Gaggenau-Hanak

Berovice16Zrod golfového hřiště je záležitost natolik komplikovaná, že o ní obyčejný golfista – uživatel zcela jistě nemá ucelenou představu. Problémů, které je třeba vyřešit, než se zazelenají ferveje a otevře recepce, je nespočet. V tomto článku proto trochu poodkryjeme problematiku výstavby golfových hřišť, zejména s akcentem na české luhy a háje.

Toto pole nelze popsat bez důkladné znalosti prostředí. V tom se pohybuje jen několik málo jedinců. Proto jsme si na pomoc přizvali odborníky – Ing. Arch. Dušana Jakoubka a Ing. Michala Hlaváče z organizace CDC GOLF, s.r.o.

Na začátku si zkusme popsat hlavní osoby, které se děje účastní, a jejich role. Prvotní činitel, který akci rozdmychává, je investor. Těch je více typů. Hlavní jsou dva: 1) blázen a 2) ten, kdo chce uložit peníze. Ten první je idealista, který myslí na to, aby po něm na tomto světě zůstala nějaká světlá stopa, nebo si myslí, že mu hřiště vydělá. Pohnutky toho, kdo chce uložit peníze, také nejsou nijak zavrženíhodné – v obou případech je ideovým cílem umožnit širší veřejnosti kvalitní hru, nejlépe na osmnáctijamkovém hřišti v atraktivní lokalitě.
Brzo si oba uvědomí, že peníze vložené do projektu nejsou investicí, která by produkovala další peníze. Dá se říci, že v případě úspěchu se hřiště či resort uživí, vydělá si na provoz. Standardně je golf vždycky zátěž a měla by za ním stát velká organizace, připravená uživit hřiště ze svých zdrojů, a to minimálně prvních pět let.

Berovice16 nakresDruhá důležitá osoba je architekt. K němu se investor dostane buď tak, že si ho najde výběrovým řízením, nebo přímo osloví takového, jehož práce se mu líbí. Pravých golfových architektů není moc. Aby se jím člověk stal, měl by vystudovat školu specializovanou na krajinářství a na golf. Pár jich najdeme v Evropě i Americe. Golfovým architektem se ovšem často rád nazývá i ten, kdo se podílel na tvorbě nějakého hřiště a hraje golf. A takových není málo...

Investor s architektem posoudí investorem vybranou lokalitu, v ideálním případě lokalit několik. Architekt pak začne chodit po úřadech a zjišťuje průchodnost záměru. Když město či obec ideu schválí, začnou připravovat změnu územního plánu, pokud se ovšem nestane zázrak a lokalita není už součástí rozvoje municipality. Od myšlenky po vydání územního rozhodnutí běžně uplyne až pět let.
Přípravy se neobejdou bez prvních výdajů. Architekt zahájí proces projektování prvními návrhy hřiště a po zabezpečení všech potřebných pozemků o velikosti cca 100 hektarů vypracuje master plan. Ten se dnes cení přibližně na 30 000 euro, nejde tedy o žádnou skicu nebo malůvku. Velmi drahou záležitost představuje i vynětí ze zemědělského půdního fondu. Proto se hledají výsypky nebo podobná už vyňatá území, kde se dá hodně ušetřit, i když je potřeba dát oblast do pořádku. Jiná cesta je dočasné vynětí z půdního fondu. V každém případě se hledají lokality s méně kvalitní půdou.

O mnoho jiné je to třeba ve Švédsku. To je vzorem – nedostižným a bohužel nenapodobitelným – pro celý golfový svět. Levná hřiště i drajvinky za každou vesnicí, spousty hřišť přinášejí masové rozšíření golfu a když se podíváte do tabulek špičkových evropských i světových hráčů, Švédy se to jen hemží. Tam to do rukou vzaly hlavně samy obce. U nás tomu tak není, majitelé hřišť si musí pěstovat klany členů klubu a dalších hráčů, kteří se k danému hřišti hlásí, všemožnými cestami.

