Jeden nadšenec si po pár návštěvách cvičné louky konečně vyšel i na hřiště. Na recepci si najal kedíka a s chutí se postavil na první odpaliště.
Rána střídala ránu a se vzrůstajícím počtem úderů se počáteční nadšení postupně měnilo v čiré zoufalství.
Při jedné z pauz, kdy pouštěl před sebe další flajt, se znavený golfista obrátí ke kedymu a prohodí: „Kdy si myslíte, že budu moci konečně použít patr?"

Kedík jen suše odvětí: „Když půjde vše dobře, tak snad před západem slunce..."