Snad v každé rodině je narození potomků spojeno s velkým očekáváním, zvlášť pokud jde o ty prvorozené. Budete se divit, ale s golfovými hřišti je to podobné. Alespoň Arnold Palmer se tak cítil při stavbě osmnáctky Pines v Sanctuary Cove, svého prvního dítka u protinožců, nad kterým zřejmě září jasná hvězda. Jak jinak si vysvětlit, že ničivé záplavy sužující Queensland tuto oblast minuly.

„Borové lesy umně kombinované s vodními prvky a takřka nedotčenou přírodou vytvořily zcela jedinečnou scenérii, ve které má golf neopakovatelné kouzlo,“ pronesl po dokončení prvního ze zdejších dvou hřišť sám Palmer. I proto je až s podivem, že Pines zůstává jediným australským počinem s podpisem této golfové legendy.

Osmnáctka se nachází v severovýchodní části Gold Coast a spolu s marínou, městečkem a dalším zařízením klubu, sloužícím především k rekreaci, tvoří jeden harmonický celek. Otevřena byla před bezmála dvaadvaceti lety jako privátní klub a spolu s partnerskou osmnáctkou Palms, jež je bez omezení přístupná všem hráčům, představuje jedno z velkých lákadel. Vždyť dodnes patří mezi nejobtížnější australské testy. Něco o tom napovídá i course rating, který má při paru 72 hodnotu 76.
Třebaže jde o soukromý golfový klub s omezeným počtem členů, šanci zahrát si tu má i obyčejný smrtelník, avšak pod podmínkou, že půjde o hosta ubytovaného v komplexu Hyatt Regency Sanctuary Cove v sousedství hřiště.

Pověstné zdaleka není jen tím, že vznikalo dle návrhu jednoho z nejslavnějších hráčů minulosti a později úspěšného designéra. Jsou to také borovice, co Pines propůjčuje nezaměnitelný charakter, neboť ty bychom na dalších hřištích regionu hledali marně. Nebýt hojně se vyskytujících klokanů a subtropického klimatu, člověk by až nabyl dojmu, že za hrou vyrazil do úplně jiné části zeměkoule.

Pánové hrající z mistrovských odpališť se mohou těšit na 6 681 metrů dlouhou výzvu, kterou zahajuje rovný, 375 metrů dlouhý čtyřpar s velkorysou dopadovou zónou a velkým, bankry chráněným grínem. Najdeme je skoro všude, po stranách i vpředu.
Dvojka je o něco kratší, zato fervej se trefuje hůř, protože různě skloněné svahy dokážou míček pěkně „nakopnout“. Vám pak nezbude než ho vyhrát z rafu a připravte se na to, že mnohdy budete hrát z hodně krkolomných pozic! I druhá rána vyžaduje přesnost, hlavně kvůli borovicím po obou stranách dráhy, které vás budou doprovázet i na následujícím pětiparu.
Ten je hratelný, jen se musíte vyvarovat bankrům rozesetým vlevo i vpravo podél ferveje. Druhá rána jde vlevo kolem stromů – budete-li růžek „řezat“ až příliš zostra, pěkně se spálíte. Příhra na grín vede mírně z kopce a mířit musíte mezi dvě pískové pasti, nicméně otevírá se před vámi první šance na birdie.
Hned na následující jamce, což je 174 metrů dlouhý par 3, na vás osmnáctka vycení zuby. Jamkoviště je otevřené, takže když tu fouká, mají i zkušenější borci plné ruce práce, kterou jim ještě znepříjemní bankr v zadní části a potok po pravici.

Následuje pastva pro oči v podobě bezmála čtyřsetmetrového doglegu. Je to čtyřpar s širokou, zvlněnou dráhou a grínem, kde vám každý proměněný pat posvětí štíhlé borovice. Přístup k tomuto jevišti stojí za to a věřte mi, že se čtyřmi bankry v levé straně není radno smlouvat. Oč velkoryseji se rozlehlé jamkoviště tváří, o to větší nástrahy vám připraví jeho sklon...
První třetinu kurzu uzavírá úvodní z kratších čtyřparů. Na 330 metrů ani nebudete potřebovat drajvr, pokud tedy nejste bombarďáci typu Johna Dalyho, který to tady na počátku 90. let s úspěchem „pral“ rovnou k vlajce. Pro většinu hráčů ale bude výhodnější posadit míček do vzdálenosti nějakých dvou set metrů s následnou příhrou přes vodu na mírně zdvižený grín.

