ilu-prav-lupa-750Pravidlo 9 se zabývá centrálním principem celé hry: "Hraj míč, jak leží." A to včetně souvisejících situací kdy se míč zastaví a následně pohne vnějším vlivem, kdy míč v klidu byl zvednut nebo kdy pohnul míčem samotný hráč...

Pravidlo 9 – Míč se hraje, jak leží; míč v klidu je zvednut nebo se pohne

9.2 Rozhodnutí, jestli se míč pohnul a z jakého důvodu

9.2a/1 – Kdy se má za to, že se míč pohnul
Jak udává definice, aby se „míč pohnul", musí opustit svou původní pozici a polohu a zastavit na místě jiném. Tento pohyb musí být dostatečný na to, aby byl rozpoznatelný pouhým okem. Aby bylo možné říct, že se míč pohnul, musí být známo nebo prakticky jisté, že se míč pohnul.

Příklad, kdy je známo nebo prakticky jisté, že se míč pohnul:
Hráč označí, zvedne a vrátí míč na jamkovišti. Když hráč od míče odchází, míč o kousek popojede a zastaví se. Hráč tento pohyb neviděl, ale jiný hráč ano a hráče o tom informoval. Protože je známo, že se míč pohnul, hráč jej musí podle Pravidla 13.1d(2) – Míčem pohnuly přírodní živly – vrátit na původní místo.
Příklad, kdy není známo a není ani prakticky jisté, že se míč pohnul:
Hráči A a B zahrají rány na jamkoviště, ale kvůli tvaru jamkoviště nemohli vidět, kde míče zastavily. Tudíž neviděli, nevěděli, že míč hráče B trefil míč hráče A a ten potom odjel dále od jamky, než původně byl. Protože se před tím, než hráč A zahrál ránu svým míčem, nedostala k hráčům informace o pohnutí míčem, není hráč A penalizován za hru z místa, kde se míč po zásahu míčem hráče B zastavil.

9.2a/2 – Hráč je zodpovědný za úkony, které způsobí pohyb míče, i když o pohybu míče neví
Ve druhém příkladu 9.2a/1 se píše, že hráč nedostane trestné rány za hru z nesprávného místa, protože v okamžiku, kdy hrál ránu, nebylo známo ani prakticky jisté, že se míč před tím pohnul.
Pokud by ale k pohnutí míče došlo nějakým úkonem hráče (nebo jeho nosiče nebo partnera), je za tento pohyb hráč vždy zodpovědný, dokonce i tehdy, když o pohybu míče vůbec neví.

Příklady:
Hráčův míč leží v poli a hráč v jeho blízkosti odstraní volné přírodní předměty a způsobí tím pohyb míče, ale protože se na míč nedívá, o tomto pohybu neví. Hráč dostane jednu trestnou ránu podle Pravidla 15.1b (Míč se pohne při odstraňování volných přírodních předmětů) a musí vrátit míč zpět na místo, odkud se pohnul.
Hráčův nosič nebo jeho partner odstraňuje přenosné zábradlí (roping and staking) a pohne při tom míčem. Hráč se mezitím dívá na hru jiného hráče a pohyb míče nevidí. Pohnutí míčem při odstraňování pohyblivé závady není trestné – Pravidlo 15.2a(1), ale hráč musí míč vrátit na původní místo.
Kdyby hráč, v obou těchto případech, přestože o pohybu míče nevěděl a před zahráním rány míč nevrátil na původní místo, byl by potrestán všeobecným trestem za hru z nesprávného místa – Pravidlo 14.7a (Místo, odkud musí být míč hrán).

9.4 Míč zvednul nebo s ním pohnul hráč

9.4a/1 – Postup při uvolňování míče ze stromu
Pravidlo 9.4 platí pro míč ve hře kdekoliv na hřišti. To znamená i pro míč na stromě. Nicméně, pokud hráč nezamýšlí hrát míč, jak leží, ale snaží se jej pouze identifikovat nebo jej získat a pak postupovat podle jiného Pravidla, platí Výjimka k Pravidlu 9.4b a není to trestné.

