Představte si odpal na tříparové jamce kteréhokoliv vašeho oblíbeného hřiště. Založíte hůl za nizoučko natýčkovaný míček, srovnáte postoj a naposledy zkontrolujete pozici vlajky na grínu. Zaostříte, abyste si pozici vlajky zafixovali v paměti, a v tom vás ze soustředění vyruší z ničeho nic se vynořivší objekt na obzoru. Na lesknoucí se hladině Tichého oceánu dovádí velrybí rodinka.
Na Maui, druhý největší havajský ostrov, přilétáme z východu, a tak ho máme celý jako na dlani včetně jeho dominanty – stále aktivní sopky Halekaly. Na první pohled nehostinný kus země, lávová pole, tropický prales, ani známka po civilizaci. Jakmile však náš Boeing 737 společnosti Aloha Airlines stočí svůj kurz na sever podél pobřeží a zahájí přistávací manévr, začínají se v hloubce pod námi objevovat první obydlí, obdělávaná půda a především golfová hřiště.
Celé jihozápadní pobřeží je jimi doslova poseto. Než náš letoun dosedne na ranvej letiště v Kahului, napočítám jich přes sedm – což však není ani polovina z celkového počtu, jež tento tropický eden nabízí.
Golf sice neměl být hlavní náplní naší dovolené, ale poté co jsme golfový svět viděli z výšky a na místě prošli desítky golfových nabídek a letáků, nemohli jsme si nezahrát. Na Maui jste v golfovém ráji, tudíž zde není hříchem jablko nakousnout. Hříchem je nesníst ho celé.
Ubytovali jsme se v pronajatém apartmánu v residenčním „městečku" Wailea. To je v podstatě pás hotelů a apartmánů vzniknuvších v nepříliš vzdálené minulosti, táhnoucí se podél jihozápadního pobřeží až téměř k jeho nejjižnějšímu cípu. Za humny tak máme pět golfových hřišť. Tři z nich, Wailea Old Blue Course, Wailea Gold Course a Wailea Emerald Course spadají pod Wailea Golf Club, k Makena Golf Club se pak řadí jen o něco jižněji položená hřiště North Course a South Course.
Naše volba padla na hřiště Wailea Old Blue Course z dílny Artura Jacka Snydera. Osmnáctka o délce 6 765 yardů byla dokončena v roce 1972 v době, kdy v okolí nebylo nic než pár farmářských usedlostí. Od té doby se však situace změnila a více než polovina fervejí je lemována malými bungalovy, nad kterými se pozvolna zvedá vulkán Halekala.
Těsně před polednem za teploty okolo 36 °C přijíždíme na parkoviště golfového klubu. Přestože do klubovny to není dál než 100 metrů, nakládá nás usměvavý mladík do vláčku, skládajícího se ze čtyř propojených golfových vozíků, a vyváží nás mírným kopečkem až do stínu ke klubovně.
Zde již bellman uctivým pozdravem „aloha" otevírá vchod do luxusních prostor recepce golfového areálu. Přestože původní cena fíčka měla být okolo 140 dolarů, nakonec každý z nás vydá za 18 jamek jen stovku, v ceně je i luxusní elektrický vozík s dvěma litry vody pro každého, ručníkem, monitorem a GPS.
Díky tomuto systému v každém okamžiku hry víme, jak daleko se nachází jamka a jaké nástrahy na nás vpředu číhají. Navíc každému odpalu z týčka předchází virtuální rada místního profesionální trenéra, jak nejlépe jamku zahrát.
Na naše poměry kosmicky vybaveni jsme slovy „good luck" vyprovozeni na odpaliště první jamky. Par 4, délka 362 yardů z bílých odpališť a ... naše obavy z panamerické ostudy se nenaplňují. Drajv letí krásně rovně a přistává daleko na ferveji. Nádhera. V podobném duchu pokračujeme celých osmnáct jamek. Hřiště není nikterak těžké. Zahraje si na něm opravdu každý. Na Havaji se vás na hendikep nikdo neptá, golf je tady sportem pro každého a zejména pro radost.
Na osmičce nás dojíždí usměvavý maršál. Opravdu zde nedohlíží na rychlost hry a průchodnost hřiště. Kromě nás tu hraje maximálně pět flajtů. Když zjistí, že jsme z Čech, dlouho vzpomíná, jak v osmašedesátém sloužil v Německu a jak bezmocně zpoza hranic přihlížel okupaci Československa. Inu náhoda. Člověk si najde přítele i na osmé ferveji golfového hřiště na druhém konci světa. Když potom vysoká rána osmičkou železem přistane zcela náhodně asi dva metry od jamky, maršál jen zasalutuje a mizí v dáli.
