Legendárnímu golfovému turnaji, který se jako jediný z majorů každoročně odehrává na stejném hřišti, posvátné půdě Augusta National, táhne na osmdesátku. Historicky první Masters si dnes může teoreticky pamatovat pouze „King" Arnold Palmer, jemuž je pětaosmdesát a jako obvykle se ve čtvrtek 9. 4. postaví na první týčko, aby společně s Jackem Nicklausem a Gary Playerem čestným odpalem golfový svátek zahájili.

VÝSLEDKY MASTERS 2015 SLEDUJTE ZDE>>>

Během oněch téměř osmdesáti let historie se na jednom z nejkrásnějších hřišť planety odehrálo velké množství soubojů a momentů, které vešly do dějin golfového sportu. Je těžké mezi nimi vybírat a upřednostňovat jeden před druhým. Přesto jsme se o to pokusili. Zde je tedy TOP 10 devětasedmdesátileté historie Masters.

10. První zelené sako v historii pro Sneada
V roce 1949 se poprvé na scéně objevilo sako, které bude v průběhu dějin glosováno jako sako, které „je zelené, obvykle vám nesedí, ale v šatníku ho chce mít každý". Zelené sako pro vítěze definitivně určilo ráz Masters, jak jej známe dnes. Podle pravidel si ho vítěz turnaje může na období jednoho roku odnést domů. V dubnu následujícího roku jej však musí vrátit do klubovny do šatny šampionů.
Prvním hráčem v historii, jemuž připadla čest si zelené sako obléci, se stal Sam Snead, podle mnohých hráč s nejelegantnějším švihem v historii. Masters 1949 nezačal nejlépe a po dvou kolech se krčil se skóre +4 na děleném 15. místě. V sobotu však zapsal 67 a rázem se ocitl jediný úder od vedení. V posledním kole se mu podařilo zahrát birdie na všech pětiparech, zopakoval sobotních 67 úderů a Masters ovládl s náskokem tří ran.
Zbývá jen doplnit, že zkrátka nepřišli ani předchozí vítězové, kterým bylo sako ušito na míru dodatečně.

9. Ben Hogan a jeho turnajový rekord
V roce 1938 odehrál Hogan svoje první Masters a už o čtyři roky později prohrál strhující play-off s Nelsonem. Po titulu sahal znovu v roce 1946, avšak selhal po trojpatu na 18. jamce. Prohrál o jednu ránu s Hermanem Kaiserem, který na závěrečné jamce zahrál rovněž trojpat. Vytouženého titulu se Ben dočkal o pět let později (1951), kdy po třetím kole zaostával o ránu za Sneadem. Nedělní kolo však obešel bez jediné chyby, zatímco Snead zahrál katastrofálních 80.
Nejfamóznější výkon však podal Hogan na fervejích a greenech v Augustě v roce 1953. Jeho vystoupení mnozí experti považují za nejlepší čtyři kola v celé golfové historii. V jednotlivých dnech zapisoval 70, 69, 66 a 69 úderů, čímž na dalších 12 let stanovil nový rekord hřiště s celkovým skóre 274 (-14). Od roku 1958 připomíná tento výkon můstek vedoucí ke greenu 12. jamky.

8. Prokletí Grega Normana
Pro tohoto Australana byla Augusta zakletá. Zelené sako nikdy nezískal, i když mnohokrát se téměř navlékl do jeho rukávů. Vše začalo v roce 1986, kde mu na poslední jamce posledního kola stačil par, aby šel do play-off s Nicklausem (viz první příčka naší desítky). Norman však druhou ranou trefil ochozy vpravo od greenu a par již zachránit nedokázal.
Rok poté se dostal do play-off s Ballesterosem a Larry Mizem. Jako první ze souboje vypadl po bogey Ballesteros. Když pak na jedenáctce Greg bez problému nalezl druhou ranou green, zatímco Mize zůstal krátký, vypadalo to pro Australana velmi nadějně. Jenže pak se stalo něco neuvěřitelného. Larry zahrál wedžkou dnes už legendární chip-in do birdie, a Norman opět vyšel naprázdno.

To nejhorší však přišlo na sklonku jeho kariéry. Psal se rok 1996 a „Žralok" v úvodní rundě vyrovnal dosavadní rekord hřiště (63 úderů). A protože moc neslevil ani v pátek a v sobotu, šel do finále s pohodlným náskokem šesti ran. Následoval však den, na který jistě nevzpomíná v dobrém.
V polovině kola se jeho náskok ztenčil na polovic. Na 11. jamce atakoval birdie, které jen těsně minul, jenže pak neproměnil ani zpáteční zhruba půlmetrový pat, takže zapisoval bogey. A mělo být ještě hůř. Na tříparové dvanáctce utopil míček, z čehož rezultovalo double bogey! Na Nicka Falda rázem ztrácel dva údery. A vzápětí bylo po další vodě na šestnáctce vymalováno. Vedení o šest ran se během pěti hodin onoho dubnového golfového kola změnilo v porážku o pět úderů...

