Brother-leaderboard
ABF-fordecor

dzurenda 1Přestože se v českém golfu zjevila jako neznámá kometa teprve před patnácti lety, září poslední dobou tak intenzivně, že ji nelze přehlédnout. Když se navíc na sklonku minulého roku objevila na pultech knihkupectví její prvotina, bylo jasné, co bude předmětem našeho rozhovoru.

Jak se člověk stane po padesátce spisovatelem?

Docela jednoduše. Můj život je protkán natolik zajímavými událostmi, že když jsem o nich vyprávěla svým kamarádkám a známým, přesvědčovali mě, že něco podobného není obvyklé, že jim často až naskakuje husí kůže a že bych měla své prožitky sepsat. Rozhodnutí chvíli trvalo. Stejně jako většina ostatních, tak i já si ze školy nesla ve svém povědomí zakódované hodnocení, že neumím psát, kreslit ani zpívat... Postupně jsem si začala zapisovat poznámky a během čtyř měsíců v zimě jsem knihu napsala.

Která ze zmiňovaných životních událostí byla pro vznik knížky určující? Nepocházela náhodou z golfového prostředí?

Asi vás zklamu, nepocházela. I když jedna z povídek zachycuje atmosféru golfového šampionátu, který jsem dramatickým způsobem nakonec vyhrála, byly určujícím impulsem pro vznik mé první knížky dvě jiné situace, respektive dvě setkání s jedním buddhistickým mnichem.

Prozradíte více?

Setkala jsem se s ním při jednom golfovém zájezdu do Číny. Když jsem ho spatřila, měla jsem intenzivní touhu se k němu rozběhnout a obejmout ho. Zdálo se mi, jako bychom se už dávno znali. On si mě všiml, podal mi ruku, stála jsem vedle něho jako rozzářené sluníčko a cítila v tu chvíli absolutní štěstí. Strávili jsme spolu pár minut, vyfotili se a na závěr mi dal vizitku.

Co na ní bylo?

Čínské znaky a duhová mandala. Když jsem se pak vrátila do Prahy, lidé se mě ptali, co budu dělat dál, jestli to tímhle končí? A já jsem nevěděla. Uběhly dva roky, kdy jsem měla svou astrologickou školu. Díky tomu jsem se postupně dostala k buddhistické mnišce, která mně vysvětlila, že pokud vám buddhistický mnich podá ruku, čte vaše myšlenky a nakonec předá vizitku, znamená to, že je váš učitel a že máte jet za ním. Pomocí svých kamarádů nechala vizitku přeložit a na ní stálo: Kontakt na můj klášter je... a adresa.

dzurenda 2Jela jste?

Nejprve jsem si říkala, že je to jako ve filmu, že přece nepojedu do nějakého kláštera jen kvůli tomu, že mně nějaký mnich dal při náhodném setkání svou vizitku. Má vzpomínka na mnicha byla velmi živá, něco ve mně stále hlodalo a říkalo, že pojedu, že už dávno vím, že pojedu... Klášter ležel v Tibetu v pěti tisících metrech a těch čtrnáct dnů, které jsem tam strávila, bylo plných neuvěřitelně silných prožitků, o kterých také píšu ve své knize Pohádky mého života (vydané pod uměleckým jménem Annie D. Fox).

Proč se podepisujete Annie D. Fox a proč používáte v názvu slovo pohádky? Jde o smyšlené příběhy?

Jde o příběhy, které jsem skutečně prožila. Slovo pohádky je v názvu jen pro odlehčení. A proč Annie D. Fox? Myslím, že šlo o vnuknutí, že jsem v jednom ze snů vše viděla včetně přebalu. Nepůjde ale o žádný složitý rébus. Annie souvisí s Aničkou, D znamená Dzurenda a Fox opravdu netuším. Prostě to slovo ke mně přilnulo.

Vraťme se ale zpět k vašemu sportovnímu životu a současným úspěchům. Kdy a jak jste se sportem začínala?

Narodila jsem se v Košicích, kde jsem do svých patnácti let dělala sportovní gymnastiku. Trénovali jsme devětkrát týdně, takže dobře vím, co je vrcholový sport. Ve svém nejlepším období jsem byla druhá na Slovensku a desátá celostátně. Pak přišla zranění a stěhování do Prahy.

Tehdy přišla na řadu atletika?

Po těžkém úrazu zápěstí jsem v gymnastice pokračovat nemohla, a když jsem se rozhlížela po nějakých alternativách, přišla mně jako nejbližší atletika. Již po roce tréninku jsem se dostala do vrcholového střediska, po čtyřech brala na mistrovství republiky bronz za skok do dálky, který mně šel z trénovaných disciplín díky schopnosti koordinace těla ve vzduchu nejlépe.

A také rychlý konec...

Svého rozhodnutí určitě nelituji. Šest let jsem dřela atletiku, dostala se do širší reprezentace a jezdila do Nymburka na soustředění. V určitém okamžiku jsem ale odmítla další intenzifikaci svých výkonů způsobem, který neodpovídal mému přesvědčení, což mělo za následek okamžité vyřazení z reprezentace. A tak jsem ze dne na den stála před novou volbou.