Na desítce je k dispozici sličná míšenka s až „převybaveným" bufetem. Něco málo tekutin vzhledem k narůstající teplotě přikoupíme, poklábosíme o tom, jak Paris Hilton při nedávné návštěvě Wailei nabourala svoji limuzínu, a jedeme dál.
Hřiště je opravdu krásné a pečlivě udržované. Výhledy na oceán střídají relativně sevřené ferveje směřující do nekonečných úbočí vulkánu Halekala. První půlka osmnáctky lehce stoupá až na nejvyšší bod nacházející se nějakých 300 stop nad hladinou oceánu. Přístupy ke grínům ztěžují četné písečné a vodní překážky. Absence opravdu vysokého a těžko hratelného rafu však nahrává slabším hráčům, tedy i nám.
Kámen úrazu přichází na grínech. Ty jsou zde opravdu členité a na naše poměry zapeklitě rychlé, čtyřpat tak není výjimečný, ale to nám zážitek ze hry uprostřed Pacifiku nemohlo pokazit.
Jeden z vrcholů přichází na 12. jamce, par 3, dlouhý jen 134 yardů. Kaskádovitě položená odpaliště směřují ke grínu položenému tak hluboko pod námi, že ani stromy pohlcující každý zbytečně dlouhý odpal z týčka nebrání výhledu na oceán. A ten dělá svému jménu čest – je skutečně tichý. Desítky lodí a loděk se pohupují na nekonečné hladině, sluneční paprsky se odrážejí od palub, lehký větřík mírní tropickou výheň v golfovém ráji a my oba dosahujeme grínu v regulaci, co víc si přát. Velryby nevidíme, ty sem připlouvají v zimním období, ale dokážeme si je živě představit.
Návrat do civilizace představují dlouhé jamky 13 a 14, par 4 a 5, vedoucí podél hlavní silnice, jež protíná celou oblast Wailea. V předchozích dnech jsme zde na procházce viděli nejeden míček poskakovat přímo po silnici. I nám se daří jeden fejd zatáhnout téměř až k chodníku. Kolemjdoucí lidé se při svízelné ráně zpět na fervej zastavili a po jejím úspěšném provedení dokonce zatleskali. I to ilustruje přístup lidí ke golfu na Havaji.
Ke klubovně se vracíme kryti stínem vysokých stromů. Přístup na grín 16. jamky opět nabízí výhled na oceán a korálový útes Molokini. Na osmnáctce těsně před klubovnou utápíme náš poslední míček v jezírku na pravé straně, následuje double bogey a podání rukou, které završí naši procházku. Ale ještě to nekončí.
V klubovně na nás čeká maršál a než nám zaměstnanec klubu vyčistí hole, dozvíme se něco více z historie klubu a místních golfových poměrů. Následuje odvoz zpět na parkoviště a návrat do našeho bungalovu, který je zalit krvavým světlem, jak slunce pomalu utápí své paprsky za obzorem Tichého oceánu. Ráj se chystá k spánku, aby se na druhý den opět rozzářil všemi barvami.
WAILEA OLD BLUE COURSEAdresa: 120 Kaukahi Street, Wailea, ostrov Maui, Hawaii
Web: www.waileagolf.com
Tel.: 808 875 7450
Email:
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
Počet jamek: 18 | Par: 72
Délka v yardech: 6 765 (modrá) | 6 397 (bílá) | 5 208 (červená)
Signature hole: Číslo 12, pokud jsou na obzoru velryby.
Green fee: 105–190 $/18 jamek (v závislosti na ročním období a čase, léto a odpolední startovní časy jsou levnější), cena zahrnuje elektrický vozík.
Připravil: Jan Vlášek
|
Přihlášení Golf News
Kontakty
Redakce
Inzerce na www.golfinfo.cz
Inzerce v týdeníku Golf News
Inzerce v časopise Golf
Advertising in Golfinfo.cz in English
Advertising in Golf News in English
GOLF magazine profile in English
Profil časopisu Golf
Profil a ceník Ročenky Golf 2025/26
Profil Hot Travel Revue 2025
Profil Hot Equipment Revue 2025
Profil Hot Wellness Revue 2025
Austerlitz Golf Trophy 20.- 23.5.2025
Czech PGA Tour 2025
World Corporate Golf Challenge
Národní finále 13.8.2025
Kaskáda Golf Trophy 2.-5.10.2025
Grandfinále Czech PGA Tour 2025
CCB, spol. s r. o.
Okružní 19
638 00 Brno
šéfredaktor: Josef Slezák
e-mail: golfinfo@golfinfo.cz
mobil: +420 604 210 053
tel.: +420 545 222 774
RSS Sitemap Tvorba webových stránek Brno - Webservis © 2024. Všechna práva vyhrazena.
Zásady zpracování a ochrany osobních údajů.