Sedmičku zdobí velké jamkoviště s hřebenem táhnoucím se od jeho přední části až na konec, což nabízí hned několik možností, jak umístit fangli. Na 162 metrů se obvykle bere střední železo, ale do volby hole může promluvit jak navrtání jamky, tak vítr. Je-li vlajka vlevo, schová se vám za vodu s bankrem v přední části. Jednoduše hra ve znamení risku a odměny.
A teď pozor, pokusím se vám namluvit, že 430metrový čtyřpar je vlastně krátký. Opravdu! Tedy v soutěži čtyř po sobě jdoucích jamek, začínajících právě tou osmou v pořadí. Z odpaliště se otevírá dostatečně široké jeviště pro vaši první ránu, po které to ale bude ještě relativně dlouhá cesta k borovému amfiteátru, v jehož pravé části si písek dopřává vydatnou hostinu. Bogey tu zahrajete raz dva.
První devítku uzavírá se svými 534 metry nejdelší jamka hřiště. Hráči tu bývají bičováni protivětrem, takže to berte jako malý tip na výběr hole. Poznávacím znamením doglegu je jezero v pravé části, které se ochotně „postará“ o nepovedené drajvy i o nepřesné druhé údery. Zvlněná fervej vystupuje až k jamkovišti, pečlivě střeženému kvartetem písečných pastí.

Do druhé poloviny hřiště vás uvede nepsaný král místních čtyřparů (436 metrů) s postupně se zužující dráhou, jež v nejužším bodě měří zhruba dvanáct metrů. Protože jamka jde v protisměru souběžně s devítkou, opět budete mít tu čest potkat vodu... Grín leží diagonálně a, aby ho čert vzal, sklání se doprava k vodě i doleva k písku! Jestliže se na něj dostanete v regulaci, začněte slavit a spoluhráči ve flajtu nechť vám v klubovně provolají slávu.
Arnoldovo kvarteto děsivých jamek uzavírá 534 metrů dlouhý par 5, před kterým si dobře seřiďte mířidla. Moc místa pro případné chyby tady není. Příhra může žbluňknout do vody a to samé platí pro třetí ránu, kde potok přetíná fervej před dostatečně velkým jamkovištěm.

Po této dávce adrenalinu asi každý uvítá menší odpočinek na dvanáctce. Často tady fouká a druhým úderem musíte přehrát vodu i skalnatou zeď v blízkosti grínu. Ten je sice prostorný, ale jako protihodnotu nabízí výrazné terénní nerovnosti. Snad jste načerpali sílu, neboť čeká třináctka. Jste pověrčiví?
Tento třípar o slušné metráži (185 metrů) vás poškádlí stejně jako předchozí jamka, tedy voda a skalnatá zeď, jenže zapomeňte na přihrávku na jistotu. Tady je to všechno, nebo nic! A patáliím není konec, ani když se dostanete na grín. Ten se totiž ostře naklání dopředu. Nalézt rovný, přesný pat je počin hodný skutečného mistra.

Další trable odstartuje více než čtyřsetmetrová čtrnáctka, ostrý dogleg doprava, zatáčející podél stromů. Skvěle sedne levákům ovládajícím draw. Povedený drajv vás nechá na 150 metrů od vlajky. Následuje jamka s patrně největší fervejí, s jedinou překážkou po levici. O poznání složitější je to s přístupem ke grínu, který je obehnaný bankry. Vážně nevšední zkouška, přinejmenším na pohled.
Pokračujete parem 3, který si s předchozími sourozenci pranic nezadá – kleště z písku nevěstí nic dobrého, a tak snad abyste raději zkusili přepočítat přihlížející klokany, kteří jsou na tomto hřišti skoro pány domácími. I na mě se přišli podívat.

Předposlední zastávkou je pětipar, kde se vám už na odpališti zvýší tep. Slovo (a mnohdy i míčky) si bere voda na „pravoboku“ a doprovodí vás v podstatě až k přední pasáži vyvýšeného jamkoviště. Fervej se klikatí podél jezírka zleva doprava, a i když si dlouzí hráči budou malinko koledovat o problémy, budou-li jim podmínky přát, dá se tu atakovat grín.
Jsme u konce a na tom si, jak známo, dávají designéři záležet. Pines pro tuto příležitost nabízí více než čtyřsetmetrový par 4, levý dogleg vynucující si zvýšenou pozornost už od úvodní rány. Fervej se netrefuje snadno a kdo neumí rány tvarovat, možná skončí v borovicích. I po dobrém odpalu jste ale teprve v půli cesty. Na druhou ránu se hodí střední železo. Vlajka je střežena dokonce trojnásobně, vodou, bankry a vyvýšeným hřebínkem jdoucím napříč. Aspoň že vám jeho kontury občas podají pomocnou ruku a míček usměrní vytouženým směrem. Závěr je to ale pěkně vypečený!

Příznačným rysem Pines, vedle jeho délky z nejzazších odpališť, je starostlivá údržba, kterou pocítíte snad z každého metru plochy, stejně jako nevšední promluva barev a dokonalý soulad s přírodou. Potkat na hřišti klokany, pozorovat ladné labutě, neposedné kachny nebo až netečně vyhlížející želvy, to všechno jen umocní váš dojem z této osmnáctky.
Není snadná a možná by se našlo pár takových, kteří by „tajný kód“ (odkazující na čtveřici brutálních jamek) 8-9-10-11 nejraději vymazali z paměti, nicméně pokud délka patří k vašim přednostem, hřiště vám leccos odpustí.

