Pomalá hra je téměř pandemií, která sužuje golf. Nikdo nechce strávit čas na hřišti nekonečným a otravným čekáním na odpališti, nebo na ferveji. Možná jste ale její součástí i vy, aniž byste to tušili. Golf samozřejmě není závod. Není o tom, kdo bude první v cíli. Na druhou stranu odehrát osmnáct jamek by nikdy nemělo trvat déle než čtyři a půl hodiny. Bohužel, spousta kol trvá déle...

To vytáčí spoustu hráčů. Pomalá hra dokáže hru otrávit. Je to okaté pohrdání časem a povinnostmi ostatních. Udržet rozumné tempo hry není nic složitého v případě, že si osvojíte správné návyky. Ne vždy se to ale daří. Možná pomůže i pár rad a tipů pro hráče, kteří potřebují trochu, nebo někdy i trochu víc, popostrčit.

Zdlouhavá rutina před ranou
To, že by každý hráč měl mít svou předúderovou rutinu, je naprosto správné. Potvrdí a doporučí vám to každý golfový trenér. Jako proces, který je konzistentní a jednoduchý. A to je právě někdy kámen úrazu. Provést před každou ranou čtyři a více cvičných švihů, to na amatérské úrovni opravdu není potřeba.

Je naprostá šílenost, když vám rutina před každým patem na greenu zabere několik minut. Spoluhráči ve flightu a další hráči ve skupinách za takovým „šnekem" mohou lehce propadat šílenství.

Jak to napravit?
Snadno. Zjednodušte svou rutinu před ranou tak, aby trvala méně než 10 vteřin. Nebo stačí jeden cvičný švih. Prostě si uvědomujte své tempo hry.

Nekonečné hledání míčku
Pravidlo o ztraceném míčku říká, že na jeho hledání máte tři minuty. Bylo by skvělé, kdyby si to více lidí na hřišti pamatovala a ještě lepší, kdyby se tím řídili. Pokud občas pošlete míček z odpaliště někam hodně mimo fervej, okamžitě zahrajte provizorní míček. To je první krok ke zrychlení hry. Tím druhým je dodržet časový limit pro hledání ztraceného míčku.

Jak to napravit?
Třeba tím, že z odpaliště zvolíte rozumnou hůl. A jak už bylo řečeno, v případě potřeby zahrajete provizorní míč a dodržíte tříminutový limit. Někdy stojí za to zvážit, zda nehrát míčkem, kvůli jehož ztrátě nebudete potom dvě noci spát. Zvlášť, když během kola přijdete ještě o další dva tři takové míčky. Údajně to u leckoho funguje...

Špatné „parkování" vozíku a bagu
V golfu je řada věcí, které vyžadují trochu předvídavosti. Čtení linie patu a výběr správné hole pro překonání vodní překážky jsou dva typické příklady. Patří sem i to, kam odložit golfový vozík nebo bag. Je občas deprimující sledovat hráče ve flightu před vámi, jak po příchodu ke greenu nechají bag na špatné straně a pak se k němu zdlouhavě vracejí.

Jak to napravit?
K tomu, abyste už při příchodu ke greenu rychle zjistili, kde je odpaliště příští jamky a našli nejrozumnější místo pro odložení bagu či vozíku, opravdu nemusíte být kartografem ani horským vůdcem. Stačí být trochu pozornější.

Ctění pořadí hry
Tzv. honor, tedy právo přednosti ve hře, patří k historickým zvyklostem golfu. Má své opodstatnění, ale při běžné hře by se měl využívat tzv. ready golf. Prostě pokud ten, kdo má hrát první, ještě přemýšlí, jakou vzít hůl, může hrát ten, kdo už je připravený.

Jak to napravit?
Ta rada vlastně už zazněla. Myslete na tempo hry a pokud se ocitnete v situaci, která vyžaduje více času nebo přemýšlení, vybídněte ostatní, aby odehráli svůj míč. Platí to především na odpališti. Když je před vámi volno, prostě hrajte.

Na první pohled jde možná jen o drobnosti, ale během osmnácti jamek se jich nasčítají desítky a zaberou třeba půl hodiny. Pak vzniká ten rozdíl mezi kolem s příjemným tempem a kolem, při kterém máte pocit, že jste na hřišti zestárli o několik let...

Připravil: Alois Žatkuliak
Ilustrační foto: pixabay.com