7. Nelson versus Hogan
V roce 1942 byly Spojené státy ve válce, a tak turnajovou pozvánku přijalo jen 42 golfistů. Mezi nimi i Byron Nelson a Ben Hogan, kteří na přelomu 20. a 30. let pracovali společně jako kedíci v jednom z amerických klubů. Nelson již Masters v minulosti vyhrál, Hogan v probíhající sezoně vévodil finančnímu žebříčku. Jejich zápas toho roku byl strhující.
Nelson vstupoval do závěrečného kola s náskokem tří ran na Hogana, který se však s finálovou rundou popasoval náramně. Po birdie na osmnáctce zapisoval Hogan 70 ran a čekal, jak se s úlohou favorita vypořádá Nelson. Tomu se nedařilo jako v předchozích dnech a po 17. jamce, kde Nelson trefil fervejový bankr, bylo vyrovnáno. A když na poslední jamce Byron minul necelý čtyřmetrový pat na vítězství, muselo rozhodnout play-off hrané následujícího dne na osmnáct jamek.

Lepší vstup do play-off měl Hogan. Na prvních čtyřech jamkách zářil a vydobyl si náskok tří ran. To však nemělo dlouhého trvání. Na šestce totiž zahrál Nelson birdie oproti Hoganovu bogey a na osmičce položil svoji druhou ránu pouhých šest stop od jamky a zavěsil eagle. V polovině klání vedl Nelson o jednu ránu.
Druhá devítka přinesla nezapomenutelné představení ze strany obou protagonistů. Nelson dokázal skórovat na třech jamkách po sobě (11, 12, 13), Hogan odpověděl berdíky na čtrnáctce a patnáctce, avšak po bogey na šestnáctce byl jeho osud zpečetěn. Nelson nakonec chyboval na 18. jamce, avšak se skóre -5 na posledních třinácti jamkách a celkovým skóre 69 dokázal Hogana o jednu ránu porazit. „Nepočítám-li první jamku, bylo to nejlepší golfové kolo mého života," prohlásil Byron po skončení boje.

6. Mickelson a jeho představení ve třetím kole
V roce 2010 se Phil Mickelson dočkal svého třetího zeleného saka. K vítězství se odpíchl ve třetím kole rázným představením na jamkách 13, 14 a 15. Na třináctce, jež uzavírá proslulý Amen Corner, doprovodil míček k jamce slovy: „Come on, honey, come on!" A následně doklepl na eagle.
Hned na následujícím čtyřparu zavěsil přihrávku ze 139 yardů rovnou do jamky a byl z toho teprve třetí „back to back" eagle v historii Masters. Na patnáctce potom populární Lefty zamířil přes vodu rovnou na jamku a třetí eagle v řadě minul snad o tři centimetry. Bylo z toho „pouze" jasné birdie a -5 ran na třech jamkách.
V neděli pak turnaj dotáhl k vítězství, když se blýskl ještě jednou z nejkrásnějších ran historie Masters. Šťastnou jamkou byla opět třináctka, kde hrál z hrozivé pozice v lese zpoza stromu přes Rayův potok do greenu. Chladnokrevně zaútočil přímo na jamku, míček těsně přeletěl potok a bylo z toho birdie, kterým definitivně zlomil odpor Lee Westwooda.

5. Slzy golfového výrostka
Bubba Watson hraje golf po svém. Se signifikantním růžovým drajvrem pálí na túře ze všech nejdál, hraje z nemožných pozic neskutečně dlouhé rány, provokuje svým vystupováním – prostě golfový výrostek, jak má být.
V roce 2012 se však fantastickou hrou dostal do play-off s Louisem Oosthuizenem. Na první dodatečné jamce, osmnáctce, zůstali oba hráči v paru. Na řadu tedy přišla nejtěžší jamka hřiště, čtyřparová desítka. Po drajvu Watson ukazoval doprava, což nevěštilo nic dobrého. Tím spíše když Oosthuizen našel druhou ranou bez problému green. Bubba se však neskutečně zahraným hookem z lesa dostal do nadějné pozice na green a pat do birdie chladnokrevně proměnil.
Na tváři golfového tvrďáka, od něhož byste to čekali snad nejméně, se objevily slzy dojetí. A právě o tom je Masters. Turnaj o sako, které nikomu nesluší, ale chce ho mít každý...

