1 Trio Fowler Crane Watson Hudební videa golfových hvězd baví i po letech. Fowler, Watson, Crane, Mahan. Čtveřice, která zbořila sociální sítě nikoli golfem, ale bláznivými rapovými klipy. Jejich fandové stále žádají pokračování.

V Bílém domě vládl Barack Obama, zelené sako v Augustě oblékal Charl Schwartzel a titul Champion Golfer of the Year z britského golfového mistrovství patřil pro změnu Darrenu Clarkovi. Mnozí fandové si ale rok 2011 budou pamatovat nejvíc díky kurióznímu počinu čtyř tehdy ještě ne až tak známých hráčů, kteří se spojili do bláznivého boybandu pojmenovaného Golf Boys. Nechali si napsat hudbu, pomohli s textem, nazpívali (dá-li se to tak nazvat) ve studiu skladbu Oh Oh Oh! a natočili k ní videoklip. Zbytek je, jak se říká, historie.

U počátku celého nápadu byl Ben Crane, americký golfista totiž už tehdy měl velmi úspěšný youtubeový kanál a znal se hudebním producentem Samem Martinem. Toho zaujalo Craneovo bláznivé video určené jako narozeninové přání pro jiného společného známého a napůl v žertu navrhl, že by měl charismatický hráč zkusit udělat i hudební klip.

Craneovi se nápad zalíbil a o něco později ho nadhodil na společné večeři s krajanem Bubbou Watsonem. „Byli jsme tam s manželkami a příslovečné páté kolo u vozu nám tehdy dělal Rickie Fowler. Oba to zaujalo a já jsem jen tak z plezíru prohodil, že Hunter Mahan do toho určitě půjde s námi taky. A stalo se," vzpomínal s odstupem deseti let pobaveně Crane.

Pro jistotu znovu připomeňme, že boom sociálních sítí se tehdy teprve pomaličku rozjížděl, ostatně stejně jako golfové kariéry všech čtyř aktérů. I když čtyř – dnes už to málokdo ví, ale původně měl k projektu Golf Boys přibýt také pátý člen, konkrétně Ryan Palmer. „Nakonec nám ale řekl, že musí v termínu natáčení hlídat děti nebo něco podobného, a tím pádem byl ze hry," líčí s patrnou nadsázkou Crane. V každém případě to skončilo hudebním kvartetem, pěkně v duchu tradic slavných Beatles.

O hudební stránku věci se postaral už zmíněný Martin. „Měl jsem takový jednoduchý halekací refrén, nikdo, komu jsem ho nabízel, to nechtěl, tak jsem ho použil tady," smál se skladatel. Je si prý jistý, že s textem mu musel pomáhat sám Crane, ten si to ale nevybavuje. O žádné umělecké dílo se tak jako tak nejedná. „Bum, bác, musíš ten míč uhodit opravdu tvrdě, aby na tebe byla máma pyšná," to je ještě jeden z těch objevnějších veršů.

Celá parta se sjela do Craneova domu v Dallasu, naučili se své pasáže textu, nasadili si sluchátka a... „Nejdřív to s námi zpíval Sam a to ještě šlo, pak ale najednou někam zmizel a zůstali jsme na to sami. A bylo to strašné. Říkal jsem si, kámo, budeme potřebovat nějaký autotune," vyprávěl pobavený Crane. Opravdu mizerný prý byl Watson, Fowler nebyl o moc lepší, zato Mahan projevil náznaky talentu. „U toho jediného mi přišlo, že možná mohl udělat kariéru i jako rapový zpěvák," ujišťoval Crane. Dá se mu ale věřit?

Celá záležitost byla vlastně jedním velkým happeningem, což vyvrcholilo při natáčení videoklipu. „Nahnali nás do garáže, kde bylo zhruba dvacet kostýmů, a každý si měl vybrat ten svůj, prostě si zvolit charakter jako v počítačové hře," líčí Mahan. On sám se navlékl do upnutých kalhot s leopardím vzorem a přidal kožešinový kabát. Fowler v černé kožené bundě a retro kloboučku působí v celém klipu ještě asi nejnormálněji, pokud jde o iniciátora projektu Cranea, ten zůstal věrný svému outfitu z bláznivých videí, tedy sytě červené přiléhavé kombinéze a černé lyžařské helmě.