Jak jste se s ní vyrovnala?

Na autobusové zastávce jsem si všimla letáčku taneční skupiny s výzvou k účasti v konkurzu. Tancování mě vždy bavilo, a tak jsem se rozhodla, že ho vyzkouším. Konkurz jsem zvládla, přijali mě a po roce jsem už taneční skupinu vedla. Byly to nádherné čtyři roky. Dokončila jsem VŠE, vdala se poprvé a po roce se rozváděla. S mým druhým manželem, Italem, jsme založili firmu, které jsme se oba věnovali opravdu intenzivně. Po rozvodu ale zůstala firma manželovi a já se musela začít sama starat, jak uživit sebe i syna. Na cílevědomý sport moc času nezbývalo, a tak jsem dělala trochu od všeho. Trochu tenisu, trochu squashe, trochu aerobiku... Pořád jsem něco hledala, něco, kde bych mohla opět vítězit, opět být ve špičce.

A tehdy přišel golf!

Tak snadné to nebylo. V šestatřiceti mně jeden z kamarádů koupil tréninkovou hodinu pro začátečníka a dal jedinou radu – přijď ve sportovním! O golfu jsem tenkrát nevěděla vůbec nic. Bylo to v Erpetu a bohužel to pro mě byla nepříjemná zkušenost. Nejprve jsem od trenéra dostala vynadáno, že mám tričko, které nezakrývá ramena, a že pokud tak přijdu příště, vyhodí mě. Pak půl hodiny telefonoval a mezitím mě houf chlapů okukoval, jestli by se mnou něco mohlo být. Celou hodinu jsem si přála, abych už byla pryč, a na druhou jsem už nepřišla.

Přesto golf hrajete. Co se stalo?
Asi po třech letech mě další známý přesvědčil, abych golf znovu zkusila, že si myslí, že je to sport pro mě. Bylo to v Hodkovičkách u pana Pechana a šlo o úplně jinou zkušenost. Nejenže se mně plně věnoval celou hodinu, ale díky jeho pozornému a laskavému přístupu mě golf najednou chytil a již nepustil.

Dnes patříte ve své kategorii k nejlepším. Co vás na golfu tak zaujalo?

Jsem doslova šťastná, když mohu smysluplně trénovat a když vidím pokroky v mé hře. Postavte mě na chipping, dejte mně hůl a košík míčků a dvě hodiny o mně neuslyšíte. Miluji ale i turnajový mentální tlak, ať již vedete a snažíte se náskok udržet, nebo naopak rány ztrácíte a snažíte se soupeřky dotáhnout.

Co je pro vás na golfu nejtěžší?

I když jsem pozitivní člověk, nastávají v golfu situace, se kterými se netrénovaný jedinec těžce vyrovnává. Když přijedete na turnaj, dostanete obvykle do flightu lidi, o kterých nic nevíte, nikdy jste je předtím neviděli, a přesto s nimi strávíte intenzivních pět hodin. Každý z nich reaguje jinak na okolní podněty, někdo je přecitlivělý, jiný zase pomalý, vy si přesto musíte uchovat svou rutinu v nezměněné podobě. Věřím, že má smysl a význam, s kým ten den jsem, a hledám, jakou pro mě má ta osoba informaci nebo co se díky ní ten den naučím. Úplně se na to, co ke mně nového přijde, těším.
Já mám třeba tendenci vyrovnávat pomalost některého z hráčů ve flightu tím, že zrychlím. Podle měření mého psychologa PhDr. Jiřího Šlédra jsem dokonce na jednom z turnajů z obvyklých 30 až 40 vteřin na ránu zrychlila na 8 vteřin. A nemusím podotýkat, že výsledkem bývají zkažené rány.

Kterého sportovního úspěchu si nejvíce vážíte?

Jednoznačně 12. místa ze seniorského evropského šampionátu jednotlivců ve hře na rány z června 2017. Navzdory bohaté sportovní minulosti to byl můj největší úspěch dosažený se lvíčkem na prsou. Reprezentační dres jsem sice měla na sobě již jednou jako dítě při mezinárodním utkání ve sportovní gymnastice v Užhorodě, ale během rozcvičování jsem si zlomila nohu a do soutěže nenastoupila.

A co vás nejvíce trápí?

Chybějící podpora ze strany České golfové federace. V roce 2017 jsem kromě zmiňovaného 12. místa na ME skončila šestá na Mezinárodním mistrovství Itálie, vyhrála jsem šampionát Maďarska v jednotlivcích a také tu vyhrál tým České republiky. Kvalifikovala jsem se na British Senior Ladies Amateur Open. Jako bychom my a naše výsledky neexistovali. ČGF hradí pouze týmový výjezd na šampionát seniorských týmů, nic víc. Pokud nám jako týmu stanovuje cíle a požaduje po nás zlepšení, pak je na místě, aby se na přípravě týmu podílela a tím nám ke zlepšení pomohla. Navíc se nám plánovaný cíl na rok 2017 podařilo splnit a na týmovém ME seniorek se každý rok zlepšujeme o jedno místo.