Příklad 1:
Při hledání si hráč všimne míče na stromě, ale nemůže jej identifikovat. Vyleze na strom ve snaze míč poznat, ale při tom jej ze stromu setřese. Míč je následně identifikován, jako hráčův. V tomto případě bylo míčem neúmyslně pohnuto ve snaze jej identifikovat, a tedy se toto pohnutí míče netrestá – Pravidlo 7.4. Hráč musí vrátit míč na původní místo nebo přímo využít Pravidlo s úlevou (třeba Pravidlo 19 – Nehratelný míč).
Ve dvou situacích je hráčovou jedinou možností využít Pravidlo s možnou úlevou:
Hráč není schopen vrátit míč na místo, odkud se míč při jeho identifikaci pohnul, protože na ně nemůže dosáhnout.
Hráč sice může dosáhnout na místo, odkud se míč pohnul, ale míč na tomto místě nebude v klidu stát a hráč potom nemůže dosáhnout na místo podle Pravidla 14.2e, kde by míč stát zůstal (Vracený míč nezůstane stát na místě).

Příklad 2:
Hráčův míč ještě není nalezen, ale má se za to, že zůstal na stromě v poli. Hráč objasní, že pokud se míč najde, bude postupovat podle Pravidla 19 (Nehratelný míč). Zatřese stromem a míč vypadne na zem a hráč jej tak do tří minut na hledání identifikuje. Hráč teď může využít úlevu podle Pravidla 19 (Nehratelný míč) s připočtením pouze jedné trestné rány a žádné další za pohnutí míčem ve hře. Jestliže nezná přesné místo, kde byl míč na stromě, může je pro postup podle Pravidla 19 odhadnout.
Pokud by ale hráč způsobil pohyb míče bez úmyslu jej identifikovat nebo bez záměru využívat úlevu podle některého jiného Pravidla, je hráč trestán podle Pravidla 9.4.
Míč hráče je na stromě a hráč jej hodlá hrát. Při přípravě k ráně míč neúmyslně srazí ze stromu na zem. Dostane tedy jednu trestnou ránu podle Pravidla 9.4 za způsobení pohybu míče a musí míč vrátit na původní místo nebo využít úlevu podle jiného Pravidla. Jestliže hráč využije úlevu podle Pravidla 19, dostane celkem dvě trestné rány. Jednu podle Pravidla 9.4 a jednu podle Pravidla 19.

9.4b/1 – Úmyslné dotknutí se míče je trestné, aniž by se míč pohnul
Když se hráč úmyslně dotkne míče ve hře, aniž by se míč pohnul, dostane hráč jednu trestnou ránu podle Pravidla 9.4b.
Příklady, kdy hráč dostává jednu trestnou ránu:
Bez označení pozice míče na jamkovišti hráč míčem pootočí, aby značky na míči mířily na jamku. Míč zůstal na svém původním místě. Kdyby hráč před otočením míče pozici míče označil, bylo by to beztrestné.
Bez označení pozice míče kdekoliv na hřišti hráč míčem pootočí, aby jej identifikoval, a míč se poté ukáže být jeho.
Úmyslné dotknutí se míče holí při přípravě k ráně.
Hráč drží míč pevně rukou nebo k míči přiloží šišku nebo klacík, aby zabránil pohnutí míče při odstraňování volných přírodních předmětů nebo odmetání čehokoliv od míče.

9.4b/2 – Význam termínu „ve snaze najít"
V Pravidle 7.4 (Míč se náhodou pohne při hledání nebo identifikaci) a Výjimce 2 v Pravidle 9.4, není penalizace za to, když se míč pohne „ve snaze jej najít". Hledání zahrnuje činnosti, které mohou být důvodně považovány za snahu, zkoušení míč najít, včetně činností povolených v Pravidle 7.1 (Jak řádně hledat míč). Neznamená to, nezahrnuje činnosti před začátkem hledání míče, jako třeba chůzi k místu, kde se předpokládá, že míč bude.

