhl australský pár. Jen nedlouho před turnajem přitom ztratil osm příbuzných, kteří zahynuli při řádění tajfunu.
„Nejdůležitější je, že jsem to nevzdal. Přitom by to byla ta nejjednodušší věc na světě, prostě se odhlásit a odejít. Je úžasné, že se nám podařilo vyhrát, a navíc jsem tu měl matku, sestry a synovce," soukal ze sebe dojatě Day.

Příliš americký Australan
Jakkoliv si šestadvacetiletý golfista pochvaluje svou americkou pouť, najdou se takoví, kteří mu vyčítají jeho až přílišné sepjetí s novou domovinou. Snad nejhlasitějším kritikem v tomto ohledu je Jack Newton. „Viděl jsem spoustu skvělých hráčů, od Karrie Webb až po Adama Scotta, a Jason patřil z hlediska techniky mezi nejtalentovanější juniory," vzpomíná legenda australského golfu a jeden z předních světových golfistů v průběhu 70. a začátkem 80. let.
„Měl by se ale vracet domů mnohem častěji, aby nasál co nejvíc z Austrálie, načerpal energii a zase šel na hřiště," zamýšlí se Newton s poukazem na to, že Day hrál vloni na Australian Open teprve potřetí v kariéře. Varuje jej před přílišnou amerikanizací, ostatně za ženu má Američanku, se kterou spolu se synem žije v Ohiu. „Když tam člověk tráví příliš mnoho času, hraje jen na hřištích amerického střihu," varuje Dayův krajan.

Podle Newtona, jehož maximem na majoru je stejně jako v případě Jasona druhé místo, má queenslandský rodák šanci jednou major získat. „Je mu šestadvacet a už klepal na vítěznou bránu, klidně mohl už dvakrát zvítězit na Masters. Zdá se, že velké turnaje mu sedí, jen si musí věřit," nabízí recept.
To už se poslouchá příjemněji než kritika, kterou však Day přijal a ujistil Australany, že se nehodlá ve své zemi stát cizincem. „Moc mi chybí, rád bych sem bral své děti. Užívám si australské léto, když je ve Státech zima. Navíc tu mám rodinu, sestry. Určitě bych tu rád trávil více času a těšil se ze hry před domácími fanoušky."

Kromě porce sebevědomí však k úspěchu na předních golfových „jevištích" světa bude Jason potřebovat ještě jedno – pevné zdraví. To ho už párkrát zradilo, letos v nejméně vhodnou chvíli. Od jamkovky ze seriálu WGC, kterou si koncem února podmanil, musel svá další vystoupení vinou zranění „skrečovat". A ani před Masters nebyl jeho zdravotní stav stoprocentní. Poraněný palec a poté ještě potíže se zády, které si způsobil při radovánkách se svým synkem, jeho start poznamenaly. Že by měl v Augustě předplacené jen liché roky? 2011 – T2, 2013 – 3. Mezitím musel odstoupit a letos ho v přípravě brzdilo zdraví.

Třebaže se svého snu nevzdává a rád by jednou pozvedl nad hlavu trofej pro vítěze majoru, zachovává si dostatečný nadhled. „Člověk se nemusí obávat toho, že bude hrát špatně nebo že pokazí nějakou tu ránu. Když máte rodinu, která pro vás znamená všechno, pak špatný den na golfu nic neznamená." Snad se pan Den (jak zní překlad jeho jména) svého velkého dne jednou dočká.

Převzato z časopisu GOLF 7/2014
Text: Petra Prouzová, foto: Globe Media/Reuters, Globe Media/Action Images

STRUČNÁ VIZITKA
JASON DAY
Datum narození: 12. listopadu 1987
Místo narození: Beaudesert, Queensland, Austrálie
Bydliště: Forest Lake, Queensland, Austrálie, Westerville, Ohio, USA
Pro od roku: 2006
Na PGA Tour od roku: 2008
Počet výher: 5 (PGA – 2, Web.com Tour – 1, ostatní – 2)
Umístění na světovém žebříčku: 7. (k 10. 6. 2014)
Pořadí v hodnocení FedEx Cupu: 34. (k 10. 6. 2014)
Týmové soutěže
Presidents Cup 2011, 2013
World Cup 2013
Amatérská vítězství
2006 Australian Amateur Stroke Play, Master of the Amateurs, Queensland Amateur
2004 Queensland Amateur, Australian Boys' Amateur, New Zealand U19 Championship, Callaway World Junior Championship (Chlapci 15–17), Adina Watches Junior Tournament
2003 Adina Watches Junior Tournament

Související články:

PGA Tour: Lydia Ko a Jason Day nenašli přemožitele Netradiční formát, ve kterém soutěžily dvojice složené z golfistů a golfistek, nabídl turnaj Grant Thornton In... Tommy Fleetwood: Kariéru mu obrátil Doral Skotsko je považováno za kolébku golfu. Severní Irsko je domovem nedávné světové jedničky a krále té... Anglická kometa jménem Matthew Fitzpatrick Stejně jako byl na Masters šokující závěrečný zkrat Jordana Spietha, byl překvapivý i triumf... Tommy Fleetwood - kariéru mu obrátil Doral Skotsko je považováno za kolébku golfu. Severní Irsko je domovem nedávné světové jedničky a krále tét... Lydia Ko hvězdou současnosti, nebo legendou budoucnosti? Narodila se v jihokorejském Soulu. Také její jméno zní korejsky. Na svět přišla jako Bo-Gyung Ko, všem je al... Thomas Pieters: Zabiják s tváří anděla Ranař, čahoun, vtipálek, ale také zatraceně talentovaný mladík, před kterým se, možná, rýsuje vcelku zajíma... PGA Tour: Jason Day na vítězné vlně Po zisku prvního majoru v kariéře na PGA Championship vstoupil Jason Day výborně i do prvního podniku play... Nikdy se nelituj aneb Třetí šance Erika Comptona Svět sportu je krutý. Nikoho nezajímá, kdo skončil druhý. Historie pamatuje jen vítěze. Své o tom ví i druh... Velké dilema náctileté hvězdy Lydie Ko Novozélandská hráčka Lydia Ko překonává věkové rekordy jeden za druhým, ale nejen to: v pouhých patnácti le... Babe Zaharias aneb Driving od krve a US Open s rakovinou Když jí jako slavné atletce dali na olympiádě v roce 1932 hůl, zahrála 91 ran s drajvy kolem 220 metrů...