Proč by to měli dělat?

Jsme perspektivní! Většina našich soupeřek, všechny Angličanky, Španělky, Francouzsky... hrají takhle dobrý golf již 40 až 50 let, zatímco my jen 15 až 20. A my je nejenom výkonnostně dohnaly, my už jsme tým Rakouska nebo Švýcarska i porazily! Jsme mezi evropskými týmy nejlepší tým z „bývalého východního bloku", daleko za sebou necháváme celky Slovinska a Polska, což jsou jediné týmy, které jsou schopné dát dohromady 6 hráček s handicapem pod 12. Státy jako Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Rusko atd. týmy dohromady ani nedají.
Díky našim výjezdům na mezinárodní mistrovství a ME jsme zatraktivnily i domácí šampionát seniorek, kde se objevuje každým rokem více hráček ze zahraničí a tím stoupá úroveň turnaje, který pořádá ČGF.
Všechny individuální výjezdy, campy, tréninky, kondiční přípravu, sportovního psychologa a další přípravu si hradíme z vlastních peněz. Přitom já a celý repre tým seniorek trénujeme opravdu zodpovědně a věřím, že naše výkonnost bude ještě stoupat. Veškeré náklady táhneme z vlastních peněz, i když reprezentujeme Českou republiku. A nereprezentujeme ji špatně.

Máte i nějaký tip či radu pro ty, co by vás chtěli následovat?

Z vlastní zkušenosti vím, že nejvíce bolí ramena a záda. Sama jsem se s tím dost natrápila, a to až do okamžiku, než jsem dostala od Šimona Zacha, kterého jsme s manželem před odchodem na univerzitu podporovali, tip na norskou fyzioterapeutickou metodu Red Cord. Po měsíci cvičení jsem byla v pořádku. Když jsem to řekla golfistkám, vyzkoušely to také. Teď tam chodíme téměř celá seniorská reprezentace žen.

dzurenda 3Na čem je metoda založena?

Je to záležitost špatných pohybových návyků a z toho vyplývajících kompenzací. Golfový švih je náročný pohyb svou rotací v předklonu, jedná se o nerovnoměrnou zátěž na obě strany a tím se nám tělo dostává do dysbalance. Pak vznikají jednak přetížená bolavá místa v těle a naproti tomu ochablé části, které jsou „vyřazeny" z pohybu. Jinými slovy řečeno, jedna část zabírá více, druhá méně. A ta, co se víc namáhala, vás pak bolí. V ráci metody Red Cord nejdříve diagnostikují všechny části vašeho těla, samostatně levou a pravou polovinu, výsledky dají do tabulky a pak uvidíte, jak disharmonické máte tělo. Ramena, hruď, boky, pánev, kolena... Na jedné straně jednička, na druhé třeba čtyřka. Přitom čísla by měla být přibližně u sebe. Na základě výsledků vám pak připraví cviky pro vaše konkrétní tělo a potřeby.

Pojďme se vrátit ještě jednou na začátek. Vyčerpala jste svou prvotinou všechny své prožitky, nebo už pracujete na něčem dalším?

V současné době už pracuji na dvou nových knížkách. Ta první by měla být o golfu a psána bude i pro negolfisty. Dost mě totiž mrzí, že spousta lidí přistupuje ke golfu s despektem a představou, že to není sport, že se jen procházíte po trávníku a hrajete si. Třeba z ní pochopí, že i golf má svůj adrenalinový náboj, jen je ho potřeba objevit.

A ta druhá?

Měla jsem štěstí, že můj tatínek byl lékař a celý život mě učil vést zdravý život. A nešlo jen o životosprávu a sportování, ale především o psychickou pohodu. Osobně jsem přesvědčena, že není důležité, co se nám děje, ale jak na to reagujeme. Člověk by se neměl trápit a užírat, ale hledat cestu ven a dělit situace na takové, se kterými něco udělat lze, a na ty, které změnit nejde. A s těmi se smířit. Ano, o tom chci psát svou další knihu. O psychické pohodě a zdravém způsobu života!

Převzato z časopisu GOLF 1-2/2018
Za rozhovor děkuje Josef Slezák


Poslat na email Tisk Přidat mezi oblíbené TwitterFacebook googleLinkujGoogle Buzz Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

Přihlášení Golf News



Poradna

Úleva od psychického překážení

Hráčův míč leží jen několik centimetrů vedle spinkleru. Sprinkler mu ale nepřekáží ani v postoji ani ve švihu, pouze ...

Poradna

Garmin Approach S 60 versus Garmin Fenix 3

Dobry den. Mate zkušenosti s golfovou aplikaci (módem) u hodinek Garmin Fenix 3? Jaky je rozdil oproti specializovany ...

OMEZENÝ POČET ZA SUPER CENY
6000 Kč,-

Set želez Exotics EXi (5–PW), shaft UST Mamiya 40 F3 (flex R). Tradiční tvar, menší offset, maximální kontrola i délka. Skvělý poměr cena/výkon! ...