Příklad:
Hráč zahraje míč mezi stromy. Neví o tom, že míč zasáhl strom a odrazil se zpět k odpališti. Když je hráč ještě několik metrů od místa, kde by měl jeho míč být, a ještě před tím, než jej vlastně začne hledat, do míče cestou kopne, a protože se tomu tak nestalo při hledání míče, obdrží hráč jednu trestnou ránu podle Pravidla 9.4b za náhodné pohnutí míčem a musí míč vrátit na původní místo.

9.4b/3 – Míč se pohne, když je hledání dočasně přerušeno
V 9.4b/2 dostává hráč trestnou ránu za pohnutí míčem, když jej nehledá. Pokud ale hráč míčem náhodně pohne, když je hledání ne jeho vinou přerušeno, hráč penalizován za pohyb míčem není.

Příklady:
Hráč přeruší hledání míče, protože uvolňuje místo skupině hráčů, která je předchází ve hře a přitom náhodou pohne svým míčem. Soutěžní výbor přeruší hru a hráč šlápne nebo kopne do míče po cestě pryč z hřiště.

9.4b/4 – Význam termínu „při, během" ve Výjimce 4 v Pravidle 9.4b
Výjimka 4 používá termín „při, během" k určení časového úseku, ve kterém bude tato Výjimka platit pro pohnutí míče ve hře hráčem při vykonávání „rozumných činností" při hledání míče. Pro vysvětlení termínu „rozumné činnosti" viz 9.4b/5.
Termín „při, během" říká, že každá činnost při aplikování, použití Pravidla má svůj začátek a konec. A jestliže k pohnutí míče dojde v tomto časovém úseku, při postupu podle Pravidla, bude tato Výjimka platit.
Příklady situací pokrytých Výjimkou 4, tedy těch, kde není penalizováno pohnutí míčem:
Hráč najde míč a myslí si, že by to mohl být jeho míč ve hře. Jde k míči, aby jej označil, zvedl a identifikoval, ale uklouzne a míčem pohne. Přestože hráč, když míčem pohnul, míč ještě neoznačoval nebo nezvedal, bylo míčem pohnuto při identifikaci.
Hráč spustil míč při využívání úlevy a při zvedání týčka, označujícího oblast úlevy upustí hůl, která následně pohne míčem ve hře. Přestože hráč již míč při využívání úlevy spustil, míčem bylo pohnuto stále při využívání úlevy.

9.4b/5 – Význam termínu „rozumné činnosti" ve Výjimce 4 v Pravidle 9.4b
V mnoha situacích vyžadují Pravidla, aby hráč vykonal nějaký úkon poblíž, vedle míče (jako třeba označení pozice, zvednutí míče, měření atd.). Jestliže dojde během těchto „rozumných činností" k pohybu míče, platí Výjimka 4 k Pravidlu 9.4. Nicméně nastávají také situace, kdy hráč provádí určité činnosti dále od míče, a i přesto může být míčem pohnuto. I pro takové situace platí Výjimka 4.

Příklady, kdy Výjimka platí:
Hráč přichází k míči, aby využil úlevu a náhodou kopne do kamene nebo upustí hůl, která následně pohne míčem.
Hráč odstraňuje přenosné zábradlí (rope and stake) (pohyblivou závadu) pár metrů od míče. Když pohne jedním kolíkem, druhý, spojený s tím prvním lanem, spadne a pohne míčem ve hře.
Hráč obnovuje, uvádí směr hry do původního stavu odmetáním písku čepicí z foregreenu podle Pravidla 8.1d (Obnova podmínek zhoršených poté, co se míč zastavil). Písek namete na míč a ten se pohne.

