Litva, jako jediná z takzvaných Pobaltských republik, nebyla až do vzniku SSSR pod ničí nadvládou, naopak patřila již od středověku k evropským mocnostem. V dobách největšího územního rozmachu počátkem patnáctého století sahala dokonce od Baltského až k Černému moři…

Zelená je tráva…
Dnes je sice už téměř stejně tak velká, či spíš malá, jako my, ale oproti nám má jen asi třetinu obyvatel. Ti se stahují, ostatně jako všude, hlavně do velkých měst, nejvíc do litevské metropole – Vilniusu. Ten je plný nejen historických budov, nejvíc jich je z období baroka a klasicismu (kromě staré části, se zbytky hradu nad řekou Neris), ale i zeleně, v tomto směru patří k světové špičce.

Travnaté plochy plné stromů, keřů či květin najdeme téměř všude. Je zde i hodně čisto, a to nejen na ulicích, ale i „nahoře“, v ovzduší. Je to dané zejména tím, že většina místních obyvatel nepoužívá auto, nýbrž jízdní kolo, neboť zde najdeme dokonale propracovanou síť cyklistických stezek.

Našinci pak bude Litva sympatická ještě z jednoho důvodu, nejčastěji se tu pijí dva nápoje, ke kterým máme velmi blízko, medovina a pivo. Značky jako Utenos či Kalnapilis jsou velmi chutné, nakonec ne nadarmo má podíl ve čtvrtém největším litevském pivovaru Plzeňský prazdroj. Pokud jde o Vilnius, za zmínku stoj také nedaleký hrad Trakai, majestátně se vypínající nad jezerem.

Neobvyklé není ani velké množství církevních svatostánků, spíš jejich pestrost, katolické kostely (nejznámější je svaté Anny) stojí třeba hned vedle evangelických či pravoslavných budov, mezi nimiž vyniká Chrám svatého Mikuláše.
Litevci, přestože dnes patří k silně věřícím národům a návštěva kostela je běžná i u mladé generace, totiž křesťanství přijali hodně pozdě. Nicméně pohanští vládci projevovali vůči němu i dalším náboženským směrům až nebývalou toleranci.

Kde neznají dopravní zácpu
Kdo se rozhodne prozkoumat zemi důkladněji, a že je co poznávat, ten se už bez auta neobejde. Nejen našince překvapí velmi malý provoz na silnicích, slovo dopravní zácpa tady vůbec neznají. Vděčí za to dvěma výše zmíněným faktorům – používání kola na kratší vzdálenosti, tak do třiceti kilometrů, a nevelkou hustotou zalidnění, 52 osob/km².

Kromě víkendů, kdy se lidé z měst houfně vydávají na chalupy – další věc, kterou mají s námi společnou – ve volné krajině prakticky nepotkáte živáčka. Jiné to leckdy není ani na malých vesničkách, kde v lepším případě žije jen několik starších obyvatel. Hodně domků je ze dřeva, které vždy bylo snadným a levným stavebním materiálem, a jsou žlutě natřené, což v kontrastu se zelení kolem působí velice sympaticky, stejně tak jako typické prosklené verandy.

Uprostřed vesnic – jen málokdy lemují silnici, jak bývá obvyklé, nejčastěji jde o jakýsi shluk osamělých usedlostí ukrytých mezi stromy – a stejně tak na rozcestích jsou rozesety kříže a menší sošky s náboženskými motivy. Pro samotáře či společností unavené jedince, toužící být alespoň na chvilku „daleko od hlučícího davu“, je Litva ideální zemí, mohou se posadit do trávy a libovolně dlouho, aniž by je kdokoli či cokoli rušilo, rozjímat nad osudem lidstva či svým vlastním.

Rovinatý terén, nejvyšším místem je vrch, lépe kopeček Aukštojas s výškou 294 metrů, by ovšem mohl vnucovat představu, že jde o nudnou „placku“, nicméně není tomu tak, krajině totiž dominují hvozdy, lesy i hájky, a hlavně jezera.