Ze samotného Sanctuary Cove, což je uzavřená komunita na předměstí Hope Island, čiší pohoda. Už při příjezdu vás pohltí uvolněná atmosféra přístavního městečka, stejně tak si určitě rychle padnete do oka s místními obyvateli i s návštěvníky. Často je potkáte už u snídaně s bagem, který neodkládají ani při večeři nebo během nákupů.
Pohostinnost je vlastní i hlavnímu manažerovi hřiště Stephenu Turnerovi, který mě krátce po příjezdu provedl zánovní klubovnou, kterou otevřeli v prosinci 2009. Náklady na její výstavbu šly do miliónů… Členové klubu si však nemohou vynachválit svou útulnou 19. jamku. Od podlahy až ke stropu prosklená budova nabízí výhled na tréninkové zázemí a jako na dlani tu máte dramata odehrávající se na závěrečné jamce celé osmnáctky. Jestliže se vám někdy naskytne příležitost otestovat Pines na vlastní kůži, neváhejte, tenhle nevšední zážitek za to stojí!

Palms v „novém“
Druhým hřištěm v Sanctuary Cove je osmnáctijamkové Palms, které vloni procházelo úpravou a otevřeno by mělo být v květnu tohoto roku. Pod jeho novou tváří je podepsán uznávány australský golfový architekt Ross Watson a hráči pamatující si staré Palms se možná budou divit, protože někdejších osmnáctek jamek si nově razí cestu ve zcela jiných směrech, než byli zvyklí. Není bez zajímavosti, že půjde o první „nově“ otevřené hřiště v oblasti Gold Coast za několik posledních let.
Během svého pobytu jsem si mohl několik jamek projít a mohu potvrdit, že pro golfisty to bude vcelku tvrdý oříšek. Asi jen málokterý z členů privátního Pines si tento doplněk nechá ujít.
V návaznosti na otevření hřiště plánují i opravu současné budovy klubu a dalšího zázemí, včetně bazénu, tenisových kurtů a tělocvičny. Zároveň hodlají zvýšit úroveň prostor, jež z tohoto místa činí jednu z nejatraktivnějších destinací pro pořádání firemních či společenských akcí, svatebních obřadů a dalších lákadel. V Sanctuary Cove míří nezadržitelně vpřed, jaké štěstí, že je velká voda minula obloukem.

SANCTUARY COVE GOLF & COUNTRY CLUB – Pines
Adresa: Sanctuary Cove Golf and Country Club – The Pines, Casey Road, Sanctuary Cove, Queensland, 4212, Australia
Tel.: +61 (0) 7 5699 9000, +61 (0) 7 5577 6108
Email: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
Web: www.sanctuarycovegolfclub.com.au

Pines
Počet jamek: 18 | Par: 72
Délka hřiště (m): 6 681 (modrá) | 6 476 (červená) | 6 138 (bílá)
Green fee: 160 A$* (včetně buggy s GPS navigací)

Palms
Počet jamek: 18
* Cena pro hosty ubytované v Hyatt Regency Sanctuary Cove

Text a foto: Paul Prendergast, Sanctuary Cove G & CC

Související články:

Puma: Věčný odkaz Legendární Arnold Palmer tu navždy bude s námi. A jeho odkaz pravidelně připomínají i Puma a Cobra ve s... Skvělý finiš Spilkové v Austrálii přinesl 12. místo Na výborném 12. místě skončila Klára Spilková při svém druhém startu sezony na australském turné v R... Proč Arnold Palmer byl a zůstane králem golfu Asi tak obden se v médiích dočtete, že kdosi je údajně „král" či „královna" čehosi. Bohužel se jedná o i... McIlroyův triumf zastínil Palmer V neděli večer se emoce musely mísit v každém příznivci golfu. Strhující vyvrcholení letošního FedEx Cupu a ... Vtip týdne: Při Pro-Am hrají amatéři s Arnoldem Palmerem... Při jednom z turnajů Pro-Am se jeden z amatérů, kteří měli to štěstí, že hráli ve flajtu s Arnoldem Palmerem, ptá slavné legendy: „ Jak se vám líbí moje hra?" ... Hvězdy, které budou zářit navždy Současnou golfovou superstar je Jordan Spieth. Americký mladík má nakročeno k tomu, aby se jednou zařad... Arnieho desítka aneb Gentlemanem na greenech Sotva najdeme někoho, kdo by Arnolda Palmera nepovažoval za legendu golfu a skutečného gentlemana. I... Legendy Palmer, Nicklaus a Player si znovu společně zahrály Golfové legendy Arnold Palmer, Jack Nicklaus a Gary Player si znovu zahrály bok po boku. V sobotu na hřišti texaského Woodlands Country Club v&... Australský Woodlands Golf Club aneb Hrátky s pískem Při vstupu do klubovny melbournského privátního Woodlands Golf Club si člověk připadá jako doma. Uvít... Jack, Arnie a Gary znovu spolu, vyhráli exhibici To bylo slávy. Jack Nicklaus, Arnold Palmer a Gary Player zase jednou hráli pohromadě. Přímo na hřišti tyto tři legendy světového golfu podle server...