Příklady činností, které už nejsou „rozumné" a Výjimka tedy neplatí:
Hráč přichází k míči, aby využil úlevu a ve zlosti kopne do kamene, který pak pohne míčem.
Hráč hodí hůl do oblasti úlevy, aby ji vymezil a hůl náhodou pohne míčem.
Hráč vyhodí hrábě nebo hůl z bankru, ale hrábě nebo hůl se po odrazu vrátí zpět do bankru a pohnou míčem.

9.4b/6 – Hráč zvedne míč z důvodu využití beztrestné úlevy pod Pravidla 16.1b, ale následně se rozhodne úlevu nevyužít
Jestliže hráč s úmyslem využít beztrestnou úlevu podle Pravidla 16.1b (Abnormální stav hřiště) zvedne míč v poli, ale pak se přesto, že je úleva stále platná rozhodne ji nevyužít, oprávnění ke zvednutí míče podle Pravidla 16.1b, už je neplatné.
Po zvednutí míče, ale před vykonáním čehokoliv jiného, má hráč následující možnosti:
Vrátit míč na původní místo s jednou trestnou ranou (Pravidlo 9.4b).
Vrátit míč na původní místo s jednou trestnou ranou (Pravidlo 9.4b) a následně využít úlevu podle Pravidla 19.2 (Nehratelný míč) s další trestnou ranou. Celkem tedy se dvěma trestnými ranami.
Bez vracení míče na původní místo rovnou využít úlevu s jednou trestnou ranou podle Pravidla 19.2b nebo c a jako referenční bod použít původní pozici míče a další trestnou ranou podle Pravidla 9.4b. Celkem tedy se dvěma trestnými ranami.
Spustit míč podle Pravidla 16.1b a buď hrát míč beztrestně, jak leží, nebo použít jeho novou pozici jako referenční bod pro úlevu s jednou trestnou ranou podle Pravidla 19.2
Bez spouštění míče podle Pravidla 16.1b rovnou postupovat se ztrátou rány a vzdálenosti, tedy s jednou trestnou ranou podle Pravidla 19.2a, ale již žádnou trestnou ranou podle 16.1b, protože před využitím úlevy podle 19.2a není třeba stanovovat referenční bod.

9.5 Míč zvednul nebo s ním pohnul soupeř ve hře na jamky
9.5b/1 – Hráč oznámí, že našel svůj míč a v důsledku toho soupeř zvedne jiný míč, který se pak ukáže být míčem hráče
Podle Pravidla 9.5b dostane soupeř jednu trestnou ránu za to, že pohne míčem hráče, pokud tedy nebude platit nějaká z Výjimek.

Příklad:
Během hledání najde hráč A míč a prohlásí, že je jeho. Soupeř B najde jiný míč a zvedne jej. Potom zjistí hráč A, že jím nalezený míč ve skutečnosti jeho není a že jeho míč je ten, který zvedl soupeř B.
Protože míč hráče v podstatě nebyl v okamžiku, kdy jej soupeř B zvedl, nalezen, má se za to, že míčem bylo pohnuto při hledání a platí tedy Výjimka 3 k Pravidlu 9.5b. Hráč nebo soupeř musí beztrestně vrátit míč na původní místo.

9.6 Míč zvednul nebo s ním pohnul vnější vliv
9.6/1 – Vnější vliv unášený větrem pohne míčem
Vítr není sám o sobě vnější vliv, ale když vítr způsobí pohyb vnějšího vlivu a ten následně pohne míčem, platí Pravidlo 9.6.

Příklad:
Když míč po ráně zastaví na plastovém sáčku ležícím na zemi (pohyblivé závadě) a poryv větru odvane sáček i s míčem, má se za to, že míčem pohnul právě tento sáček (vnější vliv).
Hráč může:
Rovnou využít úlevu podle Pravidla 15.2a. Musí odhadnout místo přímo pod sáčkem, kde na něm míč, předtím než jím bylo pohnuto, ležel.
Vrátit podle Pravidla 9.6 sáček i míč na místo, kde ležely před pohnutím a pak buď hrát míč, jak leží, nebo využít úlevu podle Pravidla 15.2a (Úleva od pohyblivé závady).