Další osobou je designér. Někdy to může být sám architekt, jindy je to odděleno. Původní návrh, predesign, se dokončuje ve firmě a rozpracovává se do detailů. Za ni pak vystupuje člověk, nazvěme ho garant, který svým podpisem přebírá zodpovědnost za realizační projekt.
Sama realizace může zabrat dva až čtyři roky. Jsou samozřejmě rekordmani, kteří to stihnou o dost rychleji, liší se to podle složitosti, rozsahu přesunů půdy, organizace práce a nasazení sil. V rovině je všechno jednodušší než v kopcovitém terénu – pokud se ovšem architekt nerozhodne zrušit rovinu a nevytvoří krajinu zcela novou, o níž se mu zdálo v nějakém těžkém snu.
Jen samo zaměření terénu je otázkou minimálně 250 tisíc korun a tady práce projektanta teprve začíná. Hlavním úkolem je vytvořit návrh tak, aby hřiště s okolní krajinou vytvořilo harmonický celek a po technické stránce bylo optimálně udržovatelné. Realizační projekt je rozsáhlé technické dílo, a pokud je kvalitní, pomůže investorovi výrazně optimalizovat konečnou cenu stavby.

Berovice16 nakres-greenuExistuje však i varianta, kdy projekt není kompletní a role designéra na stavbě je v podstatě každodenní – organizuje a řídí stavbu. V tomto případě je velká část nákladů na stavbu plně v rukách designéra. Tady vstupuje do hry supervizor: to je člověk, který investorovi hlídá všechny procesy na stavbě, dodržování projektu i technologií. Jeho role je velice důležitá, u nás mnohdy podceňovaná. Supervizor přímo neovlivňuje stavbu, nesmí samozřejmě měnit práci oproti zadání, je styčným bodem investora se stavbou.

A teď se dostáváme k další zajímavé a důležité roli – roli shapera, což je tvarovač (shape = tvar). Dělník – umělec, pracuje s buldozerem nebo s bagrem, dotváří v reálu to, co namysleli a vyprojektovali ti před ním. Dalo by se z plánu vynést dvacet tisíc bodů do terénu, ale daleko vhodnější je zaměstnat zkušeného shapera, schopného přenést plány ve skutečnost často lépe, než si designér uměl představit. Dokáže vymodelovat krásné tvary, které na sebe správným způsobem navážou.
Ve zlaté éře výstavby hřišť býval shaper nejlépe placenou osobou, jeho služby byly vyvažovány zlatem, v Evropě ti nejlepší brali až 10 tisíc euro měsíčně! I někteří naši shapeři dosahují vysokých kvalit. Další dobrá vlastnost shapera v dnešní době je ta, že když zrovna nemá angažmá na golfu, pracuje v pohodě někde na silnici, nemusí netrpělivě čekat na svou další golfovou příležitost.

Příkladem firmy, která v našich podmínkách spojuje řadu činností zde popsaných, je právě CDC GOLF, s.r.o., od jejíchž představitelů jsme čerpali informace. CDC působí na poli golfu už patnáct let, zabývá se podporou golfového prostředí vcelku. Konzultace, design, konstrukce. Realizují přípravu stavby, výběr dodavatelů pomocí výběrového řízení nebo jsou sami generálním projektantem či dodavatelem. Mají dvacetileté zkušenosti s provozováním vlastního golfového areálu, proto mohou kvalifikovaně posuzovat to, s čím přijde investor.
CDC Golf úzce spolupracuje s renomovanou rakouskou designérskou firmou Hanse Georga Erhardta, která má za sebou stovky realizovaných projektů, jako například beřovickou šestnáctku, kterou najdete na všech snímcích tohoto článku.

 

Převzato z časopisu GOLF 11/2012
Text: Ivo Doušek, foto: CDC GOLF


Poslat na email Tisk Přidat mezi oblíbené TwitterFacebook googleLinkujGoogle Buzz Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

Přihlášení Golf News



Poradna

První dohraný míček nebyl vytažen z jamky před dohráním dalšího

Dobrý den. Dohrál jsem míček do jamky. Nežli jsem ho stačil vyndat spoluhráč také doputoval do jamky. Oba jsme byli n ...

Poradna

Garmin Approach S 60 versus Garmin Fenix 3

Dobry den. Mate zkušenosti s golfovou aplikaci (módem) u hodinek Garmin Fenix 3? Jaky je rozdil oproti specializovany ...

OMEZENÝ POČET ZA SUPER CENY
6000 Kč,-

Set želez Exotics EXi (5–PW), shaft UST Mamiya 40 F3 (flex R). Tradiční tvar, menší offset, maximální kontrola i délka. Skvělý poměr cena/výkon! ...