A pak je tady Bubba Watson. Pozdější dvojnásobný vítěz Masters si z nějakého důvodu zvolil klasické modré montérky, pod kterými nemá už nic, nepočítáme-li bujné ochlupení na hrudi. „Budu naprosto upřímný, ten outfit mi perfektně vyhovoval. Prostě jsem se v něm cítil pohodlně, byl jsem to přesně já," uculoval se po letech levoruký Američan. Na celou čtveřici byl neskutečný pohled, nejprve natočila společnou taneční choreografii v opuštěném skladu a pak někoho napadlo pronajmout si ještě golfovou buginu a vyrazit na nedaleké hřiště.

„Bylo pod mrakem, blížila se bouřka, ale nám to bylo jedno. Kluci do toho dali všechno a samozřejmě, zpětným pohledem je to video hrozné. Ale přesto to mělo nějaké zvláštní kouzlo," vypráví producent Martin a připomíná třeba magický okamžik, když se v dálce zableskne přesně do Fowlerova gesta se zaťatou pěstí. „Celé to dohromady nějak zafungovalo, protože prostě fungoval ten song," krčí rameny.

Zafungovalo to opravdu skvěle, což všichni čtyři aktéři zjistili hned den poté, jakmile video premiérově odvysílala televize během US Open a zároveň se objevilo na už zmíněném Craneově YouTube kanálu. „Další den jsme vylezli na hřiště a všichni na nás už na odpališti hulákali ten text, úplně nás to šokovalo. Říkal jsem si, panebože, jak mám teď hrát golf?" přiznává Crane. „V životě jsem předtím ani potom nezažil takový zájem o některý můj videoklip," směje se také Martin. Svého druhu recese se rázem stala virálním fenoménem.

Tenhle úspěch trochu zaskočil i společnost Farmers Insurance, která slíbila za každých sto tisíc zhlédnutí na YouTube věnovat tisíc dolarů na předem určené charitativní účely. Realita? Videoklip jen během následujících dvou let nasbíral přes šest milionů views, dnes se blíží devíti milionům. A když je někde úspěch, logicky musí přijít pokračování. „V roce 2013 jsme si řekli, že do toho půjdeme znovu. Věnovala se tomu spousta lidí, dali jsme do toho mnohem víc úsilí a víc péče každému detailu," popisuje Crane.

Nově vzniklá skladba 2.Oh si tentokrát v textu vtipně vzala na paškál celou řadu golfových hvězd včetně Tigera Woodse nebo třeba Jasona Daye. Také videoklip je o poznání propracovanější, výtěžek tentokrát celý putoval do nadace Čistá voda pro Afriku. Projekt opět sklidil úspěch, počet zhlédnutí se vyšplhal přes pět milionů, přesto se jednalo prozatím o labutí píseň Golf Boys. Důvod?

„Rickie se chystal pomalu založit rodinu, žili jsme každý na jiném místě svoje životy, bylo by těžké dostat znovu všechny dohromady," krčil rameny před pěti lety Crane. Parta se ještě jednou sešla na živém vystoupení pro Watsonovu nadaci („Nikdy v životě jsem tak nespěchal dolů z pódia jako tehdy," děsí se zpětně Crane.) a to bylo všechno. Napořád, nebo prozatím?

Když koncem loňského roku Rickie Fowler slavil sedmatřicáté narozeniny, na sociálních sítích se kromě blahopřání od fanoušků objevila také oficiální petice žádající návrat golfového boybandu v roce patnáctého výročí jeho vzniku. Bohužel ale zatím doufáme marně a nezbývá nám než se znovu a znovu kochat jejich dvěma nejslavnějšími (protože jedinými) skladbami. Naděje ale, jak známo, umírá poslední.

Text: Lukáš Pařenica
Foto: GettyImages
Převzato z časopisu GOLF 7-8/2026


Poslat na email Tisk Přidat mezi oblíbené TwitterFacebook googleLinkujGoogle Buzz

Přihlášení Golf News


OMEZENÝ POČET ZA SUPER CENY
Kč,-

...