Země tří tisíc jezer
Je tedy fakt, že oproti Finsku, které jich má 187 888 působí toto číslo zanedbatelně, na druhé straně spousta jiných států by Litvě i tak „malý“ počet záviděla. Podobně jako v celém Pobaltí jsou veškeré vodní plochy ledovcového původu. Zvláštní pozornost zasluhují jezera Vištytis, jemuž se pro velkou rozmanitost flóry a fauny přezdívá evropský Bajkal, a Drūkšiai (jeho část dnes patří Bělorusku) v okolí městečka Ignalina, které je největší v zemi a tvoří součást rozsáhlého vodního „labyrintu“.

Pokud jde o řeky, nejvýznamnější je Němen, ústící do Kuronského zálivu, kterému se také říká Kosa, a je zapsána na seznamu světového přírodního dědictví UNESCO. Je to vlastně úzký, devadesátikilometrový pruh písečného pobřeží, porostlým travou a borovicemi, oddělených od Baltského moře malinkým poloostrovem. Dřív tu bylo i množství rybářských osad, ale neuvážené kácení lesů způsobilo, že se nezpevněné duny začaly vlivem větru posunovat a zasypávat domky pískem, takže nezbylo nic jiného než ho znovu nechat zarůst vegetací, aby byly stabilní. Zbylé čtyři vesničky (Nida, Pervalka, Preila a Juodkranté) později vytvořily město Neringa, jež je hojně navštěvované, stejně tak jako přístav Klaipéda.

V Kurské kose je jedno z největších světových nalezišť jantaru, i slovo gintaras, z něhož jeho pojmenování vzniklo, má původ v místním jazyce (jinak se lze všude bez problémů domluvit rusky). Vznikl asi před padesáti miliony let, kdy pryskyřice z lesů stékala do říčních delt, kde posléze zkameněla. Výrobky z něj lze koupit skoro na každém kroku a velmi lacino.

Basket a golf
I když, jak již bylo řečeno, jsou Litevci velmi nábožní, mnohem častěji než do kostela chodí na basketbal. Ten je jejich národním sportem číslo jedna, i na zápasy nižších soutěží jsou vyprodané haly. Nejslavnější Čechem v Litvě byl také Jiří Zídek, který poté, co v roce 1998 s týmem Žalgiris Kaunas vyhrál Euroligu, obdržel nejvyšší státní vyznamenání! V poslední době se ale ve středu zájmu začíná objevovat i golf…

Jen dvacet minut od centra hlavního města Vilniusu naleznete malý golfový ráj. Luxusní hotel Le Meridien je umístěn do nádherné přírody a obklopují ho březové lesy s množstvím jezer, mezi nimiž se v těsné blízkosti hotelu vine skvělé golfové hřiště.
Hotel je vhodný jak pro golfisty, tak pro ty, kteří vyhledávají velmi komfortní ubytování mimo městskou aglomeraci v přírodě, avšak s prvotřídním servisem, lázeňskými službami, chutnou kuchyní a příjemným personálem. Uspokojí i náročnou klientelu. Pokoje jsou velmi vkusně a moderně vybaveny, LCD TV se satelitními kanály, wi-fi internet je naprostou samozřejmostí.
Další charakteristickým znakem je místní vyhlášená restaurace servírující pokrmy jak klasické evropské, tak i francouzské kuchyně. Z restaurace „Belvedere“ se každému z hostů nabízí nádherný výhled na jezero, kolem kterého se táhne golfové hřiště.

Skvělým místem pro odpočinek a načerpání nových sil je zdejší výborné lázeňské centrum „Health Club Oasis“ s 20metrovým vnitřním vyhřívaným bazénem, bazénem pro děti, unisex saunou a párou v bazénové části, oddělenou saunou a párou v části šaten, jacuzzi, velkým fitness centrem, fitness programy s cvičitelem, různými druhy masáží a procedur, vitamín barem…
K aktivnímu pohybu slouží běžecké a cyklistické tratě kolem hotelu, možnost rybolovu, lukostřelby, výletu horkovsdušným balónem, jízdy na koních a také návštěva Vilniusu.

