Déle než dekádu se Rostislav Petchenko věnuje developmentu a skupině GARTAL, kterou spoluvlastní a která již postavila stovky bytů. V golfu zatím její šéf žádnou historii nemá, nechává si ho, „až mu bude o pár let víc". Ale k zeleni, s níž je tento sport nerozlučně spojen, ho to jednoznačně táhne. A na projektech skupiny GARTAL je to vidět.

Jaký máte golfový hendikep?

Žádný, já golf nehraji.

Nikdy vás nelákalo tenhle sport ani vyzkoušet?

Zkoušel jsem ho, ale já jsem aktivnější typ, takže je to pro mě málo akční. Určitě dám ale golfu ještě šanci, až mi bude o pár let víc. Ale zatím mě to neoslovilo.

Jak tedy vypadá váš oblíbený relax pohybem?

Chodím velmi pravidelně do fitka, posledního půl roku tak třikrát týdně. Dříve jsem rád běhal, ale mám problém s kolenem, takže běhat už bohužel nemůžu. Proto spíš chodím. Když jsme v zahraničí, podnikáme dlouhé pěší výlety. Pohyb mě baví a rád využiji každou příležitost. Na druhou stranu si občas také s chutí lehnu na gauč a jen tak odpočívám.

Pracovní den šéfa developerské společnosti asi nebude oddechový, proč jste se rozhodl věnovat profesně zrovna developmentu?

Před rokem 2007 jsem pracoval pro realitní kancelář a tehdy jsem poznal realitní trh. Další rok jsme se dohodli s kamarádem a současným druhým akcionářem skupiny GARTAL, že se do toho pustíme společně. On měl zrovna rozjetý developerský projekt, takže to byla tak trochu náhoda. Ale nás to prostě baví. Jednak z toho je hmatatelný výsledek, když vidíte budovu, kterou postavíte na místě, kde dřív nic nebylo. A pak jsou to skvělé zážitky, když třeba lidem předáváte klíče od bytu, tak si vlastně odnášejí nový domov, nachází v něm nový život, začínají nové příběhy.

Když byste se ohlédl zpátky za dosavadní historií firmy, které momenty byste označil za milníky jejího vývoje?

Samozřejmě za milník považuji svůj vstup do společnosti, pak její výraznější návrat do developmentu po odeznění finanční krize, protože v tom mezidobí pro nás reality zůstávaly číslo jedna, ale věnovali jsme se i jiným podnikatelským nápadům. Velmi důležitý pak byl pro nás rok 2019, kdy jsme založili stavební divizi, abychom mohli projekty sami stavět, a vznikl také investiční fond GARTAL pro financování naší činnosti. Byl to okamžik, kdy jsme dokončili transformaci z malé firmy do většího subjektu s transparentí strukturou.

Když se vrátíme ke spojitosti s golfem, kterému se říká také zelený sport, vaše firma má, soudě podle jejích projektů, k zeleni poměrně blízko...

Možná by se dalo říct přímo k zelené, která se stala symbolem ekologie a udržitelnosti. Určitě je to přístup, který se snažíme aplikovat v projektech i v běžném fungování společnosti. Myslím, že rozvoj má být udržitelný v tom smyslu, abychom brali v úvahu nejenom současnou potřebu, ale i potřebu budoucí, a ptali se, jaký vliv může mít to, co děláme dnes, na budoucí generaci nebo třeba na město jako takové.

Vaším nejčerstvějším projektem jsou Zelené kaskády (na snímku). Proč jste je nazvali právě takhle?

Jsou totiž umístěny v Hostavicích, což je pražská městská část s nejpestřejší přírodou. Zeleně je tam opravdu spoustu. Navíc terasy domu, které se nachází v jeho středové části a jsou uspořádány do kaskád, mají prostor pro výsadbu nejrůznějších rostlin.

Nedaleko zeleně je i váš projekt Pod Bertramkou, který je zároveň kousek od velmi městsky pulzujícího Smíchova, podobně Nová Kněžívka poblíž pražského letiště má velmi blízko k zeleni...

A můžeme zmínit i Tuchoměřické zahrady, které jsme letos dokončili. Jde o uzavřený areál obklopený zelení. Vždy se snažíme, aby ji naše projekty měly na dosah, nebo ji komponujeme přímo do projektu a zřídíme třeba parčík, vysázíme stromy, použijeme zelené střechy nebo popínavou zeleň. Bydlení není jen o dispozicích bytu, o projektu jako takovém, ale především je o lokalitě a o infrastruktuře. V současné době patří možnost relaxu k nepostradatelným prvkům kvalitního bydlení a každý zelený prvek k relaxaci přispívá.

Za více městský projekt by se dala označit Moje Kubáň. Čím vás vlastně zaujala přestavba málem památkově chráněného hotelu Mars z počátku šedesátých let?

Moje Kubáň je soubor dvou původních staveb, z nichž jednou je zmíněný hotel a druhou někdejší později vystavěná administrativní budova. Je to velký, zajímavý, členitý objekt, který nabízí řadu historických prvků a náš projekt je kombinuje s moderními řešeními tak, aby to dohromady dávalo smysl. Myslím, že to bude mít ve výsledku velmi osobité kouzlo. Lokalita je naprosto luxusní, veškerou infrastrukturu a služby máte na dosah ruky. My k tomu ještě přispějeme tím, že v přízemí projektu umístíme supermarket.

Bavili jsme se o zeleni, udržitelnosti, kdybyste měl shrnout přístup skupiny GARTAL k developmentu v několika bodech, které by to byly?

Vedle udržitelnosti a ohledu na ekologii jsou to určitě technologie, ovšem jen technologie, které klient opravdu využije. Dále se snažíme, aby lokalita našeho projektu byla vždy něčím zajímavá nebo výjimečná. Také pokaždé vtělujeme do projektu naše prvky, aby klient poznal, že tahle stavba je od nás. Říkáme tomu design koncept.

Nadcházející doba se jeví velmi turbulentně a nepředvídatelně, ať už jde o inflaci, dramatický růst cen stavebních materiálů, zdražování hypoték, krizi na trhu s energiemi... Jak dnes uvažujete o budoucnosti, která nás čeká?

O tom se intenzivně bavíme, a protože nevíme, jak se ekonomika bude vyvíjet, máme samozřejmě víc scénářů. Kvůli inflaci bychom neměli držet větší balík prostředků v hotovosti, na druhé straně kvůli neodhadnutelnému vývoji ekonomiky musíme mít vyšší rezervy než obvykle. Takže je to trochu paradox. Ale určitě chceme dál investovat do nemovitostí, rozhodně si nehodláme dát několik let přestávku a vyplnit ji jen přípravou projektů, jak naznačují někteří konkurenti. Chceme být stále aktivní, a byť je ten vývoj nepředvídatelný, nevěřím v pokles cen. Myslím, že se pomalu vracíme k normálu, kdy se byty nevyprodají hned po spuštění prodeje. Zase přijde na řadu práce s klientem, argumenty a přesvědčování. Takže se v podstatě vrátíme na standartní trh, kde se poptávka střetává s nabídkou.

Za rozhovor děkuje redakce časopisu Golf
Foto: archiv Rostislava Petchenka
Převzato z časopisu GOLF 7-8/2022