9.6/2 – Kam vrátit míč, když jím bylo pohnuto z neznámého místa
Jestliže bylo míčem pohnuto vnějším vlivem z neznámého místa musí hráč rozumně a spravedlivě zhodnotit a usoudit, kde se míč po ráně zastavil, než s ním bylo pohnuto (Pravidlo 1.3(2)).

Příklad:
Na určité jamce není při hraní ran vidět část jamkoviště a k němu přilehlých ploch. Poblíž tohoto jamkoviště je bankr a trestná oblast. Hráč hraje do greenu a nemůže říct, kde se jeho míč po ráně zastavil. Potom uvidí nějakou osobu (vnější vliv) s míčem. Tento člověk míč upustí a uteče pryč a hráč upuštěný míč identifikuje jako jeho, ale už neví, jestli byl míč na jamkovišti, v poli, bankru nebo trestné oblasti.
Jestliže není možné vědět, kam by se měl míč vrátit, musí hráč učinit rozumné vyhodnocení situace, posudek. Pokud je stejně pravděpodobné, že míč zastavil na jamkovišti, v poli, v bankru nebo i v trestné oblasti, rozumný, spravedlivé rozhodnutí by bylo takové, že se míč zastavil v poli.

9.6/3 – Hráč se o pohnutí míčem dozví až po zahrání rány
Jestliže není známo ani prakticky jisté, že míčem hráče pohnul vnější vliv, hráč musí míč hrát, jak leží. Pokud se informace o tom, že míčem pohnul vnější vliv dostane k hráči až poté, co odehraje ránu, nehrál z nesprávného místa, protože o této skutečnosti, o pohnutí míčem v okamžiku zahrávání rány, nevěděl.

9.6/4 – Po odehrání míče se zjistí, že míčem pohnul vnější vliv; míč se ukáže jako nesprávný
Jestliže hráč po odehrání rány zjistí, že míč byl poté, co zastavil mimo hřiště posunut vnějším vlivem do hřiště, hrál hráč nesprávným míčem (viz. Definice). Protože to ale před zahráním této rány nebylo známo ani prakticky jisté, není podle Pravidla 6.3c(1) za hru nesprávným míčem hráč penalizován, ale v závislosti na tom, kdy se o přesunutí míče z autu do hřiště dozvěděl, může být nutné, aby tuto chybu napravil podle Pravidla 18.2b (Jak postupovat, když je míč ztracen nebo mimo hřiště):
Ve hře na jamky musí chybu napravit, když se o přesunutí míče zpět do hřiště dozví předtím, než jeho soupeř zahraje další ránu nebo udělá rovnocenný úkon (třeba daruje jamku). Pokud ke zmíněnému zjištění o pohybu míče dojde až po odehrání rány soupeřem (nebo podobného úkonu), musí hráč pokračovat ve hře na jamce nesprávným míčem.
Ve hře na rány musí hráč chybu napravit, když se o pohybu míče dozví předtím, než zahraje první ránu na další jamce. V případě poslední jamky kola před odevzdáním výsledkového lístku. Pokud ke zjištění chyby dojde až po zahrání první rány na další jamce nebo až po odevzdání výsledkového lístku, počítá se hráčův výsledek zahraný nesprávným míčem.

Převzato z časopisu GOLF 11-12/2021
Připavil: Josef Mikulášek


Poslat na email Tisk Přidat mezi oblíbené TwitterFacebook googleLinkujGoogle Buzz

Přihlášení Golf News


OMEZENÝ POČET ZA SUPER CENY
100 Kč,-

Nejnovější edice nejdéle a nepřetržitě vycházejícího průvodce po českých golfových hřištích je opět k dispozici. ...