Pro každého golfistu je však naprostou atrakcí zdejší mistrovské a velmi fotogenické hřiště postavené dle PGA norem, jediné v Baltských zemích splňující nejpřísnější kritéria.
Je zasazeno do březového a borového lesa mezi množství větších či menších jezer a řek. Celkový dojem umocňuje hlavně v jarním a brzkém letním období množství lučních květin. Osmnáctka je skutečnou výzvou pro hráče všech výkonnostních kategorií.
Úzké mírně zvlněné ferveje vyžadují přesnou hru a příliš odvážné rány bývají často potrestány ztrátou míče ve vodní překážce. Dlouhé a přesné rány nicméně bývají po zásluze odměněny a dávají šanci na velmi dobrý výsledek. Gríny jsou přátelské, dobře drží a vedou míč, směle můžete atakovat jamkoviště.

Začínajícím hráčům je k dispozici Bridwater Golf Course, 9jamková akademie s krátkými jamkami uprostřed lesa ze stříbrných bříz a s gríny na ostrůvcích pro nácvik přesné krátké hry. Všem pak slouží i driving range podél jezera, malý golfový obchod a půjčovna golfového vybavení (přesto doporučujeme přivézt si vlastní výbavu).

Prodloužený víkendový pobyt na 3 noci se snídaní, tříchodovou večeří v den příjezdu, vstupem do lázeňského centra po celý pobyt a se dvěma green fee na zdejším golfovém hřišti vás vyjde na 13 990 Kč včetně zpáteční letenky, tax a přepravy golfového bagu. Tak už abyste začali balit!

LE MERIDIEN VILNIUS
Adresa: Le Meridien Vilnius, Highway A2, Vilnius – Riga, PO Box 2590, 03005 Vilnius –9, Lithuania
Web: www.lemeridienvilnius.com
Email: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
Tel.: +370 5 2739 700
Počet jamek: 18 | Par: 72
Délka: 6 377 m
Green fee: 149 Lt/18 jamek (mistrovské hřiště) | 35 Lt (akademie včetně holí a míčů)

Text: Michal Křeček, Golf Planet

Související články:

Litevský Vilnius si s golfem rozumí Vilnius se právem řadí k nejkouzelnějším městům Pobaltí. Životem tepající metropole Litvy se chl... Údolí Gasteinu: Kdo se zde nudí, je sám nudný Tři perly rakouského údolí Gasteinertal uprostřed Národního parku Velkých Taur, Bad Gastein, Bad Hofgas... Normandie – golf na bitevním poli Na toto hřiště jsem narazil úplnou náhodou. Do Normandie jsem zavítal především kvůli plážím, na kterých 6. 6... Dominikánská republika: Zemský ráj to na pohled. I golfový Dominikánská republika a její golfová hřiště už dávno nepatří do kategorie nedostupných snů. Jezdí sem i... Tyrolsko: Příběh úspěchu Základním stavebním kamenem života každého alpského údolí je rodina, a to v nejširším pojetí včetně prarodič... Pro našince „neznámý“ Quebec Východní část kanadské provincie Quebec, třebaže je Evropě nejblíže z celého severoamerického kontine... Kingsbarns: Golf s úchvatnou scenérií Úžasné! Báječné! Fantastické! Nejkrásnější hřiště, co jsme kdy hráli! Taková a jim podobná hodnocení můž... Do Itálie nejen za golfem Člověk obyčejně dělá něco jiného, než sám chce. Vůbec jsem nechtěla hrát golf, a zatím chodím jako blázen p... Murcar Links: Skrytý klenot východního pobřeží Skotska „Murcar Links je přesně to, co si pod pojmem linksové hřiště představujete,“ tvrdí Paul Lawrie, vítěz Open C... Letham Grange aneb skotská Augusta V článcích o Skotsku si obvykle představujeme linksová hřiště, která jsou golfisty nejvyhledáv...