4. Rána, kterou slyšel celý svět
V posledním kole Masters 1935 ztrácel Gene Sarazen tři rány na vedoucího Craiga Wooda a na patnáctce stál před ranou přes vodu do greenu. Navzdory radám svého kedíka, který Sarazenovi dával do ruky trojku dřevo, se rozhodl pro kratší čtyřku, kterou se pokusil zahrát vysoko. A dobře udělal. Později vyprávěl, že v okamžiku, kdy zasáhl míček, si byl jist, že se dostane přes vodu na green. Plným švihem zahrál poměrně vysokou ránu, jež do historie vstoupila jako „rána, kterou slyšel celý svět". Že míček skončil v jamce, zjistil Sarazen teprve z nadšeného aplausu pětadvaceti diváků, mezi nimiž byl i zakladatel hřiště Bobby Jones.
Sarazen tak zapisoval na pětiparu do skórekarty dvojku a příštího dne Wooda udolal v play-off hraném na 36 jamek. S pomocí legendárního albatrosu se stal prvním golfistou, který vyhrál všechny dnešní majory. US Masters v roce 1935 bylo však zároveň jeho posledním vítězným majorem kariéry.

3. Králův chip-in
V roce 1961 se Gary Player zapsal do historie turnaje coby jeho první neamerický vítěz. V tuhém souboji uzmul třetí zelené sako Arnoldu Palmerovi. Král však chystal odvetu hned rok poté.
Palmer po třech kolech vedl o čtyři rány před Playerem a bylo zaděláno na odvetu, jak se patří. Zvlášť když Palmer nezvládl úvod a po 15. jamce bylo jeho skóre nedělního kola na +5. Jedním slovem mizérie, a to ještě na šestnáctce, známém tříparu hraném přes vodu, byl Arnie příliš dlouhý, takže míček skončil v pravém zadním rohu greenu. „Krále" čekal dlouhý chip do rychlého, prudce se svažujícího greenu.
Bývalý producent CBS Sports Frank Chirkinian později vyprávěl, že neexistovala šance, že by se Palmer mohl přiblížit alespoň blízko k jamce, natož chip proměnit. Gary Player v ten okamžik pronesl ke svému kedymu nezapomenutelnou větu: „Vyhráli jsme." To by však 45 stop dlouhý chip nesměl zasáhnout vlajkovou tyč a spadnout přímo do jamky. Dalšího dne Palmer vyhrál se skóre 68 první tříčlenné play-off v dějinách Masters proti Playerovi a Dow Finsterwaldovi a získal své třetí Masters.

2. Woodsův zázrak na šestnáctce
Co by to bylo za Top 10, kdyby v něm nefiguroval Tiger Woods, majitel čtyř vítězných sak. Avšak ani jeho dech beroucí vítězství z roku 1997, kdy se stal nejmladším šampionem, stanovil historicky nejnižší skóre po čtyřech kolech (270/-18) a druhého v pořadí za sebou nechal o rekordních 12 ran, se nevyrovná klíčovému momentu posledního kola Masters 2005.

Onu neděli se celý den přetahoval o vedení s Chrisem DiMarcem. Do dějin tehdy promluvila 16. jamka. Stejně jako Palmer před třiačtyřiceti lety zde Woods nezahrál ideální ránu. Míček skončil v semirafu vpravo od jamky. Chip, který Tigera čekal, nebyl tak dlouhý jako v případě Palmera, ale musel čelit neskutečnému brejku zleva doprava.
Několik minut bez mrknutí oka sledoval pomyslnou dráhu předpokládané rány a následně vyslal do světa chip, který zná celý svět. Míček se na greenu nejprve téměř zastavil, aby následně zahnul téměř v pravém úhlu a z kopce se pomalu loudal k jamce. Na jejím okraji se snad na tři sekundy zastavil, Tiger již dával hlavu do dlaní, jenže míček se nakonec ještě jednou překulil a zapadl na dno jamky.
Protože kamery neviděly památný albatros Sarazena, je Woodsův chip, který jej nakonec dovedl ke čtvrtému a zatím poslednímu zelenému saku, zřejmě nejpamátnějším úderem golfové historie.

1. Návrat mistra Jacka Nicklause
Jack Nicklaus od roku 1980 nevyhrál žádný major a jeho hvězda začala pohasínat. Avšak v roce 1986 se v Augustě odehrál úžasný golfový příběh, který bezesporu musíme zařadit na první místo našeho žebříčku.
Toho roku oslavil 46. narozeniny a už nezářil tak jako v minulosti. „Zlatý medvěd" se pomalu, ale jistě ukládal k zimnímu spánku a sklonku své kariéry. Ani první tři kola turnaje pranic nenasvědčovala, že by se mělo něco změnit. Nicklaus je prošel se skóre 74, 71 a 69 a ještě v polovině posledního kola byla jeho ztráta na vedení značná.
Na patnáctce ještě ztrácel na vedoucího Ballesterose čtyři údery a potřeboval eagle, aby vykřesal alespoň teoretickou naději na vítězství. Po ráně trojkou železem do greenu to Jack dokázal a Augustou začalo vibrovat elektrizující napětí. Nikdo nehovořil o ničem jiném, než že je „Zlatý medvěd" zpátky. V posledním flajtu toho dne šli Nick Price a Greg Norman, jejichž hru sledovalo pouhých pár desítek diváků. Všichni ostatní chtěli vidět na vlastní oči golfový zázrak.

