Pro-Am k velkým turnajům prostě patří. Amatérští hráči z řad sponzorů, přátel profesionálních golfistů či příznivci konkrétních resortů vyhledávají starty v Pro-Amech pro jejich neopakovatelnou atmosféru a dotyk se světem profesionálního golfu.

Pro promotéry jde o jedinečnou příležitost partnery svého turnaje či celé túry potěšit nezvyklým zážitkem a ještě více je propojit se svým projektem. Pro profesionály jde zpravidla o poslední možnost projít si hřiště den před velkým turnajem a načerpat poslední a nejaktuálnější poznatky o jeho stavu. Na většině turnajů profesionálové, kteří přivedou své flighty na prvních místech, získají alespoň symbolickou finanční odměnu (na CzechOne Tour bere vítěz 5 000 Kč).

Zdaleka nejběžnějším formátem PRO-AMu je Texas Scramble. Hraje se výběrový míč, to znamená, že všichni odpálí na svém prvním odpališti, vybere se (shodou ve flightu) nejlépe postavený míček a od něj zase všichni čtyři hráči hrají svou druhou ránu. A tak to jde až do poslední jamky.
Při tomto formátu je par považován za neúspěch, bogey se vyskytují se stejnou četností jako hole-in-one. Hraje se prostě proti birdie. Navíc vše uběhne příjemně rychle, moc se nehledá a málokdy se hraje z obtížných pozic – skoro vždy je aspoň jeden míček v rozumné poloze.
Flighty jdoucí po dobrém výsledku zpravidla nechávají hrát svého profesionála na závěr, a to i z odpaliště, aby to případně „zachránil". Výhodou je, že k tomuto formátu se skvěle hodí kanon start, takže máte všechny účastníky najednou ráno na snídani a pak po dohrání zůstávají prakticky všichni na vyhlašování. Nevýhodou kanonu obecně je nižší propustnost hřiště.

Texas je sice nejběžnější, ale rozhodně ne jedinou variantou. Letos v létě se promotér CzechOne Tour Pavel Krenk potýkal s požadavkem jednoho velkého partnera. Požadavek zněl: Chceme nejméně 40 míst a naši hosté chtějí hrát proti hendikepu. Zvládnete to?
Pavel Krenk dnes už s úsměvem situaci komentuje: „Sám jsem se s tím nikdy nesetkal. To ale neznamená, že by to nešlo! Zkusil jsem se maličko poptat mezi svými známými, ale každý mi poradil, že Texas je nejlepší a ať nevymýšlím kolo. To je něco na mě."
Nakonec vznikl jakýsi hybrid. Ve flightu na Kenox Cup by CzechOne na Ypsilonce šel vždy jeden profík a tři amatéři. To bylo stejné. Rozdíl spočíval v tom, že každý amatér měl svou skórekartu a do ní si psal svůj výsledek na jamce. Musel ji tedy dohrát svým míčkem, nebo škrtnout. Jediný ústupek bylo použití stablefordu u vyšších hendikepů. Profesionál do „skupinové" skórekarty zapsal nejlepší netto skóre ve flightu. Pokud profík zahrál par a amatér například bogey, ale ve skórekartě měl u jamky dvě tečky, flight si zapsal birdie.

„Jediný problém byl, že jsme se báli délky hry," dodává Krenk. „Díky velkému zájmu jsme měli 26 flightů, takže jsme zdvojovali nejen pětipary, ale i některé čtyřpary. Když museli všichni všechno dohrát, riziko protažení zde reálně hrozilo. Po pěti hodinách se ale všichni v klubovně v poklidu sešli a ještě měli chuť zúčastnit se charitativního troubleshotu ve prospěch ypsilonské mládeže s PROQUIPEM. Takže nabažení golfem snad ještě nebyli," směje se promotér. Zajímavostí je, že flight vedený exypsilonským Ondřejem Lieserem donesl skóre -19, šli tedy pod „birdie" hřiště!

A jak se novinka líbila hráčům? Upřímně řečeno, jak komu. Většina zpestření vítala a negativní ohlasy promotér zaznamenal minimálně. Zřejmě i proto se rozhodl stejným formátem odehrát i závěrečný PRO-AM na Zbraslavi v rámci turnaje Prague Golf Masters 2016, který se hraje o rovný milion korun od 18. do 21. října.

Převzato z časopisu GOLF 10/2016
Text: Radovan Vrátný, CzechOne, foto: archiv