Tíhu okamžiku nejprve neunesl Ballesteros. Po životní chybě na 15. jamce, kdy jeho totálně zkažená rána skončila za potlesku diváků ve vodě, odešel psychicky a po bogey na sedmnáctce se vyřadil ze hry. Mezitím totiž Nicklaus málem zahrál hole-in-one na tříparové šestnáctce. Jeho slova „It is!" po odpalu míčku směrem ke greenu vešla do dějin. V ten okamžik se ocitl pouhou ránu od vedení a po Seveho chybách se dokonce dělil o vedení s Pricem a Normanem.
Nicklaus se ocitl v kůži bývalého, i když stárnoucího šampiona, který doslova naplňoval prohlášení Toma Weiskopfa: „Jack věděl, že vás porazí. Vy jste věděli, že vás Jack porazí. A Jack věděl, že vy víte, že vás porazí..." Na sedmnáctce tak po patu do birdie zazněl nestárnoucí komentář Berndta Lunquista, amerického golfového komentátora: „Yes Sir!" Nicklaus se ocitl v samostatném vedení.
Pak následovalo něco, na co s dojetím vzpomínají minimálně všichni, kteří toho dne byli u ferveje osmnáctky nebo sledovali turnaj v televizi. Mnoho sportovních novinářů později přiznalo, že nikdy za svoji kariéru nezažili emocionálnější okamžik.

Nicklaus osamoceně kráčel na green osmnáctky za nekonečných ovací snad největšího davu, jaký se kdy na poslední jamce v Augustě sešel. Když o chvíli později málem proměnil zhruba dvanáctimetrový pat do birdie a neomylně zahrál par, polykali komentátoři rozhlasového přenosu mezi svými slovy i slzy dojetí. Nebyl to ještě konec, ale Kite s Normanem své šance na 18. jamce zazdili, a tak Nicklaus vycházel z klubovny jako nesmrtelný šampion.

Snad každé Masters přineslo zajímavý příběh. Příběh vítězů i poražených, příběh krásných ran i neskutečných minel. Je lemováno okamžiky mnohonásobných šampionů i těch, kteří zelené sako měli mnohokrát na dosah, ale nikdy jej nezískali. I letošní Masters dozajista přinese nové příběhy. V druhém dubnovém týdnu se bude nač těšit.

Převzato z časopisu GOLF 4/2015
Text: Jan Vlášek, foto: Globe Media/Reuters

Související články:

PGA Tour: Rory se na sedmnáctý pokus oblékl do saka Ne náhodou se říká, že Masters se rozhoduje v neděli na druhé devítce. Na té první a ještě na desáté jamce to to... PGA Tour: Scheffler zúročil formu Scottie Scheffler potvrdil roli favorita a na Masters dokonale zúročil svou formu z posledního období. Částeč... PGA Tour, DP World Tour: Další španělský dobyvatel Augusty Jon Rahm potvrdil solidní formu a konzistenci a do své sbírky přidal druhý major, když navlékl zelené sako pro v... PGA Tour, DP World Tour: Roryho stíhací jízda a parádní představení světové jedničky Žádný jiný hráč v historii nepotřeboval k vystoupání na pozici světové jedničky kratší dobu než Scottie Sch... Masters je pro Matsuyamu odrazový můstek k desítkám milionů dolarů Hideki Matsuyama díky svému historickému triumfu na Masters získal vedle zeleného saka a členstv... PGA Tour, EPGA Tour: Matsuyamův velký triumf Deset let od své první návštěvy Augusty a poté, co se stal na Masters nejlépe umístěným amatérem, slaví Hideki... PGA Tour, EPGA Tour: Rekordní Johnson Dustin Johnson korunoval parádní sezonu, v níž premiérově ovládl FedEx Cup, také ziskem svého druhého ma... Masters se odkládá, The Players ukončili po prvním kole V pátek 13. 3. 2020 byla zveřejněna informace o tom, že se po prvním kole ruší prestižní podnik The Players Championship, který je součástí PGA Tour, nejvýznamnější golfový turn... PGA Tour, EPGA Tour: Tiger umlčel nevěřící Vyhraje Tiger Woods ještě někdy major? Zapíše se jako rekordman v počtu titulů z PGA Tour? Takové a m... Golf Masters se loučilo s prázdninami Originální rozlučku s prázdninami prožili golfisté turnaje GOLF MASTERS 2018 pod patronací titulárního partnera J&T BANKA, který se odehrál ve čtvrtek 30.8. v Prague City Go...